Stránka kroniky za rok 1927 z Horního Slavkova: zrušení pronájmu Vlčího dvora a zastavení důlního provozu, zřízení nové poštovní místnosti a obecní knihovny, zrušení radničního výčepu ve prospěch městského muzea, pořízení pokladny a sloupů, úmrtí náměstka starosty Antona Heidharta a stavba úřednického domu. Doplňuje ji zmínka o novém plánu hřbitova a zřízení prvního lázeňského zařízení ve městě klempířem Gustavem Grösellem.

ROK 1927

Vlčí dvůr (Wolfshof): Až do roku 1926 byl Vlčí dvůr vždy na určitou dobu pronajímán. Od roku 1927 byl tento pronájem zrušen a pozemek – kromě části, která byla obdělávána – byl pronajat několika stranám a rozparcelován.

Důlní provoz: Od roku 1927 byl důlní provoz, na nějž měla koncesi obec a který řídil pan Reitmann, prozatím až na další zastaven.

Nová poštovní místnost: Obec musela z úředního příkazu zřídit novou poštovní místnost, neboť dosavadní prostory (v domě č. 96, u slečny Reif) byly příliš malé. Nová místnost vznikla přestavbou obecního domu č. 40. Současně byla v domě č. 14 zřízena kancelář pro elektropodnik a účetnictví a byla tam zavedena telefonní přípojka.

Radniční výčep: Městský hostinec, který byl umístěn v radnici č. 1, byl definitivně zrušen a v jeho prostorách bylo umístěno městské muzeum.

Prodejní pokladna: Pro obec byla pořízena železná pokladna (značky Wertheim) za cenu 3 000 Kč.

Železné sloupy: Byly postaveny dva železné sloupy – jeden u kašny (vodní nádrže) na horním trhu a jeden na starém trhu u domu č. 84.

Obecní knihovna: Z úředního příkazu podle zákona z 22. července 1919 č. 130 byla zřízena obecní knihovna, která díky darům velmi rychle disponovala značným fondem. První knihovnicí byla slečna Hilda Hahn.

† Anton Heidhart: Dne 26. března 1927 zemřel náměstek starosty Anton Heidhart, který mnoho let působil jako obecní zastupitel.

Úřednický dům: Nad porcelánkou byl postaven úřednický (zaměstnanecký) dům č. 539 (číslo domu je nejisté).

Plán hřbitova: V tomto roce byl vyhotoven nový plán hřbitova a poplatky byly přiměřeně zvýšeny tak, aby se hřbitov z poplatků sám udržoval.

Klempířský mistr Gustav Grösell zřídil ve svém domě č. 234 lázeňské zařízení se třemi vanami, neboť takové zařízení ve městě dosud chybělo.

Stránka kroniky Horního Slavkova z roku 1927 popisuje obecní správu a investice: zrušení pronájmu Wolfshofu, zastavení provozu kina, zřízení nových poštovních místností a elektrárenské kanceláře, zrušení radničního hostince ve prospěch muzea, pořízení obecní pokladny a osvětlovacích stožárů. Dále zaznamenává vznik obecní knihovny, úmrtí náměstka starosty Antona Heidharta, stavbu úřednického domu, nový hřbitovní plán a zřízení prvních lázní ve městě klempířem Gustavem Gröschlem.

Rok 1927.

Až do roku 1926 byl Wolfshof (Vlčí dvůr) vždy na určitou dobu pronajímán. Od roku 1927 byl tento pronájem zrušen a pozemek – kromě části, která byla obdělávána – pronajat více stranám a rozparcelován.

Od roku 1927 byl provoz kina, jehož koncesi měla obec a které vedl pan Restmann (jméno je nejisté), až na další zastaven.

Obec musela z úředního nařízení zřídit nové poštovní místnosti, protože dosavadní prostor v domě č. 96 (u pana Pösla) byl příliš malý. Nové místnosti byly zřízeny přestavbou obecního objektu v domě, jehož číslo se v přepisu nedochovalo. Současně byla v domě č. 16 zřízena kancelář pro elektrárenský podnik a účtárnu a byl tam zaveden i telefon.

Městský hostinec umístěný v radnici byl definitivně zrušen a v jeho prostorách bylo umístěno městské muzeum.

Pro obec byla pořízena železná pokladna (tzv. Wertheimka) za cenu 3000 Kč.

Byly postaveny dva železné stožáry veřejného osvětlení – jeden u kašny (Röhrkasten) na horním trhu a druhý na starém trhu u domu č. 84.

Z úředního nařízení podle zákona z 22. července 1919, č. 130 (číslo je částečně nejisté), byla zřízena obecní knihovna, která díky četným darům velmi rychle disponovala značným knižním fondem. První knihovnicí byla slečna Hilda Hahnová.

Dne 26. března 1927 zde zemřel náměstek starosty Anton Heidhart (uváděn i jako Neidhart), který byl po mnoho let činný jako obecní zastupitel.

Nad porcelánkou byl postaven úřednický (zaměstnanecký) dům č. 539.

V tomto roce byl pořízen nový hřbitovní plán a poplatky byly přiměřeně době zvýšeny, takže se hřbitov od té doby nákladově udržuje sám.

Klempířský mistr Gustav Gröschl zřídil ve svém domě (číslo je v přepisu nejisté, patrně 224) lázně se třemi vanami, neboť dosud ve městě žádné takové zařízení nebylo.