Zápisy z farní kroniky Horního Slavkova (Schlaggenwaldu) z let 1903–1913 o vybavení a úpravách děkanského kostela – nové svícny, okna, mešní roucha, elektrické osvětlení a zpovědnice – i o dobových událostech jako svěcení renovovaného kostela, svatá misie, tyfová epidemie roku 1905 a nadace paní Kühnhacklové. Stránku dokládají podpisy vizitujících kanovníků a probošta i podpis arcibiskupa Lva Skrbenského z generální vizitace roku 1905.
Stránka farní kroniky Horního Slavkova (Schlaggenwaldu) zachycuje zápisy z let 1903 až 1913, týkající se vybavení a úprav děkanského kostela a dění ve farnosti.
Pisatel kroniky pořídil pro kostel dvanáct nových cínových svícnů pro hlavní oltář a osm cínových svícnů pro prostory předsíně – celkem tedy dvacet svícnů v hodnotě 256 korun, které koupil na vlastní náklady poté, co spolek sebranou sbírku nevrátil. Dále byly z prostředků obce pořízeny koberce do presbytáře.
Od 1. listopadu 1903 zavedl pisatel takzvaný zvonkový měšec – sbírku, jejímž účelem bylo podpořit spolek při splácení dluhů. Do 2. června 1904 se touto sbírkou vybralo 113 korun 53 haléřů.
V úterý roku 1903 byl slavnostně vysvěcen vnitřně renovovaný děkanský kostel, a to nejdůstojnějším kanovníkem a děkanem panem Václavem (Wenceslausem) Maulikem z Prahy. Počasí bylo toho dne velmi špatné, což způsobilo velkou ztrátu na účasti věřících. Po svěcení sloužil jmenovaný kanovník pontifikální mši, které se zúčastnili četní kněží z Bečova (Petschau), Schönfeldu, Lauterbachu, Zettlitz, Falknova (Falkenau) i z Prahy; odpoledne následovaly pontifikální nešpory. Zápis byl viděn při kanonické vizitaci dne 15. dubna 1904.
Začátkem roku 1904, koncem února a začátkem března, proběhla osmidenní svatá lidová misie vedená jezuity (vedoucím byl páter Fröhlich). Účast na kázáních byla velmi dobrá, ke svatému přijímání přistoupilo přibližně 800 věřících.
V červnu roku 1905 byla do děkanského kostela vsazena dvě nová signovaná okna: Modlitba (patrně se zobrazením světce) a svatá Rodina od paní Marie Mühlig z Teplic, a Křest Ježíše od pana Georga von Haas z Hasenfelsu na zámku Mostov. Okna zhotovila firma Richard Schlein z Hrádku (Grottau) a stála 3000 korun bez osazení; výlohy uhradil děkan. Pan von Haas za to daroval liturgické roucho.
Děkan dále věnoval 1000 korun z darů na renovaci a na varhany, přičemž spolek pro zkrášlení kostela se zavázal tuto částku vrátit po splacení všech opravných dluhů.
Dne 23. července 1905 onemocněl ve Šlaggenwaldu tyfem sedmnáctiletý Hugo Pütz. Kvůli tomu bylo úředně zakázáno vojsku provádět ve městě cvičení na novostavbách, což způsobilo obci i mnoha soukromým osobám nemalou škodu; nakonec muselo z města kvůli nalezeným tyfovým bakteriím odejít celé vojsko. Zápis zmiňuje, že toho roku ve městě propukla tyfová epidemie. Tento úsek kroniky byl viděn při generální vizitaci dne 12. července 1905, kterou stvrdil podpisem Lev kardinál Skrbenský (Leo Cardinal de Skrbensky), arcibiskup pražský.
V roce 1907 daroval pan von Chizek, spolumajitel zdejší porcelánky, na žádost děkana děkanskému kostelu dřevěný reliéf Ukřižování od firmy Zwerger ze St. Ulrich v Tyrolsku. Reliéf byl vysvěcen 28. dubna 1907 guardiánem Hermannem Klementem ze Sokolova. Při té příležitosti se děkan zasazoval o to, aby ve spolku vznikla i křížová cesta; obrazy křížové cesty pak pořídil ze soukromých prostředků za 240 korun. Rodina Pöhlova věnovala u příležitosti úmrtí Rudolfa Pöhla malý lustr s několika světly.
Na následující straně (370) pokračuje popis dalšího vybavení kostela: byly pořízeny velké svícny na 30 svící, částečně z dobrovolných darů (460 korun). Děkan, sám amatérský fotograf, nechal vyfotografovat několik obrazů, mimo jiné výjevy Marie a Josefa. Z darů věřících a ze starého kostelního stříbra bylo pořízeno nové mešní roucho. Dosavadní vedoucí kůru pan Michael Kraus byl v roce 1907 jmenován c. k. okresním úředníkem pro zdejší okres. Zápis byl viděn při kanonické vizitaci 16. dubna 1907, podepsal Wenc. Kunz, probošt.
V roce 1907 byly pro osvětlení kůru a slavnostní večerní pobožnosti pořízeny dvě plynové lampy za 250 korun. V roce 1908 bylo pořízeno nové staré stříbrem protkané roucho od firmy Oblette za 500 korun (zápis viděn při vizitaci 5. května 1908). Téhož roku bylo z darů pořízeno také modré mešní roucho, k němuž bylo použito staré stříbro (vizitace 4. května 1909, podpisy Wenc. Kunz a A. Wachsmann).
V roce 1910 bylo ve Šlaggenwaldu zavedeno elektrické osvětlení, provozovatelem elektrárny byla paní Rosmaisl. Téhož roku dal děkan zhotovit čtyři nové zpovědnice, protože dosavadní stály zcela vpředu v presbytáři; nové zpovědnice byly umístěny v zadní části kostela (vizitace 10. května 1910).
