Město Auerbach zve
Následujícímu pozvání pro nás, rodáky z Horního Slavkova (Schlaggenwald), a přidružené obce, bychom měli věnovat velkou pozornost a chápat je jako poctu. Apeluji na všechny krajany, aby podle možností pozvání vyhověli a dokázali tak svou sounáležitost jako kmotřenci a že se cítíme být také součástí našeho patronátního města. Bylo by vhodné zúčastnit se slavnostního průvodu v chebském kroji. Prosím proto zájemce, kteří se hodlají zúčastnit městského jubilea, aby mi zaslali krátké oznámení.
Místní setkání krajanů v Kahlu by nemělo být důvodem k tomu, abychom se níže uvedené slavnosti nezúčastnili. Vždyť se přece podnikají i nedělní výlety. Neměly by tedy existovat žádné výmluvy a měli bychom pozvání vyhovět. — Vzhůru do Auerbachu, to musí být naše heslo pro 25. a 26. červen!
„Město Auerbach v Horní Falci má už 20 let patronát nad rychlým minolovkovým člunem Spolkového námořnictva. Tento člun kotví v Baltském moři v Olpenitz u Kappeln. Ve dnech 25.–26. června 1983 se v Auerbachu v Horní Falci koná velká jubilejní slavnost, spojená rovněž s občanskou slavností na náměstí. V sobotu 25. června 1983 se v jednacím sále naší radnice koná v 15 hodin slavnostní zasedání. V neděli 26. června 1983 v 9 hodin polní bohoslužba na náměstí, kterou celebruje čestný občan našeho města pan děkan Dr. Josef Kraus, Bamberg, a ve 13.30 hodin velký slavnostní průvod ulicemi našeho města.
Byli bychom rádi, kdyby k nám přijelo také mnoho kmotřenců z našeho patronátního města Horního Slavkova.
Zvu Tebe, Tvou paní manželku, a všechny z Horního Slavkova a okolí co nejsrdečněji. Byli bychom vděční, kdybyste mohli přijet.
Doporučuje se toto naše pozvání zveřejnit v příštím vydání Heimatbriefu.
S přátelským pozdravem ve staré sounáležitosti
Tvůj Hanni Haberberger, 1. starosta
Die Stadt Auerbach ladet ein
Der nachstehenden Einladung an uns Schlaggenwalder und den dazugehörigen Ortschaften, sollten wir große Beachtung beimessen und diese als eine Ehrung empfinden. Ich appelliere an alle Landsleute, nach Möglichkeit der Einladung zu folgen, um damit unsere Zugehörigkeit als Patenkinder zu beweisen, und daß wir uns auch als ein Teil unserer Patenstadt fühlen. Es wäre angebracht, an dem Festzug in der Egerländer Tracht mitzuwirken. Ich bitte daher die Interessenten, die an dem Stadtjubiläum teilzunehmen gedenken, mir eine kurze Mitteilung zu senden.
Das lokale Treffen der Landsleute in Kahl sollte kein Grund sein von der u. a. Feier fernzubleiben. Es werden sonst ja auch Sonntagsfahrten unternommen. Deshalb dürfte es keine Ausreden geben und wir sollten der Einladung Folge leisten. — Auf nach Auerbach, das muß unsere Losung zum 25. und 26. Juni sein!
„Die Stadt Auerbach in der Oberpfalz hat seit 20 Jahren eine Patenschaft mit einem schnellen Minensuchboot der Bundesmarine. Dieses Boot liegt in der Ostsee in Olpenitz bei Kappeln. Am 25./26. Juni 1983 findet die große Jubiläumsfeier in Auerbach in der Opf. statt, verbunden damit ist auch ein Bürgerfest auf dem Marktplatz. Am Samstag, dem 25. Juni 1983, findet im Sitzungssaal unseres Rathauses eine Festsitzung um 15 Uhr statt. Sonntag, 26. Juni 1983, um 9 Uhr Feldgottesdienst auf dem Marktplatz, gehalten von dem Ehrenbürger unserer Stadt, Herrn Domdekan Dr. Josef Kraus, Bamberg, und um 13.30 Uhr großer Festzug durch die Straßen unserer Stadt.
Wir würden uns freuen, wenn dazu auch viele Patenkinder unserer Patenstadt Schlaggenwald kommen könnten.
Ich lade Dich, Deine Frau Gemahlin, und alle aus Schlaggenwald und Umgebung dazu recht herzlich ein. Wir wären dankbar, wenn Ihr kommen könntet.
Es empfiehlt sich, diese unsere Einladung in der nächsten Ausgabe des Heimatbriefes bekanntzugeben.
Mit freundlichen Grüßen in alter Verbundenheit
Dein Hanni Haberberger, 1. Bürgermeister
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Stesk
Ještě včera jsem byla dítě, tak od té doby čas uplynul, nejnadějnější léta bývají až příliš rychle minulostí.
Právě jsem si hrála, smála se u vesnice před okrajem lesa, trochu dne, trochu noci, brzy z toho zůstal jen sen.
Z něj se mírně, dobrotivě usmívá stále matčina tvář, v očích však unavené, pomalu už hasne světlo.
Často mě chce něžně hladit teplou, měkkou rukou, ale pak odpočívá bledá v růžích pod smutečním páskem.
Když teď před slunečními paprsky sníh a led v jaru mizí, znovu se staré bolesti protáhnou napříč mou duší.
Pak musím naslouchat stesku, který mě bolí rudou žhavostí, neboť dozněné tóny stále zní v mé krvi dál.
Hermine Walter, roz. Palm
Wehmut
Erst gestern noch war ich ein Kind,
so verrann seither die Zeit,
die hoffnungsreichsten Jahre sind
allzu schnell Vergangenheit.
Eben hab ich gespielt, gelacht
bei dem Dorf vorm Waldessaum,
ein bißchen Tag, ein bißchen Nacht,
bald geblieben ist ein Traum.
Aus ihm lächelt mild vor Güte
stets der Mutter Angesicht,
in den Augen aber müde,
lischt allmählich schon das Licht.
Oft will sie mich zärtlich kosen
mit der warmen, weichen Hand,
doch dann ruht sie bleich in Rosen
unter einem Trauerband.
Wenn jetzt vor den Sonnenstrahlen
Schnee und Eis im Lenz vergeh'n,
werden neu die alten Qualen
quer durch meine Seele zieh'n.
Dann muß ich der Wehmut lauschen,
die mich schmerzt mit roter Glut,
denn verhallte Klänge rauschen
immer noch in meinem Blut.
Hermine Walter, geb. Palm
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.