Horní Slavkov – Schlaggenwald

Tak dnes o naší domovině píší Češi:

Staré hornické město Horní Slavkov (Schlaggenwald) leží v protáhlém údolí 624,3 m nad mořem. Údolí je na západní straně otevřené, jeho východní stranu lemují vyvýšeniny (kopce), které byly v minulosti středem hornické činnosti.

Mezi českými a německými historiky se v minulosti dlouho vedl spor o vznik města. Tvrdilo se, že prvními zdejšími obyvateli byli Němci a po nich snad Keltové. V okolí Horního Slavkova se však dosud nenašly žádné stopy dávných sídlišť Germánů nebo Keltů, zato v okolí Lokte byly nalezeny stopy staroslovanského osídlení.

Prvním dokladem toho, že území Horního Slavkova osídlili Slované, kteří zde těžili a rýžovali cínovou rudu, je zpráva arabského kupce Ibrahima Ibn Jákuba, který v 10. století přinesl věrohodné svědectví o vývozu českého cínu na evropské trhy. Nepochybně šlo o cín z krajiny mezi Krásnem a Horním Slavkovem. Ve své zprávě dále praví: Slované jedí maso krav a hus, což jim chutná.

Náš přední historik František Palacký dokládá, že území našeho města bylo v 8.–9. století osídleno českými kmeny, tzv. Sedlčany, kteří se usadili v kraji kolem Ohře. Jejich střediskem se stal hrad Sedlec (Zettlitz) u Karlových Varů. Někdy kolem 12. století hrad Sedlec zpustl a místo něho, ale ve mnohem výhodnější poloze, chráněné ze všech stran zákrutami Ohře – která zde vymlela říční koryto ve tvaru lidského lokte –, vystavěli podle pravidel středověkého stavitelství kamenný hrad, jemuž náhoda přírody sama dala jméno.

Ve 12. století založil mocný rod Hrabišiců z Ostrova hrad Bečov (Petschau) a stal se vlastníkem tamního panství, které se táhlo od Mariánských Lázní až po Slavkov (Schlackenwerth) u Karlových Varů. Od roku 1180 do roku 1253 zaujímal tento rod přední místo v úřednických kruzích v Čechách. Hrabišicové se na svých majetcích věnovali dolování a hledání rud. Proto měli ve svém znaku zkřížená kladiva a sedmizubé hrábě uprostřed. Hrábě byly znamením hledání – hrnulo se jimi voda, která splavovala nečistoty.

Prvním významným mužem tohoto rodu byl Slavek (Slavkov), který uprostřed lesů založil hrad, jenž po něm dostal jméno. Protože byl tento rod již silně poněmčen, vznikl název Slavkenwald, později Schlaggenwald. Zeměpisné označení Schlaggenwald vzniklo později jako úřední pojmenování.

věta pokračuje na dalším listu ⟶

Můj Kaiserwald

Ó Kaiserwalde (Slavkovský les), můj Slavkovský lese, musím na tebe často myslet, že jsem od tebe musel odejít pryč – to mě bolí ještě dnes.

Byl jsi les, to se musí uznat, les, jakému se žádný hned nevyrovná. A ať jsem byl kdekoli jinde, takový jako ty nikde nebyl.

Tam bouří potoky z hor do údolí a dobytek se pase na stráni – jak krásně je vidět ležet vesnice tam na druhé straně.

Jen jedinkrát bych si ještě přál jít po těch cestičkách jako kdysi a podívat se, zda u našeho domu ještě kvetou bezové keře.

A když zavane přes hranici východní vítr, často ve snu naslouchám – tam je slyšet, to mi můžete věřit, jak tam šumí stromy.

Mně je z toho někdy tak těžko, že bych se skoro rozplakal – ó Slavkovský lese, můj Slavkovský lese, a to všechno jen kvůli tobě.

Pö.