Domov jako země předků znamená především pouto, souhrn původu, zakořeněnosti, rodiny, výchovy, kultury a nářečí, znamená krajinu, z níž pocházím a v níž jsem zakořeněn skrze své předky. Domov jsou lidé mého jazyka a rázu, kteří utvářeli mé myšlení a cítění. Neexistuje ani „nový“, ani „druhý“ domov, nýbrž jen jeden domov. Kdo jej musí opustit z donucení a nemůže se už vrátit, nebo kdo jej opustí dobrovolně a už se nechce vrátit, ten jej ztratil navždy; je bez domova. Kdyby tomu bylo jinak, neexistovalo by v němčině slovo „heimatlos“ (bezdomovský) a pojmy jako „doma“, „stesk po domově“ a „cizina“. Domov je něco jedinečného, nezaměnitelného, duchovní vlastnictví, kořenová půda duše.
Přesvědčení, jako je toto, podněcují k zamyšlení; stesk se leckomu z nás dodnes „vkrádá pod kůži“, i po letech. V cizině jsme, vyhnáni z domova, nalezli nový domov a snažíme se zde stát se něčím jako „doma“.
Domov je však tam, kde jsme kdysi byli „doma“, tenkrát, a zůstane jím, nyní v dálce, po celý život.
V naší vlastivědné knize jsme tomuto tématu věnovali samostatný příspěvek (s. 13–16). F.P.
Heimat, als Land der Ahnen, bedeutet vor allem Bindung, die Summe von Herkunft, Bodenständigkeit, Familie, Erziehung, Kultur und Mundart, bedeutet die Landschaft, aus der ich stamme, in der ich durch meine Vorfahren verwurzelt bin. Heimat sind die Menschen meiner Sprache und Art, die mein Denken und Fühlen geprägt haben. Es gibt weder eine „neue“ noch eine „zweite“ Heimat, sondern nur eine Heimat. Wer sie unter Zwang verlassen muß und nicht mehr zurückkehren kann, oder wer sie freiwillig verläßt und nicht mehr zurückkehren will, hat sie für immer verloren; er ist heimatlos. Wäre es anders, gäbe es in der deutschen Sprache dieses Wort „heimatlos“ und Begriffe wie „Zuhause“, „Heimweh“ und „Fremde“ nicht. Heimat ist etwas Einzigartiges, Unverwechselbares, ein ideeller Besitz, Wurzelgrund der Seele.
Überzeugungen wie diese regen zum Nachdenken an; Wehmut geht so manchem von uns noch immer „unter die Haut“, auch nach Jahr und Tag. In der Fremde haben wir, aus der Heimat vertrieben, ein neues Zuhause gefunden und versuchen, hier so etwas wie „heimisch“ zu werden.
Heimat jedoch ist dort, wo wir einmal „daheim“ waren, damals, und wird es, nun in der Ferne, bleiben, ein Leben lang.
In unserem Heimatbuch haben wir diesem Thema einen eigenen Beitrag gewidmet (S.13-16). F.P.
[obr] Vlevo: Horní Slavkov (Schlaggenwald) – pohled z Košíkového vrchu (Korbberg) s železničním viaduktem.
Oba snímky poskytl náš krajan Felix Schöbl, Drážďany.
Pohled z Korbbergu, zvaného také Donnerberg, na Horní ulici (Obere Gasse) směrem ke Krásnu (Schönfeld). Vlevo vzadu Huberhöhe, vpravo Behnerloh; před železničním viaduktem vlevo vily Schindler-Kraus, před nimi Hanika-Grieß a usedlosti „af da Tröib“. Z Tröiby vedla tzv. „Zinnweg“ nahoru přes portál tunelu a dál směrem k Huberhöhe. Snímek vznikl pravděpodobně v březnu 1941, Korbberg je místy již bez sněhu, na ještě zasněžených polích leží oslnivé světlo. Předjaří na hornoslavkovských polích!
Parní vlak (nákladní) přijíždějící od Nové Vsi (Neusattl) / Loketu (Elbogen) přejíždí viadukt (obloukový most v údolí) Horní ulice na cestě do Krásného Jezu (Schönwehr) v údolí Teplé. Pohled se stáčí od Korbbergu k širé polní krajině Behnerlohu se Spitzbergem v pozadí vlevo. Vpředu vlevo vede silnice z Horní ulice směrem na Hub do Krásna. Znalec místních poměrů rozezná vlevo uprostřed snímku kapli Hahn (Hahnkapelle), uprostřed Mießnerův pozemek, docela dole hlavu portálu tunelu. Nápadné jsou i k jihu obrácené svahy bez sněhu a vpravo nahoře sněhové zábrany proti návějím na trati – tehdy jsme přece ještě mívali sněhem bohaté zimy. I tato fotografie pochází z pozdní zimy 1940/41.
[obr] Dole: Horní Slavkov – železniční viadukt Horní ulice s parním vlakem.
## Bilder der Heimat
[obr] Links: Schlaggenwald – Blick vom Korbberg mit Bahnviadukt.
beide Bilder stellte unser Lm. Felix Schöbl, Dresden, zur Verfügung.
