⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Dokladem výkladu jména města může posloužit i nápis na kameni bývalé šibenice. Ten v překladu zní zhruba takto: Schlaggenwald, svobodné, císařské město, má jméno po Slavkovi, je ozdobeno ctí a spravedlností, za což budiž Bohu díky.

Kašpar Bruschius, básník a historik narozený kolem roku 1543 v Horním Slavkově, napsal ve své kronice: Slavné město má jméno po Čechu Slavkovi z lesů, který pocházel z přemyslovského rodu.

Kdy byl Horní Slavkov založen, se dnes už těžko přesně určí. Nejstarší stavbou města, kostelem sv. Jiří, se datuje již rokem 1242 a podle farní knihy jde už tehdy o zprávu o jeho existenci. V oné době se kostely zakládaly už v hotových sídlištích, takže zpráva o jejich založení musí být mnohem staršího data. Kostel byl zprvu v gotickém slohu a během staletí byl rozšiřován a prošel mnoha různými úpravami. V dnešní podobě se nám zachoval z let 1520–1525, kdy byl zcela přestavěn na náklady Jana Pluha z Rabštejna a bohatých hornoslavkovských měšťanů.

Již ve 13. století zde nastává hornický rozmach a český cín má díky své vynikající jakosti velký odbyt. Nejspíš právě proto byl Horní Slavkov roku 1300 povýšen na město.

V roce 1407 dostal Horní Slavkov nového majitele. Byl jím Albrecht z Hazmburka, který se stal novým vlastníkem bečovského panství. O těžbu neměl zájem, a proto toto panství roku 1411 prodal Jindřichovi z Plavna. Šlo o německý rod, který byl úhlavním nepřítelem husitů. Páni z Plavna dali správu města zcela do rukou Němců. Začíná příliv přistěhovalců z přelidněných, hospodářsky a technicky vyspělejších německých krajů, hlavně bavorských a saských.

[obr] Kamenný znak na šibenici. [obr] Znak Horního Slavkova. Nahoře anděl smrti opírající se o podstavec, na němž je přesýpací hodiny a ukazuje na nápis; ten v překladu zní:

Dnes mně, zítra tobě!

Tento znak je uchováván v muzeu v Lokti.

Počínající hornický rozmach a nezkušenost Čechů v hornických pracích dávaly německým přistěhovalcům plnou možnost ovládnout město. Páni z Plavna neměli s těžbou valný úspěch, a proto roku 1594 prodali celé bečovské panství Pluhům z Rabštejna.

Pluhové z Rabštejna byli poněmčený český rod, který ve svém znaku nosil pluh. Hanuš Pluh byl v té době jedním z nejbohatších českých pánů. Zatímco doly za panství pánů z Plavna chátraly, znamenala doba Pluhů počátek nejvýznamnějšího období zdejší hornické činnosti.

Přílivu nového obyvatelstva musely ustoupit i městské hradby a začalo se stavět v tehdy moderním norimberském slohu. V dolní části města bylo založeno nové náměstí s kostelem sv. Anny a nemocnicí pro nemocné horníky. S výstavbou dolního náměstí byl zřízen první vodovod. Voda byla přiváděna dřevěným potrubím z míst dnešní Číhané. V té době nebylo mnoho měst, která by se touto vymožeností mohla chlubit. Náměstí a ulice byly vydlážděny, byla postavena honosná radnice, která tomuto účelu slouží dodnes, stavějí se nádherné panské a měšťanské domy, rozšiřuje se kostel sv. Jiří, budují se nové doly, stroje a zařízení, a s tím roste i sebevědomí měšťanů a třídní uvědomění horníků. Zároveň však roste i vykořisťování chudších vrstev obyvatelstva a třídní boj se vyostřuje.