Listina města Horní Slavkov č. 1320
Marie Trötscherová z Horního Slavkova činí poslední vůli.
Datace: 10.08.1633
Testament Marie Trötscherové ze Šlakenvaldu (Horního Slavkova) z roku 1633, sepsaný krátce po útrapách třicetileté války (vypálení, plenění, ubytovávání vojska). Marie v něm rozděluje zbylý rodinný majetek mezi syny Veita a Daniela a dceru Helenu, provdanou v Chebu za Johanna Adama Döbnera, a stanovuje přesné peněžní podíly ze šesti tisíc zlatých rodinného jmění. Listinu si nechává uložit do veřejných spisů městské rady ve Šlakenvaldu, aby po její smrti dohlížela na dodržení poslední vůle.
Testament Marie Trötscherové ze Šlakenvaldu (Horního Slavkova), 1633
Já, Marie Trötscherová, chovám velkou naději, že se mé milé, dosud žijící děti a vnoučata budou po mé smrti k tomu skrovnému jmění, které nám zbylo po všem soužení, vypálení, plenění a ubytovávání vojska, chovat jako zbožní bratři a sestry — pokojně, bratrsky a sestersky. Vždyť v tomto Českém království platí jasná městská práva a ustálené zvyklosti, podle nichž se má a musí v takových případech postupovat.
Aby ale i moji dva synové, Veit a Daniel, dobře znali mou konečnou vůli a neměli při budoucím dělení majetku důvod k rozepřím, sporům ani hádkám mezi sebou, rozhodla jsem se rozvážně, svobodně a bez jakéhokoli nátlaku či přemlouvání dát tuto svou poslední vůli sepsat na papír — aby snad neutrpěla újmu na své právní platnosti.
Poručení duše a obecná ustanovení
Nejprve ze všeho poroučím svou duši Bohu. Co se týče dědictví samotného, má být vše uspořádáno tak, aby svárlivým jednáním a spory nebylo nic zmařeno (text je na tomto místě poškozený a nejasný). Držím se ustanovení zmíněného českého městského práva, podle kterého mají otec a matka při nerovném dělení mezi dětmi nemovité, ležící statky zůstat (dále text nejasný) při dědictví.
Podíl syna Veita
Přeji si, aby po mé smrti syn Veit dostal napřed to, co zbývá z mého otcovského dědického dílu a k němu příslušejících statků — tedy patrně vše, co náleží k městské usedlosti: obytný dům, další stavby, stodolu, pole, louky, rybníky a vše ostatní, co k tomu právem a spravedlivě patří, aniž by z toho cokoli bylo vyňato. Stejně tak má připadnout i to, co pochází ze zástavy, prodeje a dědičné koupě po mém zesnulém otci a ze zůstaveného jmění mého zesnulého (jméno na tomto místě není jisté, patrně) Friedricha — má se to vymáhat a podržet (další podrobnosti textu chybí či jsou nečitelné).
Podíl dcery Heleny
Dcera Helena, kterou v Chebu provdal tamní pan Johann Adam Döbner, byla už zaopatřena nejen šatstvem, svatbou a výbavou, ale i jinak přiměřeně svému stavu — jak je ostatně spravedlivé a náleží se. Z celkového rodinného jmění ve výši šesti tisíc zlatých mají děti zdědit tři tisíce zlatých, a to konkrétně:
- dva tisíce zlatých jako věno,
- jeden tisíc zlatých na svatbu, šatstvo a další výbavu.
Tyto částky si mají ponechat. Zbývající tři tisíce zlatých pak má má dcera se svými dětmi vymoci z venku stojících pohledávek — z nejjistějších dluhů — a nechat si je vyplatit podle vlastní volby, až do úplného vyrovnání (další podrobnosti se v textu nedochovaly).
Ostatní majetek
Vše ostatní a veškeré zásoby náležejí (přesné určení chybí), stejně jako závazky a péče o děti; obytný dům spolu s dalším příslušenstvím (nejasné), a rovněž všechny ostatní movité věci, vybavení a další jmění (zbytek pasáže je nečitelný).
