KDYSI a DNES
Když v dlouhých zimních nocích často nemohu spát, putují mé myšlenky, ať chci nebo ne, domů, do mé milé vesničky Leßnitz, a vybaví se mi lecos, co stojí za to zapsat.
Ve vsi měla všechna pole a louky svá jména. Například Hofacker nebo Spitzacker a podobně. Měli jsme pole, kterému se říkalo Hackerfeld. Bylo mi tak patnáct nebo šestnáct let, když jsem otci, který na tomto poli oral, nosila odpoledne teplou kávu a chleba s máslem, protože byl podzim a už dost zima. Sedli jsme si na pluh a já čekala, až se nají.
Tehdy jsem se zeptala: „Tati, proč se tomu poli říká Hackerfeld? Vždyť je to vlastně příjmení." Otec odpověděl: „Ano, to ti vysvětlím, ale teď na to nemám čas; jestli tě to zajímá, povím ti to po skončení práce." Byla jsem velmi zvědavá a už se těšila, a proto jsem mu při práci pomáhala.
A když přišel ten čas, sedla jsem si k otci na lavici a on vyprávěl: „Víš, dítě moje, před mnoha lety, ještě když žil můj dědeček, byly ve vsi dva menší statky, Schafferhof a Hackerhof. Hackerhof se jednoho dne dostal na prodej, z jakého důvodu, to nevím. Dědeček se tehdy rozhodl ten statek koupit, protože jeho pozemky sousedily s jeho vlastními. Šel proto do Gfellu za svými příbuznými a poradil se s nimi. Ti to považovali za dobrý nápad a nabídli mu peněžitou pomoc. Dědeček se spokojeně vrátil a statek koupil.
Příbuzný mu chybějící peníze donesl až ke Gfellerskému kříži a předal je dědečkovi bez svědků, bez advokáta či notáře, platilo jen podání ruky. „Budeš mi ročně dávat 20 zlatých jako úrok, víc nechci; Pán Bůh tady na kříži ať je naším svědkem." Pak se rozešli.
Dědeček tedy vzal do obytného domu nájemníky. Louky a pole obhospodařoval sám. Ale po několika letech mu to bylo přece jen příliš, a tak si ponechal sousedící pozemky a ostatní, i s domem a stodolou, prodal ke Schafferhofu.
Dědeček se pak se svým příbuzným znovu setkal u Gfellerského kříže a vrátil mu tehdy vypůjčené peníze.
„Tak jednoduché to bývalo v dobrých starých časech. Co by to dnes stálo běhání a peněz," řekl můj otec, „a proto se tomu dodnes říká Hackerfeld."
Tehdy, po rozhovoru s otcem, by mě ani ve snu nenapadlo, že budeme jednou vyhnáni z dědictví našich předků. Když jsem se konečně po dvaceti letech odhodlala, abych se na to všechno ještě jednou podívala, byla jsem velmi zklamaná.
Naše pole byla téměř všechna zavezena, protože tam byl nalezen uran. „Louchwiese", kde tekly tři čilé prameny, jež nás při senoseči osvěžovaly dobrou vodou; od Hofackeru až po Bergfeld, kde ležela hromada kamení, je dnes všude jen rovina s mrtvou zemí a kamením. Už není vidět „Schofferlouch" ani „Hackerfeld" a já se s tesknem v srdci vracela domů.
Anna Kämpf
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Karlovarské oplatkové výrobky
Poštovné a doručení zdarma v tuzemsku, od 26,- DM výše, přímo od výrobce, zasíláno celoročně soukromým osobám:
GEORG BAYER - 8907 Ziemetshausen/Bay., Schw.
Obsah balíčku za 26,- DM:
1 krabice oplatkového dortu (8 dílků s nugátovým krémem) v plastové kulaté dóze, 4 cukrovo-máslovo-vanilkovo-oříškové oplatky, 6 Bayerových oplatků s dezertním krémem, 6 Bayerových oplatků s dezertní náplní, 6 karlovarských dortíčků, 5 delikátních oplatků, 4 nugátové oplatky, 3 kávové oplatky, 4 oříškové oplatkové rohy a 3 neapolské oplatky
(celkem 55 kusů různých oplatků)
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