V roce 1911 odevzdala paní Anastasie Kühnhacklová ze Šlaggenwaldu (dům č. p. 17) děkanovi dvě spořitelní knížky šlaggenwaldské městské spořitelny, každou s vkladem úročeným 50 korunami. Z úroků jedné knížky měla být sloužena mše za klid její duše, z úroků druhé mělo být vždy o výročí jejího úmrtí (27. dubna) konáno šest zádušních pobožností. Obě knížky měly zůstat v úschově děkana ve Šlaggenwaldu (vizitace 9. května 1911).
V roce 1912 bylo v děkanském kostele zavedeno elektrické osvětlení s náklady 3093 korun; další výdaje na osvětlení hlavního oltáře a dalších částí kostela činily postupně 40, 354 a v roce 1913 800 korun, takže celkové výdaje dosáhly 4287 korun. V letech 1911–1913 kostel obdržel také další dary: nové ciborium (1912), křestní štolu a mešní roucho (1913) a zelené mešní roucho (1911).
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Farní kronika Horní Slavkov, strany 368-369. Německy, kurent. Okrajové poznámky. Bez nadpisu roku, jen čísla stran; fotografie nejsou. Obsah z let 1903-1907. Obsahuje dva záznamy o vizitacích: kanonická 15. dubna 1904 a generální 12. července 1905 s podpisem 'Leo Cardinal de Skrbensky, Archiepiscopus' (Lev Skrbenský z Hříště, arcibiskup pražský).]
=== LEVÁ STRANA (s. 368) ===
[Pokračování shora] ...koupil pisatel tohoto.
2) 12 nových cínových svícnů pro hlavní oltář.
3) 8 nových cínových svícnů pro prostory předsíně.
Těchto 20 svícnů stojí 256 K, [?] koupil pisatel tohoto na vlastní [?] [na místo zinkového plechu a cínových [?], a poněvadž spolek sebrané sbírky [?] nevrátil].
4) Koberce v presbytáři, koupené od obce.
[okraj: Zvonkový měšec 1903] Od 1. listopadu 1903 zavedl pisatel tohoto zvonkový měšec [sbírku do měšce], aby spolek podpořil ve splácení dluhů. Do 2. června 1904 vynesl zvonkový měšec 113 K 53 h, o které [?] spolek pro zkrášlení kostela svou soukromou sbírku zvýšil a u kterého předseda [?] výše uvedené příjmy zvonkového měšce podrobně [vyúčtoval].
[okraj: Svěcení vnitřně [renovovaného] kostela 1903] V úterý po [?] 1903 byl renovovaný děkanský kostel vysvěcen nejdůstojnějším kanovníkem a [?] panem Wenceslausem Maulikem [?] z Prahy. Bohužel [?] [počasí] velmi špatné, což způsobilo [?] velkou ztrátu [na účasti]. Po svěcení sloužil jmenovaný kanovník a děkan ve Schlaggenwaldu [?] pontifikální mši a po [?] [účastnili se] četní kněží z Petschau (Bečov), Schönfeldu [?], Lauterbachu, Zettlitz, Falkenau (Falknov), Prahy (Hildebrand [?], jmenovaný kaplan a administrátor Schlaggenwaldu), Neudorf, Donawitz [?] – odpoledne byly pontifikální nešpory.
Vidi in visitatione canonica die 15. Aprilis 1904. [Viděno při kanonické vizitaci dne 15. dubna 1904.] [podpis] / Biskup [?]
[okraj: Sv. misie 1904] V roce 1904 koncem února a začátkem března byla pp. jezuity (vedoucí P. Fröhlich [?]) konána sv. lidová misie. Účast na kázáních byla velmi dobrá. Účast na sv. svátostech [přijímání] se držela v lepším [?] (800 sv. přijímání [?]). Sv. misie [trvala] 8 dní.
[okraj: Nová okna 1905] V roce 1905 v měsíci červnu byla v děkanském kostele vsazena dvě nová skleněná okna, tatáž jsou signovaná, a to: Modlitba sv. [?] a sv. Rodina [?] od paní Marie Mühlig v Teplicích (Teplitz) a Křest Ježíše od Georga von Haas [?] z Hasenfelsu na zámku Mostau [?]. Tato okna jsou od firmy Richard Schlein v Hrádku (Grottau) a stojí 3000 K bez zasazení [?]. Výlohy [?] uhradil děkan. Pan von Haas daroval za to roucho a vyžádal si [?]...
=== PRAVÁ STRANA (s. 369) ===
[Pokračování shora] ...[?] věnoval děkan jím k této věci darovaných 1000 K zčásti [?], zčásti [?], zatímco prozatím k vůli renovaci a [?] vázáno, tak i spolek pro zkrášlení kostela těchto 1000 K varhanám a renovačním dluhům [?] v této formě zavázán je, po splacení všech opravných dluhů výše uvedenou částku vrátit [?].
[okraj: Spořicí mince [?] 1905] Dne 23. července 1905 onemocněl ve Schlaggenwaldu na tyfus [?] Hugo Pütz ve věku 17 let [?]. V důsledku toho bylo úředně zakázáno příchod vojska [?] k provádění cvičení ve Schlaggenwaldu při [?] novostavbách, čímž obci [?] a mnoha soukromým osobám vznikla nemalá [?] škoda, jež všechny majitele domů [?] velmi [?]; také v domech mělo [?] na vojenský účet vzít, [?] [?] [?] ještě tyfové bakterie nalezeny, takže ve Schlaggenwaldu celé vojsko [?] vzalo. (Jako [?] [?] města 1905 tyfová epidemie [?])
Vidi in visitatione generali die 12. Juli 1905. [Viděno při generální vizitaci dne 12. července 1905.]
+ Leo Cardinal de Skrbensky, Archiepiscopus [Lev kardinál Skrbenský, arcibiskup]
[okraj: Nová křížová cesta 1907] Pan von Chizek [?], spolumajitel zdejší porcelánky [?], daroval na prosbu děkana děkanskému kostelu pěkný dřevěný reliéf Ukřižování (od firmy Zwerger v St. Ulrich, Tyrolsko); týž byl vysvěcen dne 28. dubna 1907 guardiánem Hermannem Klementem ve Falkenau (Falknov). Při této příležitosti si děkan a všichni jeho nástupci [?] vyžádali, [?] [?] aby ke stavbě křížové cesty pro věž ve spolku [?] dospěli. Obrazy křížové cesty pořídil děkan ze soukromých výloh (240 K).
