Stránka farní kroniky Horního Slavkova popisuje jednání o odevzdání osmi kostelních prvků kněžskému semináři v Praze za 2000 korun a schvalovací výnosy konzistoře a ministerstva kultu z roku 1903. Následuje podrobná finanční zpráva o renovaci děkanského kostela (náklady přes 22 000 K, schodek přes 8300 K) a obsáhlý soupis provedených stavebních a uměleckých prací v presbytáři, lodi, věži, sakristiích a předsíni kostela.
Tato část farní kroniky Horního Slavkova se týká oprav a renovace zdejšího děkanského kostela (Schlaggenwald) v letech 1903–1904.
Pisatel líčí, jak pan Msgr. prelát Karl König, administrátor pražského (patrně Klementina) kostela, projevil zájem převzít k renovaci osm oken či desek (přesný předmět je v přepisu nejistý), pokud by byly přenechány kněžskému semináři v Praze. Věc byla předložena plenárnímu zasedání obecního výboru a bylo usneseno těchto osm kusů kněžskému semináři v Praze přenechat za úplatu 2000 korun – více se vyjednat nepodařilo. Také knížecí arcibiskupská konzistoř toto řešení doporučila.
Konzistoř souhlasila s návrhem a rovněž Centrální komise se k němu vyjádřila kladně. Text dále obsahuje citaci z dopisu konzistoře, který chválí snahu spolku pro zkrášlení kostela a vyjadřuje souhlas s tím, aby z částky 10 000 korun byla část použita na potřeby zdejšího kostela. Tento výnos vydala arcibiskupská konzistoř v Praze dne 14. ledna 1903 pod číslem 506 a byl uložen do děkanského archivu, fascikl 1904.
C. k. ministerstvo kultu a vyučování výnosem ze dne 18. srpna 1903, číslo 25694, schválilo předání osmi zmíněných kusů z děkanského kostela ve Schlaggenwaldu kněžskému semináři v Praze (Klementinum) a zároveň povolilo spolku pro zkrášlení kostela ve prospěch farního úřadu částku 2000 korun, vyplácenou ve dvou ročních splátkách – ovšem teprve po skutečném předání předmětů Klementinu, nikoli dříve než na počátku dalšího roku. I tento výnos byl uložen v děkanském archivu, fascikl 1904, spolu se všemi ostatními souvisejícími spisy.
Následuje zpráva o renovačních pracích provedených v roce 1903 uvnitř děkanského kostela ve Schlaggenwaldu, přednesená na shromáždění spolku pro zkrášlení kostela dne 1. listopadu 1903. Náklady na renovaci byly rozepsány takto:
- stavitelské práce: 9641 K 30 h
- postavení pěti nových oltářů: 6000 K
- malířské, pozlacovačské a štafírovací práce: 4360 K
- řemeslnické práce: 960 K 88 h
- výlohy za úklid, zařízení, různé předměty a dopravu: 1537 K 54 h
- celková suma: 22 499 K 72 h
Proti tomu stálo jmění spolku:
- vklad dle spořitelní knížky: 11 661 K 44 h
- výpis poštovní spořitelny: 465 K 32 h
- v roce 1904 splatný příspěvek od c. k. ministerstva kultu a vyučování: 2000 K
- celková suma: 14 126 K 76 h
Rekapitulace tedy ukázala schodek ve výši 8372,96 korun, za který spolek ručil. Zprávu podepsali za spolek pro zkrášlení kostela ve Schlaggenwaldu dne 30. října 1903 pokladník Heinrich Stürmer, učitel, a předseda Em. Hoyer, děkan.
Pisatel k této zprávě dodává, že část výloh měl nahradit menší příspěvek od stavitele Josefa Waldeka z Karlových Varů, dále platba od městské obce a malý příspěvek od stavitele oltářů Franze Martinera z Grödenu v Tyrolsku, který provedl oltáře i některé další úpravy požadované děkanem – k nimž ale spolek od děkana měl ještě další požadavky (text na tomto místě není zcela čitelný). I přes tyto příplatky zůstal spolek koncem roku 1903 fakticky zadlužen částkou 5000 K, přičemž uspořádaná sbírka vynesla 600 K.
