⟵ věta pokračuje z předchozího listu
V bývalém klášterním sklepě prý leží, podobně jako v Krudumu, množství toho nejlepšího vína, které hlídá muž s kapucí, jenž se v poledních hodinách někdy ukazuje. Dřevaři a polní dělníci zde často potkávali ženu v bílých šatech a s bílým šátkem na hlavě, která na řemínku nesla svazek klíčů a k tomu nový, prázdný hrnec a novou lžíci. Ačkoli ji lidé několikrát oslovili, nikdy nedostali zřetelnou odpověď a náhle jim zmizela z očí.
Co hledači pokladů u Niklasu přes veškerou námahu nemohli najít, dostalo se jiným bez námahy. Jeden sedláček nesl hrnec plný sýrů na trh do Sokolova, dobře je prodal, a protože byl na zpáteční cestě unavený a hladový, posadil se – bylo to právě u Niklasu – na pařez. „Musím se přece podívat," řekl si muž, „jestli nezůstalo pár sýrů." A hle, tři z nich ještě ležely na dně hrnce. Ale čepel nože jimi nechtěla projít. Celý udivený je oškraboval: byly to tři zlaťáky, které pak s jásotem odnesl domů svým blízkým.
Jiný muž, řezník z Hruškové (Birndorf), také nesl sýry na trh a rovněž se posadil u Niklasu na kámen. Tu šel kolem cizinec a nabídl mu za čtyři sýry krejcar. Řezník na obchod rád přistoupil. Když pak pokračoval v cestě a zastavil se v Třídomí (Dreihäuser), našel místo tří krejcarů tři lesklé tolary v kapse vesty. Spěchal zpět a hledal cizince, ale už ho nenašel.
Skřítci a lesní žínky – Na Filci
Od kostela svatého Mikuláše až ke Špičáku a odtud přes Krudum až k Lobezskému potoku žilo v dávných dobách mnoho skřítků a lesních žínek. Často přicházeli do styku s lidmi a jedna lesní žínka dokonce zdomácněla v Hruškové (Birndorf). Chodívala z domu do lesa a někdy se opozdila. Když ji za dlouhou nepřítomnost hubovali, omlouvala se tím, že musela v lese čekat, až uplyne 77 potůčků.
Jedna žena ze Starého Sedla šla jednou do birndorfského lesa a našla tam malé dítě. Protože sama žádné neměla, vzala si je s sebou domů. Ještě téhož večera přišla lesní žínka, matka dítěte, a žádala je zpět. Žena však nesvolila, a když cizinka musela odejít s nepořízenou, řekla dítěti: „Musíš,
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
