Zprávy z politiky a rozhlasu

Ministr sociálních věcí Franz Neubauer:

„V Bavorsku vyplaceno přes 20 miliard marek podle zákona o vyrovnání břemen"

V roce 1984 kolem 16 000 nových žádostí od vysídlenců a přistěhovalců

I 40 let po skončení války pobírá řada občanů naší země stále dávky z Fondu pro vyrovnání břemen (Lastenausgleichsfonds). Jak dnes v Mnichově sdělil ministr sociálních věcí Franz Neubauer, vyplatilo 28 bavorských vyrovnávacích úřadů loni na dávkách podle zákona o vyrovnání břemen (LAG) přibližně 340 milionů marek. Celkový objem vyplacený v Bavorsku od roku 1949 tak nyní přesahuje 20 miliard marek. Těžiště plnění spočívá dnes vedle hlavního odškodnění jednoznačně v rentě za válečné škody, na kterou připadají více než tři čtvrtiny všech výplat.

Důvody toho, že výdaje na dávky LAG klesají jen poměrně pomalu, spočívají podle slov ministra hlavně v trvale silném přílivu oprávněných osob – vysídlenců a přistěhovalců ze středního Německa. Celkem bylo v roce 1984 u bavorských vyrovnávacích úřadů podáno na 16 000 nových žádostí.

Tajný průzkum v ČSSR ukázal: dvě třetiny občanů ČSSR nevidí ve vyhnání žádný smysl

SN — Koncem června 1985 uveřejnil bonnský deník „Die Welt" následující příspěvek: „Dosud nezveřejněný průzkum ukázal začátkem osmdesátých let, že asi dvě třetiny občanů ČSSR nevidí ve vyhnání sudetských Němců žádný smysl. Zejména generace dvacátníků a třicátníků považuje toto vyhnání a s ním spojené excesy za porušení lidských práv.

Oslavy čtyřicátého výročí konce války nyní tuto diskusi (v Československu; pozn. red. SN) znovu oživily. Následek: oficiální hromadné sdělovací prostředky ji přebírají. Vyhnání tří milionů sudetských Němců se sice ospravedlňuje jako nutnost pro „bezpečnost republiky", ale zaznívá i kritika způsobu, jakým bylo provedeno. Ústřední orgán KSČ „Rudé právo" napsal, že „vysídlení postihlo i mnoho Němců, kteří nebyli fašisty". A připustil: docházelo k „excesům – tím spíše, že vysídlení často prováděli lidé, kteří neznali místní poměry."

V pražském rozhlase bylo objasněno, že „přesídlení bylo v zájmu míru". Evropa prý může žít v míru i proto, „že otázka sudetských Němců byla v Československu vyřešena". Špatné svědomí, které vyvolala diskuse o nutnosti a průběhu vyhnání, se má nyní zřejmě uklidnit tím, že se vyhnání staví do protikladu se světovým mírem.

Navzdory neobvyklé ochotě alespoň částečně přiznat vlastní chyby se hledají viníci toho, že se Češi a Slováci vyhnáním vůbec zabývají. Jak to může dopadnout, je nasnadě: podle pražského rozhlasu jsou odpovědné „revanšistické kruhy bonnské vlády, Sudetoněmecký landsmanšaft a reakční československá emigrace". Zároveň svedl vyhnání na vítězné mocnosti. Ty prý rozhodly o „transferu" v Postupimi."

(z „Sudetendeutsche Nachrichten")

Egerlandské Vánoce v Bavorském rozhlase

V pořadu „Am Abend in der Stuben" bude v pátek 20. prosince 1985 od 18.30 do 18.55 hodin na 1. programu opakováno pásmo

„Egerlandské Vánoce" — vzpomínky na dobu Ježíškovu

se SEFFEM HEILEM. Scénář k tomuto pořadu sepsaly Herta Huber a Seff Heil. — Upozorněte na to všechny krajany a napište děkovný lístek Bavorskému rozhlasu, oddělení lidové hudby, Rundfunkplatz 1, 8000 München 2.