Dále následuje podrobný soupis provedených renovačních prací podle jednotlivých částí kostela:
V presbytáři: umístění nového vzdušného křídla nad hlavním oltářem, zazdění schodiště, přemístění kamene na nové místo, položení šamotové dlažby, stržení tří starých oltářů a čtyř konzol k nim patřících, vyzdění hlavního oltáře se dvěma pískovcovými pilíři a mramorovou deskou jako oltářním stolem, postavení nového hlavního oltáře a nových oltářních stupňů, položení kamenné dlaždice na místě bývalých lavic, postavení čtyř nových prvků (v přepisu blíže neurčeno), stržení starých a postavení nových prvků, odstranění nespecifikovaného prvku a vymalování stropu i stěn se zlatými hvězdami a výjevem čtyř evangelistů; v dalších částech výzdoby pak motivy Lásky, oka Božího, městského znaku a dalšího znaku.
V lodi kostela: stržení horní empory (kruchty), přemístění dvou širokých kamenných prvků a osazení nových dřevěných pilířů ke kůru, postavení varhan a úprava první empory, vyzdění stropní klenby, odstranění staré malty ze stropu a důkladný úklid, odstranění jednoho prvku a postavení náhrady na jeho místě, přemístění příčných lavic do nového dřevěného uložení, položení cementové dlažby pod lavicemi a pod emporou, oprava a upevnění veškerého zařízení, zvětšení pánských lavic a postavení čtyř dřevěných lavic u bočních oltářů, postavení dalších lavic v příčné chodbě a pod emporou, uzavření starých otvorů a vytvoření nových, a konečně vymalování stropu a stěn se třemi velkými malovanými výjevy, mezi nimi svatá Rodina a patrně svatý Josef.
Na pravé straně pokračuje popis výzdoby: malby na skle, výjev andělů a andělský rej, v obloucích nad okny umístěny postavy svatých – svatý Václav, svatá Ludmila, svatá Alžběta, svatý Alois, svatý Vít, svatá Anna a další ozdoby. Dále byl instalován nový prvek s vrchním světlem a kyvadlové hodiny.
V tzv. staré věži: zvětšení klenby pevným materiálem, vyzdění prostoru pro Olivovou horu, postavení Olivové hory a její vyzdění, osazení nového kování pro dveře a zámek, vsazení kostelních oken se skleněnou výplní a péče o celkovou renovaci tohoto prostoru.
V obou sakristiích: položení cementové dlažby, zvětšení obou sakristií, položení kamenné dlaždice na podlahu, zazdění na fasádě směrem ke kostelu, postavení starého tabernáklu a dalšího prvku, a instalace dalšího zařízení ve druhé sakristii.
V předsíni kostela: vlevo bylo provedeno vyklenutí a zvětšení předního klenebního oblouku, vyzdění lurdské jeskyně a osazení pěkné kované mříže před ní; vpravo byla postavena socha svatého Josefa a Božího hrobu, z Prahy byly pořízeny sochy svatého Antonína (Těšitele chudých) a svatého Josefa po obou stranách, položena kamenná a cementová dlažba v celé předsíni a umístěna lampa před jeskyní.
Následně proběhlo celkové vymalování kostela ve všech částech, pozlacení a štafírování oltářů, kazatelny a všech soch, a nátěr empor, zejména těch náležejících ke kůru.
Nakonec je zmíněno, že mimoto byla pořízena nová věčná lampa za 260 korun, na kterou přispěla slečna Cæcilie Korb částkou 200 korun a dalších 60 korun (kdo, není v textu zcela čitelné).
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Farní kronika Horní Slavkov, strany 364-365. Německy, kurent. Okrajové poznámky. Bez nadpisu roku, jen čísla stran; fotografie nejsou. Obsah z let 1903-1904. Pravá strana obsahuje strukturovanou zprávu o nákladech na renovaci kostela s tabulkami a podpisy.]
=== LEVÁ STRANA (s. 364) ===
[Pokračování shora] ...pro jejich velikost, [?] pro jejich poškozenost [?], ve velkých nákladech na renovaci [?] vyžádal si pan Msgr. prelát Karl König, administrátor městského kostela [?] v Praze, [?] renovaci převzít, kdyby 8 [?] [oken/desek] bylo přenecháno antependiu [?] v Praze. Pisatel tohoto přednesl věc shromáždění v plenárním zasedání obecního výboru a bylo usneseno přenechat 8 [?] kněžskému semináři v Praze za úplatu 2000 K (více nebylo možno dosáhnout [?]). Také vdp. f.a. [knížecí arcibiskupská] konzistoř takovéto [řešení] doporučila [?].