Rodina Pöhl pořídila u příležitosti úmrtí [?] [?] Rudolfa Pöhla [?] malý lustr [?] zároveň s několika světly; děkan [?]...
[Strana 370 — levá strana; pokračování farní kroniky o vybavení a úpravách kostela, léta 1907–1910]
…velké svícny (30 svící) pořízené zčásti z dobrovolných darů (460 K [?]).
[na okraji: Nový kalman (?) 1907] — Děkan dal podle svého zaměření jako amatér-fotograf vyfotografovat 6 [?] [obrazů?], mimo jiné Marii a Josefa [?].
[na okraji: Nové červené mešní roucho] — Z [darů?] věřících a ze starého kostelního stříbra [?] bylo kostelu pořízeno nové [červené mešní roucho?].
[na okraji: Ředitel Kraus] — Dosavadní městský ředitel kůru [Bürgerspieldirektor?] pan Michael Kraus byl roku 1907 jmenován c. k. okresním [ředitelem?] pro zdejší okres.
Viděl jsem při kanonické vizitaci dne 16. dubna 1907. [podpis] Wenc[el] Kunz, [Propst/probošt].
[na okraji: Nové osvětlení kostela 1907] — K osvětlení kůru, vůbec ke slavnostnímu osvětlení při večerních [pobožnostech?] byly pořízeny dvě lampy s plynovým osvětlením, postavené [za] 250 K.
[na okraji: Staré stříbrné mešní roucho [?] 1908] — K nahrazení mariánského praporu (?), když byly pořízeny [?] v měsíci říjnu, [a?] ke [zlatě protkanému?] praporu bylo pořízeno nové staré stříbro[u protkané] roucho [?] od firmy Oblette [?], pořízené za 500 K.
Viděl jsem při kanonické vizitaci dne 5. května 1908. [podpisy] Wenc[el] Kunz, A. [Wachsmann?].
[na okraji: Nové modré mešní roucho 1908] — Z [?] [darů?] [paní?] [?] bylo děkanskému kostelu pořízeno modré mešní roucho. K tomu byly použity staré stříbrné [?]. Pořízeno [?].
Viděl jsem při kanonické vizitaci dne 4. května 1909. [podpisy] Wenc[el] Kunz, A. Wachsmann.
[na okraji: Elektrické světlo 1910] — V roce 1910 bylo ve Šlaggenwaldu (Slavkově) [?] zavedeno elektrické světlo [?]. [Provozovatelem?] elektrárny je paní Rosmaisl [?].
[na okraji: Zpovědnice 1910] — Protože zpovědnice v děkanském kostele [?] [byly?] zcela vpředu v presbytáři a [?] [?], dal děkan [?] [zhotovit?] nové 4 [zpovědnice?]…
[Strana 371 — pravá strana; pokračování]
…[zpovědnice?] zhotovit [?] a ponechat je v zadní části [?] svatyně [?].
Viděl jsem při kanonické vizitaci dne 10. května 1910. [podpisy] Wenc[el] Kunz, A. Wachsmann.
[na okraji: [Mešní nadace?] Kühnhackl 1911] — Kühnhackl Anastasia ve Šlaggenwaldu č. [p.] 17 odevzdala děkanovi do spořitelní knížky šlaggenwaldské městské spořitelny fol. 2350 [obnos] s [úrokem?] 50 K [?]. Z neumístěných (?) úroků má být [?] sloužena mše za [klid?] její duše, [neboť?] [?]. Tato spořitelní knížka má zůstat v úschově dobrovolného (?) [správce/děkana?] ve Šlaggenwaldu.
Kromě toho [také?] odevzdala Kühnhackl Anastasia děkanovi spořitelní knížku fol. 2349 [obnos] [?] rovněž s 50 K [?]. Z neumístěných úroků těchto [?] mají být [?] 6 nových [?] šlaggenwaldských [?] od [správce/děkana?] [pořízeno?], které [?] [s ohledem?] [na?] [smysl?] nadace pro klid duše jmenované Kühnhackl Anastasie [?] [konány?], a to vždy o výročí jejího úmrtí dne 27. dubna. Také tato spořitelní knížka má zůstat v úschově dobrovolného (?) [správce/děkana?] ve Šlaggenwaldu.
Viděl jsem při kanonické vizitaci dne 9. května 1911. [podpisy] Wenc[el] Kunz, A. Wachsmann.
[na okraji: Elektrické osvětlení děkanského kostela 1912] — V roce 1912 bylo zavedeno elektrické osvětlení v děkanském kostele [?]. Náklady 3093 K. [?] v roce 1912 [?] při instalaci [?] hlavního oltáře (?) 40 K. [?] velké [?] osvětlení 354 K — 1913 osvětlení sv. [oltáře?] 800 K (?). [Dohromady?] až dosud výdaje 4287 K.
[na okraji: Dary [na?] [?] [oltáře?] 1912 [a] 1913, 1911] — 1912 dostal děkanský kostel novou [?] ciborium [?]. 1913 dostal děkanský kostel novou křestní štolu (?) a nové mešní [roucho?]. 1911 dostal [?] kostel novou [zelenou?] mešní roucho.
Stránka shrnuje dění v Horním Slavkově v letech 1904–1907: založení Městské spořitelny a jejího vedení, honební nájemné, prodej továrny Waldmann, udělení čestného měšťanství starostovi Aloisi Mertenovi, dary pro chudé, zřízení živnostenské pokračovací školy, požár Panského mlýna, úmrtí radního Antona Otta, výskyt spály/meningitidy, volbu městského lékaře, zavedení telefonu, jmenování kronikáře, zemskou subvenci, prodej pozemku Bramsberg kvůli železnici, přestavbu jatek i pronájem městského hostince pivovaru Königsberg.