Blick vom Korbberg, auch Donnerberg genannt, auf die Obere Gasse in Richtung Schönfeld . Links hinten die Huberhöhe, rechts die Behnerloh; vor dem Bahnviadukt links die Villen Schindler-Kraus, davor Hanika-Grieß und die Anwesen „af da Tröib“, rechts der Straße die Häuser der Oberen Gasse. Aus der Tröib führte der sog. „Zinnweg“ hinauf über das Tunnelportal und weiter in Richtung Huberhöhe. Die Aufnahme entstand vmtl. im März 1941, der Korbberg ist teilweise schon schneefrei, gleißendes Licht liegt auf den noch verschneiten Feldern. Frühlingsahnen auf Schlaggenwalder Flur!
Ein Dampfzug (Güterzug) aus Richtung Neusattl/Elbogen quert das Viadukt (Talbogenbrücke) Obere Gasse auf dem Weg nach Schönwehr im Tepltal. Der Blick schweift vom Korbberg hinüber zur weiten Feldflur der Behnerloh mit dem Spitzberg im Hintergrund links. Vorne links führt die Straße aus der Oberen Gasse in Richtung Hub nach Schönfeld. Der Ortskundige erkennt links in Bildmitte die Hahnkapelle, in Bildmitte das Mießnergrundstück, ganz unten das Kopfteil des Tunnelportals. Auffällig erscheinen auch die gegen Süden aperen Böschungen und rechts oben die Schneeschutzzäune gegen Verwehungen der Bahnstrecke, hatten wir doch noch schneereiche Winter. Auch dieses Foto stammt aus dem Spätwinter 1940/41;
[obr] Unten: Schlaggenwald – Bahnviadukt Obere Gasse mit Dampfzug.
Obsluha kavárny ve Sprudelhausu, kde nejsilnější z dvanácti karlovarských pramenů vystřikuje až patnáct metrů do výšky, je paf:
Na židlích venku se totiž v dopoledních hodinách usadili dva česky mluvící hosté! Pro servírku je to jako malý zázrak: „České hosty tu nemáme moc často. Dnes tu budou pravděpodobně jediní.“ Obvykle prý tu sedí jen Rusové – „noví páni našeho města“, jak trochu znechuceně říká mladá tmavovlasá žena. A pak doporučuje specialitu podniku: kávu připravenou ze 72 stupňů horké vřídelní vody a bylinného likéru Becherovka. Na tu směs si člověk musí zvyknout. „Ruským hostům to ale zvlášť chutná,“ vysvětluje servírka jakoby omluvně.
Při procházce upravenými lázeňskými sady podél Teplé až k honosnému „Grandhotelu Pupp“ je zřejmé, jak moc se Karlovy Vary (Karlsbad) změnily. Ať obchody nabízejí cokoli, téměř všude se nabídka objevuje i v ruštině. Azbuka, kam oko dohlédne! Jeden klenotník vypráví, že asi 90 procent jeho zákazníků pochází z Ruska. „Na to jsme se samozřejmě museli připravit. Můj personál mluví perfektně rusky, jinak bychom nemohli dělat obchody.“ V elegantním obchodě to voní těžkým ruským parfémem, který se zdá nevyprchat, ani když jsou dveře obchodu celý den otevřené. Němečtí hosté tvoří už jen mizivý podíl. Rusové ovšem nejsou v lázeňském městě žádným novým jevem. Pro ruskou šlechtu byly Karlovy Vary oblíbeným letoviskem. Dvakrát zde pobýval car Petr Veliký. Později, léta poté, co bylo německé obyvatelstvo z Karlových Varů vyhnáno, přitahovaly Karlovy Vary vysoké komunistické funkcionáře z Moskvy. V květnu 1968 pil sovětský ministerský předseda Alexej Kosygin léčivou vodu z pítka a udělal si obrázek o politických proměnách Pražského jara. A dodnes se traduje zvěst, že tehdy zde vedl i rozhovory s lidmi ortodoxního křídla československé „bratrské strany“, kteří byli proti reformátorům kolem Alexandra Dubčeka. V srpnu 1968, když vjely tanky, bylo se vší reformní nádherou konec.
## Kyrillisch, so weit das Auge reicht ...
Die Bedienung des Cafés im Sprudelhaus, wo die stärkste der zwölf Karlsbader Quellen bis zu fünfzehn Meter in die Höhe schießt, ist platt:
Haben sich doch auf den Stühlen draußen zu vormittäglicher Stunde zwei tschechischsprechende Gäste niedergelassen! Für die Kellnerin kommt das einem kleinen Wunder gleich: „Tschechische Gäste haben wir hier nicht so häufig. Sie werden heute vermutlich die einzigen hier sein.“ Gewöhnlich säßen hier nur Russen – „die neuen Herren unserer Stadt“, wie die brünette junge Frau leicht frustriert sagt. Und dann empfiehlt sie die Spezialität ihres Hauses: einen Kaffee, zubereitet aus dem 72 Grad heißen Sprudel und dem Kräuterlikör Becherovka. Die Mischung ist gewöhnungsbedürftig. „Den russischen Gästen schmeckt das aber besonders gut“, erklärt die Kellnerin wie entschuldigend.
Beim Spaziergang durch die gepflegten Kuranlagen entlang der Tepl bis hin zum mondänen „Hotel Pupp“ wird deutlich, wie sehr sich Karlsbad verändert hat. Egal, was die Geschäfte anzu-
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.