[okraj: [?] vnitřního [?] kostela] Vdp. f.a. konzistoř souhlasila s návrhem i [?] Centrální komise pro [?] [?] [?] zcela, [?] celá [?] děkanský kostel [?] u nejvyššího [?] [?] [?] [?] prostor poskytuje [?].
[Pokračování dole, s. 364] ...[?] s nápisem [?] [?] je postaví, kdyby takové [?] [?] [?], avšak kostel tím nezískal ve [?], slohu a symetrii. K této příležitosti chce pisatel tohoto na následující [?], co o tom vdp. f.a. konzistoř píše:
"Váš návrh, aby z toho 10.000 K bylo vzato na [?] městského kostela, byl by upřímně s radostí vzat na vědomí a slouží k přesvědčení [?] městské obci [?] tamní spolek pro zkrášlení kostela ke cti, že Váš ctihodný [?] vždy neúnavně a [?]." Výnos f.a. konzistoře Praha 14/1 1903 Z. 506. Vloženo do děkanského archivu ve fasc. 1904.
[okraj: Výnos c.k. ministerstva kultu ohledně [?] [?]] C.k. ministerstvo kultu a vyučování svým výnosem ze dne 18. srpna 1903 Z. 25694 [schválilo] předání 8 [?] [oken/desek] z [?] děkanského kostela ve Schlaggenwaldu kněžskému semináři v Praze (Klementinum) [?] a za to spolku pro zkrášlení kostela ve Schlaggenwaldu ve prospěch farního úřadu [?] povolilo částku 2000 K ve dvou ročních splátkách, a to teprve po skutečném [?] předání těchto [?] Klementinu, nikoli však před začátkem příštího roku ...
=== PRAVÁ STRANA (s. 365) ===
[Pokračování shora] ...[?] [?] vyhotoveny [?] avšak [?] následoval. Výnos uložen taktéž v děkanském archivu fasc. 1904. Také všechny ostatní příslušné akty fasc. 1904.
Zpráva o renovačních pracích provedených v roce 1903 uvnitř děkanského kostela ve Schlaggenwaldu. Přednesena ve shromáždění spolku pro zkrášlení kostela dne 1. listopadu 1903.
Náklady na renovaci:
1) Stavitelské práce ......... 9641 K 30 h
2) Postavení 5 nových oltářů ......... 6000 –
3) Malířské, pozlacovačské, štafírovací práce ......... 4360 –
4) Řemeslnické práce ......... 960 – 88
5) Výlohy za úklid a zařízení, předměty [?], dopravné a pod. ......... 1537 – 54
Suma: 22499 K 72 [h]
Jmění spolku:
1) Dle spořitelní knížky ......... 11661 K 44
2) " výpis poštovní spořitelny ......... 465 – 32
3) v roce 1904 splatný příspěvek [?] c.k. ministerstva pro kult a vyučování ......... 2000 –
Suma: 14126 K 76 [h]
Rekapitulace ukazuje tedy schodek 8372,96 korun, za který spolek ručí.
Spolek pro zkrášlení kostela Schlaggenwald, dne 30. října 1903.
Pokladník: Heinrich Stürmer, učitel.
Předseda: Em. Hoyer, děkan.
K výše uvedené zprávě pisatel tohoto poznamenává:
1) Část výloh by nahradil malý příspěvek [?] od pana stavitele Josefa Waldeka v Karlových Varech (Karlsbad), dále [?] platba městské obce, [?] [?] malý příspěvek oltáře stavitele Franze Martinera v Grödenu, Tyrolsko; dále provedl oltáře stavitel [?] od děkana požadované [?] změny [?], k nimž však spolek od děkana [?]...
[Farní kronika Horní Slavkov, strany 366-367. Německy, kurent. Bez nadpisu roku, jen čísla stran; fotografie nejsou. Pokračování zprávy o renovaci kostela (1903/1904) — podrobný seznam provedených prací rozdělený podle míst v kostele. Mnoho odborných stavebních/liturgických termínů, místy nejisté čtení.]
=== LEVÁ STRANA (s. 366) ===
[Pokračování shora] ...vrácených [?] jsou. d) díky [?] jiným menším příplatkům, takže spolek je koncem roku 1903 de facto dlužen 5000 K – a sebraná sbírka [?] vynesla částku 600 K.
