⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Na neotesaných i otesaných trámech si naše fantazie vymýšlela nevídané hry. Hřiště patřilo „panským klukům". „Dámy" byly někdy vypuzeny ne právě kavalírským chováním. Trámy se pokládaly napříč a používaly jako váhy nebo houpačky. Přes hluboký suchý odtokový příkop od Eckelova sklepa (Kurnerova) byl přeložen trám a pod ním se dalo schovávat. Jeden z nejdelších otesaných kmenů, položený přes hluboký příkop, jsme uprostřed obtěžkali ve dvaceti a vesele „hecovali" a houpali se. Vtom - rána! Trám se prolomil a všichni hříšníci se na celý den kamsi vytratili.

Stavba rychle pokračovala. Brod přes Teplou směrem ke Scheibenwiese byl opět zbytečný. Nový dřevěný most byl v následujících letech výstavby železnice silně přetěžován a po 11 letech byla znovu nutná nová stavba. Obec zanedbala zavést při stavbě železnice jakékoli mýtné za most. Stavební podnikatelé opotřebení mostu bez poplatku pořádně využili. Stavba nového železného mostu proběhla na podzim roku 1906. Práce netrvala dlouho, protože jednotlivé díly byly připraveny v železárně a stačilo je jen sešroubovat a snýtovat. Tuto práci provedli čeští odborníci poté, co schönwehrští zedníci předtím vyzdili mostní ložiska.

Mystický zážitek

Sním o minulém čase na letních lukách, vidím postavy z dávno zašlých dnů. Krudumu, lemovaného světlými oblaky, vystupují přízračně tisícero pověstí.

Kráčí elfí bytost ze zámku, již spatřuji svým jasnovideckým zrakem, šlechetný rytíř, štíhlý a vysoký na koni, se zjevuje, uhranutý její kouzelnou blízkostí.

Ty pohádkové snění, vezmi skutečnost zcela pryč, nech znovu zazářit v kráse tu ubohou vlast, hleď, ke štěstí připraveni jsou lidští potomci, nenávidějící svá muka...

Berti Stengl

věta pokračuje na dalším listu ⟶