Stránka popisuje výsledky komunálních voleb ve Slavkově s obsazením jednotlivých úřadů a rad, sčítání lidu z konce roku 1910, a poté události roku 1912 – rušení školních kurzů, úpravu čestného hřbitova, úmrtí vrchního lesníka a hlavně rekonstrukci a slavnostní zprovoznění vysokopramenitého vodovodu na podzim téhož roku. Dále líčí nepříznivé deštivé počasí a mrazy, které poškodily úrodu, a předání císařských čestných vyznamenání členům ostrostřeleckého sboru za dlouholeté členství.

Pokračuje výčet náhradníků 3. volebního sboru: Heinrich Salomon, truhlář; Karl Machaček, obuvník; Anton Bächer.

Hlasy z velkostatku (Kreisstimmen) firmy Haas & Czjzek vykonává pan Johann Neidhart, ředitel.

Starostou byl opět zvolen pan Franz Heydwert, c.k. poštmistr.

Policejním radou byl zvolen pan Franz Lochner, barvíř; hospodářským radou Johann Scheck, zahradník; radou (patrně lazaretním) Josef Hahn, truhlář; lesním radou Emil Kolb, pekař; chudinským radou Franz Siart, točíř porcelánu; finančním předsedou Johann Markgraf, učitel.

Do místní školní rady byli zvoleni: Alois Merten, Franz Siart, Georg Scheck, Karl Sommer, Franz Weil, Franz Roth, Franz Scheck a Anton Neidhart. Kromě nich do ní patří jako starosta pan Franz Heydwert, jako zástupce církve pan inspektor Hoyer a jako zástupci školy pan ředitel Hahn a pan ředitel Reinitzer. Pan Alois Merten byl c.k. okresní školní radou jmenován místním školním inspektorem.

Při sčítání lidu provedeném k 31. prosinci 1910 činil počet obyvatel města Slavkova (Schlaggenwald) 3730 osob.

Rok 1912

Tři kurzy pokračovací třídy (patrně) měšťanské školy byly zrušeny. Okrašlovací spolek zřídil alej k čestnému hřbitovu (nejisté). Dne 7. srpna zemřel vrchní lesník (nejisté) Josef Siart. V létě byl zaveden vodovod při Lauf (nejisté), tedy byl nově upraven a jímán vysokopramenitý vodovod.

Od pramene až k městu bylo nutno protáhnout dosud zachované dřevěné a hliněné roury. Dne 17. října ve 4 hodiny odpoledne byla jímaná pramenitá voda zavedena do rekonstruovaného vodovodu; při této příležitosti pronesl starosta u pramene potřebnou modlitbu s přáním, aby Bůh vzal pramen pod svou ochranu a nikdy jej nenechal vyschnout. Při vysokém znaleckém odhadu byla stanovena vydatnost na jeden litr za sekundu (údaj nejistý).

Druhou polovinou léta a po celý podzim panovalo téměř nepřetržité deštivé počasí, takže obilí bylo sotva k zachránění, ječmen zůstal stát a i brambory hnily. Začátkem října nastaly (patrně) náhlé mrazy, takže naposledy uvedené plodiny zčásti zmrzly.

Dne 3. listopadu byla řadě členů c.k. priv. ostrostřeleckého sboru předána Jeho Veličenstvem císařem propůjčená čestná vyznamenání za 40leté a 25leté členství, a to panem c.k. okresním hejtmanem, kriminálním radou Kraitschikem (jméno nejisté).

Vyznamenání za 40 let obdrželi: Wenzl Gröschl, Josef Zimmer, Vinzenz Reif, Franz Petpaul, Franz Eckl, Johann Scheck, Josef Hölpel, Johann Markner (nejisté) a Ferdinand Korb.

Vyznamenání za 25 let obdrželi: Franz Lochner, Franz Schöberl, Johann Zimmer, Andreas Roth, Franz Köllner, Franz Schröck, Rudolf Korb, Johann Zimmer, Heinrich Langhammer, Wenzl Waldert, Josef Dürrberg (nejisté), Albert Küchlmann (nejisté), Josef Schwinger, Josef Hassner (nejisté), Franz Petpaul mladší a Wenzl Schwerik (nejisté).