Provedené renovační práce.
A. V presbytáři:
1) Umístění nového vzdušného křídla [?] nad hlavním oltářem [?].
2) Zazdění [?], [?] schodiště.
3) Přemístění [?] kamene na nové místo.
4) Položení šamotové dlažby mezi [?] a oltářem.
5) Stržení 3 starých oltářů a 4 k nim patřících konzol [?].
6) Vyzdění hlavního oltáře, vsazení dvou pískovcových pilířů [?] a postavení mramorové desky jako oltářní stůl.
7) Postavení nového hlavního oltáře, založení nových oltářních stupňů.
8) Položení [?] kamenné dlaždice na místě [?] lavic [?].
9) Postavení [?] 4 nových [?].
10) Stržení [?] starých [?], nové [?].
11) Odstranění [?].
12) Vymalování stropu a stěn, zvýraznění [?] zlatými hvězdami, [?] [?] se 4 evangelisty, v ostatní [?] [?]...
[Pokračování dole, s. 366] ...[?] Láska, oko Boží, městský znak a [?] znak.
B. V lodi:
1) Stržení horní empory [kruchty].
2) Přemístění dvou širokých kamenných [?] a nových dřevěných pilířů k [?] kůru, [?] [?] ke kůru.
3) Postavení varhan a kůru [?] [?] 1. empory.
4) Vyzdění [?] stropní klenby [?] [?].
5) Odstranění malty [?] na stropě [?], důkladný úklid.
6) Odstranění jednoho [?], postavení [?] na jeho místo.
7) Odstranění příčných lavic [?], jejich vsazení do nového dřevěného uložení.
8) Položení cementové dlažby pod [?] lavicemi a [?] pod emporou.
9) Oprava a upevnění veškerých [?].
10) Zvětšení pánských lavic a postavení po 4 dřevěných lavicích u [?] bočních oltářů [?].
11) Postavení několika lavic v příčné chodbě a pod emporou.
12) Uzavření starých [?] a nových [?].
13) Vymalování stropu a stěn, [?] 3 velkých malovaných [?]: [?], [?] Josef, sv. Rodina...
=== PRAVÁ STRANA (s. 367) ===
[Pokračování shora] ...na skle, [?] anděl [?], andělský rej [?] s [?]; v obloucích nad okny [umístěny] svaté postavy: sv. Václav, sv. Ludmila, sv. Alžběta, sv. Alois, sv. Vít, sv. Anna a další ozdoby.
14) [?] nový [?] s vrchním světlem.
15) Kyvadlové hodiny [?].
C. V tzv. staré věži [?]:
1) Zvětšení klenby pevným materiálem.
2) Vyzdění [?] pro Olivovou horu.
3) Postavení Olivové hory a vyzdění [?] téže.
4) Umístění nového [?] pro dveře a zámek.
5) Vsazení [?] kostelních oken se skleněnými okny.
6) Péče [?] [?] do celé renovace [?].
D. V obou sakristiích:
1) Položení cementové dlažby v obou sakristiích.
2) Přemístění nových, zvětšení obou sakristií.
3) Kamenné [?] dlaždice na podlahu sakristie.
4) Zdění na fasádě ke kostelu sem [?].
5) Postavení starého tabernáklu a sv. [?] [?].
6) Postavení [?] ve 2. sakristii.
E. V předsíni:
a) vlevo: 1) Vyklenutí klenby, zvětšení předního klenebního oblouku.
2) Vyzdění lurdské jeskyně.
3) Pěkná [?] kovaná mříž před jeskyní.
b) vpravo: 1) Postavení sochy sv. Josefa [?] [?] (Boží hrob).
2) Od pražské [?], po obou stranách sv. Antonín (Těšitel chudých) a sv. Josef.
3) Položení kamenné a cementové dlažby v celém prostoru předsíně.
4) Umístění lampy před jeskyní.
F. V návaznosti [?] na to:
1) Zvýrazněné [?] vymalování kostela ve všech částech.
2) Pozlacení a štafírování oltářů [?], kazatelny [?] a veškerých soch.
3) Nátěr [?] na obou, zvláště ke kůru patřících [?], empor [?], [?].
G. Mimoto:
1) Nová věčná lampa za 260 K, [?] darovala slečna Cæcilie Korb 200 K, druhou 60 K...
