Rok 1904 je rokem zrodu „Městské spořitelny" (Stadtsparkasse). O dva roky později byla sloučena se záložním spolkem. Peněžní ústav a jeho zaměstnanci se ve městě těšili velké vážnosti. Spořitelna dokonce přečkala pád c. a k. monarchie, připojení k Německé říši a – přinejmenším krátce – i její pád.
Vodní družstvo
Po zastavení těžby rud (1870) spravovalo veškeré vodní hospodářství „Vodní družstvo Horní Slavkov a Schönfeld" (Wassergenossenschaft Schlaggenwald und Schönfeld). Účelem tohoto zařízení bylo udržovat vodní nádrže (Muckengrundteiche, Ebmet, Sackdamm) a odvodňovací příkopy i potoky, vlastními silami dohlížet na zařízení (hráze, opěrné zdi, jezy, stavidla, mosty, lávky atd.) a zajišťovat potřebnou údržbu.
Členy byli všichni oprávnění k odběru vody. Družstvo mělo pravomoc udělovat odběrová práva, stanovovat vodní dávku a vybírat ji formou rozvrhu. Zajímavé je, že veškeré poplatky a náklady se nepočítaly podle množství vody, nýbrž podle výšky spádu (tedy vodní síly!) a podle toho se rozdělovaly.
C. a k. okresní hejtmanství Falknov (Falkenau, později okresní úřad Loket) potvrdilo stanovy zřízené podle vodního zákona pro Čechy z 28. 8. 1870, vedlo vodní knihu (pozemkovou knihu), inventář a situační plán.
Ostatní družstva
Kolem přelomu století existovalo v obci „Živnostenské družstvo" (Gewerbegenossenschaft). O jeho činnosti nejsou známy žádné podrobnosti. Obecně šlo o stavovskou profesní organizaci, která po zavedení živnostenské svobody hájila veškeré zájmy svého stavu. Místní pobočka mohla působit jen v rámci pravomoci obce.
V roce 1877 vznikl „Spolek na podporu při škodách na hovězím dobytku" (Verein zur Unterstützung bei Rindviehschäden). Stanovy spolku počítaly s tím, že členům budou vypláceny náhrady, museli-li být zvířata nouzově poražena nebo z jiných důvodů nepřinášela hospodářský užitek. Aby se škoda udržela co nejnižší, byli všichni členové povinni odebírat použitelné, k jídlu uvolněné maso a nechat je vysekat na „obecní masné lavici" (Freibank).
Das Jahr 1904 ist das Geburtsjahr der „Stadtsparkasse". Sie wurde zwei Jahre danach mit dem Vorschußverein verschmolzen. Das Geldinstitut und seine Mitarbeiter genossen hohes Ansehen in der Stadt. Mehr noch, die Sparkasse überdauerte den Zusammenbruch der k.u.k. Monarchie, den Anschluß an das Deutsche Reich und – zumindest kurzzeitig – dessen Zusammenbruch.
Wassergenossenschaft
Nach Stillegung des Erzbergbaues (1870) verwaltete eine „Wassergenossenschaft Schlaggenwald und Schönfeld" das gesamte Wasserbauwesen. Zweck der Institution: die Wasserspeicher (Muckengrundteiche, Ebmet, Sackdamm) und wasserführenden Gräben sowie die Bäche instand zu halten, die Anlagen (Dämme, Ufermauern, Wehre, Schützen, Brücken, Stege usw.) durch eigene Kräfte beaufsichtigen und notwendige Erhaltungsmaßnahmen durchführen zu lassen.
Mitglieder waren alle Wasserbezugsberechtigten. Die Genossenschaft war befugt, Bezugsrechte zu erteilen, den Wasserzins zu bestimmen und im Umlageverfahren einzuheben. Interessant ist, daß alle Gebühren und Kosten nicht nach der Wassermenge, sondern nach der Gefällehöhe (Wasserkraft!) bemessen und entsprechend aufgeteilt wurden.
Die k.u.k. Bezirkshauptmannschaft Falkenau (später Bezirksamt Elbogen) bestätigte die nach dem Wassergesetz für Böhmen vom 28.8.1870 errichteten Statuten, führte ein Wasserbuch (Grundbuch), ein Inventar und einen Lageplan.
Andere Genossenschaften
Um die Jahrhundertwende gab es im Ort eine „Gewerbegenossenschaft". Über ihr Wirken sind keine Einzelheiten bekannt. Generell handelte es sich um eine ständische Berufsorganisation, die nach Einführung der Gewerbefreiheit für alle Belange ihres Berufsstandes eintrat. Ein Ortsverband konnte nur im Rahmen der Zuständigkeit der Gemeinde tätig werden.
Im Jahre 1877 bildete sich ein „Verein zur Unterstützung bei Rindviehschäden". Die Vereinssatzung sah vor, den Mitgliedern Entschädigungen zu leisten, wenn Tiere notgeschlachtet werden mußten oder aus anderen Gründen keinen wirtschaftlichen Nutzen abwarfen. Um den Schaden niedrig zu halten, waren alle Miglieder verpflichtet, verwertbares, zum Verzehr freigegebenes Fleisch abzunehmen und auf der „Freibank auszuhacken".
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.