1904
Dnem 1. ledna byla ve městě otevřena Městská spořitelna. Její ředitelství tvořili starosta Merten, inspektor Hoyer, ředitelé škol Kraus a Hahn a tovární ředitel Neidhart. Ve správní (dozorčí) radě zasedli páni Hans Neidhart, Franz Siart, Hans Scheck mladší i starší, Franz Lochner, Karl Franz, Franz Willander a Wenzl Kittner.
Honební společenstvo se usneslo přenechat obci honební nájemné (pacht) ve výši 422 korun ročně, a to i pro období do 31. ledna 1907.
Zastupováním obce ve všech právních záležitostech byl pověřen Dr. Chlebek z Lokte (Elbogen).
Továrnu Waldmann koupili páni Sommer a Maukschat z Lokte.
Na zasedání dne 14. června bylo starostovi Aloisi Mertenovi jednomyslně uděleno čestné měšťanství.
Vdova Schwingerová ze Zwodau věnovala 600 korun pro chudé na svatbu.
1905
Pan Alois Merten byl opět zvolen starostou. Ve městě byla zřízena živnostenská pokračovací škola, jejíž výbor tvořili starosta Merten, ředitel Kraus, ředitel Hahn, Josef Hahn, Rudolf Potischak, Georg Glaßl a Johann Langhammer.
Zvažovala se novostavba jatek. V noci ze 6. na 7. června vyhořel Panský mlýn (Herrenmühle). Zemřel Anton Otto, člen obecní správy (zastupitelstva) a městské rady. Ve městě se objevil případ spály, patrně meningitidy (Genickstarre). Během vojenských střeleckých cvičení, o nichž text pokračuje na další straně, byl odvrácen úraz – toto místo přepisu je nejisté.
Dále bylo městským a okresním lékařem zvoleno Dr. Wenzl Siebenschein, dosavadní nemocniční lékař v Karlových Varech. Na zasedání dne 11. prosince byla schválena petice za zavedení telefonu a za stejná poštovní práva. Na témže zasedání byl pan učitel Heinrich Sturm jmenován definitivním kronikářem, byť tento údaj je v přepisu nejistý.
1906
Zemská subvence ve výši 406 000 korun byla poskytnuta jakési firmě – přesné údaje jsou v přepisu nejisté. Firma Haas & Czjzek prodala pozemek či lokalitu Bramsberg (údaj nejistý), aby získala přístup k železnici. Přestavovaly se jatky. V létě se konala slavnost, patrně spojená s vyšším reálným gymnáziem (podrobnosti nejisté). Byl nově zvolen výbor spořitelny. Moritz Stark byl ustanoven městským obecním úředníkem.
Město se připojilo k okresu Karlovy Vary v rámci okresní nemocenské pokladny. Starostenský úřad a spořitelna dostaly telefonní zařízení.
1907
Městský hostinec byl znovu pronajat, přibližně na 6 let, pivovaru Königsberg. Tajemník Prahse (jméno nejisté) dostal roční odměnu (příplatek) ve výši 200 korun. Zmiňuje se také schodek pokladníka Steinwassera ve výši, která však na této straně přepisu není uvedena – text pokračuje na dalším skenu.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
LEVÁ STRANA
1904. Dnem 1. ledna byla otevřena Městská spořitelna. Ředitelství tvořili starosta Merten, inspektor Hoyer, ředitelé škol Kraus a Hahn a tovární ředitel Neidhart. Ve správní radě [dozorčí radě] páni Hans Neidhart, Franz Siart, Hans Scheck ml. a st., Franz Lochner, Karl Franz, Franz Willander a Wenzl Kittner. Honební společenstvo se usneslo přenechat obci honební nájemné [pacht] ve výši 422 K za každý rok i pro období do 31. ledna 1907. – Zastupováním obce ve všech právních záležitostech byl pověřen Dr. Chlebek v Lokti [Elbogen]. – Továrnu Waldmann kupují páni Sommer a Maukschat z Lokte. – Na zasedání dne 14. června bylo starostovi Aloisi Mertenovi jednomyslně uděleno čestné měšťanství. – Vdova Schwingerová ve Zwodau věnovala pro chudé na svatbu [pro nuzné] 600 K.
1905. Pan Alois Merten je opět zvolen starostou. Je zřízena živnostenská pokračovací škola. Její výbor tvoří páni: starosta Merten, ředitel Kraus, ředitel Hahn, Josef Hahn, Rudolf Potischak, Georg Glaßl, Johann Langhammer. – Zvažuje se novostavba jatek. – V noci ze 6. na 7. června vyhořel Panský mlýn (Herrenmühle). Zemřel Anton Otto, člen obecní správy [zastupitelstva] a městské rady. – Ve městě se vyskytl případ spály [meningitidy – Genickstarre]. V uvedeném vojen[ském] [pokračování vpravo]
PRAVÁ STRANA
...[při] vojenských střeleckých cvičeních byl odvrácen úraz [?]. – Městským a okresním lékařem je zvolen Dr. Wenzl Siebenschein, dosavadní nemocniční lékař v Karlových Varech. Na zasedání dne 11. prosince byla schválena petice za zavedení telefonu a stejných poštovních práv. – Na témže zasedání je pan učitel Heinrich Sturm jmenován definitivním kronikářem [?].
1906. Zemská subvence 406 000 K [?] firmě [?]. – Firma Haas & Czjzek prodává Bramsberg [?], aby získala přístup k železnici. Přestavují se jatky. V létě se koná slavnost [?] vyššího reálného gymnázia [?]. Výbor spořitelny je nově zvolen. Moritz Stark je ustanoven městským obecním úředníkem. – Město se připojuje k okresu Karlovy Vary [okresní nemocenské pokladně]. Starostenský úřad a spořitelna dostávají hovorové zařízení [telefon].
