Strany

Od počátku parlamentního života se konzervativní, klerikální, liberální a další demokratické strany s velmi rozdílnými programy ucházely o přízeň voličů. Zpočátku usilovaly jen o ovlivnění veřejného mínění a utváření vůle státu; později bylo jejich cílem dostat své přívržence do klíčových postavení ve státě a ve správě.

V našem městě vznikl kolem přelomu století místní spolek Sociálně demokratické strany Rakouska (od roku 1919 Německá sociálně demokratická strana). Ta mezi lety 1918 a 1938 téměř nepřetržitě obsazovala funkci starosty. Část členů měla blízko k odborům, spotřebnímu družstvu, Dělnickému tělocvičnému a pěveckému spolku, nebo byli dříve členy Čtenářského spolku. Tato strana rozvinula po první světové válce čilý a rozmanitý spolkový život – pořádání společenských akcí, ochotnické divadlo, herní odpoledne pro děti (Přátelé dětí), vycházky a táboření (Sokolíci/Falken), mládežnické a ženské skupiny, přednášky s promítáním a diskusní večery.

Podle novinových zpráv existoval roku 1914 „Německý radikální lidový spolek". O jeho činnosti a rozšíření v obci není nic známo.

„Svaz zemědělců" vystupoval jako stavovská organizace, jejímž cílem bylo prosazovat zájmy svých členů i celého selského stavu na všech parlamentních úrovních. Tato strana, zkráceně BdL, vysílala zástupce do obecního zastupitelstva. Na zemské úrovni agrární strana několikrát obsadila post ministerského předsedy. Praktická práce na místě spočívala v pomoci při nákupu osiva, chovného dobytka a strojů a v jejich společném využívání atd.

Kolem přelomu století existovala místní skupina „Německého mládežnického svazu". Sebepojetí členů bylo utvářeno idealistickými představami. Svaz pořádal výlety, zábavné večery a účastnil se slavností jiných spolků.

Konzervativní, národní a křesťanský ráz měla řada měšťanských stran a uskupení, o jejichž působení ve městě kronikáři není nic známo.

Pevně zakotveni ve svém národním a lidovém (völkisch) uvědomění byli členové Německého tělocvičného spolku a Německého pěveckého spolku. Zasazování se za jejich ideály se neomezovalo jen na spolkovou práci. Významní zástupci z jejich řad byli aktivní i v politických stranách.

Na počátku třicátých let, zejména po Hitlerově uchopení moci (1933), získalo sudetoněmecké sjednocovací hnutí Henleinovo na přílivu příznivců. Zprvu se nazývalo „Sudetoněmecká vlastenecká fronta" a poté „Sudetoněmecká strana" (SdP). Henlein, který pocházel z tělocvičného hnutí, vnesl do strany své lidové a národní přesvědčení. Musel však brzy uznat příklon členů strany k Hitlerově ideologii. Vývoj Německé říše v této době neminul bez následků ani politické dění v naší vlasti.

Hornoslavkovská (Schlaggenwaldská) místní skupina SdP rychle rostla, již ve volbách do parlamentu roku 1935 si dokázala připsat nejvíce hlasů a tento náskok dále rozšířila při obecních volbách roku 1938.

Tato léta byla poznamenána politickými spory o správnou cestu do budoucnosti země, které vedly k polarizaci a rozdělily i rodiny.