Někdejší svobodné horní město Horní Slavkov (Schlaggenwald)

Od univerzitního profesora Dr. Schreibera, Gießen

1. pokračování

Výroba cínových předmětů probíhala v dřívějších dobách pomocí kovových forem z bronzu nebo temperované litiny. K výrobě cínového talíře byly zapotřebí dva dílce formy, které se předehřály v cínové lázni a poté upnuly do dřevěného lisu. Do lisu se pak nalil tekutý roztavený cín, přičemž se chladnutí urychlovalo přikládáním vlhkých hadrů. Po vychladnutí formy se talíř vyjmul, na soustruhu obrousil a vyleštil. Jiné předměty se samozřejmě vyráběly podstatně obtížněji, zejména pokud se skládaly z více částí. Odlévání cínu a jeho následné zpracování vyžadovaly velkou zkušenost, kterou bylo možné získat jen dlouholetou praxí. Slavkovské cínové předměty lze snadno rozpoznat podle vyražené cínové značky. Velmi často se ještě dnes v německých muzeích – zejména v Germánském muzeu v Norimberku, ale i ve Württemberském zemském muzeu ve Stuttgartu – nachází řada velmi cenných předmětů z bývalých cínoslévačských dílen. Zvlášť pěkná sbírka cínových předmětů byla uložena v muzeu v Horním Slavkově.

Rudy těžené v Horním Slavkově však nebyly bohaté jen na cín, ale i na stříbro, a dokonce na wolfram; tento jinak v celém Německu vzácný kov se těžil právě zde. Během první, a zvláště i během druhé světové války byly staré haldy a štoly znovu prokopávány a prohledávány kvůli wolframové rudě. Když skončil rozkvět cínového hornictví, vznikla v Horním Slavkově první porcelánka Sudet, která dala mnoha obyvatelům práci a obživu.

Horní Slavkov ale nebyl ve středověku proslulý jen v oblasti hornictví a řemesel, jež z něj vzešla – proslavil se i na poli kultury, především svou latinskou školou. U pouhého založení latinské školy to však v Horním Slavkově nezůstalo, neboť nyní se zde chtěli vyučovat i řečtinu a dokonce hebrejštinu. Tak se malé horní město Horní Slavkov v Chebsku stalo jakousi „vysokou školou", na jejímž založení se čile podílel protestantský kazatel Filip Melanchthon. Na této škole působil i tehdy věhlasný orientalista, tedy znalec Orientu, Christoph Crines, dříve magistr, tedy profesor na tehdejší univerzitě ve Wittenbergu. Crines je autorem nejstaršího slovníku syrského jazyka. V Horním Slavkově se roku 1518 narodil humanista a jazykovědec Kaspar Knüpfer; zemřel roku 1569. Z Horního Slavkova pocházel i historik Zacharias Theobald, který roku 1609 napsal „Dějiny husitů". Proslulý církevní malíř Elias Dollhopf, narozený roku 1703 v Tachově a zemřelý roku 1773, byl dlouho radním a později starostou Horního Slavkova.

věta pokračuje na dalším listu ⟶