Stránka zachycuje volby do městské rady a dozorčích orgánů Horního Slavkova kolem roku 1912, včetně jmen zvolených radních a údaje o počtu obyvatel (3730 osob koncem roku 1910). Dále popisuje budování a slavnostní otevření vodovodu v říjnu 1912 a vyznamenání členů c. k. priv. střeleckého sboru za 40leté a 25leté členství.

Navazuje seznam osob: Heinrich Salomon, učitel; Karl Machacek, švec; Anton Bächer.

Dva hlasy (tzv. Virilstimmen) drží firma Haas & Czjzek prostřednictvím pana Johanna Neidharta, ředitele.

Starostou byl zvolen pan Franz Keylwert, c. k. poštmistr. Policejním radním byl zvolen pan Franz Lochner, barvíř; radním pro záležitosti patrně souvisejícím s obecním úřadem (v přepisu nejisté označení „Chemonamt") pan Johann Scheck, rovněž barvíř; lesním radním Josef Hahn, truhlář; dalším radním (opět nejisté označení, snad souvisí s lesním hospodářstvím) Emil Kolb (jméno nejisté), soustružník; radním (opět nejasně označená funkce) Franz Siart, malíř porcelánu; a radním (patrně finančním, označení nejisté) Johann Markgraf, učitel.

Do dozorčí rady (patrně místní školní rady) byli zvoleni: Alois Merta, Franz Siart, Georg Scheck, Karl Lemmer a Anton Neidhart. Dozorci byli ustanoveni: starosta pan Franz Keylwert jako zástupce kostela, pan Johann Hoyer a jako zástupci školy pan ředitel Hahn a pan ředitel Reindler (jméno nejisté). Pan Alois Merta byl c. k. okresním hejtmanstvím jmenován členem okresní školní rady.

Ke konci roku 1910 vzrostl podle posledního sčítání počet obyvatel města Schlackenwald (Horní Slavkov) na 3730 osob.

V roce 1912 byly založeny tři spořitelní knížky (údaj nejistý). Pro okrašlovací spolek (označení nejisté) byla pořízena alej vedoucí ke hřbitovu. Dne 7. srpna zemřel vrchní strážník Josef Siart. V létě bylo provedeno vyměření vodovodu, tedy byly zachyceny vodní prameny.

Text dále nejistě popisuje stavbu vodovodu – od jakéhosi místa (název nejistý, snad „Areola" či podobně) až k městu byly nově zachycené, patrně vydatné prameny přivedeny do města. Dne 17. října večer, kolem 9. hodiny, byla slavnostně otevřena vodovodní přípojka; při této příležitosti starosta pronesl projev a nechal poprvé péct vodu ze zmíněného pramene vlastním vodovodem. První mosazná armatura byla na tomto místě zachycena. Druhá část pramene a celý zdroj byly poháněny neustále pracujícími parními stroji, takže zásoba vody neměla být nikdy vyčerpána. Patrně na konci nějakého období (v textu nejasné) byly zřízeny veřejné kašny.

Začátkem října nastaly nevšední mrazy, takže poslední polní plody zmrzly.

Dne 3. listopadu byla řada členů c. k. privilegovaného střeleckého sboru, kteří v něm dosud sloužili, vyznamenána Jeho Veličenstvem (císařem) medailemi za 40leté a 25leté členství. Vyznamenání byla předána prostřednictvím c. k. okresního soudního úředníka (jméno nejisté, snad Kräutschik).

Mezi vyznamenanými byli uvedeni: Wenzel Gröschl, Josef Zimmer (jméno nejisté), Ignaz Reif, Franz Petrasch, Anton Eckl, Johann Scheck, Josef Hölperl (jméno nejisté), Johann Mar… (jméno neúplné, nečitelné) a Ferdinand Korb; k nim dále patřili: Franz Lochner, Franz Schöberl, Johann Lemmer, Andreas Roth, Franz Köllner (jméno nejisté), Franz Schröck, Rudolf Korb, Johann Lemmer (uveden patrně podruhé), Heinrich Langhammer, Wenzel Waldert (jméno nejisté), Josef Dürrbeck (jméno nejisté), Albert Küthner (jméno nejisté), Josef Schwinger (jméno nejisté), Josef Hanns (jméno nejisté), Franz Petrasch mladší a Wenzel Schwarz (jméno nejisté).

