Tak si vzpomínám na jednoho kamaráda, který byl také umístěn u příbuzných, jak jednou přišel z pastvy s kravami domů celý promoklý. Byl ještě mnohem drobnější než já.

Vždycky, když přichází advent, musím myslet na svoje dětství. Pak se moje myšlenky zdržují u všech těch malých dětí, kterým se snad stal osud podobný tomu mému. Moje snažení vždycky vycházelo z tohoto zážitku, a kdybych měl mít někdy vlastní děti, chtěl jsem jim vždycky připravit krásné Vánoce. S manželkou se mi to i podařilo, vždycky jsme uměli udělat z těchto svátků krásnou oslavu, a naši vnuci teď zase přebírají stejný zvyk.

Vánoce jsou prostě nejkrásnějším svátkem pro staré i mladé, a zvlášť pro děti. Dnes se dá nabídnout hojnost dárků. Zda ale přinášejí stejnou radost jako doma pečené „cukrovinky" a vlastnoručně vyrobené hračky, zůstává otázkou. I vánoční stromeček se často nosil z lesa v pokročilou odpolední hodinu, bez vědomí hajného. Přesto by si žádný z vysídlených tuto dobu nechtěl nechat vzít, i když byla sebechudší. Byla za to ale pokojná a ne tak komplikovaná. Lidé byli skromní a spokojení s tím, co bylo.

Br.