Bylo to v době po třicetileté válce. Lidé si oddechli úlevou, když byl uzavřen vestfálský mír v Osnabrücku a po dlouhé válečné době měl konečně nastat klid a pořádek. Protestantismus se v našem kraji rozšířil během těchto válečných let. Jelikož však byli Švédové poraženi císařskými vojsky, znovu získala navrch katolická víra.

Doba byla tvrdá pro ty, kdo se nechtěli podřídit této víře. Mezi mnoha jinými byl protestantem i sedlák z Wandelhofu. Přistěhoval se sem z Frank, stejně jako mnozí jiní obyvatelé našeho městečka pocházeli z Franků. Přitažlivostí pro tyto lidi byla zřejmě tehdy vzkvétající těžba cínu.

Wandelhofský sedlák byl energický, poctivý muž a na svém statku dbal na kázeň a pořádek; díky tomu jeho hospodářství vzkvétalo a poctivě živilo jeho i jeho rodinu. Časně zrána se začínalo s prací a po večerním zvonění nastával v domě klid. Byl také velmi spravedlivý a neznal výjimky, ať šlo o jeho děti, nebo o čeledíny, pokud se něčeho provinili. Wandler žil se svou rodinou šťastně, jen jeho dospělý syn mu dělal starosti, a to mělo následující příčinu:

V Čisté tehdy žil statkář, který měl krásnou dceru. (V Lauterbachu je dodnes hostinec zvaný „Am Hofe" (Am Huaf da Huäfärä). Tento dvůr snad pochází z dřívějšího šlechtického dvora Ja(d)lhuäf.)

Osobně vycházeli wandelhofský sedlák a lauterbašský šlechtický dvořan spolu docela dobře, ale jak se po válce poměry hodně změnily, přátelství postupně chladlo. Wandler zůstal protestantem a Hofer byl katolík, proto podle mínění obou starých panoval mezi milenci veliký rozpor. Wandler často nabádal svého syna, aby té beznadějné lásky zanechal. Ale vše bylo marné, příliš hluboko seděla v srdci mladíka. „Otče, bez Terezy" – tak se to děvče jmenovalo – „nemohu žít, nemohu od ní upustit, i kdyby tě to sebevíc rmoutilo."

I Tereza zažila mnohou hořkou chvíli, ale nic to nepomohlo, zůstala svému milému věrná. Jednoho dne oba, Wandlerův syn i Hoferova dcera, zmizeli. Hledali je všude, ale nikdo nemohl přinést zprávu o tom, kam se mladí lidé poděli. To ovšem oběma starým zasadilo ránu do srdce. Terezin otec zemřel žalem a jako dobrý katolík odkázal celý svůj majetek zčásti církvi, zčásti chudým. Ani Wandler už nebyl takový jako dřív, zamlkl a zachmuřil se, takže postupně stále víc omezoval styky s lidmi, a brzy se mezi obyvatelstvem říkalo, že nemá čisté svědomí.

věta pokračuje na dalším listu ⟶