1907. Městský hostinec je znovu pronajat asi na 6 let pivovaru Königsberg. – Tajemník Prahse [?] dostává roční odměnu [příplatek] 200 K. Schodek pokladníka Steinwassera ve výši... [pokračování na dalším skenu]
Stránka kroniky Horního Slavkova zachycuje léta 1904 až 1907: založení Městské spořitelny a jejího vedení, volby starosty a obecního zastupitelstva, jednání o obvodním lékaři a zdravotní péči, otázku stavby vodovodu a nové budovy pro obec, subvenci pro vodárenské družstvo, železniční přípojku firmy Haas & Czjzek a fungování městského chudobince. Mnohá místa přepisu jsou nejistá nebo nečitelná, což text zachovává.
1904. K 1. lednu byla otevřena (zřízena) Městská spořitelna. Ředitelství tvořili: starosta Merta, lékárník Hoyer, ředitelé škol Kraus a Hahn a ředitel továrny Neidhart. Dozorčí radu tvořili pánové Hans Neidhart, Franz Siart, Hans Scheck ml. a st., Franz Lochner, Karl Franz, Franz Willander a Engel Küthner. Honební společenstvo se usneslo přenechat obci honební podíl 422 K za každý rok, a to na dobu až do 31. ledna 1907. Pokud jde o obvodního lékaře, tato pasáž je v přepisu nejasná a nečitelná. Dále se uvádí, že vdově Schmiegen ve Švédsku (údaj nejistý) se přiznává za zesnulého manžela 600 K.
1905. Pan lékárník Merta byl jednomyslně zvolen starostou a bylo mu uděleno doživotní předsednictví. Do dozorčí rady byli zvoleni pánové: starosta Merta, ředitel Kraus, ředitel Hahn, Josef Hahn, Rudolf Petischak, Georg Glaßl a Johann Langhammer. Správcem klíčů (pokladny) byl jmenován pan Josef Siart. Členem obecního zastupitelstva a stavebního úřadu (údaj nejistý) se stal Anton Otto. Na pořad přichází otázka stavby nového ústavu (budovy) pro obec – text pokračuje na protější straně zápisu.
Pokračování se týká toho, že střelecká cvičení byla zrušena (přerušena). Městským a obvodním lékařem byl zvolen Dr. [jméno nejisté, patrně Kraysal] Liebenstein, dosud nemocniční lékař v Karlových Varech. Na schůzi dne 11. prosince byla schválena petice za zavedení vodovodu (údaj nejistý) a zároveň i další záležitost, jejíž znění se nedochovalo čitelně. Na téže schůzi byl pan učitel Heinrich Sturm jmenován (ustanoven) do definitivní funkce.
1906. Zemská subvence ve výši 406 000 K byla poskytnuta tamnímu vodárenskému družstvu (údaj nejistý). Firma Haas & Czjzek (název nejistý) zřizovala z místa označeného jako L?nsberg novou přípojku k železnici (vlečku), která měla být rozšířena – podrobnosti jsou v přepisu nejisté. V létě se konala střelecká slavnost Obergebirgu (název nejistý). Dozorčí rada spořitelny byla nově zvolena, snad v souvislosti s Karlovými Vary (údaj nejistý). Starostenský úřad a spořitelna zavedly úřední (mluvící) hodiny.
1907. Městský chudobinec (chudobní dům) byl jednomyslně obnoven (údaj nejistý) na dalších 6 let. Sekretář Prahse dostal přídavek na drahotu ve výši 200 K. Plat pokladníka Steinwassera se dále měnil, ale text na tomto místě končí a pokračování se nedochovalo.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Levá strana:]
1904. K 1. lednu byla otevřena (zřízena) Městská spořitelna. Ředitelství tvořili: starosta Merta, lékárník Hoyer, ředitelé škol Kraus a Hahn a ředitel továrny Neidhart. Dozorčí radu tvořili pánové Hans Neidhart, Franz Siart, Hans Scheck ml. a st., Franz Lochner, Karl Franz, Franz Willander a Engel Küthner. Honební společenstvo se usneslo přenechat obci honební podíl 422 K za každý rok, a to na dobu až do 31. ledna 1907. – Za [obvodního?] lékaře [byly?] v posledních [letech?] (?) … [Vdově Schmiegen ve Švédsku [?] se přiznává za zesnulého manžela 600 K.]
1905. Pan lékárník Merta byl jednomyslně zvolen starostou. Bylo mu uděleno doživotní předsednictví. Do dozorčí rady byli zvoleni pánové: starosta Merta, ředitel Kraus, ředitel Hahn, Josef Hahn, Rudolf Petischak, Georg Glaßl, Johann Langhammer. Ke správci klíčů (pokladny) byl jmenován pan Josef Siart. Členem obecního zastupitelstva a stavebního úřadu (?) se stal Anton Otto. Přichází na řadu [otázka] stavby nového ústavu (budovy) pro obecní … [pokračování na pravé straně:]
[Pravá strana:]
… střelecká cvičení byla proto zrušena (přerušena). – Městským a obvodním lékařem byl zvolen Dr. [Kraysal?] Liebenstein, dosud nemocniční lékař v Karlových Varech. Na schůzi dne 11. prosince byla schválena petice za zavedení [vodovodu?] a zároveň [též?] … – Na téže schůzi byl pan učitel Heinrich Sturm jmenován (ustanoven) do definitivní funkce.
1906. Zemská subvence 406 000 K pro tamní vodárenské družstvo (?). – Firma Haas & Czjzek (?) [zřizuje?] z L?nsberg [novou?] přípojku k železnici (vlečku). Bude rozšířen (?) … V létě se koná střelecká (?) slavnost Obergebirgu (?). Dozorčí rada spořitelny [byla nově?] … [zvolena?] … [Karlovy Vary?]. Starostenský úřad a spořitelna získávají úřední (mluvící) hodiny (?).
1907. Městský chudobinec (chudobní dům) byl jednomyslně [obnoven?] na dalších 6 let v zájmu (?) (?) … Sekretář Prahse dostává přídavek na drahotu 200 K. Plat pokladníka Steinwassera se …
Stránka popisuje závěr školního roku 1903/4 na hornoslavkovské škole (úmrtí školníka Josefa Hüttnera, výměna učitelů, výlety žákyň, zkoušky a inspekce) a začátek roku 1904/5 (rozdělení tříd a předmětů, počty žáků, zavedení nových učebnic díky vstřícnosti vídeňských nakladatelství, oslava 25. služebního roku učitelky Klebetschky a vánoční nadílka z Nadace císaře Josefa).