Zápis o školním roce 1912/13 na obecné a měšťanské škole: počty žákyň podle tříd a vyznání, rozdělení tříd, oddělení a předmětů mezi jednotlivé učitele a učitelky, i podrobný rozvrh hodin na měšťanské škole. Dále popisuje slavnostní bohoslužby a školní slavnosti v průběhu podzimu 1912 (zahájení školního roku, Nejvyšší jmeniny, přijetí svátostí, smuteční bohoslužba za císařovnu Alžbětu a vlastenecká slavnost 2. prosince).

ŠKOLNÍ ROK 1912/13

Školní rok byl zahájen dne 16. září slavnostní bohoslužbou, po níž bezprostředně následovala učitelská konference. Na ní bylo zjištěno, jak je škola navštěvována: na obecné škole měla 1. třída 44 žákyň, 2. třída 52, 3. třída 51, 4.a třída 68 a 4.b třída 50, celkem tedy 265 žákyň. Na měšťanské škole měla 1. třída 42 žákyň, 2. třída 24 a 3. třída 11, celkem 77 žákyň. Dohromady tak školu navštěvovalo 342 žákyň, z nichž 4 byly evangelického a 4 židovského vyznání; všechny se hlásily k německé mateřštině.

Třídy, oddělení a předměty byly rozděleny takto: na obecné škole učila 1. třídu slečna Glasauerová, 2. třídu slečna Kletetschková, 3. třídu slečna Löschnerová, 4.a třídu slečna Schachtnerová a 4.b třídu pan Dotzauer. Na měšťanské škole vyučoval 1. třídu pan Fischer, 2. třídu slečna Gothová a 3. třídu pan Hubena. Tělocvik v 1. a 2. třídě obecné školy vyučovaly slečna Glasauerová a slečna Kletetschková, ve 3., 4.a a 4.b třídě obecné školy slečna Glasauerová a slečna Schachtnerová. Ruční práce ve 3. třídě obecné školy vyučovaly slečna Schachtnerová, slečna Löschnerová a slečna Glasauerová, ve 4.a a 4.b třídě slečna Fingerová. Náboženství vyučoval pan katecheta Hoyer ve 2. a 3. třídě obecné školy a pan katecheta Schmidt v 1., 4.a a 4.b třídě obecné školy.

Na měšťanské škole měl rozvrh tuto podobu: ředitel vyučoval vyučovací jazyk v I. třídě, krasopis ve II. třídě a zeměpis a dějepis ve III. třídě, celkem 9 hodin, a k tomu ještě francouzský jazyk ve všech třídách I.–III., 9 hodin. Odborný učitel Goth vyučoval vyučovací jazyk ve II. a III. třídě, zeměpis a dějepis v I. a II. třídě a tělocvik ve třídách I.–III., celkem 18 hodin. Odborný učitel Fischer vyučoval počty v I. a II. třídě, kreslení od ruky ve třídách I.–III. a geometrii ve třídách I.–III., celkem 18 hodin. Odborný učitel Hubena vyučoval přírodopis a přírodozpyt ve třídách I.–III., počty ve III. třídě, krasopis v I. třídě a zpěv ve třídách I.–III., celkem 18 hodin. Učitelka ručních prací Schilhabová učila ve třídách I.–III., celkem 17 hodin. Katecheta Schmidt vyučoval náboženství ve třídách I.–III., celkem 6 hodin.

Dne 4. října se u příležitosti Nejvyšších jmenin (císaře) konala slavnostní bohoslužba, jíž se účastnily žákyně s učitelskými sbory.

Ve dnech 11. a 12. října přistoupily ke svátostem žákyně měšťanské školy, ve dnech 15. a 16. října žákyně 4.b třídy a dne 31. října žákyně 4.a třídy.

Dne 19. listopadu se žákyně účastnily smuteční bohoslužby za zesnulou císařovnu Alžbětu.

Dne 2. prosince, který byl výročím nastoupení Jeho Veličenstva císaře na trůn a zároveň třetím dnem na ochranu dětí (Kinderschützungtag), se ve všech třídách konala vlastenecká slavnost, při níž byly přednášeny četné deklamace a sbory vztahující se k oběma významům tohoto dne...