Stará vlast dnes
Kdysi tak půvabné místo Töppeles v Teplém údolí (Tepltal) dnes působí zoufalým dojmem. Téměř polovina domů zmizela. V budovách, které ještě stojí, bydlí Češi, ojediněle i Němci. Silnice, která vede z Teplého údolí do Gfellu, je zcela zpustlá. Marně hledáme romantickou stráňovou vesnici Gfell, z níž zbyly jen hromady kamení. Čas od času přijede vojenské auto a kamení odveze. Také Sandhof už neexistuje; z Potschitzau chybí rovněž mnoho domů. Celá krajina se kvůli těžbě uranu naprosto změnila.
Ještě je sice vidět kostelní věž Horního Slavkova (Schlaggenwald), ale i tento kamenný obr, stejně jako kostel samotný, už chátrá. Staré Horní Slavkov víc a víc upadá. V každé ulici a na každém náměstí chybí domy. Teprve nedávno na náměstí vyhořel letohrádek vedle radnice. Krajan, který Horní Slavkov nedávno navštívil, našel ze svého rodného domu jen kámen od vchodových dveří. K tomu se dá právem říct: Ubohá vlast!
V kožedělné továrně Roßmeißl se teď vyrábí železné zboží. Mnoho proluk je v Horní ulici, pak naproti u příkopu a na Horní trati. Hostinec „U staré pošty" je zřícenina. Hotel Ochsen vypadá staře a opuštěně. Zájem Čechů se soustřeďuje na „nový" Horní Slavkov za nádražím. Cihly ze zřícených nebo zbouraných domů se často používají na novostavby v sídlišti.
Ještě horší je to v okolí Teplé a Plané, protože tam je vojenský prostor a směrem k hranici jsou trvale umístěny jednotky. V celém Chebsku dnes rostou trní a bodláčí. O tom v německém vysílání Radia Praha neuslyšíte ani slovo.
Kvůli mnoha promísených národnostem a neustálým udáváním je život v dnešním Horním Slavkově utrpením. Zmíněný krajan, který byl na návštěvě v Horním Slavkově, byl z hrůzných proměn starého vzhledu města tak otřesen, že na tyto dojmy nikdy nezapomene. Varuje všechny krajany, kteří Horní Slavkov od roku 1946 neviděli, aby do staré vlasti nejezdili. Zkáza a zpustnutí starého Horního Slavkova už pokročily tak daleko, že by při pohledu na tuto strašnou skutečnost ztratili i dřívější obraz domova, který nosí v srdci.
Die alte Heimat heute
Der einst so liebliche Ort Töppeles im Tepltal macht einen trostlosen Eindruck. Fast die Hälfte der Häuser ist verschwunden. In den noch vorhandenen Gebäuden wohnen Tschechen, vereinzelt auch Deutsche. Die Straße, die vom Tepltal nach Gfell führt, ist vollkommen verwahrlost. Vergebens sucht man das romantische Hangdorf Gfell, von dem nur noch Steinhaufen übriggeblieben sind. Ab und zu kommt ein Militärauto, das die Steine wegfährt. Auch den Sandhof gibt es nicht mehr; von Potschitzau fehlen ebenfalls viele Häuser. Die ganze Landschaft hat sich durch den Uranbergbau total verändert.
Man sieht zwar noch den Kirchturm von Schlaggenwald, aber auch dieser steinerne Riese ist, genau wie die Kirche selbst, baufällig geworden. Das alte Schlaggenwald verkommt immer mehr. In jeder Gasse und auf jedem Platz fehlen Häuser. Erst unlängst ist am Marktplatz das Sommerhaus neben dem Rathaus abgebrannt. Ein Landsmann, der vor kurzem Schlaggenwald besucht hat, fand von seinem Vaterhaus nur noch den Haustürstein. Dazu kann man wohl mit Recht sagen: Arme Heimat!
In der Lederfabrik Roßmeißl werden jetzt Eisenwaren hergestellt. Viele Häuserlücken gibt es auf der Oberen Gasse, dann gegenüber am Graben und auf der Oberen Trift. Das Gasthaus „Zur alten Post" ist eine Ruine. Das Ochsen-Hotel sieht alt und verlassen aus. Das Interesse der Tschechen konzentriert sich auf das „neue" Schlaggenwald hinter dem Bahnhof. Vielfach werden die Ziegelsteine der eingefallenen oder abgebrochenen Häuser zum Neubau in der Siedlung verwendet.
Noch verheerender schaut es in der Gegend von Tepl und Plan aus, weil dort militärisches Gelände ist und in Richtung zur Grenze ständig Truppen stationiert sind. Im ganzen Egerland wachsen heute Dornen und Disteln. Darüber hört man in der deutschen Sendung von Radio Prag kein Wort.
Durch die vielen zusammengewürfelten Nationalitäten und die ständigen Denunzierungen ist das Leben im heutigen Schlaggenwald eine Qual. Der bereits erwähnte Landsmann, der zu Besuch in Schlaggenwald weilte, war von den grauenvollen Veränderungen des alten Stadtbildes so erschüttert, daß er diese Eindrücke nie mehr vergessen wird. Er warnt alle Landsleute, die seit 1946 Schlaggenwald nicht mehr gesehen haben, in die alte Heimat zu fahren. Der Verfall und die Verwahrlosung des alten Schlaggenwald ist schon soweit fortgeschritten, daß sie beim Anblick der schrecklichen Wirklichkeit auch noch das frühere Bild der Heimat, das sie im Herzen tragen, verlieren würden.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.