Dějiny císařsko-královské hornické obce Horní Slavkov (Schlaggenwald) a Krásno
Historicky a topograficky zpracoval Vinzenz Pröckl, bývalý archivář v Chebu
(Dokončení)
Vybaveni takovými privilegovanými právy a svobodami úřadovali purkmistr a rada ve svobodných císařsko-královských hornických městech Horní Slavkov a Krásno. Zřízením samostatného císařsko-královského horního úřadu (Bergoberamt) však nastalo tíživé poručnictví nad politickými a soudními záležitostmi, s výjimkou řízení v hrdelních věcech. Královský úřad získal rozsáhlou působnost; při horním úřadě vznikl horní soud, nezávislý na radě, jehož pravomoc se ale vztahovala pouze na hornické záležitosti a na hornické zaměstnance.
Městská obec Horní Slavkov se za svého vrchnostenského pána Kašpara Pfluga zaručila při přijetí značných kapitálů, jimiž měl krýt výdaje na svá vojenská tažení. Po jeho pádu zůstalo celé toto dluhové břemeno na krku městu Horní Slavkov. Purkmistr a rada se nemohli svým závazkům vyhnout, tuzemští i zahraniční věřitelé naléhavě žádali vrácení svých kapitálů a hrozili exekucí. V této nouzi hledali purkmistr a rada pomoc u arciknížete Ferdinanda Rakouského. Nato také přišla odpověď: „že My nyní jednáme s jednou osobou o zapůjčení takové sumy peněz, která k vám v krátké době dorazí. Vy se jí zavážete a zapíšete na zmíněných 2000 zlatých za 1 procento." Moudří otcové města se však do přijímání kapitálu za vysoké úroky příliš nepouštěli, nýbrž velkou část dluhů splatili prostřednictvím dávek a zvýšeného poplatku (umgeldu) z pivovarů a hostinců; k umoření zbytku dále požádali královskou komoru o roční odklad, poté ještě o druhé roční prodloužení, a obojí jim bylo povoleno. Tato rána otřásla městskými financemi na dlouhá léta a zdržela veškeré další podnikání.
Nový vrchnostenský pán Jindřich V. z Plavna držel panství Bečov jen krátkou dobu. Zemřel 19. května 1554 v bitvě u Plassenburgu, aniž by na zástavní sumu cokoli splatil. Protože jeho synové nebyli schopni léno udržet, vzala královská komora panství Bečov zpět a v roce 1558 je po složení 1000 tolarů zastavila na dobu dvaceti let, s právem zpětného vykoupení, hraběti Šlikovi, hraběti z Pasova. Osm let před uplynutím této lhůty se královská komora snažila zástavní statek Bečov opět získat zpět, chyběly k tomu ale potřebné peněžní prostředky.
Nyní obdrželi purkmistr a rada Horního Slavkova od královské komorní prokuratury výzvu, aby toto zástavní léno získali.
Císař Matyáš požadoval 12 000 tolarů a pro českou komoru navíc gratiale (odměnu) 3000 tolarů, s dodatkem, že město a panství Bečov mají být navěky připojeny ke komoře a nikdy více nemají být převáděny ani zastavovány.
Příjmy městské obce Horního Slavkova byly ještě příliš svázány splácením hospodářských dluhů po Pflugovi a sjednání velkých půjčkových sum by bylo dosažitelné jen za velmi vysoké úroky, což se jevilo jako nebezpečné. Purkmistr a rada museli od této pro Horní Slavkov jinak výhodné nabídky ustoupit. Královská komora poté obrátila se stejnou výzvou na městskou radu Bečova.
Ani Bečov nebyl schopen dostatečnou zástavní sumu složit, přesto se mu podařilo díky ručení městských obcí Karlovy Vary a Horní Slavkov a úvěru různých peněžníků zajistit 14 000 zlatých. Po předchozích jednáních nakonec královská komora přenechala městské obci Bečov jmenované město a panství na dobu osmi let lénem k užívání.
Ale už brzy po inventuře a převzetí se purkmistr a rada cítili bezradní a neschopní obstarat peníze potřebné na provoz, na placení úroků i na jiné potřeby, aniž by se uvrhli do velkých dluhů; naléhavě proto žádali o zpětvzetí tohoto lenního statku.
Nato do zástavního práva k městu a panství Bečov na dobu 20 let vstoupil Šebestián Šlik, hrabě z Pasova a Bílé Kirchy (Weißkirchen).
Geschichte der k. k. Bergstätte Schlaggenwald und Schönfeld
Historisch und topographisch dargestellt von Vinzenz Pröckl — ehem. Archivar in Eger
(Schluß)
Mit solchen Privilegierten Rechten und Freiheiten ausgeruestet, amtierten Buergermeister und Rath in den k. k. freien Bergstädten Schlaggenwald und Schönfeld. Mit der Einsetzung eines selbstständigen k. k. Bergoberamtes ist der politischen und Indizial= Abhandlungen mit Ausnahme der Prozedur in Halsgerichtgegenständen eine drueckende Bevormundung eingetreten. Das K. Oberamt erhielt einen ausgebreiteten Wirkungskreis; ein Berggericht, unabhängig vom Rathe, welches sich aber nur auf Bergwerksgegenstände und auf das Bergarbeitspersonal erstreckte, bildete sich mit dem Körper des k. k. Bergamtes.
