⟵ věta pokračuje z předchozího listu
Velikonoce — čas vzkříšení. Je znát radost ze života, jistá zamilovanost do probouzející se přírody. Staří i mladí se po zimním posedávání ve světnici hrnuli ven na čerstvý vzduch. Po skončení práce obléhali muži i ženy Braunhübel, aby si vynadívali oči na kráse údolí. Ani takzvaná jarní únava nemohla tomuto tíhnutí k přírodě zabránit. Mladí lidé z venkova podnikali v neděli menší výlety do údolí Teplé nebo na taneční čaj do Cihelen (Ziegelhütten).
Ve své paměti nosím už 40 let jeden zážitek z údolí Teplé. Naproti Kohlmühle tehdy bez zjevného důvodu zastavilo auto. Vystoupilo z něj několik dam a pánů, namířili dalekohledy na vysokou Ries a nadšeně si ji prohlíželi. Když jsem procházel kolem, zaslechl jsem, jak jedna žena říká: „Jaká nádherná krajina, ti lidé vůbec nevědí, jaký poklad mají ve svém domově." Ale ano, milá neznámá! My jsme to poznali, když jsme jej museli opustit. Nezapomenutelné mi zůstává i jedno nedělní odpoledne v Ries. Mistr lesního rohu tam na Mühlbergu hrál melodii z Trubače ze Säckingenu: „Opatruj tě Bůh, bylo to tak krásné, opatruj tě Bůh, nemělo to tak zůstat." V Ries pak pár hlučících výrostků náhle ztichlo jako myšky a hluboce dojati naslouchali podivuhodné melodii umělce. Ano, tak to bývalo kdysi doma o Velikonocích. — Veselé velikonoční svátky přeji všem těm, jimž ještě domov něco znamená.
Zachovat dědictví domova, bystřit pohled k Východu, informovat o dění v domovině a podávat zprávy o všech politických, kulturních a sociálních otázkách — to je úkolem největších krajanských novin jižního Německa.
VOLKSBOTE
Týdeník za svobodu a právo v nerozdělené Evropě
München 23, Beichstraße 1
Měsíční předplatné včetně poštovného 1,70 DM
Vyžádejte si zdarma ukázková čísla!
verschämt im nahen Waldsaum. Hundegebell verrät, daß der Briefträger im Ort seinen täglichen Gang macht. Er ist der verhaßteste Mensch der Dorfköder. Nun wird es langsam Zeit zum Ausspannen. Denn bald werden die Ratschenbuben durch das Dorf ziehen und mit ihren Klappern und Rumpelkästen den Mittag verkünden, da das Ortsglöcklein bis zum Karsamstag schweigt.
Osterzeit — Auferstehungszeit. Eine Lebensfreude macht sich bemerkbar, eine Verliebtheit zur erwachenden Natur. Alt und jung drängte nach der winterlichen Stubenhockerei hinaus ins Freie. Zum Feierabend belagerten Männlein und Weiblein den Braunhübel, um an der Schönheit der Täler die Augen zu weiden. Selbst die sogenannte Frühjahrsmüdigkeit konnte diesen Drang zur Natur nicht beeinträchtigen. Das junge Landvolk unternahm an Sonntagen kleinere Ausflüge ins Tepltal oder zum Tanztee nach Ziegelhütten.
In meinem Gedächtnis schleppe ich schon seit 40 Jahren ein Erlebnis im Tepltal herum. Gegenüber der Kohlmühle hielt einst ohne ersichtlichen Grund ein Auto. Einige Damen und Herren stiegen aus, richteten ihre Feldstecher auf die hohe Ries und taten ganz begeistert. Im Vorübergehen hörte ich eine Frau sagen: „Welch eine herrliche Landschaft, die Leute wissen gar nicht, was für ein Kleinod sie an ihrer Heimat besitzen." O doch, liebe Unbekannte! Wir haben es erfahren, als wir sie verlassen mußten. Unvergeßlich bleibt mir auch ein Sonntagnachmittag in der Ries. Ein Meister des Waldhorns blies am Mühlberg die Melodie aus dem Trompeter von Säckingen: „Behüt dich Gott, es wär' so schön gewesen, behüt dich Gott, es hat nicht sollen sein." In der Ries wurden ein paar lärmende Rapautzen plötzlich mäuschenstill und lauschten, seelisch tief berührt, der wundervollen Melodie des Künstlers. Ja, so war es einst daheim zur Osterzeit. — Ein frohes Osterfest allen jenen, denen die Heimat noch etwas gilt.
Das Erbe der Heimat zu erhalten, den Blick nach dem Osten zu schärfen, über die Vorgänge in der Heimat zu berichten und über alle politischen, kulturellen und sozialen Fragen zu informieren ist Aufgabe der größten Vertriebenen-Zeitung des süddeutschen Raumes
VOLKSBOTE
Wochenzeitung für Freiheit und Recht im ungeteilten Europa
München 23, Beichstraße 1
Monatsbezugspreis einschließlich Postzustellgebühr DM 1,70
Verlangen Sie kostenlose Probenummern!
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.