Stránka kroniky (roky 1921–1923) obsahuje farní statistiky (křty, sňatky, sbírky, výdaje na osvětlení a chudé), zprávy o dvou požárech ve Šlössl a Mühlessen, rozsáhlý rodopis šlechtického rodu Hoyer od 15. do 19. století a informace o kanonické vizitaci roku 1923 i o obecních volbách téhož roku.
Stránka zachycuje farní statistiky a hospodářské záznamy z let 1921–1923, doplněné o rozsáhlý rodopis rodu Hoyer a zprávu o obecních volbách.
Z farní statistiky vyplývá, že v daném roce bylo pokřtěno celkem 36 chlapců a 42 dívek, z toho 51 dospělých a 26 dětí do 6 let a 2 [?]. Podle obcí připadalo na Slavkov 52 pokřtěných, na Lesnitz 5, na Šlössl 6, na Thurn 1, na Tschistau 0, na Rabensgrün 1, na Schönsicht 6, na Mühlessen 5 a na Töppeles 6. Nejstaršími farníky byli Aufschlag Franz (84 let), Emilie Korb ve Šlössl (82 let) a švadlena v Thurnu, jejíž jméno je nejisté (86 let). Oddáno bylo 72 párů, o jeden méně než v předchozím roce – na Slavkov jich připadalo 50, na Thurn 1, na Šlössl 5, na Tschistau 4, na Lesnitz 0, na Rabensgrün 1, na Mühlessen 3, na Töppeles 2 a na Schönsicht 3 (přičemž jeden pár patřící ke Schönsicht byl oddán v Maria Loreto, i tento údaj je nejistý).
V roce 1921 bylo o svátku sv. Antonína chudým rozdáno 377 (číslo nejisté) kusů tzv. antonínského chleba.
Dne 27. června 1921 vypukl požár v mühlesské oblasti, kde shořel dvůr a stodola ve Šlössl a v Lesnitz. Podrobnosti o rozsahu škod a případných obětech jsou v přepisu nečitelné, zachovala se jen zmínka, že něco málo se podařilo zachránit a že zůstala jen stodola a další nejasně čitelný objekt; text naznačuje i postižení dětí, blíže však nespecifikované.
Dne 18. prosince 1921 vznikl další požár, tentokrát dvora ve Šlössl – postiženi byli Johann Fechter (dům č. 42 ve Šlössl) a Ernst Hochberger, jemuž shořela stodola. Fechterův dům se podařilo zachránit, jinak vše ostatní lehlo popelem, včetně dalších domů.
Dále jsou uvedeny měsíční příjmy ze sbírkového sáčku za rok 1921 (leden až prosinec), stejně jako příjmy a výdaje za elektrické osvětlení kostela v témže roce – konkrétní částky jsou v přepisu z velké části nečitelné a označené otazníky, celkově však vyplývá mírný přebytek přibližně 70 (haléřů/korun, přesná jednotka nejistá). U obětní pokladničky bylo v roce 1921 vybráno 359 (jednotka nejistá) a při jiné příležitosti dalších 4 zápisů s částkou kolem 11 (přesné číslo nejisté). U kostela sv. Jana bylo pořízeno nové ciborium v hodnotě 440 (jednotka nejistá), darované děkanstvím při příležitosti oddavek.
Následuje obsáhlý rodopis rodu Hoyer. Rod prý pochází z Holštýnska a je popisován jako stará vznešená šlechtická rodina. Již kolem roku 1400 měl být kmen rodu usazen v Hamburku, Lübecku a Lüneburku. Roku 1412 byl Johann Hoyer dómským kanovníkem v Lübecku, roku 1599 byl Hieronymus Hoyer světícím biskupem holštýnským. Na následující straně pokračuje popis erbu rodu Hoyer – heraldický popis je bohužel z velké části nečitelný (mnoho míst označeno otazníky), zmiňuje se dělený štít, stříbrné pole, motiv zvaný „Schwarzkopf" a několik helmů s vlajícím pláštěm.
Rodopis dále uvádí, že od předka Hoyera z roku 1465 je doložen jistý Robert Lione (jméno nejisté), měšťan jménem Hoyer, doložený roku 1844 v Holštýnsku u dómu v Lübecku, a že jedna větev rodu odešla do Dánska. Jakýsi Conrad Hoyer je zmiňován k roku 1736. Jak se Hoyerové dostali do oblasti Schwarz(kopf?), není dnes známo; předpokládá se souvislost s rokem 1632. Jakýsi Adam Hoyer je zmiňován k roku 1772. Franz Johann Gottlieb Hoyer sloužil u dělostřelectva a roku 1789 byl povýšen do šlechtického stavu. Jeho syn Johann Joachim Hoyer byl roku 1796 povýšen do rytířského stavu s přídomkem „šlechtic". Dále se zmiňuje jistý příslušník rodu objevující se v Brunšviku pod jménem Hoyer von Rothenheim a jistá Berta Hoyer, která na dvoře č. 2 v Adelsdorfu zdědila hospodářství, jež od té doby nese jméno Hoyer. V Adelsdorfu jsou Hoyerové dále uváděni jako majitelé usedlostí č. 5, 6, 8, 9, 22, 47 a 53.
