„Nemovitosti"

V letech před rokem 1938 mi pan ředitel měšťanské školy Prosch, tehdejší vedoucí muzea v Horním Slavkově (Schlaggenwald), ukázal tento dopis a přenechal mého otce (Wenzl Jakob, cukrář) k jeho opisu. I když se přímý příbuzenský vztah k naší rodině nedá dokázat, nedá se ani vyloučit.

Protože se dnes tak rádo mluví o „nemovitostech" (Realitäten), které se po uplynutí určitého počtu let stávají neodvolatelnými, chtěl bych zveřejněním tohoto propouštěcího listu připomenout i jednu jinou skutečnost (realitu): že nositelé stejného jména byli prokazatelně přítomni v přesně vymezeném prostoru více než 250 let.

Zabývat se historickými fakty dnes zrovna není v módě, mohlo by se to však zase jednou změnit.

Pak by snad i tento příspěvek, dostane-li se k širšímu okruhu čtenářů, mohl být vděčně uchován jako malý kamínek do mozaiky dějin naší bývalé domoviny.

Herbert Jakob

Opis

My, purkmistr a rada královského pohraničního města Loket (Elbogen) nad řekou Ohří v Českém království, tímto otevřeným listem osvědčujeme vůči každému, zvláště však tam, kde je toho třeba, že se na nás obrátil předkladatel tohoto listu, zdejší poddaný měšťan jménem Martin Jakob, mlynářský tovaryš, aby na podporu svého jinde hledaného štěstí uctivě a pokorně požádal jak o své propuštění, tak o vydání tohoto svého listu, dokládajícího jeho čestný původ.

Jelikož nemíníme bránit svým poddaným v blahu, o něž usilují jinde, nýbrž jsme naopak nakloněni je v tom podporovat, propouštíme tímto výše jmenovaného Martina Jakoba zcela svobodně a bez závazků z poddanské povinnosti, jíž byl nám a zdejšímu městu od svého narození nevolnicky vázán.

Zároveň osvědčujeme podle vší pravdy, že tento Martin Jakob se narodil svým řádným, v Bohu již odpočívajícím rodičům – Michaelu Jakobovi, synu Johanna Jakoba z Nalžovic (Nalesgrün), a Sabině, rozené Möschlové, dceři Michaela Möschla z Božičan (Poschetzau) – kteří byli podle křesťanského katolického obyčeje oddáni léta Páně 1684, dne 8. října, důstojným panem Andreasem Häcklem, tehdejším farářem v Dolních Kodovicích (Unter Kodau) a Nové Vsi (Neuvohla), oba nyní již blahoslaveně zesnulí.

Z tohoto řádného manželství se narodil a byl svými rodiči do stavu manželského uveden – a následně byl roku 1690, dne 10. listopadu, pokřtěn důstojným a vysoce učeným panem Paulem Alexiem Strohsem, příslušníkem svatého řádu (bratrstva) Křižovníků s červenou hvězdou, tehdejším děkanem místa, a to z pověření pražského biskupa jako farní vikář, taktéž již v Bohu zesnulým.

Kmotrem (levans) byl Michael Huther. Svědky (testes) byli Mathias Marterer, Thomas Lochschmidt, Catharina Lochschmittová a Catharina Stowasserová, vesměs čestné osoby z zdejší příslušné vsi Nalžovice (Nalesgrün).

Obracíme se tedy na všechny vyšší i nižší, urozené i neurozené stavovské a úřední osoby, jimž tento náš věrohodný svobodný propouštěcí a rodný list bude předložen, se svou uctivou prosbou a žádostí: nejen aby všemu výše uvedenému věřily jako pravdě, ale aby i často zmíněnému Martinu Jakobovi, který je nyní od nás zcela zproštěn poddanství