Na Krudumu
Když nahoře na Krudumu stojím, když čerstvý vítr táhne a bílé mraky se ženou nad hlavou a když vřes krásně rudě kvete.
Když se jeřabiny barví a když bukové listí hoří, a když poletují babí léta, protože začíná podzim.
Podívej se dolů na kraj: nad vesničkami si hraje slunce a stín mraků běhá hned sem, hned tam.
Přes pole, ta hnědá, táhne se dým z bramborové natě a les leží jako samet a vítr v něm zpívá.
Ano, ten les a to údolí a ty hory tak modré: ach, jak krásná je domovina, teprve teď po ní zatoužíš.
Když nahoře na Krudumu stojíš a srdce se ti přitom nezajásá, tak se rovnou nech zahrabat, nejsi domoviny hoden!
V chebském nářečí napsal Adolf Horner
[obr] Dr. Kempfova rozhledna na Krudumu
Am Krudum
Moust am Krudum drua(b)m stäih(n,
Wenn da Wind lüfti zöiht,
U weiß Wolkn drüwa streichn
U wenn d'Hâi(d schäi(n râut blöiht.
Wenn se d'Vuaglbeer farbt,
U wenn 's Bouchalab brennt,
U wenn d'Summafa(d)n flöign,
Wal da Herwast oa(n)fängt.
Schau af's Landl dâu drunt:
Üwan Dörflan spült d'Sunn
U an Wolkan sa(n Schåttn
Laft bål(d dâu u bål(d dun.
Üwa d' Fäl(d)a, döi braun,
Zöiht da Erdäpfelrauch hi(n
U da Wold liegt wöi Såmmat
U da Wind sing in ih(n.
Jå, der Wold u dös Tol
U döi Berch a sua blåu:
Åch wöi schäi(n is döi Huimat,
No(n moußt d 'souchn danåu(ch.
Wennst am Krudum drua(b)m stäihst
U da(n Herz guchzt da neat,
Åffa låu(ß de glei(ch a(n)schårrn,
Bist da(n Huimat neat wert!
In Egerländer Mundart
von Adolf Horner
[obr] Dr. Kempf-Warte am Krudum
věta pokračuje na dalším listu ⟶
Rozdělení textu na listy je odhad — text může o odstavec přetéct na sousední list. Původní znění vlevo je vždy přesné.
Klikni na větu a ukáže se, kde na skenu stojí. Zvýrazňují se celé řádky, ne přesná slova — místo je tedy přibližné.