Text pokračuje poznámkou, že jméno rodu se v pramenech vyskytuje ve třech různých psaných podobách – nejobvyklejší je Hoyer, dále se objevuje i Hoyer a Hoier (s odkazem na sešity 76 a 27 z ročníku 1923, autor Carl Anton Uhl, Cheb). Ve Slavkově je prý doložen jen jediný případ; dnešní příslušníci rodu Hoyer jsou zmiňováni v souvislosti se záznamem z roku 1603.
Následují přehledy církevních příjmů a výdajů za rok 1922: sbírkový sáček vynesl 583 (jednotka nejistá) a 79 haléřů, obětní pokladnička 367 a 56 haléřů, další pokladnička 292 a 30 haléřů, dohromady 1458 a 93 haléřů. Výdaje činily podle nejasně čitelného zápisu kolem 16 (částka nejistá) a 38 haléřů, takže hospodaření skončilo schodkem přibližně 173 a 45 haléřů. Na antonínský chléb bylo v roce 1922 vydáno 400 (jednotka nejistá), rozdělených mezi chudé. U obětní pokladničky bylo v roce 1922 vybráno dohromady 1068 (jednotka nejistá) proti výdaji na ciborium ve výši 1042, takže vznikl schodek 35 a 76 haléřů.
Dne 23. května 1923 proběhla kanonická vizitace, zaznamenaná podpisem děkana Jos. Nepomuckého jako vikariátního (funkce dále nejasně čitelná).
Při obecních volbách roku 1923 bylo zvoleno 18 zastupitelů (o 3 méně než dříve), z toho 7 za občanskou stranu a 5 za sociální demokracii. Nejvýznamnější postavou byl sociální demokrat Heinrich Heinek, zástupce starosty; zmíněn je také poslanec Fischer, jehož konkrétní role v zápisu zůstává nejasná.
Na závěr se stránka zmiňuje o roce 1923, kdy byly kostelu (patrně děkanskému) věnovány dvě figury ptáků, které dříve byly ve Slavkově – souvislost s pražskou školou a přesná okolnost darování zůstávají v přepisu nejasné, stejně jako uvedená částka kolem 84 (jednotka nejistá), kterou text na tomto místě končí.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Strana 426-427, roky 1921-1923. Farní statistiky, požáry, finanční záznamy, rodopis rodu Hoyer, obecní volby.]
[Levá strana, 426]
... z toho 36 mužského, 42 ženského [pohlaví], 51 dospělých, 26 dětí pod 6 let, 2 [?] - ze Slavkova [připadá] 52, Lesnitz 5, Šlössl 6, Thurn 1, Tschistau 0, Rabensgrün 1, Schönsicht 6, Mühlessen 5, Töppeles 6 - nejstarší farník byl: Aufschlag Franz 84, Emilie Korb ve Šlössl 82, [?] švadlena v Thurnu 86 let. Oddáno 72 párů, o 1 méně než předchozí rok - na Slavkov připadá 50, Thurn 1, Šlössl 5, Tschistau 4, Lesnitz 0, Rabensgrün 1, Mühlessen 3, Töppeles 2, Schönsicht 3 (k Schönsicht patřící, pokřtěn v Maria Loreto[?]).
[Okrajová poznámka: „Antonínský chléb 1921"]
Roku 1921 bylo chudým o svátku [sv. Antonína] [vydáno] 377 [?] antonínského chleba.
[Okrajová poznámka: „Požár v Mühlessen 1921"]
Dne 27. června 1921 shořel [?] v mühlesské oblasti (dvůr a stodola) ve Šlössl[?] v Lesnitz. [?] mohlo být zachráněno. Dvě děti[?], zůstala jen: stodola a [?].
[Okrajová poznámka: „Požár ve Šlössl 1921"]
Dne 18. prosince 1921 shořel dvůr ve Šlössl. [?] u Johanna Fechtera ve Šlössl č. 42 a [?] stodola Ernsta Hochbergera. Zde mohl být dům zachráněn, jinak vše shořelo. Více domů.
[Okrajová poznámka: „Sbírkový sáček 1921"]
Příjem ze sbírkového sáčku 1921: leden 70 [?] 33, únor 51 [?] 65, březen 82 [?] 22, duben 39 [?] 22, květen 72 [?] 80, červen 39 [?] 43, červenec 35 [?] 12, srpen 47 [?] 33, září 48 [?] 61, říjen 38 [?] 87, listopad 26 [?] 83, prosinec 76 [?] 65.
[Okrajová poznámka: „Elektrické osvětlení 1921"]
Příjmy: leden 164 [?], únor 163 [?], březen 116 [?], duben 0 [?], květen 98 [?], červen 103 [?], červenec 67 [?], srpen 47 [?], září 45, říjen 90 [?], listopad 45, prosinec 163 [?] - Výdaje: leden 82 [?] 84, únor 92 [?] 61, březen 1186 [?] 89, duben 0, květen 7[?], červen 161 [?] 96, červenec 46 [?] 63, srpen 15 [?], září 28 [?], říjen 46 [?] 38, listopad 37 [?] 93, prosinec 94 [?] 95. Správa v měsíci dubnu 383 [?] 456, na výlohy 1377 [?] 25 h. [Přebytek] 70 [?] 25 h.