Uložení listiny a závěr
Tuto svou poslední vůli hodlám v zapečetěné podobě předložit vzácné městské radě zde ve Šlakenvaldu (Horním Slavkově) a požádat ji, aby byla po mé smrti přiložena k veřejným spisům (actis publicis) pro budoucí zveřejnění. Nepochybuji, že zmíněná ctihodná rada tento list i tuto poslední vůli, jak jsem požádala, ve svých spisech uschová a po mé smrti nad jejím dodržováním bude z titulu vrchnosti trvale bdít a nikomu nedovolí činit proti ní sebemenší překážku či námitku.
Na potvrzení této své vůle a nařízení se podepisuji vlastní rukou a rozvážně připojuji pečetní prsten, který používal můj milý tchán. Toto nařízení bylo učiněno ve Šlakenvaldu dne (přesné datum není v textu jisté) po Narození Krista roku tisícího šestistého třicátého třetího, kolem svátku svatého Augustina (tedy přibližně kolem 28. srpna).
(pečeť) Marie Trötscherová, má ruka (vlastnoruční podpis)
Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)
Testament Marie Trötscherové ze Šlakenvaldu (Horního Slavkova), 1633.
Ačkoli já, Marie Trötscherová, mám největší naději, že se mé milé, dosud pozůstalé [děti] a vnoučata budou k onomu skrovnému jmění, jež zbylo po mém soužení, vypálení (brandšacunku), plenění a ubytovávání vojska, po mé [smrti] chovat [jako] zbožní bratři a sestry pokojně, bratrsky a sestersky — zvláště [když] v tomto Českém království [jsou] ustanovena městská práva, jisté statuty a zvyklosti, podle nichž se má a musí v tomto případě všude postupovat; aby však oběma [synům] [Veitovi] a [Danielovi] byla i v této věci [oznámena] [má] konečná vůle a mínění, a aby tím méně měli příčinu a podnět při budoucím dělení mezi sebou činit [nesvár], spor a hádky, chtěla jsem rozvážně, svobodně a bez kohokoli přemlouvání či donucení tuto svou svobodnou [poslední] vůli — aby snad neutrpěla [újmu] na [právní] platnosti — zjevit a [dát] sepsat na papír.
[Předně] a jako [to nejpřednější] poroučím [svou] [duši] [Bohu]; co se pak týče dědictví, má se ve všem zachovat [...] a aby v tom svárlivým jednáním a sporem nebylo nic [zmařeno]. [Pokud] jde o [toto], setrvávám při ustanovení zmíněného českého městského práva, podle něhož [mají] otec a matka při nestejném dělení mezi dětmi nemovité ležící statky [...] [zůstat] [před] [...] dědictvím. A chci, aby [také] po mém [úmrtí] [a] zanechaném [dědictví] [syn] [Veit] napřed obdržel, totiž to, co [zůstává] [z] mého [otcovského] dědického dílu a příslušných statků, a nakolik se to vztahuje — totiž vše, co náleží [k] [městské obci] — s [příslušejícím] obytným domem, stavbami, stodolou, [poli], lukami (Wismath), rybníky a vším ostatním, co k tomu přísluší podle práva a spravedlnosti, [před] [sestrou] [měl], aniž by z toho cokoli bylo vyňato; jakož i [...] [zástavu], prodej a dědičnou koupi po mém [otci] [blahé paměti] [a] zůstavené jmění mého [zesnulého] [...] Friedricha [...] [vším] dědictvím [...] [a] [opět] [...], [vymáhat] a [podržet] [měl]; [avšak] [...].
