Roman von Czjzek, Vídeň

Na přelomu středověku a novověku to byl cín, který nesl um a řemeslnou zručnost obyvatel Horního Slavkova (Schlaggenwald) i jejich jméno daleko za hranice země. Od počátku 18. století až do osudného roku 1945 to však byl porcelán. V roce 1792 vznikla — zprvu malá a vůbec ne slibná — první porcelánka na slavkovské půdě, zároveň vůbec první v Čechách.

170 let není žádný zvláštní důvod k oslavám, ale přesto stojí za to si připomenout, jak to bylo, a možná i trochu stesknout po tom, jak by to mohlo být. Slavkovské Heimatbriefy už dvakrát (v čísle 3 a 21) vyprávěly historii této továrny. Chci se dnes proto omezit jen na líčení té doby, kdy jsem sám byl s podnikem v důvěrném kontaktu.

Bylo mi dopřáno jen velmi krátké období, po které jsem směl vést osudy tohoto velkého, tak významného díla. Když jsem před 30 lety přeložil bydliště z Vídně do Mariánských Lázní, abych se ujal řady nesmírně obtížných majetkových záležitostí rodiny, byl jsem ve Slavkově téměř cizincem. Mezi otázkami, které bylo třeba vyřešit, nebyla nejmenší ani otázka velkého zadlužení firmy Haas & Czjzek, které mělo své příčiny z velké části v hospodářské krizi. V podrobných jednáních s baronkou Haasovou a ředitelem Neidhartem jsme hledali cesty, jak tomu odpomoci. Podnikový poradce, kterého jsme na několik týdnů zaměstnali, nám sice nedokázal pomoci, ale dal nám přece jen jisté náznaky, kterými cestami se vydat.

Tato činnost mě čím dál víc přiváděla do styku se zaměstnanci a dělníky továrny. Když pak na podzim 1934 ředitel Neidhart těžce onemocněl a já se ve stále větší míře ujímal vedení obchodů, znal jsem už všechny spolupracovníky natolik, že jsem věděl, kdo bude cennou pomocí při obnově, kterou jsem si předsevzal. A obnovovat bylo v této továrně skutečně co.

Po smrti ředitele Neidharta jsem 1. dubna 1935 převzal vedení. První dva roky mi přinesly nejtěžší úkoly. Přesné kalkulace ukázaly, že řada tvarů byla ve výrobě příliš nákladná a musela být vyřazena z výrobního programu. Tím prozatím klesly prodejní čísla, došlo k přesunům na odbytových trzích. Část osazenstva musela v nejtěžších letech hospodářské krize přerušit práci. Je jen pochopitelné, že tím

věta pokračuje na dalším listu ⟶