Na severním okraji Císařského lesa se mezi údolími Lobského a Flutského potoka zvedá jako střed této lesnaté krajiny mohutná, pověstmi opředená hora Krudum (835 m).

Zalesněná až vysoko ke vrcholu, ovládá na západě celý obzor. Za jasných dnů, kdy se schyluje k dešti, se zdá být blíž a ještě tajemnější než jindy.

Kdo chtěl na horu vystoupit, měl před sebou zhruba tři hodiny cesty. Půvabná cesta k Třídomí (Dreihäuser) nabízela vše, co potěší každého milovníka přírody a turistu: klikaté pěšiny mezi kvetoucími loukami, klikatící se potoky, malebné rybníky, temně tmavé lesy a zvětralé skály. Vedla přes prostorný Schödlhof, kolem Schoderwiese k Velkým radním polím (Große Radfelder), na jejichž konci nás už přijal vysoký les. Mírně z kopce jsme podél okraje lesa nalezli idylický Alisův a Ullmannův rybník. Rozlehlými lesy u Hasenbusche a Schipplu jsme přes Reinbach dorazili k prvnímu cíli – malé, na východním úpatí Krudumu odlehle ležící vesnici. Brzy se ztratily lesní cesty sloužící k odvozu dřeva. Kolem propadlé důlní jámy, kolem napůl ve svahu vězící dřevorubecké chatrče vedla úzká, sotva znatelná stezka vzhůru. Výše už smrky stály řidčeji, byly nižší, některé zkroucené a větrem stlačené k zemi, jiné nesly šedé vousy lišejníků. Po posledním, hustě posetém příkrém svahu z žulových balvanů jsme dosáhli volného temene dvouvrcholové hory.

Shlížet odtud vysoko nad lesy na náš krásný domov byla blažená chvíle pozorování a údivu. Nádherný kruhový výhled se rozbíhal do dálky přes skvostný kus Chebska: Za dobré viditelnosti se nad blízkými pahorky a lesy okolí zaleskávají daleko na západě výběžky Smrčin (Fichtelgebirge). Na severu uzavírá pohled dlouhý hřeben Krušných hor s jejich nejvyšším vrcholem, mírně zaobleným Klínovcem (Keilberg, 1243 m). Před ním se rozprostírá, protékaná Ohří, obrovská pánev, v níž leží četná průmyslová města západních Čech s továrnami, komíny a doly a kde je dobře rozeznatelný nápadný Horní vrch (Horner Berg) i karlovarské výšiny s jejich vyhlídkovými věžemi. Na východě se tyčí hrad Andělská Hora (Engelhaus) na sopečně utvářeném kuželu a nad ním dokonce Doupovské hory. V bližším okolí se severovýchodním směrem klene mohutný hřbet Kozího hřbetu (Ziegenrücken), jehož svahy strmě spadají do Zechtalu. Z věnce osad rozprostírajících se u nohou pozorovatele se ze zeleně lesa vynořují vesnice Höfen, Nallesgrün a Dreihäuser. Na jihovýchodě ohraničují výhled mírně zvlněné svahy směrem ke Krásnu (Schönfeld) a Spitzbergu, na jihu a jihozápadě zalesněné výšiny.

Na otevřeném temeni Krudumu stála „Dr. Kempfova rozhledna" (Dr. Kempf-Warte), deset metrů vysoká čtyřhranná kamenná vyhlídková věž, kterou Egerländer Gmoi z Lokte postavila roku 1932 na počest zasloužilého krajana a slavnostně otevřela 11. září.

Splnila tak vysněné přání Dr. Andrease Kempfa, k jehož uskutečnění on sám v dalekém Vídni položil finanční základ.

(Viz příspěvek „Vesnice: Dreihäuser")