Stránka popisuje závěr školního roku 1902/3 a průběh školního roku 1903/4 na dívčí (a chlapecké) škole ve Slavkově (Schlaggenwald) – zahájení roku bohoslužbou, rozdělení tříd a předmětů mezi učitele, nástup nové učitelky slečny Buschek a definitivní ustanovení slečny Reisenauerové D. J., vysvěcení opraveného děkanského kostela, ustanovení nového rabína pro výuku náboženství židovských dětí, založení městské spořitelny a vánoční obdarování chudých školních dětí z Nadace císaře Josefa. Zmiňuje se také zahájení činnosti polévkového ústavu k 1. prosinci.
Na závěr školního roku 1902/3 se ve dnech 28. a 30. července konaly školní zkoušky. Dne 28. července se u příležitosti úmrtí papeže Lva XIII. konaly smuteční bohoslužby, kterých se na pozvání starostenského úřadu zúčastnil v plném počtu celý učitelský sbor.
Ke konci školního roku navštěvovalo jednotlivé třídy 62, 73, 61, 71, 53, 21 a 20 žákyň. Všechny byly německé národnosti a až na tři evangeličky a čtyři žákyně mojžíšského (židovského) vyznání byly římskokatolické. Školní rok byl zakončen děkovnou bohoslužbou konanou dne 31. července.
Nový školní rok 1903/4 byl zahájen dopoledne 16. září bohoslužbou, na niž navázala první konference. Na ní bylo – obdobně jako již předběžně na závěrečné konferenci předchozího roku – rozhodnuto o rozdělení tříd a předmětů mezi učitelky: 1. třídu vedla paní učitelka Reisenauerová D. J., 2. třídu slečna Klebetschka, 3. třídu slečna Reisenauerová D. A. a 4. třídu slečna Buschek. Posledně jmenovaná obsadila místo učitelky V. třídy poté, co byla propuštěna dosavadní prozatímní paní učitelka Reisenauerová D. J., a byla sem nově ustanovena.
Slečna Buschek se narodila 14. září 1881 v Rábu (Raab). Obecnou školu navštěvovala tamtéž, v Königswartu a v Hartmanitz, měšťanskou školu pak v Lobech (patrně Laaben). Poté studovala v Praze na c. k. učitelském ústavu pro vzdělávání učitelek, kde roku 1900 získala vysvědčení dospělosti. Od 1. října 1900 působila jako prozatímní podučitelka v Pettenu a v listopadu 1902 složila v Praze zkoušku učitelské způsobilosti pro obecné školy. S počátkem školního roku 1903/4 byla definitivně ustanovena učitelkou V. třídy dívčí obecné školy ve Slavkově (Schlaggenwald).
Protože ředitel obecných škol Gustav Dolzauer byl povolán zastupovat na zdejší chlapecké škole, zůstala slečna Reisenauerová D. J. k prozatímní službě na... (text na tomto místě pokračuje na další straně a přechod není zcela plynulý).
Dále je popsáno rozdělení výuky mezi učitele: ředitel Hahn vyučoval v 1. třídě psaní, ve 2. třídě zeměpis a dějepis a ve 3. třídě vyučovací jazyk; slečna Goll učila vyučovací jazyk v 1. a 2. třídě, zeměpis a dějepis v 1. a 3. třídě, psaní ve 2. a 3. třídě a tělocvik ve všech třech třídách, celkem 17 hodin týdně; pan Fischer vyučoval počty a měřictví v 1. a 2. třídě a kreslení od ruky ve všech třech třídách, rovněž celkem 17 hodin; pan Michl učil přírodopis a přírodozpyt ve všech třech třídách, počty ve 3. třídě a zpěv ve všech třech třídách, opět celkem 17 hodin.
V hodinách ručních prací na obecné škole vyučovaly kromě industriální učitelky Schichtablové (která ve 3. a 4. třídě převzala jedno oddělení o třech hodinách) také slečny Klebetschka (1. oddělení 4. třídy), Reisenauerová D. J. (2. oddělení 4. třídy) a Reisenauerová D. A. (1. oddělení 3. třídy). Na měšťanské škole vyučovala slečna Schichtablová ve 2. třídě (2. oddělení) a ve 3. třídě (1. oddělení), slečna Schäffler pak v 1. třídě (2. oddělení).
Dne 4. října se školní mládež spolu s učitelským sborem zúčastnila bohoslužby konané u příležitosti jmenin Jeho Veličenstva císaře.
