Moje babička Gfellerová
V chudobě žila sama, stále pod cizí střechou. Její dvě světničky byly malé, zato plné vzdechů a bolesti.
Do její tváře, bledé a hubené, každé ráno vkresloval tvrdý, na světlo skoupý osud stopy nových starostí.
A přece dokázal její pohled tak vřele proniknout až do mého dětského srdce, okouzlit tento svět štěstím a utišit mi každou bolest.
Svou malou rukou, občas i útěšným milým slovem, brávala mi něžně horečnou trýzeň z mého rozpáleného čela.
Když se den po těžké práci unaven klonil k večernímu klidu, tehdy mě s láskou ještě přikrývala k spánku, v Boží ochraně. —
Ač babička už dávno shlíží z nebe dolů, přece znovu a znovu cítím živoucí její vroucnost.
Hermine Walter (22. 2. 1978)
[obr] Vchod kostela sv. Jiří v Horním Slavkově (Schlaggenwald) — dnes
Jedno poznání!
Když už člověk nemá čas na lásku k bližnímu, měl by si alespoň nenechat čas na to, aby si z lásky k bližnímu tropil posměch.
Hermine Walter
Meine Gfeller Großmutter
In Armut lebte sie allein
stets unter einem fremden Dach.
Ihre zwei Stuben waren klein,
aber gefüllt von Weh und Ach.
Auf ihr Gesicht, blaßwangig schmal,
zeichnete an jedem Morgen
ein hartes, lichtkarges Schicksal
die Spuren von neuen Sorgen.
Dennoch konnte so warm ihr Blick
dringen bis in mein Kinderherz,
verzaubern diese Welt vor Glück
und mir lindern jeglichen Schmerz.
Mit ihrer kleinen Hand manchmal,
auch einem tröstlich lieben Wort,
nahm sie mir sanft die Fieberqual
von meiner heißen Stirne fort.
Wenn der Tag nach schwerer Arbeit
sich neigte müd zur Abendruh,
dann deckte sie voll Zärtlichkeit
mich noch in Gott zum Schlafe zu. —
Zwar schaut die Großmutter nieder
vom Himmel nun schon lange Zeit,
doch ich fühle immer wieder
lebendig ihre Innigkeit.
Hermine Walter (22. 2. 1978)
[obr] Eingang der St. Georgs-Kirche in Schlaggenwald — heute
Eine Erkenntnis!
Wenn man schon keine Zeit für Nächstenliebe hat, dann sollte man sich wenigstens nicht die Zeit nehmen, um Nächstenliebe zu verhöhnen.
Hermine Walter
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.