Den domoviny pod heslem: Věrnost Německu – 40 let po válce, vyhnání a rozdělení
Na letošním Dni domoviny Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Bad Reichenhallu prohlásil zemský ministr Franz Neubauer: „Hlásíme se ke sjednocené Evropě, v níž právo na domovinu a svobodné sebeurčení spojuje národy a národnostní skupiny."
Neubauer, který je zároveň mluvčím sudetoněmecké národnostní skupiny, dále vysvětlil, že pouze Evropa vybudovaná na federativních zásadách a politicky jednotná bude schopna přiměřeně zohlednit kulturní rozmanitost všech evropských národů a národnostních skupin a uplatnit ji jako živý a stabilizující prvek Evropské unie. To je zároveň důležitý příspěvek k míru v našem regionu i ve světě. Ochota ke smíření má ovšem své hranice tam, kde jsou skupiny utlačovány a kde se mluví a jedná proti duchu porozumění a vyrovnání. Smíření nespočívá jen ve vzájemném odpuštění. Ke smíření patří i ochota přiznat vlastní bezpráví a podle sil je napravit. To ale neznamená nic jiného než nápravu bezpráví spáchaného Němci a nápravu bezpráví spáchaného na vyhnaných.
Jak zdůraznil zemský ministr Neubauer, němečtí vyhnanci z domoviny již v roce 1950 ve své slavné Chartě a od té doby nesčetněkrát znovu potvrdili svou vůli ke smíření a porozumění. Porozumění však může stát pouze na základě práva, nikdy na základě vynuceného jednostranného odříkání se.
„Zachovat a udržet při životě velký duchovně-kulturní odkaz východního Německa, Sudet a dalších oblastí vyhnání, pečovat o vědomí domoviny a vytrvale zastávat právo na domovinu a na svobodné sebeurčení – to zůstává úkolem nás všech!" řekl Neubauer. „Den domoviny je pro nás stálou připomínkou a výzvou. Nesmíme rezignovat a nemusíme rezignovat. Dokud v sobě neseme lásku k naší domovině – a to vždy znamená i věrnost Německu – dokud máme sílu, se kterou je třeba počítat, dnes i v budoucnosti!"
Tag der Heimat unter dem Motto: Treue zu Deutschland - 40 Jahre nach Krieg, Vertreibung, Teilung
Auf dem diesjährigen Tag der Heimat der Sudetendeutschen Landsmannschaft in Bad Reichenhall erklärte Staatsminister Franz Neubauer: „Wir bekennen uns zu einem geeinten Europa, in welchem das Recht auf die Heimat und freie Selbstbestimmung die Völker und Volksgruppen verbindet".
Neubauer, auch Sprecher der Sudetendeutschen Volksgruppe, führte weiter aus, daß nur ein nach föderativen Grundsätzen aufgebautes, politisch einiges Europa in der Lage sein werde, die kulturelle Vielfalt aller europäischen Völker und Volksgruppen angemessen zu berücksichtigen und als lebendiges und stabilisierendes Element einer Europäischen Union zum Tragen bringe. Dies sei zugleich ein wichtiger Beitrag zum Frieden in unserer Region und in der Welt. Einem Ja zur Versöhnung seien allerdings da Grenzen gesetzt, wo Gruppen unterdrückt werden und wo gegen den Geist der Verständigung und des Ausgleichs gesprochen und gehandelt werde. Versöhnung habe nicht nur mit gegenseitigem Vergeben zu tun. Zur Versöhnung gehöre auch die Bereitschaft, eigenes Unrecht auszusprechen und nach Kräften wiedergutzumachen. Das aber heiße nichts anderes als Wiedergutmachung des von Deutschen begangenen Unrechts und Wiedergutmachung des an den Vertriebenen begangenen Unrechts.
Wie Staatsminister Neubauer betonte, haben die deutschen Heimatvertriebenen bereits im Jahre 1950 in ihrer berühmten Charta und unzählige Male seither ihren Versöhnungs- und Verständigungswillen bekräftigt. Doch Verständigung könne nur auf der Grundlage des Rechts, nie aber auf der eines erzwungenen einseitigen Verzichts bestehen.
