Chtějí-li pozdější generace dříve uzavřené smlouvy prohlásit za neplatné nebo už neplatné – jak to slovní kličkování nazývá –, měl by se jednou důkladně prozkoumat historický důvod, proč k takovým smlouvám vůbec muselo dojít! Přesně by se měly prověřit důvody, které se nyní uvádějí pro vyhlášení neplatnosti. Co se z toho má odvodit? Dosud jsme nezískali žádné informace o tom, proč by Mnichovská dohoda, kterou přece uzavřeli tři významní evropští zástupci národů – Velká Británie, Francie a Itálie – s tehdejší Německou říší, měla být neplatná. Jaký prospěch by to teď mělo přinést Čechům? Má to ospravedlnit vyhnání? Mají se splnit reparační požadavky? Co se pak stane s majetkem, který jsme museli zanechat, s továrnami, řemeslnickými dílnami, pozemkovým majetkem a podobně. My v Bavorsku jsme na tom ještě dobře. Pan ministerský předseda Goppel nám ujistil, že jsme a zůstaneme bavorskými státními občany. Snad je to jistá osobní záruka. Mnozí krajané si ve Spolkové republice díky vlastnímu nasazení a pilnosti vybudovali dobrou existenci. Podíleli jsme se na velkém díle obnovy pro celé Německo. Byli jsme vždy ochotni přinášet oběti a budeme je vždy přinášet ku prospěchu našeho německého národa. Ale měli bychom být kritičtí, když se ze strany státu tak velkoryse nakládá s národním majetkem a jen kvůli prestiži se plní každý požadavek, který přednese zastupitelství sousedního národa. Každý politik by měl sám u sebe důkladně zvážit, jak spravedlivý je takový postup. Chceme odpustit. Ale my, kdo jsme museli prožít vyhánění a snášet ponížení transportu v dobytčím vagonu, na to nemůžeme zapomenout. Jistě si ten či onen krajan ještě uchoval bednu nebo pytel, v němž si tehdy směl odnést své skromné jmění.
Kolik sudetských Němců vůbec vědělo do roku 1938 a i později o koncentračních táborech v Německu? Kdo věřil v takovou hroznou válku? Nikdo z nás nepočítal s krutostí vyhnání ze staletí osídleného německého životního prostoru. Kdo v roce 1918, když do našeho městečka přišel první Čech, a v roce 1938 v září je dobrovolně – se vším, co mu patřilo – opustil, tomu zkřivil jediný vlásek? Co ztratil tento krajan za války? Děti, ženy, syny? Patrně nic z toho, pokud sám sebe nepřivedl do nebezpečí. Ale kdo provedl vyhnání národa uprostřed Evropy nejintenzivněji a nejkrutěji? Proč by teď měli právě nenávidění Němci znovu přispívat k hospodářskému uzdravení?
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