Pokračování zápisů o školním roce 1903/4 a začátek školního roku 1904/5.
Žákyně dostávaly jednou týdně v poledne teplou polévku, kterou samy připravovaly; konzervy i ostatní výdaje hradila c. k. okresní školní rada.
V pondělí 14. prosince zemřel po několikatýdenní nemoci školník Josef Hüttner, který zastával toto místo od roku 1869, tedy plných 34 let. Jeho pohřbu, konaného ve středu 16. prosince, se zúčastnily žákyně dívčí i chlapecké školy. Novým školníkem byl místní školní radou ustanoven Dominik Kraft, jenž místo nastoupil 1. ledna 1904.
Dne 29. února se v děkanském kostele konalo misijní kázání pro školní mládež, po němž žákyně 1. a 2. března přijaly svaté svátosti.
Koncem února opustil prozatímní měšťanský učitel Josef Michl zdejší místo a přestěhoval se ve stejné funkci do Mostu (Brüx); ponechal si přitom místo definitivního učitele V. třídy na chlapecké obecné škole v Lokti (Elbogen). Na jeho místo nastoupil Rudolf Kubana, narozený 22. října 1879 v Landecku v Čechách, který navštěvoval měšťanskou školu v Teplé a učitelský ústav v Chebu (Eger). Text o jeho dalším působení před jmenováním definitivním měšťanským učitelem se na tomto místě přerušuje.
Když se v polovině dubna dostavilo příjemné jarní počasí, uspořádal ředitel se třemi měšťanskými třídami výlet, jehož se zúčastnili také pánové Fischer a Kubana i slečny Schichtablová a Schäfflerová. Trasa vedla přes Bošířany (patrně Possnitz) do Lichtenova (nejisté) a odtud přes Kozí hřbet (Ziegenrücken) do Lokte; odtud se výletníci večer vrátili vlakem domů.
Téhož dne, 15. dubna dopoledne, a 14. dubna odpoledne vykonal vdp. vikář Kunz z Toužimi (Theusing) zkoušku z náboženství.
Při této příležitosti předal pan d. L. Fischer řediteli částku 12 K na pořízení učebních pomůcek pro chudé školní děti.
V pátek 29. dubna dopoledne se konala druhá školní zkouška tohoto školního roku, při níž se opět ukázalo, že žákyně dokázaly během tří minut v naprostém pořádku opustit školní budovu.
V pátek 6. a v sobotu 7. května proběhla inspekce školy, kterou vykonal c. k. okresní školní inspektor Josef Fritsch.
V sobotu 11. června uspořádaly učitelské osoby obecné školy se svými třídami výlet do půl hodiny vzdáleného Wieselthalu (nejisté), který byl však jakousi příhodou předčasně přerušen.
Dne 15. června uspořádal ředitel výlet měšťanských žákyň údolím Stříbrného a Rajského potoka (Silberbach- a Rainbachtal) do Lokte, kde v příznivě položené zahradě u Bürgelova hostince byla učiněna zastávka a žákyně se bavily zpěvem a hrou. Výletu se zúčastnili také rodiče a příbuzní několika žákyň.
Dne 25. června se v Sokolově (Falkenau) konala okresní učitelská konference, jíž se zúčastnily všechny učitelské osoby s výjimkou k tomu nepovinné učitelky ručních prací.
Téhož dne, 25. června, zemřela žákyně 2. obecné třídy Margarete Günther; jejího pohřbu se za doprovodu třídní učitelky a ředitele zúčastnily její spolužačky.
Dne 29. července se konala poslední školní zkouška tohoto roku a následujícího dne, 30. července, byl školní rok obvyklým způsobem zakončen.
V tomto školním roce navštěvovalo obecnou školu celkem 280 a měšťanskou školu 98 dětí, vesměs německé národnosti a katolického náboženství, až na 6 evangelických a 4 izraelitské (mojžíšské) žákyně.
Školní rok 1904/5 byl zahájen bohoslužbou konanou 16. září. V učitelském sboru došlo ke změně: slečna Buschek zanechala školní služby kvůli soukromému sňatku (nejisté) a k 31. srpnu ze sboru vystoupila; pan Dolzauer, který v uplynulém školním roce zástupně působil na chlapecké škole, se vrátil na dívčí školu; slečna Reisenauerová D. J. bude prozatímně zastávat místo, které dříve měla slečna Buschek.
Na konferenci konané po úvodní bohoslužbě předsedající oznámil, že zůstává v platnosti rozdělení tříd, předmětů a oddělení učiněné na závěrečné konferenci předchozího roku. Třídními učiteli, resp. třídními správci tak budou: v 1. dívčí obecné třídě pan Dolzauer, ve 2. slečna Reisenauerová D. J., ve 3. dívčí obecné třídě slečna Klebetschka, ve 4. slečna Reisenauerová D. A., v 1. chlapecké obecné třídě pan Kubana, ve 2. pan Fischer a ve 3. slečna Goll. Hodiny ručních prací byly rozděleny tak, že slečně Schichtablové bylo přiděleno 1. oddělení 3. dívčí obecné třídy a slečně Klebetschce 2. oddělení téže třídy; 1. oddělení 4. třídy převzala slečna Reisenauerová D. A., 2. oddělení téže třídy slečna Reisenauerová D. J. a 3. oddělení slečna Schichtablová. Předměty měšťanské školy byly rozděleny takto: ředitel přebírá němčinu ve 2. třídě, zeměpis a dějepis ve 3. třídě a psaní v 1. třídě; slečna Goll němčinu v 1. a 3. třídě, zeměpis a dějepis v 1. a 2. třídě, psaní ve 2. a 3. třídě a tělocvik ve všech třídách; pan Fischer počty ve 2. a 3. třídě a kreslení a měřictví ve všech třídách; pan Kubana počty v 1. třídě a přírodopis, přírodozpyt a zpěv ve všech třídách.