„Das große geistig-kulturelle Vermächtnis Ostdeutschlands, des Sudetenlandes und anderer Vertreibungsgebiete zu wahren und lebendig zu erhalten, das Heimatbewußtsein zu pflegen und das Recht auf die Heimat und auf freie Selbstbestimmung beharrlich zu vertreten, das bleibt unser aller Auftrag!", meinte Neubauer. „Der Tag der Heimat ist uns eine stete Erinnerung und Mahnung. Wir dürfen nicht resignieren, und wir brauchen nicht zu resignieren. Solange wir die Liebe zu unserer Heimat in uns tragen, und dies heißt auch immer die Treue zu Deutschland, solange verfügen wir über eine Kraft, mit der zu rechnen ist — heute und in der Zukunft!"
**Profesor Dr. Huber 50 let knězem**
Zasloužilý „königsteinský" rodák prof. Dr. Kurt A. Huber mohl 14. července letošního roku oslavit své zlaté kněžské jubileum. Rozhodujícím způsobem ovlivnil tvář vysoké školy a stovky jeho žáků na něj dodnes vzpomínají v nejlepší paměti.
Kurt Huber se narodil 21. června 1912 v Altsattlu a roku 1931 složil sliby v klášteře Teplá. Na kněze byl vysvěcen roku 1935 v Salcburku. Působil jako novicmistr v Teplé (a později ve Speinshartu), byl vicerektorem Německého teologického konviktu v Praze, za války sloužil vojenskou službu a v letech 1948 až 1954 byl asistentem generálního opata v Římě. Roku 1954 přijal pozvání preláta Kindermanna do Königsteinu. Jeho význam pro Königstein nelze vyjádřit několika větami. Vybudoval Institut pro církevní dějiny Čech – Moravy – Slezska a učinil z něj uznávané vědecké pracoviště. Jeho práce o sudetoněmeckém katolicismu jsou oceňovány odborníky. Kněžské dílo (Priesterwerk) mu vděčí za to, že po více než 30 let vedl institut s takovým nasazením a odborností a učinil z něj vědeckou tribunu SPW (Sudetendeutsches Priesterwerk). Jako docent a později profesor církevních dějin probudil u mnoha svých žáků lásku k historii. Za vysoké nároky, které kladl, mu dnes leckdo děkuje. Ad multos annos!
Professor Dr. Huber 50 Jahre Priester
Ein verdienter „Königsteiner", Prof. Dr. Kurt A. Huber, konnte am 14. Juli d. J. sein goldenes Priesterjubiläum begehen. Er hat das Antlitz der Hochschule entscheidend mitgeprägt und er ist seinen Hunderten von Schülern noch in bester Erinnerung.
Kurt Huber wurde am 21. Juni 1912 in Altsattl geboren und legte 1931 im Stift Tepl die Profeß ab. Zum Priester geweiht wurde er 1935 in Salzburg. Er war Novizenmeister in Tepl (und später in Speinshart), Vizerektor am Deutschen Theologenkonvikt in Prag, leistet im Krieg Wehrdienst und war von 1948 bis 1954 Assistent des Generalabtes in Rom. 1954 folgte er einem Ruf des Prälaten Kindermann nach Königstein. Seine Bedeutung für Königstein kann mit wenigen Sätzen nicht ausgedrückt werden. Er hat das Institut für Kirchengeschichte von Böhmen — Mähren — Schlesien aufgebaut und zu einer anerkannten wissenschaftlichen Einrichtung gemacht. Seine Arbeiten zum sudetendeutschen Katholizismus sind von Fachleuten gewürdigt. Das Priesterwerk ist ihm dankbar, daß er mehr als 30 Jahre hindurch das Institut so engagiert und sachkundig leitete und zu einem wissenschaftlichen Sprachrohr des SPW machte. Als Dozent und später als Professor für Kirchengeschichte hat er bei vielen seiner Schüler die Liebe zur Geschichte geweckt. Für seine hohen Maßstäbe, die er anlegte, ist ihm heute mancher dankbar. Ad multos annos!
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.