Die Stadtgemeinde Schlaggenwald hatte fuer ihren Grundherrn Kaspar Pflug behufs Aufnahme namhafter Capitalien zur Bestreitung seiner Feldherrn=Auslagen Buergschaft geleistet. Nach dessen Sturze blieb nun die ganze Schuldenlast der Stadt Schlaggenwald auf dem Halse. Buergermeister und Rath vermochten nicht sich ihren Verpflichtungen zu entziehen, die in= und ausländischen Gläubiger drangen mit Ungestuem auf die Rueckzahlung ihrer Capitalien und drohten mit Execution In dieser Noth suchten Buergermeister und Rath bei dem Erzherzoge Ferdinand von Österreich Hilfe. Es erfolgte hierauf auch die Zuschrift: „daß Wir jetzo mit einer Person, Darstreckung halber solcher Summa Geldes in Handlung stehen, welche in Kurzem bei Euch ankommen wird. Ihr werdet Euch gegen derselben um bemeldte 2000 fl. gegen 1/prozent verschreiben und verobligieren muessen". Die weisen Stadtväter haben sich aber nicht zu tief in Capitals=Aufnahmen zu hohen Interessen eingelassen, sondern einen großen Theil der Passiven durch Umlagen und erhöhtes Umgeld auf Brauereien und Bierschenken abgezahlt; sie haben ferner zur Tilgung des Uiberrestes von der königlichen Kammer einen einjährigen Termin, dann noch eine zweite einjährige Prolongierung angesucht und bewilligt erhalten. Dieser Schlag hatte die Stadtfinanzen auf viele Jahre erschuettert und alle Unternehmungen aufgehalten.
Der neue Gutsherr Heinrich V. von Plauen befand sich nur kurze Zeit im Besitze der Herrschaft Petschau. Er starb am 19. Mai 1554 in der Schlacht bei Plassenburg, ohne etwas auf die Pfandsumme bezahlt zu haben. Da sich seine Söhne nicht in der Lage befanden, das Lehen zu behaupten, so hat die Königl. Kammer die Herrschaft Petschau zurueck genommen und im Jahre 1558 an den Grafen Schlick Grafen von Passaun nach Erlag von 1000 Thalern auf die Dauer von zwanzig Jahren gegen Wiedereinlösung pfandweise ueberlassen. Acht Jahre vor Ausgang der Zeit suchte die königl. Kammer das Pfandgut Petschau wieder an sich zu bringen, aber es fehlten hiezu die Nöthigen Geldmittel.
Nun erhielten Buergermeister und Rath in Schlaggenwald von der k. Kammer = Prokuration die Aufforderung, das Pfandlehen zu erwerben.
Kaiser Mathias verlangte 12000 Thaler und fuer die böhmische Kammer ein Gratiale von 3000 Thalern mit dem Zusatze, daß die Stadt und Herrschaft Petschau ewig der Kammer einverleibt und nie versetzt oder verpfändet werden sollen.
Die Renten der Stadtgemeinde Schlaggenwald waren noch mit der Tilgung der Pflug'schen Wirtschaftsschulden zu sehr im Gedränge und die Contrahirung großer Darlehens=Summen, nur gegen sehr hohe Zinsen erreichbar, erschien nicht gefahrlos. Buergermeister und Rath mußten aus diesen fuer Schlaggenwald so guenstigen Antrag verzichten. Die königl. Kammer richtete hierauf an die Stadtvertretung von Petschau die gleiche Aufforderung.
Petschau auch nicht in der Lage, eine hienreichende Pfandschaftssumme zu erlegen, vermochte dennoch durch Buergschaft der Stadtgemeinde Karlsbad und Schlaggenwald, dann Credit verschiedener Geldmänner 14000 fl. sicher zu stellen. Nach vorangegangenen Verhandlungen hat endlich die königl. Kammer der Stadtgemeinde Petschau benannte Stadt und Herrschaft auf die Dauer von acht Jahren lehensweise zum Nutzgenusse ueberlassen.
Aber schon bald nach der Inventur und Uibernahme fuehlten Buergermeister und Rath sich rathlos und außer Stand, die zum Regiebetriebe zur Interessenzahlung und zu anderen Beduerfnissen erforderlichen Gelder zu schaffen, ohne sich in große Schulden zu stuerzen; sie baten dringend um Zuruecknahme dieses Lehensgutes.
Hierauf ist Sebastian Schlick Graf v. Passaun und Weißkirchen als Pfandherr der Stadt und Herrschaft Petschau auf die Dauer von 20 Jahren eingetreten.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.