Dne 18. října byl po dokončené opravě slavnostně vysvěcen děkanský kostel, a to kanovníkem panem Bürgelem Manlikem (jméno je v přepisu nejisté). Pro neobvykle špatné počasí se slavnosti nemohla zúčastnit školní mládež, učitelský sbor však byl přítomen mši, slavnostnímu kázání i následné velké mši (Hochamt), k níž byli přizváni ředitelé obou škol.
Podle sdělení c. k. okresní školní rady ze dne 30. října 1903, č. 5645, byl Jakob Gottlieb, rabín v Bečově (Petschau), ustanoven učitelem náboženství pro mojžíšské děti zdejších škol. Stejně jako jeho předchůdce vyučoval mojžíšskému náboženství společně chlapce i dívky, a to dvě hodiny týdně vždy ve středu v jedné z učeben dívčí školy.
Dne 1. ledna 1904 byla ve městě zřízena městská spořitelna. Oba školní ředitelé, Kraus a Hahn, kteří oba náleželi k obecnímu zastupitelstvu, byli tímto zastupitelstvem zvoleni do výboru, a tedy i do ředitelství nově založené spořitelny.
U příležitosti vánočních svátků a přelomu roku byla řada chudých školních dětí obdarována ze strany starostenského úřadu botami a dále úroky z Nadace císaře Josefa (ta sestávala ze 14 vkladních knížek po 6 K). Tohoto roku byly obdarovány tyto žákyně: Ottilie Klarner (1. dívčí obecná třída), Franziska Wäldert a Josefa Veit (2. dívčí obecná třída), Barbara Donnert a Agnes Borkenstein (4. dívčí obecná třída), Maria Abfalter a Anna Borkenstein (3. dívčí obecná třída), Wilhelmine Berniau, Theresia Dörfl, Anna Rohm a Hermine Salomon (4. dívčí obecná třída), Katharina Schmidt (3. dívčí obecná třída) a Anna Lieser (3. L. dívčí obecná třída).
Polévkový ústav zahájil i v tomto roce svou činnost 1. prosince, navštěvován byl však jen částí dětí (text na tomto místě končí, pokračování je patrně na další stránce).
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[LEVÁ STRANA — závěr školního roku 1902/3]
... [okresní školní] inspektor Josef Fritsch.
[na okraji: Školní zkouška] Dne 28. a dne 30. července se konala vždy jedna školní zkouška.
Dne 28. července se u příležitosti úmrtí papeže Lva XIII. konaly smuteční bohoslužby, jichž se [na okraji: Smuteční bohoslužby] na pozvání starostenského úřadu zúčastnil v plném počtu celý učitelský sbor.
Ke konci školního roku se v jednotlivých třídách nacházelo 62 + 73 + 61 + 71 + 53 + 21 + 20 žákyň, které byly všechny německé národnosti; podle náboženského vyznání byly všechny římskokatolické až na tři evangelické a 4 židovské (mojžíšské) žákyně.
Školní rok byl zakončen děkovnou bohoslužbou konanou dne 31. července.
[PRAVÁ STRANA — nadpis: Školní rok 1903/4]
Ten byl zahájen bohoslužbou konanou dne 16. září dopoledne, na niž navázala první konference. [na okraji: Zahájení, bohoslužba] Na ní byly třídy a předměty, jak se to již předběžně stalo na závěrečné konferenci, rozděleny následujícím způsobem: 1. třída pí. uč. Reisenauerová D. J., [na okraji: Rozdělení tříd a předmětů] 2. sl. Klebetschka, 3. sl. Reisenauerová D. A., 4. sl. Buschek (posledně jmenovaná, která následkem propuštění dosavadní prozatímní pí. uč. Reisenauerové D. J. obsadila učitelské místo V. třídy, byla sem nově ustanovena), [na okraji: Nová učitelská síla] — narodila se 14. září 1881 v Rábu (Raab), navštěvovala tamtéž v Königswart a Hartmanitz obecnou školu, v Lobech [Laaben?] měšťanskou školu, poté v Praze c.k. učitelský ústav pro vzdělávání učitelek, kde roku 1900 nabyla vysvědčení dospělosti. Od 1. října 1900 byla prozatímní podučitelkou v Pettenu [na okraji: Prozatímní přidělení sl. Reisenauerové D. J.] a v listopadu 1902 se v Praze podrobila zkoušce učitelské způsobilosti pro obecné školy. S počátkem tohoto školního roku byla definitivně ustanovena učitelkou V. třídy pro dívčí obecnou školu ve Slavkově (Schlaggenwald). — Protože ředitel obecných škol Gustav Dolzauer byl povolán k zastoupení na zdejší chlapeckou školu, zůstala sl. Reisenauerová D. J. k prozatímní službě na ...