Do jednotlivých tříd bylo přijato: 1. dívčí obecná třída 66 žákyň — 1. chlapecká obecná třída 61; 2. třída 63 — 2. třída 36 (dohromady 121); 3. třída 65 (celkem 289) — 3. třída 24; 4. třída 95 — celkem 410 žákyň, vesměs německé národnosti a katolického náboženství až na 7 evangelických a 4 mojžíšské žákyně.
S počátkem tohoto školního roku byly na měšťanské škole v náboženství, vyučovacím jazyce, zeměpise, dějepise, přírodopise a přírodozpytu zavedeny nové učebnice. Nutnost jejich zavedení vyplynula z nového pravopisu a z toho, že každá z dosud používaných učebnic existovala v několika navzájem velmi odlišných vydáních. Protože však téměř všechny knihy v rukou žákyň pocházely z fondu pro chudé (Armenbücher), jevila se výměna od počátku jako velmi obtížná. Ředitel se proto obrátil na vídeňská nakladatelská knihkupectví Tempsky, Pichlerova vdova a syn a Manz s prosbou o co největší vstřícnost. Firmy vyhověly velmi chvályhodným způsobem: obě prvně jmenovaná knihkupectví převzala celou zásobu knih z fondu pro chudé v příslušných předmětech a zčásti ji vyměnila, přičemž Pichlerova vdova a syn navíc nesla náklady na změnu vazby knih. Ostatní kancelářské a dopravní výdaje hradila obec. K výměně učebnic však musela být vyžádána svolení c. k. zemské školní rady.
Na tomto místě je třeba s vděčností vzpomenout i c. k. ředitelství nakladatelství školních knih, které na prosbu ředitele obecné školy, jež mělo nedostatečnou zásobu knih pro chudé, dodalo potřebný počet čítanek a mluvnic pro 2., 3. a 4. třídu.
Dne 4. října a 19. listopadu se žákyně zúčastnily slavnostní bohoslužby v děkanském kostele.
Na měsíční konferenci konané 21. října ředitel zmínil, že učitelka slečna Klebetschka v uplynulém školním roce dovršila svůj 25. služební rok; vyzdvihl její stálou služební horlivost a vzorné chování a vyslovil jí svá blahopřání.
U příležitosti vánočních svátků rozdal starostenský úřad několika žákyním boty; místní školní rada obdarovala následující děti vždy jedním podílem z Nadace císaře Josefa: Auguste Mayer, Anna Eckl, Josefa Kraus a Maria Kräutzberger, vesměs z 1. dívčí obecné třídy, a Maria Wäldert — zde text stránky končí.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[LEVÁ STRANA — pokračování školního roku 1903/4]
... žákyň. Tyto dostávají jednou týdně v poledne teplou polévku, kterou připravují žákyně; jak konzervy k tomu použité, tak ostatní výdaje hradí c.k. okresní školní rada.
V pondělí dne 14. prosince zemřel po několikatýdenní nemoci školník [zdejší] školy Josef Hüttner. Ten zastával místo školníka od roku 1869, tedy plných 34 let. Jeho pohřbu, [na okraji: Školník] který se konal ve středu dne 16. prosince, se zúčastnily žákyně jak dívčí, tak i chlapecké školy. Novým školníkem byl místní školní radou ustanoven Dominik Kraft, který místo nastoupil dnem 1. ledna 1904.
Dne 29. února se v děkanském kostele konalo misijní kázání pro školní mládež; v návaznosti na ně [na okraji: ...svátosti] přijaly žákyně dne 1. a 2. března sv. svátosti.
Koncem února opustil prozatímní měšťanský učitel Josef Michl své zdejší místo, aby se v téže funkci přestěhoval do Mostu (Brüx). Ponechal si přitom své místo definitivního učitele V. třídy na chlapecké obecné škole v Lokti (Elbogen). Na jeho místo nastoupil Rudolf [na okraji: ...učitel] Kubana. Ten se narodil 22. října 1879 v Landecku v Čechách, navštěvoval měšťanskou školu v Teplé a učitelský ústav v Chebu (Eger). Před svým jmenováním definitivním měšťanským učitelem s ...
[PRAVÁ STRANA — pokračování školního roku 1903/4]
Když se v polovině dubna dostavilo příjemné jarní počasí, uspořádal ředitel se třemi měšťanskými třídami [na okraji: Výlet] výlet, jehož se zúčastnili také pánové Fischer a Kubana, jakož i slečny Schichtablová a Schäfflerová. Pochod vedl přes Bošířany [Possnitz?] do Lichtenova [?] a odtud přes Kozí hřbet (Ziegenrücken) do Lokte; odtud se výletníci večer vrátili vlakem domů.
Téhož dne (15. dubna) dopoledne a dne 14. dubna odpoledne vykonal vdp. pan vikář Kunz z Toužimi (Theusing) [na okraji: Zkouška z náboženství] zkoušku z náboženství.
U příležitosti své přítomnosti předal pan d.L. Fischer řediteli částku 12 K na pořízení učebních pomůcek pro chudé školní děti.
V pátek dne 29. dubna dopoledne se konala druhá [na okraji: Školní zkouška] školní zkouška tohoto školního roku, při níž se opět ukázalo, že žákyně během tří minut v naprostém pořádku opustily školní budovu.
V pátek dne 6. a v sobotu dne 7. května se konala inspekce školy panem c.k. okresním [na okraji: Inspekce] školním inspektorem Josefem Fritschem.
V sobotu dne 11. června uspořádaly učitelské osoby obecné školy se svými třídami výlet do půl hodiny vzdáleného Wieselthalu [?], který byl však jakousi příhodou předčasně přerušen.
Dne 15. června uspořádal ředitel výlet měšťanských žákyň [na okraji: Výlet žákyň] údolím Stříbrného a Rajského potoka (Silberbach- a Rainbachtal) do Lokte, kde v příznivě položené zahradě ...