U dnešní obětní pokladničky bylo roku 1921 vybráno 359 [?] 79 h. - U dnešní obětní pokladničky bylo roku 1921 vybráno 4 [?] 11 [?] 74 h. - U kostela sv. Jana bylo pořízeno nové ciborium, v celkové hodnotě 440 [?]. Bylo darováno děkanstvím při oddavkách a -
[Okrajová poznámka: „Rod 'Hoyer'"]
Rod 'Hoyer' [?] pochází z Holštýnska a [je to] stará vznešená šlechtická rodina. Již v době kolem roku 1400 byl kmen v Hamburku [a] Lübecku[?] v Lüneburku usazen. Roku 1412 byl Johann Hoyer dómským kanovníkem v Lübecku. Roku 1599 byl Hieronymus Hoyer světícím biskupem holštýnským. Jeho [?] [?] z konce [?]. [?]
[Pravá strana, 427]
[Pokračování rodopisu Hoyer s popisem erbu] ... možná erb pro bratry [?] erb [?] erb [?] z 3 v 5 [?] děleného [?]. [?] štít [?] v horní části rámu se [?] šperkem [?], v dolní části se [?], ve stříbrném poli, [?] 4 [?] [?], dům Schwarzkopf (8x [?]), 1 s [?], dolní ze žlutého [?] helm, [?] na [?] je. Na erbu [?] střední helm, [?] na horní části žlutý vlající plášť na znamení, [?] nahoře 4 helmy [?] erbu ([?] vpravo i vlevo), [?] s erbovním [?] [?] muž [?], celý v erbu obraz [?].
Od předka Hoyera z roku 1465 [?] Robert Lione[?], měšťan Hoyer 1844 [?] v Holštýnsku u [?] dómu[?] u Lübecku. Větev [?] do Dánska. Jakýsi Conrad Hoyer [?] 1736 [?] jako [?]. Jak se Hoyerové dostali do Schwarz[?], dnes není známo, předpokládá se, že [?] sahalo různými příležitostmi 1632 rodina[?] Hoyer, [?] v Holštýnsku, protože [?] [?]. Jakýsi Adam Hoyer [?] 1772 [?]. Franz, Johann Gottlieb Hoyer byl [?] dělostřelectva a roku 1789 povýšen do šlechtického stavu. [?] první[?] [?] Jeho Veličenstvo Frank v komorách[?] [?]. Jeho [syn] Johann Joachim Hoyer byl roku 1796 povýšen do rytířského stavu, [?] heraldika[?] 'šlechtic[?]'. Jakýsi St. [?] se objevuje v Brunšviku a jmenuje se Hoyer von Rothenheim - Jakási Berta Hoyer na dvoře č. 2 v Adelsdorfu[?] [?] následovala dědictví č. 2 v Adelsdorfu, dosud nově Hoyer. - V Adelsdorfu[?] [?] jsou Hoyerové majiteli usedlostí č. 5, 6, 8, 9, 22, 47 a 53. [?]
[Pravá strana dole, finanční přehled a volby]
... v Lesnitz začíná, jakož i jiné obce, zvláště ve městě Schönbachu. - Kmen Hoyer je znám ve 3 různých psaných podobách, obecně obvyklá je Hoyer, dále se vyskytuje Hoyer a Hoier. (Viz [?], sešity 76 a 27, ročník 1923 od Carla Antona Uhla, Cheb). - Jediný ve Slavkově[?]. O dnešních Hoyerech [?] - dnešní Hoyer se vyskytuje v záznamu z roku 1603.
[Okrajová poznámka: „Příjmy u kostela 1922"]
Sbírkový sáček 583 [?] 79 h - obětní pokladnička 367 [?] 56 h, [?] pokladnička 292 [?] 30 h, dohromady 1458 [?] 93 h. Výdaje činily 16 [?] 87, 38 h, tedy ve schodku [?] 173 [?] 45 h.
[Okrajová poznámka: „Antonínský chléb 1922"]
Na antonínský chléb 1922 vydáno 400 [?], které byly rozděleny mezi chudé.
[Okrajová poznámka: „Příjmy elekt. osvětlení 1922"]
U obětní pokladničky dnešní bylo dohromady 1068 [?], oproti ciboriu[?] 1042 [?], tedy ve schodku 35 [?] 76 h.
Vizitační kanonická vizitace dne 23. května 1923:
[podpis: + Jos. Nepomucký dekan a vikariátní [?]]
[Okrajová poznámka: „Obecní volby 1923"]
Při nových obecních volbách 1923 bylo zvoleno 18 [?] (3 méně), 7 většinou občanské strany, 5 sociálně demokratických. Nejvýznamnější byl sociální demokrat Heinrich Heinek, zástupce starosty, pan poslanec Fischer byl [?].
[Okrajová poznámka: „Figury ptáků[?] 1923"]
Roku 1923 [?] první kostel a Bach[?], který dříve byl ve Slavkově, 2 figury ptáků[?] děkanskému kostelu věnoval, a jak je vidět při pražské škole, byly postaveny. [?] činí [?] 84 [?] ...
