Usnesení Sudetoněmecké rady

Sudetoněmecká rada přijala na svém plenárním zasedání dne 16. října 1982 následující usnesení:

„Všem návštěvníkům sudetských oblastí, rodné domoviny více než 3,5 milionu vysídlených sudetských Němců z Čech, Moravy a Sudetského Slezska, je zřejmé:

- nadměrné drancování přírodních a nerostných zdrojů, - nedostatečná rekultivace těžebních oblastí a - rychlý úpadek přírody a krajiny.

Odumírání lesů dosáhlo v Krušných horách, Krkonoších a dalších sudetských pohořích takového rozsahu, jaký nemá obdoby v žádné jiné evropské zemi. Zároveň neobvykle vysoké znečištění životního prostředí v ČSSR ohrožuje poslední kulturní a stavební památky sudetského němectví, které unikly plánovité ideologicko-politické likvidaci.

Sudetoněmecká rada naléhavě žádá vládu Spolkové republiky Německo, aby v přímých jednáních i prostřednictvím všech příslušných mezinárodních orgánů působila na vládu ČSSR s cílem:

- omezit těžbu přírodních a nerostných zdrojů na přijatelnou míru, - provést rekultivaci vytěžených oblastí, - neprodleně přijmout veškerá opatření odpovídající současnému stavu techniky ke snížení emisí a - důrazně čelit ohrožení kulturních a stavebních památek způsobenému stavem životního prostředí.

Sudetoněmecká rada vznáší tyto požadavky z lásky k rodné domovině sudetských Němců, ze starosti o lidi žijící dnes v sudetoněmeckých oblastech, včetně sousedních evropských států, a z odpovědnosti za budoucnost této přírodní a kulturní krajiny v srdci Evropy."

Někdejší atmosféra učňovských kurzů na setkání zemědělské školy

Již tradiční výroční setkání západočeského společenství absolventů zemědělské školy se letos konalo od 6. do 8. listopadu v pohostinném domě chebského krajana Theisingera ve Wiesbadenu a díky obvyklému srdečnému průběhu se opět stalo pro všechny účastníky krásným zážitkem.

Podle zvyku byl program setkání přizpůsoben bývalým kurzům – s úvodním slovem a modlitbou před jídlem, s nedělní návštěvou kostela a dvěma společenskými večery – jen ranní rozcvička a nácvik lidových tanců odpadly kvůli věku bývalých žáků a žákyň, z nichž většině je přes 70 let.

Cechmistr 13. kurzu Rudolf Püchner z Prösau u Schrobenhausenu, který od obnovení společenství pověřuje pořádáním všech setkání sám sebe, opět vše výborně připravil – od sobotního odpoledního procházky podzimně barevným městským a lázeňským parkem za nádherného slunečního svitu až po prohlídku karlovarského archivu s muzeem pod vedením krajana Franze Krause (Camberg). První společenský večer výtečně zpestřili dva členové wiesbadenského citerového klubu lidovými vystoupeními. Dojemná vzpomínka na zesnulé, zejména na členy společenství zemřelé v posledních letech, se dotkla všech stejně jako nedělní odpolední návštěva hrobu zakladatele Gustava Hackera, kde Alois Führling pronesl krátkou řeč, položil květinovou vazbu a všichni vzpomněli modlitbou zakladatele společenství. Následná káva u Anni Hackerové byla zamyšlená i útulná zároveň. Na druhém společenském večeru si přítomní z magnetofonového pásku vyslechli Hackerovu řeč, kterou pronesl na 2. setkání v Ansbachu. – Tyto chvíle patřily vedle vzpomínek i veselí – zpívaly se dobře známé lidové písně a probíhalo veselé posezení... přičemž píseň „Wahre Freundschaft" (Opravdové přátelství), společně zazpívaná na začátku i na závěr, skutečně vyjádřila smysl a účel setkání a podtrhla věrnost a společenského ducha bývalého venkovského mládežnického předvoje. Svědčí o tom i rozhodnutí sejít se znovu od 12. do 14. listopadu 1983 v hotelu „Köhler" ve Wiesbadenu-Sonnenbergu.

Dr. Ow. Jesse

věta pokračuje na dalším listu ⟶