[LEVÁ STRANA — závěr školního roku 1903/4]
... u Bürgelova hostince byla učiněna zastávka a žákyně se bavily zpěvem a hrou. Výletu se zúčastnili také rodiče a příbuzní několika žákyň.
Dne 25. června se v Sokolově (Falkenau) konala okresní učitelská konference, jíž se zúčastnily všechny učitelské osoby s výjimkou k tomu nepovinné učitelky ručních prací.
Dne 25. června zemřela žákyně 2. obecné třídy [na okraji] Margarete Günther; jejího pohřbu se za doprovodu třídní učitelky a ředitele zúčastnily její spolužačky.
Dne 29. července se konala poslední školní zkouška tohoto roku. Následujícího dne (30. července) byl školní rok obvyklým způsobem zakončen.
V tomto školním roce byla nakonec obecná škola navštěvována 280, měšťanská škola 98 dětmi, které byly vesměs německé národnosti a katolického náboženství až na 6 evangelických a 4 izraelitské (mojžíšské) žákyně.
[PRAVÁ STRANA — nadpis: Školní rok 1904/5]
Ten byl zahájen bohoslužbou konanou dne 16. září. [na okraji: Zahájení] Učitelský sbor vykazuje potud změnu, že sl. Buschek zanechala školní služby kvůli svému soukromému sňatku [?] a dnem 31. srpna z ní vystoupila, [na okraji: Učitelský sbor] a pan Dolzauer, který v uplynulém školním roce zástupně působil na chlapecké škole, se vrátil na dívčí školu; sl. Reisenauerová D. J. bude místo, které měla sl. Buschek, prozatímně zastávat.
Na konferenci konané po úvodní bohoslužbě předsedající oznámil, že zůstává při rozdělení tříd, předmětů a oddělení, jež bylo učiněno na závěrečné konferenci. Třídními učiteli, resp. třídními správci budou tedy [na okraji: Rozdělení tříd] v 1. dív. ob. tř. p. Dolzauer, ve 2. sl. Reisenauerová D. J., ve 3. dív. ob. tř. sl. Klebetschka, ve 4. sl. Reisenauerová D. A., v 1. L. ob. tř. pan Kubana, ve 2. p. Fischer a ve 3. slečna Goll. Hodiny ručních prací byly rozděleny tak, že sl. Schichtablové byla přidělena 1. odd. 3. dív. ob. tř. a sl. Klebetschce 2. odd. téže třídy, 1. odd. 4. tř. převezme sl. Reisenauerová D. A., 2. odd. téže třídy sl. Reisenauerová D. J. a 3. odd. sl. Schichtablová. Předměty měšťanské školy byly rozděleny následujícím způsobem: ředitel přebírá němčinu ve 2. tř., zeměpis a dějepis ve 3. tř. a psaní v ...
[LEVÁ STRANA — pokračování školního roku 1904/5]
... 1. tř., sl. Goll němčinu v 1. a 3. tř., zeměpis a dějepis v 1. a 2. tř., psaní ve 2. a 3. tř., tělocvik ve všech třídách; p. Fischer počty ve 2. a 3. tř., kreslení a měřictví ve všech třídách; p. Kubana počty v 1. tř., přírodopis, přírodozpyt a zpěv ve všech třídách.
Do jednotlivých tříd bylo přijato: 1. dív. ob. tř. 66 — 1. L. ob. tř. 61; 2. — 63 — 2. — 36 (121); 3. — 65 (289) — 3. — 24; 4. — 95 — celkem (410) žákyň, které jsou veskrze německé a katolické až na 7 evangelických a 4 mojžíšské žákyně.
S počátkem tohoto školního roku byly na měšťanské škole v náboženství, vyučovacím jazyce, zeměpise, dějepise, přírodopise a přírodozpytu zavedeny nové učebnice. Nutnost jejich zavedení vyplynula následkem nového pravopisu a té okolnosti, že každá z dosud používaných učebnic byla k dispozici v několika navzájem velmi odlišných vydáních. Protože však téměř všechny knihy nacházející se v rukou žákyň byly knihami z fondu pro chudé (Armenbücher), zdála se výměna od počátku velmi obtížná. Ředitel se proto obrátil na nakladatelská knihkupectví Tempsky, Pichlerova vdova a syn, a Manz, vesměs ve Vídni, s prosbou o co největší vstřícnost, čemuž jmenované firmy také velmi chvályhodným způsobem vyhověly, neboť obě prvně jmenovaná knihkupectví ...
[PRAVÁ STRANA — pokračování školního roku 1904/5]
... celou zásobu knih z fondu pro chudé příslušných předmětů a tyto zčásti vyměnila; Pichlerova vdova a syn dokonce nesla náklady na změnu vazby. Ostatní kancelářské a dopravní výdaje hradila obec. K výměně učebnic však muselo být vyžádáno svolení c.k. zemské školní rady.
Na tomto místě je třeba s vděčností vzpomenout také c.k. ředitelství nakladatelství školních knih, které na prosbu ředitele obecné školy, jež mělo nedostatečnou zásobu knih pro chudé, dodalo počet čítanek a mluvnic pro 2., 3. a 4. tř.
Dne 4. října a dne 19. listopadu se žákyně zúčastnily slavnostní bohoslužby konané v děkanském kostele. [na okraji: Bohoslužba]
Na měsíční konferenci konané dne 21. října ředitel zmínil, že učitelka sl. Klebetschka [na okraji: 25. služební rok] uplynulým školním rokem dovršila svůj 25. služební rok, vyzdvihl její stálou služební horlivost a vzorné chování a vyslovil jí svá blahopřání.
U příležitosti vánočních svátků byly starostenským úřadem [na okraji: Nadace císaře Josefa] několika žákyním rozdány boty; následující děti byly místní školní radou obdarovány vždy jedním podílem z Nadace císaře Josefa: Auguste Mayer, Anna Eckl, Josefa Kraus, Maria Kräutzberger, vesměs z 1. dív. ob. tř., Maria Wäldert, ...