Stránka popisuje rok 1921 v Horním Slavkově: sčítání lidu (3352 obyvatel), požár na Hubě, úmrtí vrchního učitele Adolfa Neidharta, letní sucho a neúroda, převzetí elektrárny obcí, opravu kostelní věže a výměnu starosty (Anton Dörfl → Friedrich Heineck). Připojena je i dobová tabulka srovnávající ceny v korunách z roku 1914 a 1921.
Rok 1921 (pokračování zápisu)
Zima byla velmi mírná. Dne 17. listopadu 1920 se konečně, byť jen zčásti, uskutečnila dlouho odkládaná oprava kostela – další práce byly odloženy na později.
Při sčítání lidu dne 15. února 1921 měl Slavkov 3352 obyvatel.
Dne 23. března vypukl velký požár na Hubě (patrně místní název), při němž shořel obytný dům Richarda Hahna a pět stodol.
Dne 2. dubna zemřel vrchní učitel Adolf Neidhart, člen obecního zastupitelstva. Pohřben byl 5. dubna za velké účasti obyvatelstva.
Celé jaro i léto panovalo neobvyklé sucho. Od 7. července do 11. srpna nepršelo vůbec, s výjimkou několika nevýznamných bouřek 3. a 4. srpna. Teprve od 10. srpna přišlo vydatnější deštivé počasí, ale pro sklizeň brambor už bylo pozdě. Následkem sucha byl nedostatek vody a velmi špatná úroda v letních měsících.
Dne 1. srpna převzala obec elektrické osvětlení (elektrárnu), které do té doby patřilo firmě, patrně Franz Possowitz. Obec od té chvíle zajišťuje pro všechny odběratele světelný i silový proud a vybírá za něj poplatky. Při převzetí utrpěla obec z tohoto důvodu ztrátu ve výši 300 000 Kč. Na podzim téhož roku byly obsazeny nové úřednické posty – mimo jiné Franz Hahn pro účtárnu a další dva úředníci jako výpomocná síla.
Pokračování textu popisuje rozsáhlou a nebezpečnou stavební práci na kostele, kterou vedl stavitel Karel Schröck. Prováděli ji zedník Karel Schmalz, tesaři Josef Schröck a Ernst Köhler, dále tesař (patrně) Josef Holdert a pomocný dělník Alois Gassner. Nakonec byla kostelní věž nově pokryta – jde o renovaci věže.
Po rezignaci dosavadního starosty Antona Dörfla, který přijal vedoucí místo v pojišťovací správě v Chodově, se 1. října konala nová volba starosty a předsedy místní školní rady. Starostou byl jednomyslně zvolen jeho dosavadní zástupce Friedrich Heineck (patrně zaměstnanec porcelánky) a předsedou místní školní rady ředitel školy Joh. Hahn. Na schůzích místní školní rady i obecního zastupitelstva byly vyzdviženy zásluhy odstupujícího Antona Dörfla, jeho mimořádná činorodost, píle a nestrannost – kromě jiných to učinil i okresní tajemník Alfred Korner.
Na podzim tohoto roku byla obcí a Okrašlovacím spolkem provedena úprava uvnitř města podél silnice (text se dále nedochoval v čitelné podobě, souvisí patrně s nějakou podporou či sbírkou).
Na stránku je nalepen tištěný výstřižek s tabulkou „Ceny v korunách“, která srovnává ceny z července 1914 a listopadu 1921 – u potravin (mouka, chléb, brambory, rýže, fazole, hrách, ovoce, maso, káva, cukr, vejce, mléko, pivo), oděvů (pánský oblek, klobouk, košile, prádlo, boty), bydlení (třípokojový byt na rok, uhlí, dříví, plyn, tramvaj, mzda služebné) a dalších položek (lístek do divadla, předplatné novin, pojistné).
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
ROK 1921 (levá strana, pokračování i pravá strana)
[Levá strana — pokračování textu z předchozí strany; v levém okraji poznámky: „Služební přísaha správce střelnice[?]“, „Konec dlouholetého[?]“, „Sčítání lidu“, „Požár“, „Adolf Neidhart †“, „Sucho, nedostatek vody“, „Neúroda“, „Elektrické osvětlení“.]
... ustanoven učitelem. Naneštěstí byla zima velmi mírná. — Dne 17. listopadu 1920 [se] dlouho neuskutečněná oprava[?] kostela [vlastně] uskutečnila, bohužel jen zčásti, neboť následující [práce] byly odloženy. — Při sčítání lidu dne 15. února 1921 měl Slavkov 3352 obyvatel. — Dne 23. března vypukl velký požár na Hubě[?]; shořel obytný dům Richarda Hahna a 5 stodol.
Adolf Neidhart †. — Dne 2. dubna zemřel vrchní učitel Adolf Neidhart, člen obecního zastupitelstva; byl pohřben dne 5. dubna za velké účasti obyvatelstva.
Sucho, nedostatek vody. — Celé jaro i po celé léto panovalo neobyčejné sucho; od 7. července do 11. srpna nebyly — s výjimkou několika nevýznamných bouřek 3. a 4. srpna — vůbec žádné srážky; teprve od 10. srpna nastalo vydatnější deštivé počasí, avšak zejména pro sklizeň brambor přišlo příliš pozdě. Následkem nastalého sucha byl nedostatek vody a velmi špatná sklizeň v letních měsících.
