⟵ věta pokračuje z předchozího listu

Právě v Čechách vzpomínali na 20. výročí odchodu Sovětů, kteří po roce 1968 měli údajně zůstat jen „dočasně“. V dnešních Karlových Varech výročí nebylo žádným tématem. „Proč bychom měli plašit naše nejdůležitější hosty?“ zní z radnice. A nejen hosty, muselo by se dodat. Celé řady domů dnes patří bohatým Rusům, kteří zde i žijí. V blízkosti lázeňského parku jsou realitní kanceláře, kde je ruština čímsi jako úředním jazykem. Že o tom radnice nemluví ráda, má své důvody: v žádném jiném českém městě nebylo tolik korupčních kauz a realitních skandálů jako právě zde. Na druhou stranu mají Rusové i dost peněz a nechávají domy pěkně opravovat. Proto se skoro žádný místní už nepozastavuje nad tím, že v zahradních restauracích duní z reproduktorů ruská estrádní hudba z reproduktorů namontovaných nad stoly, na nichž jsou v kýčovitých vázách místo květin ruské praporky.

Zato si teď v televizi z Rusů utahoval jeden slavný český moderátor. Prý sem jezdí tak rádi proto, že tu je i pomník Lenina. Ve skutečnosti nejde o Lenina, nýbrž o zakladatele československého státu Tomáše Garrigua Masaryka. Tvůrci sochy se ale Masaryk skutečně trochu podobá Leninovi. Aby se do budoucna vyloučily omyly, chce prý město – jak moderátor žertem podotkl – na podstavec pomníku umístit Masarykovo jméno.

Nedaleko od „Grandhotelu Pupp“ láká kolem poledne mladá žena hladové do luxusní restaurace s rybími specialitami. Docela samozřejmě oslovuje všechny lidi rusky. Jedné Češce to nepřijde vtipné a vztekle utrousí, že se přece nacházíme v České republice, ne v Rusku. Zaměstnankyně restaurace to kvituje soucitným úsměvem.

(Podle příspěvku H.-J. Schmidta v KZ, listopad 2011)

Ty mrzutě topíš v kamnech, hledáš zamračeně teplé ponožky. Kde ještě před chvílí svítilo slunce, teď víří husté vločky.

Rozhodneš-li se v takový den vydat se ven do přírody, pak tě zasáhne rána za ranou počasí za počasím.

Chvíli se tváříš nakloněn radosti, vzápětí hledáš záminku ke sporu, neboť s barometrem stoupá i klesá tvá nálada.

Můj příteli, k čemu ta nerozvážnost? A proč tvá mysl tak kolísá? Copak nevidíš na kraji lesa tu první svěží zeleň,

žlutou nádheru prvosenek podél cesty přes louku? A necítíš moc slunce na svahu zbaveném sněhu?

Pár špačků se stěhuje do svého domečku, narcisy raší ze země, včely vyrážejí na průzkum. Jaro tě zdraví!

Elisabeth Obalski-Hüfner

věta pokračuje na dalším listu ⟶

Nářečí žije, stejně jako každý jazyk, svými zvláštnostmi. Jsou „solí polévky“. Tak například naše „a“ (jeden/jedno) stojí i za „něco“:

„Potřebuji peníze“ – nářečně: „I(ch brauch a Geld“ „Chceš chleba?“ – nářečně: „Du mechst a Bråut?“

Může nahradit i „já“, například: „Nic si při tom nemyslím!“ – nářečně: „Dåu denk a ma nix!“

Krátké, hrdelně vyražené „a“ vyjadřuje také odmítnutí: „Mám zavolat doktora? – Ne!!“ – nářečně: „Soll i an Dokta huln? A(h!!“ (Není potřeba, nepotřebuju to!)

Slovíčko „da“ velmi často zastupuje předponu „er-“ (odpovídající zhruba českému „u-/za-“), například ve slovech: zmrznout — dafröisn vzpomenout si — darinnern utopit se, utonulý — dasaffm, dasoffm ubít, zabít — daschloogn polekat se — daschreckn lapit, chytit — dawischn

Používá se i jinak, například: První to zvládne — Da erschta da-arwats, druhý to dostane — da zweita dahölts, třetí to prohospodaří — da dritta vertouts Je mi ho líto! — Der dabårmt mi! On jako muž v domě... — Der als da Mua in Haus... Hans dnes nepřijde — Da Håns kinnt heint niat

Další úsloví — nářečně: V jeho kůži bych být nechtěl! — In dian seina Haut mecht i niat steckn! To chce být vejce chytřejší než slepice — Dåu w(üll as Ei gscheita wöi die Höihna sei(n Tady se musí jít opatrně, jako po vejcích — Dåu mou ma göih wi auf Eian Pojďme ještě kousek dál! — Gemma hålt a Haisl weita! Má velmi velké ruce — Ea håut Händ wöi Abortdeckl Má ostrý jazyk — Sie håut a Gusch wöi a Schwert To si můžeš vymalovat (na to zapomeň)! — Dees kuast da måln! Všechno zase přijde do pořádku! — 's wiad schu wieda wer(dn, sågt da Fuchs zan Bärn! Ještě si to trochu procvičme! — Tou ma halt nuch a wing üb(m!

*V originále chebským nářečím.*