Nyní k básníkovi, který byl ve středověku poetickou veličinou, jehož jméno je však dnes téměř neznámé: Kaspar Brusch. Kaspar Brusch, polatinštěno na Bruschius, jak bylo u tehdejších vzdělanců zvykem, se narodil 19. prosince 1518 v Horním Slavkově. O svém rodném městečku se Brusch vyjadřuje takto: „Toto město je má milá domovina a vlast, v níž jsem počal žít v tomto slzavém údolí a ubohém, bědném životě."

Dva roky po narození chlapce se rodiče přestěhovali do Chebu, kde byl otec ševcem a váženým patricijem. Rod „Brusch" byl kdysi v Chebsku hojně rozšířen; původně se však až do dob dědečka nazýval „Beisser". Po matce jeho rod pocházel z Franků a toto příbuzenství sahá až k sochaři Johannesi Peysserovi. Rodina se roku 1529 přestěhovala do Wunsiedelu. Chlapec získal další základní vzdělání na latinské škole v Hofu. Dne 25. října 1536 byl mladý Brusch zapsán jako scholár do matriky univerzity v Tübingen, a to v tehdy pro studenty obvyklé a výše zmíněné podobě Kaspar Bruschius, Egranus, tedy pocházející z Chebu. V Tübingen se seznámil s humanismem, tam také zažil reformaci. Brusch však nepatřil ani k vrcholnému rozkvětu humanismu, ani se nedokázal spřátelit s reformací. Jeho význam spočívá v oblasti básnického umění. Po studiích na univerzitě v Tübingen začal pro Brusche neklidný život na cestách, který ho zavedl do všech částí Německa, ale i do Itálie a Švýcarska. Vždy se však znovu vracel ke své ženě Kunigundě, rozené Siebentrittové, aby pak dál putoval z města do města, z kláštera do kláštera, z hradu na hrad, stále bádaje a pátraje po látce a materiálu pro své práce a publikace.

Pokračování příště

Ano, milý krajane a milá krajanko, proč jste ještě nezískali žádného nového odběratele Heimatbriefu?