Dějiny císařsko-královské hornické obce Horní Slavkov (Schlaggenwald) a Krásno

Historicky a topograficky zpracoval Vinzenz Pröckl, bývalý archivář v Chebu

(Dokončení)

Vybaveni takovými privilegovanými právy a svobodami úřadovali purkmistr a rada ve svobodných císařsko-královských hornických městech Horní Slavkov a Krásno. Zřízením samostatného císařsko-královského horního úřadu (Bergoberamt) však nastalo tíživé poručnictví nad politickými a soudními záležitostmi, s výjimkou řízení v hrdelních věcech. Královský úřad získal rozsáhlou působnost; při horním úřadě vznikl horní soud, nezávislý na radě, jehož pravomoc se ale vztahovala pouze na hornické záležitosti a na hornické zaměstnance.

Městská obec Horní Slavkov se za svého vrchnostenského pána Kašpara Pfluga zaručila při přijetí značných kapitálů, jimiž měl krýt výdaje na svá vojenská tažení. Po jeho pádu zůstalo celé toto dluhové břemeno na krku městu Horní Slavkov. Purkmistr a rada se nemohli svým závazkům vyhnout, tuzemští i zahraniční věřitelé naléhavě žádali vrácení svých kapitálů a hrozili exekucí. V této nouzi hledali purkmistr a rada pomoc u arciknížete Ferdinanda Rakouského. Nato také přišla odpověď: „že My nyní jednáme s jednou osobou o zapůjčení takové sumy peněz, která k vám v krátké době dorazí. Vy se jí zavážete a zapíšete na zmíněných 2000 zlatých za 1 procento." Moudří otcové města se však do přijímání kapitálu za vysoké úroky příliš nepouštěli, nýbrž velkou část dluhů splatili prostřednictvím dávek a zvýšeného poplatku (umgeldu) z pivovarů a hostinců; k umoření zbytku dále požádali královskou komoru o roční odklad, poté ještě o druhé roční prodloužení, a obojí jim bylo povoleno. Tato rána otřásla městskými financemi na dlouhá léta a zdržela veškeré další podnikání.

Nový vrchnostenský pán Jindřich V. z Plavna držel panství Bečov jen krátkou dobu. Zemřel 19. května 1554 v bitvě u Plassenburgu, aniž by na zástavní sumu cokoli splatil. Protože jeho synové nebyli schopni léno udržet, vzala královská komora panství Bečov zpět a v roce 1558 je po složení 1000 tolarů zastavila na dobu dvaceti let, s právem zpětného vykoupení, hraběti Šlikovi, hraběti z Pasova. Osm let před uplynutím této lhůty se královská komora snažila zástavní statek Bečov opět získat zpět, chyběly k tomu ale potřebné peněžní prostředky.

Nyní obdrželi purkmistr a rada Horního Slavkova od královské komorní prokuratury výzvu, aby toto zástavní léno získali.

Císař Matyáš požadoval 12 000 tolarů a pro českou komoru navíc gratiale (odměnu) 3000 tolarů, s dodatkem, že město a panství Bečov mají být navěky připojeny ke komoře a nikdy více nemají být převáděny ani zastavovány.

Příjmy městské obce Horního Slavkova byly ještě příliš svázány splácením hospodářských dluhů po Pflugovi a sjednání velkých půjčkových sum by bylo dosažitelné jen za velmi vysoké úroky, což se jevilo jako nebezpečné. Purkmistr a rada museli od této pro Horní Slavkov jinak výhodné nabídky ustoupit. Královská komora poté obrátila se stejnou výzvou na městskou radu Bečova.

Ani Bečov nebyl schopen dostatečnou zástavní sumu složit, přesto se mu podařilo díky ručení městských obcí Karlovy Vary a Horní Slavkov a úvěru různých peněžníků zajistit 14 000 zlatých. Po předchozích jednáních nakonec královská komora přenechala městské obci Bečov jmenované město a panství na dobu osmi let lénem k užívání.

Ale už brzy po inventuře a převzetí se purkmistr a rada cítili bezradní a neschopní obstarat peníze potřebné na provoz, na placení úroků i na jiné potřeby, aniž by se uvrhli do velkých dluhů; naléhavě proto žádali o zpětvzetí tohoto lenního statku.

Nato do zástavního práva k městu a panství Bečov na dobu 20 let vstoupil Šebestián Šlik, hrabě z Pasova a Bílé Kirchy (Weißkirchen).