⟵ věta pokračuje z předchozího listu
uprostřed lesa. Domnívala se, že se jí to všechno jen zdálo, ale když sáhla do kapsy a vytáhla z ní velký, lesklý peníz, který jí bílá paní tajně strčila, přepadla ji nesmírná úzkost a běžela ze všech sil k otcovskému domu. Tam ji však čekala nová hrůza. Obě lípy, které stávaly po stranách dvorní brány, zmizely, pod dveřmi si hrály cizí děti, ve světnici hospodařili neznámí lidé, a když zvolala: „Vždyť já jsem Hopfenbauerova Barborka, copak mě neznáte?", lidé se zasmáli a jeden pravil: „Ale odkud ty se tu bereš? Vždyť tvůj otec je už 15 let mrtev a já jsem od něj koupil statek už 15 let předtím; pověz přece, kde jsi byla tak dlouho, moc ses změnila!" Tu se Barborka podívala do zrcadla a spatřila v něm starou, vrásčitou tvář. Zmocnila se jí hrůza a strach, utekla do lesa, postavila si tam chýši, živila se kořínky a houbami a už nikdy nevkročila na rodný statek.
Niklaskirche
Na úpatí Krudumu, na jeho severní straně, byly ještě před nějakým lidským věkem vidět trosky takzvané Niklaskirche (kostelíku svatého Mikuláše). Podle toho se dodnes tomuto místu říká „u Niklasu". Když člověk stoupal od Weinbrunnu, pramene s výtečnou pitnou vodou, dostal se k dlouhému táhlému zdivu, které bylo na východní straně zaoblené, a odtud k základovým zdím dvou hranatých věží a jedné okrouhlé. Mezi nimi a pod poslední z nich se táhly dobře zachovalé valy. Prostor uvnitř těchto valů horlivě prohrabávali hledači pokladů.
Asi před 100 lety zde ostatně proběhlo rozsáhlé vykopávání, které skutečně přineslo výsledek. V jednom sklepě se našel kulatý stůl z dubového dřeva s mramorovou deskou vsazenou uprostřed a na něm stál krucifix se dvěma svícny, před nimiž ležela dýka. U zdi dřepěla lidská kostra.
Paní Pověst ani ohledně tohoto místa nezahálela a vypráví o něm ledacos. Hledače pokladů, kteří se tu činili, právě v okamžiku, kdy chtěli ze země vyzvednout velkou truhlu, zaskočil hrozivý kamenný déšť. Museli utéct, a když na místo druhý den ráno znovu zamířili, byla jáma zcela zasypaná.
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