Neúroda. — Dne 1. srpna převzala obec dosud[?] elektrické osvětlení [resp. elektrárnu], které dosud bylo v majetku firmy Franz Possowitz[?]; obec nyní zajišťuje pro všechny spotřebitele světelný i silový proud a vybírá za něj příslušné poplatky. Při převzetí vznikla obci za tímto účelem ztráta[?] ve výši 300.000 Kč. — Na podzim tohoto roku byly nově obsazeny[?] [funkce]... U dvou úředníků [byl] Franz Hahn pro účtárnu ... a 2 jiní úředníci ustanoveni jako výpomocná síla.
[Pravá strana — pokračování:]
... byla to velmi rozsáhlá a nebezpečná práce, jež byla pod vedením stavitele Karla Schröcka [provedena] zedníky Karlem Schmalzem, dále tesaři Josefem Schröckem a Ernstem Köhlerem, tesařem[?] Josefem Holdertem[?] a pomocným dělníkem Aloisem Gassnerem. Na závěr byla kostelní věž nově pokryta. [okraj: „Renovace věže“]
Následkem rezignace dosavadního starosty Antona Dörfla, který převzal vedoucí[?] místo v pojišťovací správě v Chodově, došlo dne 1. října k nové volbě starosty a předsedy místní školní rady; jako starosta byl jednomyslně zvolen jeho zástupce Friedrich Heineck, [zaměstnanec porcelánky?], a jako předseda místní školní rady ředitel školy Joh. Hahn. [okraj: „Volba starosty a předsedy místní školní rady“] Posledně jmenovaný vyzdvihl jak na schůzi místní školní rady, tak i na schůzi obecního zastupitelstva zásluhy odstupujícího Antona Dörfla, jeho mimořádnou činorodost, píli a nestrannost. Na schůzi obecního zastupitelstva [to učinil] též okresní[?] tajemník[?] Alfred Korner.
Na podzim tohoto roku byla obcí a Okrašlovacím spolkem uvnitř města, podél [silnice]... [okraj: „Spende / podpora“]
[Pod textem na pravé straně je nalepený tištěný výstřižek — tabulka „Preise in Kronen“ (Ceny v korunách) srovnávající ceny v červenci 1914 a v listopadu 1921: potraviny (mouka, chléb, brambory, rýže, fazole, hrách, ovoce, maso, káva, cukr, vejce, mléko, pivo), oděvy (pánský oblek, klobouk, košile, prádlo, boty), bydlení (třípokojový byt ročně, uhlí, dříví, plyn, tramvaj, mzda služebné) a ostatní (lístek do divadla, předplatné novin, pojistné).]
Fotografie v kronice:
Tištěný výstřižek — cenová tabulka „Preise in Kronen“ srovnávající ceny potravin, oděvů, bydlení a ostatního zboží v čer
Stránka obsahuje nalepený a částečně poškozený novinový výstřižek z časopisu „Heimat" (příloha Loketských novin) z roku 1921 s básní Justina Kernera „Pro památník" a článkem Joh. Hahna o pamětních knihách, který jmenovitě popisuje pět hornoslavkovských pamětních knih od roku 1490 do 20. století. Pod výstřižkem je připsána poznámka odkazující na zákony o vedení kroniky z let 1921 a 1932.
Na této straně kroniky je nalepen novinový výstřižek z časopisu „Heimat" – přílohy „Loketských novin" (Elbogener Zeitung) pro vlastivědné lidové vzdělávání, číslo 2 z roku 1921. Výstřižek je úhlopříčně natržený, takže část textu (pravý okraj prostředního sloupce a velká část pravého sloupce) chybí.
Výstřižek obsahuje nejprve báseň „Für das Stammbuch" (Pro památník) od Justina Kernera. V českém překladu zní přibližně takto:
„Nech mě, mé milé dítě, dnes ti napsat do tvého památníku. Pros Boha, mé milé dítě, abys ještě dlouho zůstalo dítětem. Nepočítej se ještě dlouho mezi slečny a mezi paní, jarní kvítek světlý ať je ještě dlouho krásný k pohledu. Ach, tak brzy přijde den, kdy jaro zmizí, kdy prší, kdy bouří a srdce nese hluboké rány."
Po básni následuje článek Joh. Hahna nazvaný „Gedenkbücher" (Pamětní knihy). Autor v něm navazuje na svůj dřívější text otištěný v prvním ročníku časopisu „Heimatbildung" (Vlastivědné vzdělávání) s názvem „Jak jsem se stal vlastivědným badatelem". Za jednu z nejdůležitějších prací vlastivědného bádání označuje vedení pamětní knihy v každé obci – má prý největší cenu pro dějepisce a zajišťuje, že se dosavadní kroniky neztratí (text je na tomto místě částečně nečitelný).
Dále článek vyjmenovává hornoslavkovské pamětní knihy (Schlaggenwalder Gedenkbücher):
- 1. Pamětní kniha (autor psán jako Tom. nebo T., jméno je nejisté), začínající 27. zářím 1543. Nejde o pamětní knihu ve vlastním slova smyslu, ale spíše o sbírku rozhodnutí rady, císařských reskriptů, kupních a lenních listů, přísežných formulí, informací a instrukcí.