[A] Helena, kterou v Chebu provdal [zdejší] pan Johann Adam [Döbner], byla nejen šatstvem, svatbou a [výbavou], nýbrž i [jinak] podle svého stavu zaopatřena, neboť je [slušné] a [spravedlivé], jak [se sluší] [...]. A z oněch Šesti Tisíc Zlatých vlastního jmění [mají] [děti] [...] [zdědit] Tři Tisíce Zlatých, totiž Dva Tisíce Zlatých jako [věno] a Jeden Tisíc Zlatých na svatbu, šatstvo a jiné příslušenství, [což] si [mají] [ponechat]; zbývající Tři Tisíce Zlatých si však [má] [má] [dcera] a [děti] z venku stojících [pohledávek], z [nejjistějších] dluhů [...] až do [úplného] [vyrovnání], podle své volby nechat vyplatit, a proto [...].
[To] [ostatní] a zásoby, vše [náleží] [...], jakož i [břemena] a [dětem], obytný dům spolu s [...] [...], to ostatní [při] [...] [úřadě], a všechny ostatní movitosti, [zařízení] a [...].
[Témuž] vysoce vzácnému radě zde ve Šlakenvaldu (Horním Slavkově) [hodlám] zapečetěné [předložit] a [vedle toho] [požádat], aby to bylo k veřejným spisům (actis publicis) [po] [mé] [smrti] [a] k budoucímu zveřejnění přiloženo, a že [také] beze vší pochybnosti zmíněný ctihodný rada [...] tento list a tuto poslední vůli, [jak byl požádán], [ve] spisech (actis) [uschová], a [po] mé [smrti] nad tím trvale [...], z titulu vrchnosti [nad tím] bude bdít a nikomu proti tomu nedovolí činit ani nejmenší překážku či zápověď; k [...] [stvrzení] této své vůle a nařízení [to] vlastní rukou podepisuji a [užívaný] pečetní [prsten] svého milého [tchána] [...] rozvážně přitiskuji. [Tak] se stalo toto nařízení ve Šlakenvaldu [dne] [...] po Narození Krista Tisícího Šestistého Třicátého Třetího [roku] [...] [okolo] [svatého] [Augustina] (kolem 28. srpna).
(pečeť) Marie Trötscherová, má ruka (vlastnoruční podpis)
Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])
Testament der Maria Trötscherin zu Schlackenwald, 1633.
Wiewohl ich, Maria Trötscherin, größter Hoffnung, es werde sich meine liebe noch übrige [Kinder] und Enkel [Kinder], dem [weniger] [bey] meinem [Trübsal], Brandschatzung, Plünderung und Einquartierung überbliebenen Güterlein nach meinem [Tod] [als] fromme Brüder und Schwestern friedlich, brüderlich und mitschwesterlich [verhalten], sonderlich [da] [die] in diesem Königreich [Böhaimb] [aufgesetzte] Stadtrecht, gewisse Statuta und Gewohnheiten [vorhanden], [wonach] in diesem Fall allenthalben gehalten werden soll und müßte; Damit aber [die] zwei [Söhn] [Veit] und [Daniel] hierüber auch [mein] endlicher Will und Meinung [eröffnet], und [auch] so viel weniger Ursach und Anlaß hierüber [mögen], bey [künftiger] Teilung [mit] [Uneinigkeit], [Streit] und Disputat [untereinander] zu [machen], [habe] ich wohlbedächtig, [frey] und [vor] jedermanns Unberedt und [gezwungen], [bei] [diesem meinem freien] [letzten] willen, [daß] solcher [hinrichts] [an] [Rechts] [-]igkeit [Abgang] [erleiden] möchte oder sollte, [offenbaren] [und] [zu] [Papier] [setzen] lassen wollen.