[LEVÁ STRANA — pokračování školního roku 1903/4]
... rozděleny: řed. Hahn: 1. tř. psaní, 2. tř. zeměpis a dějepis, 3. tř. vyučovací jazyk; sl. Goll: 1. a 2. tř. vyučovací jazyk, 1. a 3. tř. zeměpis a dějepis, 2. a 3. tř. psaní, 1., 2. a 3. tř. tělocvik, celkem 17 hodin; p. Fischer: 1. a 2. třída počty a měřictví, 1., 2. a 3. tř. kreslení od ruky, celkem 17 hodin; p. Michl: 1., 2. a 3. tř. přírodopis a přírodozpyt, počty ve 3. tř. a zpěv v 1., 2. a 3. tř., celkem 17 hodin.
V hodinách ručních prací obecné školy vyučovaly [na okraji: Rozdělení ručních prací] kromě industriální učitelky Schichtablové, která ve 3. a ve 4. třídě převzala jedno oddělení o 3 hodinách, slečny Klebetschka (1. odd. 4. tř.), Reisenauerová D. J. (4. tř. 2. odd.) a Reisenauerová D. A. (3. tř. 1. odd.). Na měšťanské škole vyučovala sl. Schichtablová ve 2. tř. (2. odd.) a ve 3. třídě (1. odd.) a slečna Schäffler v 1. tř. (2. odd.).
[na okraji: Jmeniny] Dne 4. října se školní mládež spolu s učitelským sborem zúčastnila bohoslužby konané u příležitosti jmenin Jeho Veličenstva císaře.
Když byl dne 18. října děkanský kostel po dokončené opravě slavnostně vysvěcen kanovníkem panem t. Bürgelem Manlikem [?], nemohla se sice školní mládež pro neobyčejně špatné počasí slavnosti zúčastnit, [na okraji: Vysvěcení děkanského kostela] učitelský sbor však byl přítomen mši, slavnostnímu kázání a velké mši (Hochamt) až do poté konané ...
[PRAVÁ STRANA — pokračování školního roku 1903/4]
... slavnostní mše, k níž byli přizváni ředitelé obou škol.
Podle sdělení c.k. okresní školní rady ze dne 30. října 1903 č. 5645 byl Jakob Gottlieb, rabín v Bečově (Petschau), [na okraji: Nový rabín] ustanoven učitelem náboženství pro mojžíšské děti zdejších škol. Tento uděluje stejně jako jeho předchůdce mojžíšskou výuku náboženství společně chlapcům a dívkám ve dvou týdenních hodinách každou středu v jedné z učeben dívčí školy.
Když byla dne 1. ledna 1904 zde zřízena městská spořitelna, byli oba školní ředitelé při ... [na okraji: Ředitelé do ředitelství spořitelny] Kraus a Hahn, kteří oba náleží obecnímu zastupitelstvu, od něj zvoleni do výboru a tímto do ředitelství spořitelny.
U příležitosti vánočních svátků a přelomu roku byla řada chudých školních dětí obdarována starostenským úřadem botami a úroky [na okraji: Nadace císaře Josefa] z Nadace císaře Josefa, posledně jmenované záležející ze 14 vkladních knížek po 6 K; takto poděleny byly tohoto roku žákyně: Ottilie Klarner 1. dív. ob. tř., Franziska Wäldert a Josefa Veit 2. dív. ob. tř., Barbara Donnert a Agnes Borkenstein 4. dív. ob. tř., Maria Abfalter a Anna Borkenstein 3. dív. ob. tř., Wilhelmine Berniau, Theresia Dörfl, Anna Rohm, Hermine Salomon 4. dív. ob. tř., Katharina Schmidt 3. dív. ob. tř. a Anna Lieser 3. L. dív. ob. tř.
Polévkový ústav zahájil i v tomto roce svou činnost dnem 1. prosince; tento je však navštěvován jen od 3 [na okraji: Polévkový ústav] ...