- 2. Pamětní kniha hornoslavkovského horního úřadu (Bergamt) z let 1490 až 1776, vztahující se výhradně k hornictví.
- 3. Pamětní kniha při c. k. horním úřadě, započatá rokem 1793 (konec časového rozsahu není uveden). Zaznamenává hlavně cizince, kteří se dostavili k návštěvě dolů, a obsahuje mimo jiné vlastnoruční podpis císaře Františka II. a jeho dcery, císařovny Marie Louisy, patrně i arcivévody Wilhelma jako jeden z posledních zápisů (místo je nejisté).
- 5. Memorabilní kniha (Memorabilienbuch) z různých shromáždění rady císařsky svobodného horního města Schlaggenwald (patrně), započatá roku 1581.
- 9. Pamětní knihy chlapecké a dívčí školy, které zaznamenávají patrně jen události související s provozem školy a s právě uplynulou válečnou dobou, pokud tyto události zasáhly obec (přesné znění je na tomto místě nejisté).
Pod výstřižkem je připsána tužková poznámka kurentem odkazující na zákony o vedení kroniky – ze dne 9. 6. 1921 a ze dne 17. 11. 1932.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Levá strana je prázdná, v horním i dolním rohu tužkou číslo stránky „515".]
[Na pravé straně je nalepen tištěný novinový výstřižek (frakturou), úhlopříčně odtržený, takže pravý okraj prostředního sloupce a velká část pravého sloupce chybí. Modře tužkou je v textu udělána značka (šipka). Záhlaví:]
„Heimat." — Beilage zur „Elbogener Zeitung" für heimatliches Volksbildungswesen. Nr. 2, 1921.
[Překlad záhlaví:] „Domov." — Příloha „Loketských novin" pro vlastivědné lidové vzdělávání. Č. 2, 1921.
— — —
Pro památník (Für das Stammbuch).
[Báseň, autor Justinus Kerner:]
„Nech mě, mé milé dítě, / dnes ti napsat do tvého památníku. / Pros Boha, mé milé dítě, / abys ještě dlouho zůstalo dítětem. / Nepočítej se ještě dlouho / mezi slečny a mezi paní, / jarní kvítek světlý / ať je ještě dlouho na pohledání [krásný k pohledu]. / Ach, tak brzy přijde den, / kdy jaro zmizí, / kdy prší, kdy bouří / a srdce nese hluboké rány."
— Justinus Kerner.
— — —
Pamětní knihy (Gedenkbücher). Od Joh. Hahna.
[Překlad článku, pokud je čitelný:] „Ve svém pojednání uveřejněném v prvním ročníku [časopisu] ‚Hei[matbildung]‘ (Vlastivědné vzdělávání) — „Jak jsem se stal vlastivědným badatelem" — jsem jako jednu z nejdůležitějších prací vlastivědného bádání [označil] vedení pamětní knihy v každé obci [?]… [pro] dějepisce má největší cenu, a dosáhne se tím, že z dosavadních kronik se ani jediná nedostane snadno do ztracení [?]. Tedy:
Hornoslavkovské pamětní knihy [Schlaggenwalder Gedenkbücher]:
1. Pamětní kniha Tom. [T.?]… začíná 27. zářím 1543; není to pamětní kniha ve vlastním smyslu, nýbrž spíše sbírka rozhodnutí rady, císařských reskriptů, kupních a lenních listů, přísežných formulí, informací a instrukcí.
2. Pamětní kniha hornoslavkovského horního úřadu [Bergamt] z let 1490 až 1776. Vztahuje se výhradně k hornictví.
3. Pamětní kniha při c. k. horním úřadě, započatá rokem 1793 až —. Zaznamenává hlavně cizince, kteří se dostavili k návštěvě dolů, a obsahuje mj. vlastnoruční podpis císaře Františka II. a jeho dcery, císařovny Marie Louisy, [arcivévody Wilhelma a jako poslední zápis?]…
5. Memorabilní kniha [Memorabilienbuch] z různých [shromáždění?] rady císařsky svobodného [horního města Schlaggenwald?], započatá: 1581…
9. Pamětní knihy chlapecké a [dívčí školy], které [zaznamenávají] pouze události související s [provozem školy?], jakož i události právě uplynulé válečné [doby?], pokud tyto události zasáhly do obce [?]."
[Pod výstřižkem rukopisná tužková poznámka kurentem:]
„Gesetz vom 9/6 1921 / „ 17/11 1932 } über Führung der Chronik"
[Překlad:] „Zákon ze dne 9. 6. 1921 a ze dne 17. 11. 1932 } o vedení kroniky."
Stránka kroniky zachycuje rok 1921 v Horním Slavkově: zastavení hornictví, sčítání lidu (3352 obyvatel), velký požár na předměstí, úmrtí učitele Adolfa Neidharta, dlouhé sucho a obecní převzetí elektrické sítě. Součástí je i dosazená tištěná tabulka srovnávající ceny potravin, oblečení a bydlení v červenci 1914 a listopadu 1921.