[Erstlich], [als] [vom] [vornehmsten], [befehle] ich [meine] [Seel], letztlich [als] [Erbliches] [werde] sich desselben [in] alles [Schwester]- und [Kleinste]haltes, [und] [da] [zwischen] mit [einträch]tigen [Handels] und [Streit] [nichts] [aufgehoben] [bey] [Vbr] [...]. [Solange] [hier] ich es bey [Verordnung] gemütter [Böhmischer] Stadtrecht [verharret], welche [Vater] [-] [und] [Mutter] [von] [ungleicher] Teilung unter [Kinder] des unbeweglichen [liegenden] Güter [vorm] [unehelichen] [Erbe] [verbleiben] [sollen]. Und will, daß [auch] [nach] [meinem] [Erbe]nachlaß, der [Sohn] [Veit] [vor] [eins] [behalte], [namentlich] [als] [von] [meinem] [väterlichen] Erbteil und Zugehörigen Gütern [verbleibt], und [es] sich [erstreckt], [also] er aller [der] [Stadtgemeinde] [gehörig], mit [dem] [hierzu] gehörigen [Wohnhaus], Gebäude, Stadel, [Felder], [Wismath], Teicher, und [sonsten] alles an [der] pertinentien [Rechtens] und Gerechtigkeit [vor] [der] [Schwester] [haben], überall nichts [davon] [ausgenommen]; wie auch [hier] [seit] meines [Vaters] [seligen] [Verhandlung] [Pfandes], [Verkauf] und [Erbkauf], [meinem] [seligen] [...] [Friedrichs] [verlaßenes] [Vermögen] [...] alle [die] [..] [...] mit [Erbe] [an] und wieder leider hebes, [zu] [fordern] und [behalten] [solle]; [Doch] [also] [...].
[Und] Helena, welche zu [Eger] [her]ts Johann Adam [Döbner] verheiratet hat, [nicht] allein mit Kleidung, Hochzeit und [außsteuer], sondern [auch] [eines] [halber] [nach] [der] ihrem Stand gemäß [versehen] worden, [denn] es [hierumb] billig, [daß] [billig]keit gefällt, [dem] [wegen] mein des [Vorhin] benannt, auch [angerichtet] her [ausgehörter] [worden]. [Und] [das] [...] [solchem] [Sechs] Tausend Gülden [meinem] [des] [Kinder] [...] [Erbe] [ist] [Drey] Tausent Gülden, [daß] [zwei] Tausent Gülden, [als] [das] [Heirat]gut, und Ein Tausent Gülden [über] Hochzeit, Kleidung und andere [Zugehörung], [es] [sich] [behalten] [solle]; [die] übrigen Drey Tausend Gülden aber, [solle] [mein] [Tochter] und [Kind]er sich [aus] der [außenstehenden] [Schuld] [gewisse]ster [Schulden] [...] an [vollenden] [...], [ihrer] election nach [bezahlt] [machen], und [deß]wegen [mein] des [Königsweg] auch [...].
[Das] [übrige] und [Vorrat], [aller] [gehört] [aber] [meiner] [...], [das] [und] [Lasten] und [Kind]er, [das] [Wohnhaus] [nebst] [Vaund] [Crür] [ihrer], [die] [andere] [bey] [d.] [Ämmer], [und] alle andere mobilien, [Gefärnis] [und] [Eingeschätzte] [...].
[Dasselbe] [E.E.] Rat [allhier] zu Schlackenwald, [besiegelt] [zu] [offerieren] und [neben] [...] [anzulangen], [daß] er [das] Actis publicis [bey] [nach] [meinem] [Erbe] [und] [zu] [künf]tiger publication beigelegt werden möge, [der] [sich] [auch] [unzweifelich] [wohlermeldter] Rat werde [mir], [...] [solches] [Blattes], [und] [diesem] [letzten] [willen] [gebeten], [vor] [...] [bey] dem actis [asservieren] lassen, [und] [...] [erfolgten] [meines] Tod[s] [hierüber] [stets] [...] [solle], [der] Obrigkeit wegen [darob] [halten], [und] niemand [da]wider [das] [geringste] [Hindernis] und Eintrag wegen [nicht] gestatten; [zu] endlicher [Bekräftigung] [dieses] meines willens und Verordnung mit eigener Hand unterschreiben, und meines lieben [Schwiegers] Herrn [gebrauchtes] [Petschaft] [...] und wohlbedächtig [zugedruckt]. [So] [ge]schehen [ist] diese Verordnung zu Schlackenwald [den] [Tag] nach Christi Geburth Tausent Sechs Hundert Drey und Dreyssig [Jahres] [...] [bey] [Aug]ustini.
(Siegel) Maria Trötscherin mein Hand