Konzumní spolek
V roce 1850 vznikl v duchu svépomoci – pro dělníky, zaměstnance a řemeslníky – první německý konzumní spolek a zároveň první úvěrní a záložní spolek. O rok později vznikl ještě půjčovní pokladní spolek na pomoc drobným zemědělcům a nádeníkům. Tím začalo živnostenské a zemědělské družstevnictví. Základní myšlenkou všech spotřebních družstev bylo sdružit hospodářsky slabé spotřebitele tak, aby díky hromadnému nákupu bylo možné dodávat zboží členům za výhodné ceny.
V našem městě si ještě před přelomem století založili odborní dělníci nákupní a prodejní spolek. Kolem roku 1910 vznikl konzumní spolek. Nejprve nesl název „Konsumverein Zukunft" (Konzumní spolek Budoucnost). V Krásně (Schönfeld) vznikla pobočka. Po připojení – z hospodářských i organizačních důvodů rozumném – ke chodovskému konzumu, který zásoboval loketský okres, se spolek jmenoval „Konsumverein Chodau, Zweigstelle Schlaggenwald" resp. „Schönfeld" (Konzumní spolek Chodov, pobočka Horní Slavkov resp. Schönfeld). Zabydlet se nebylo jednoduché. Skupina nadšenců obětovala svůj skrovný volný čas (běžná pracovní doba byla ve všední dny 10–12 hodin), aby s vervou dosáhla vytčeného cíle. Teprve na třetí pokus úřady schválily pracně vypracované stanovy. Neméně obtížné bylo získávání členů. Členství záviselo na splacení obchodního podílu, který si mnohé dělnické domácnosti nemohly dovolit najednou nebo jen na splátky.
První prodejna se nacházela na Starém trhu (Alter Markt). Teprve po první světové válce se podařilo koupit budovu na Hlavní ulici. Při přestavbě v roce 1925 zde vznikly prodejní a skladové prostory pro potraviny, prodejna masných výrobků, chladírna a byty v prvním patře. V roce 1929 postavili na Horní ulici (Obere Gasse) další pobočku.
Konzumní spolek, hovorově nazývaný „Konsum", odebíral zboží zčásti od velkoobchodníků a zčásti přímo od sedláků. S takzvanými konzumními pekaři a řezníky bylo dohodnuto, že členové mohou nakupovat za poukázky (Wertmarken), které si zakoupili v konzumu. Obchodníci pak měsíčně zúčtovávali s pobočkami. Díky této úpravě se podařilo, že členové dostávali skonto na všechny nákupy, nejen na zboží, které bylo možné koupit přímo v konzumu. Existovaly buď vrácené poukázky, nebo možnost shromažďovat pokladní stvrzenky a vypočítanou slevu čerpat najednou – například na vánoční nákupy.
Zakladatelé konzumního spolku a četní dobrovolní pomocníci mohli být s prosazením družstevní myšlenky spokojeni. Podle výroční zprávy za rok 1927/28 mělo naše sdružení přes 600 zapsaných členů.
Po „anšlusu" byl konzumní spolek zrušen. Na vrácení obchodních podílů museli členové čekat až do roku 1940.
Spořitelna
Hospodářský rozvoj přiměl podnikavé muže k tomu, že v roce 1868 založili na družstevním základě „Spořitelní a záložní spolek" (Spar- und Vorschußverein). Město vyzvalo své občany, aby do spolku vstoupili. Poskytlo mu také kancelářské prostory na radnici a pověřilo obecní úředníky vedením agendy. Rozsah činnosti rychle rostl, takže brzy bylo nutné zaměstnat vlastní pracovníky.
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.
