Rok 1904 je rokem zrodu „Městské spořitelny" (Stadtsparkasse). O dva roky později byla sloučena se záložním spolkem. Peněžní ústav a jeho zaměstnanci se ve městě těšili velké vážnosti. Spořitelna dokonce přečkala pád c. a k. monarchie, připojení k Německé říši a – přinejmenším krátce – i její pád.

Vodní družstvo

Po zastavení těžby rud (1870) spravovalo veškeré vodní hospodářství „Vodní družstvo Horní Slavkov a Schönfeld" (Wassergenossenschaft Schlaggenwald und Schönfeld). Účelem tohoto zařízení bylo udržovat vodní nádrže (Muckengrundteiche, Ebmet, Sackdamm) a odvodňovací příkopy i potoky, vlastními silami dohlížet na zařízení (hráze, opěrné zdi, jezy, stavidla, mosty, lávky atd.) a zajišťovat potřebnou údržbu.

Členy byli všichni oprávnění k odběru vody. Družstvo mělo pravomoc udělovat odběrová práva, stanovovat vodní dávku a vybírat ji formou rozvrhu. Zajímavé je, že veškeré poplatky a náklady se nepočítaly podle množství vody, nýbrž podle výšky spádu (tedy vodní síly!) a podle toho se rozdělovaly.

C. a k. okresní hejtmanství Falknov (Falkenau, později okresní úřad Loket) potvrdilo stanovy zřízené podle vodního zákona pro Čechy z 28. 8. 1870, vedlo vodní knihu (pozemkovou knihu), inventář a situační plán.

Ostatní družstva

Kolem přelomu století existovalo v obci „Živnostenské družstvo" (Gewerbegenossenschaft). O jeho činnosti nejsou známy žádné podrobnosti. Obecně šlo o stavovskou profesní organizaci, která po zavedení živnostenské svobody hájila veškeré zájmy svého stavu. Místní pobočka mohla působit jen v rámci pravomoci obce.

V roce 1877 vznikl „Spolek na podporu při škodách na hovězím dobytku" (Verein zur Unterstützung bei Rindviehschäden). Stanovy spolku počítaly s tím, že členům budou vypláceny náhrady, museli-li být zvířata nouzově poražena nebo z jiných důvodů nepřinášela hospodářský užitek. Aby se škoda udržela co nejnižší, byli všichni členové povinni odebírat použitelné, k jídlu uvolněné maso a nechat je vysekat na „obecní masné lavici" (Freibank).