Slavkovském lese (Kaiserwald) převzít, tak jako děti dědí dům a dvůr po rodičích.
Ale stalo se jinak.
Protože jsme byli Němci, pronásledovali nás nenávistí, kterou jim neoplácíme stejnou měrou. Byli jsme vyhnáni z domova a rozprášeni do všech větrů. Museli jsme v cizině začít nový život, v jiné zemi, kterou nazýváme svou novou domovinou. A přesto nás, kteří jsme se narodili tam, za hranicí, drží i po letech a dnech hluboký a tajemný kořen, který nás po celý život váže k zemi našich otců. A ponecháme si i vzpomínky a s nimi pocit stesku.
Čas prý léčí všechny rány, ale jizvy nejspíš zůstanou.
[obr] Naše vyhnání z domova – shromažďování a odvoz na Starém trhu
Není pravda, že mrtví mlčí. Není pravda, že vyhnaní ztratili svůj hlas nebo že jsou ruiny bezmocné.
Sidonia Dedina (česká autorka, z její knihy „Als die Tiere starben" / „Když umírala zvířata")
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