1921.
Pokračování ze předchozí strany uvádí, že knihovníci byli řádně ustanoveni a knihovna půjčovala každou sobotu, a to bezplatně.
Dne 17. listopadu 1920 se konalo dlouho očekávané zprovoznění stojanu na hadice, bohužel příliš pozdě — už 12. února 1921 totiž došlo k zastavení hornictví. Podle sčítání lidu z 15. února 1921 mělo Horní Slavkov 3352 obyvatel.
Dne 23. března vypukl na předměstí (patrně Pürten) velký požár: shořel obytný dům Richarda Hahna a pět stodol.
Dne 2. dubna zemřel vrchní učitel Adolf Neidhart, člen obecního zastupitelstva. Pohřben byl 5. dubna za velké účasti obyvatelstva.
Celé jaro a léto panovalo neobvyklé sucho. Od 7. července do 11. srpna nezapršelo vůbec, s výjimkou několika nepatrných bouřkových přeháněk 3. a 4. srpna. Vydatnější déšť přišel teprve od 10. srpna, ale pro pěstování brambor už příliš pozdě. Sucho způsobilo nedostatek vody a velmi špatnou úrodu letních plodin.
K 1. srpnu převzala městská obec koupí elektrickou síť osvětlení, která byla dosud v majetku firmy Franz Possmüth. Obec od té doby odebírá pro všechny obyvatele světelný a silový proud a vybírá od nich příslušné poplatky. Na tento účel byla u spořitelny sjednána půjčka ve výši 300 000 korun.
V září došlo k dalším úpravám — patrně souvisejícím s galerií kostelní věže. Ustanoveni byli dva úředníci, mimo jiné Franz Hahn pro účetnictví.
Následuje popis renovace kostelní věže: šlo o velmi obtížnou a nebezpečnou práci, kterou pod vedením stavitele Karla Schröcka provedli stavební dozorce Karl Schmalz, zedník Josef Schröck a Ernst Köhler, tesař Josef Habdert a pomocný dělník Alois Gassner. Věž byla po opravě znovu obílena.
V důsledku odchodu dosavadního starosty Antona Dörfla, který přijal vedoucí místo u pojišťovací správy v Chodově, se 1. října konala nová volba starosty a předsedy místní školní rady. Starostou byl svou stranou zvolen Friedrich Heineck, pojišťovací úředník, předsedou místní školní rady pak jednomyslně ředitel Joh. Hahn. Ten na schůzi místní školní rady i na schůzi obecního zastupitelstva vyjádřil odstupujícímu Antonu Dörflovi vřelé uznání za jeho mimořádné schopnosti, píli a nestrannost; podobně se na schůzi obecního zastupitelstva vyjádřil i zastupitel Alfred Klärner.
Na stránce je vlepena tištěná srovnávací tabulka cen z července 1914 a listopadu 1921 (v korunách):
Potraviny:
- mouka na vaření (volný obchod), kg: 0,44 → 8,00
- chléb (volný obchod), bochník: 0,32 → 6,60
- brambory, kg: 0,14 → 1,70
- rýže, kg: 0,49 → 9,00
- fazole, kg: 0,40 → 5,20
- hrách, kg: 0,49 → 5,20
- čerstvé zelí, kg: 0,06 → 3,00
- hrušky: 0,40 → 6,00
- jablka: 0,40 → 6,00
- borůvky, kg: 0,40 → 6,00
- hovězí maso, kg: 1,60 → 18,00
- vepřové maso, kg: 1,80 → 27,00
- sádlo, kg: 4,00 → 42,00
- čajové máslo, kg: 3,20 → 66,00
- máslo na vaření, kg: 2,70 → 60,00
- cukr, kg: 0,84 → 7,50
- vejce, kus: 0,07 → 1,90
- mléko, litr: 0,30 → 4,00
- pivo, litr: 0,24 → 3,40
Odívání:
- pánský oblek: 70,00 → 1450,00
- klobouk: 12,00 → 170,00
- košile s límcem a manžetami: 12,00 → 140,00
- pár spodků: 10,00 → 80,00
- pár bot: 18,00 → 300,00
- pár ponožek: 1,60 → 18,00
- pár punčoch: 2,00 → 30,00
- kapesník: 0,80 → 9,00
- kravata: 1,80 → 55,00
Bydlení:
- třípokojový byt (ročně): 840,00 → 1580,00
- 1 kg uhlí (tzv. salonní): 0,04 → 0,84
- 1 kg palivového dříví: 0,04 → 0,40
- krabička zápalek: 0,02 → 0,24
- jízda tramvají: 0,12 → 1,80
- svítiplyn (poslední položka je v přepisu nejistá).</antví:parameter>
</invoke>
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[LEVÁ STRANA — rukopisný text, kurent; nahoře podtržený nadpis roku „1921."]
1921. [Pokračování seznamu knihovníků z předchozí strany:] ...ustanoveni knihovníky. Půjčování každou sobotu, bezplatně.
[okraj: „Prostřelení stojanu hadic, [požár], sčítání lidu"] Dne 17. listopadu 1920 se konalo dlouho usilované [prostřelení/zprůchodnění] stojanu na hadice (Schlauchstand), bohužel příliš pozdě, neboť [teprve poté] [došlo] dne 12. února 1921 k [nevčasnému] zastavení hornictví. Podle sčítání lidu z 15. února 1921 má Horní Slavkov 3352 obyvatel.
[okraj: „Požár"] Dne 23. března vypukl velký požár v předměstí [Pürten?]: shořel obytný dům Richarda Hahna a 5 stodol.
[okraj: „Adolf Neidhart †"] Dne 2. dubna zesnul vrchní učitel Adolf Neidhart, člen obecního zastupitelstva; byl 5. dubna za velké účasti obyvatelstva pohřben.
[okraj: „Sucho, nedostatek vody"] Celé jaro a léto panovalo neobvyklé sucho; od 7. července do 11. srpna s výjimkou několika nepatrných bouřkových [dešťů] ve dnech 3. a 4. srpna vůbec nezapršelo; teprve od 10. srpna nastoupily vydatné dešťové srážky, které však, zvláště pro pěstování brambor, přišly příliš pozdě. Následkem trvajícího sucha byl nedostatek vody a velmi špatná úroda letních plodin. [okraj: „Nouze o vodu"]
[okraj: „[Elektrické] osvětlení"] K 1. srpnu byla elektrická síť osvětlení, jež byla dosud v majetku firmy Franz Possmüth, městskou obcí koupí převzata; obec nyní odebírá pro všechny obyvatele světelný a silový proud a vybírá od nich příslušné poplatky. U spořitelny byla k tomuto účelu sjednána půjčka 300 000 K.
[Dále:] V září byly [knihy?] galerie kostelní věže [...] [umístěny/prodány]. Byli ustanoveni 2 úředníci: Franz Hahn pro účetnictví...
[PRAVÁ STRANA — rukopisný text, kurent]
[okraj: „Renovace kostelní věže"] ...byla to velmi obtížná a nebezpečná práce, kterou pod vedením stavitele Karla Schröcka [provedli] [stavební dozorce] Karl Schmalz, zedník Josef Schröck a Ernst Köhler, tesař Josef Habdert a pomocný dělník Alois Gassner. V návaznosti na to byla kostelní věž znovu [obílena].
[okraj: „Nová volba starosty a předsedy místní školní rady"] V důsledku odchodu dosavadního starosty Antona Dörfla, který převzal vedoucí místo u pojišťovací správy v Chodově, došlo 1. října k nové volbě starosty a předsedy místní školní rady. Prvním byl svou stranou zvolen Friedrich Heineck, pojišťovací úředník, a druhým ředitel Joh. Hahn — místní školní radou jednomyslně. Posledně jmenovaný věnoval jak na schůzi místní školní rady, tak na schůzi obecního zastupitelstva odstupujícímu Antonu Dörflovi za jeho mimořádnou [schopnost], píli a nestrannost vřelá slova uznání; na schůzi obecního zastupitelstva tak učinil i [městský zastupitel] Alfred Klärner.
[Vlepená tištěná tabulka cen — pravý dolní roh:]
Ceny v korunách: červenec 1914 | listopad 1921
Potraviny:
mouka na vaření 0 (volný obchod) kg: 0,44 | 8,00
chléb (volný obchod) bochník: 0,32 | 6,60
brambory kg: 0,14 | 1,70
rýže kg: 0,49 | 9,00
fazole kg: 0,40 | 5,20
hrách kg: 0,49 | 5,20
čerstvé zelí kg: 0,06 | 3,00
hrušky: 0,40 | 6,00
jablka: 0,40 | 6,00
borůvky kg: 0,40 | 6,00
hovězí maso kg: 1,60 | 18,00
vepřové maso kg: 1,80 | 27,00
sádlo kg: 4,00 | 42,00
čajové máslo kg: 3,20 | 66,00
máslo na vaření kg: 2,70 | 60,00
cukr kg: 0,84 | 7,50
vejce za kus: 0,07 | 1,90
mléko za litr: 0,30 | 4,00
pivo za litr: 0,24 | 3,40
Odívání:
1 pánský oblek: 70,00 | 1450,00
1 klobouk: 12,00 | 170,00
1 košile s límcem a manžetami: 12,00 | 140,00
1 pár spodků: 10,00 | 80,00
1 pár bot: 18,00 | 300,00
1 pár ponožek: 1,60 | 18,00
1 pár punčoch: 2,00 | 30,00
1 kapesník: 0,80 | 9,00
1 kravata: 1,80 | 55,00
Bydlení:
třípokojový byt (ročně): 840,00 | 1580,00
1 kg uhlí (tzv. salonní): 0,04 | 0,84
1 kg palivového dříví: 0,04 | 0,40
1 krabička zápalek: 0,02 | 0,24
jízda tramvají: 0,12 | 1,80
1 [svítiplyn?]: [?] | 1,[?]
[Na pravém horním okraji číslo strany „41".]
[Pozn.: Strana líčí rok 1921 — zastavení hornictví, sčítání lidu (3352 obyv.), požár, úmrtí A. Neidharta, sucho, převzetí elektrické sítě obcí a tištěnou srovnávací tabulku cen 1914/1921. Vybledlá/nejistá místa označena [?].]