Das Jahr 1903 in der Chronik

Die Abschriften und Übersetzungen historischer Dokumente wurden mit Hilfe künstlicher Intelligenz erstellt und können Fehler beim Lesen alter Handschrift enthalten. Der Originalwortlaut ist beim Eintrag meist im ausklappbaren Abschnitt „Originalabschrift" verfügbar, gegebenenfalls direkt bei der angegebenen Quelle; falls Sie auf eine Ungenauigkeit stoßen, sind wir für einen Hinweis dankbar.

1903
Farní kronika 1836–1943 · děkan František Pötschner / kaplan Carl Pfannagl Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Stránka farní kroniky Horního Slavkova popisuje jednání o odevzdání osmi kostelních prvků kněžskému semináři v Praze za 2000 korun a schvalovací výnosy konzistoře a ministerstva kultu z roku 1903. Následuje podrobná finanční zpráva o renovaci děkanského kostela (náklady přes 22 000 K, schodek přes 8300 K) a obsáhlý soupis provedených stavebních a uměleckých prací v presbytáři, lodi, věži, sakristiích a předsíni kostela.

Tato část farní kroniky Horního Slavkova se týká oprav a renovace zdejšího děkanského kostela (Schlaggenwald) v letech 1903–1904.

Pisatel líčí, jak pan Msgr. prelát Karl König, administrátor pražského (patrně Klementina) kostela, projevil zájem převzít k renovaci osm oken či desek (přesný předmět je v přepisu nejistý), pokud by byly přenechány kněžskému semináři v Praze. Věc byla předložena plenárnímu zasedání obecního výboru a bylo usneseno těchto osm kusů kněžskému semináři v Praze přenechat za úplatu 2000 korun – více se vyjednat nepodařilo. Také knížecí arcibiskupská konzistoř toto řešení doporučila.

Konzistoř souhlasila s návrhem a rovněž Centrální komise se k němu vyjádřila kladně. Text dále obsahuje citaci z dopisu konzistoře, který chválí snahu spolku pro zkrášlení kostela a vyjadřuje souhlas s tím, aby z částky 10 000 korun byla část použita na potřeby zdejšího kostela. Tento výnos vydala arcibiskupská konzistoř v Praze dne 14. ledna 1903 pod číslem 506 a byl uložen do děkanského archivu, fascikl 1904.

C. k. ministerstvo kultu a vyučování výnosem ze dne 18. srpna 1903, číslo 25694, schválilo předání osmi zmíněných kusů z děkanského kostela ve Schlaggenwaldu kněžskému semináři v Praze (Klementinum) a zároveň povolilo spolku pro zkrášlení kostela ve prospěch farního úřadu částku 2000 korun, vyplácenou ve dvou ročních splátkách – ovšem teprve po skutečném předání předmětů Klementinu, nikoli dříve než na počátku dalšího roku. I tento výnos byl uložen v děkanském archivu, fascikl 1904, spolu se všemi ostatními souvisejícími spisy.

Následuje zpráva o renovačních pracích provedených v roce 1903 uvnitř děkanského kostela ve Schlaggenwaldu, přednesená na shromáždění spolku pro zkrášlení kostela dne 1. listopadu 1903. Náklady na renovaci byly rozepsány takto:
- stavitelské práce: 9641 K 30 h
- postavení pěti nových oltářů: 6000 K
- malířské, pozlacovačské a štafírovací práce: 4360 K
- řemeslnické práce: 960 K 88 h
- výlohy za úklid, zařízení, různé předměty a dopravu: 1537 K 54 h
- celková suma: 22 499 K 72 h

Proti tomu stálo jmění spolku:
- vklad dle spořitelní knížky: 11 661 K 44 h
- výpis poštovní spořitelny: 465 K 32 h
- v roce 1904 splatný příspěvek od c. k. ministerstva kultu a vyučování: 2000 K
- celková suma: 14 126 K 76 h

Rekapitulace tedy ukázala schodek ve výši 8372,96 korun, za který spolek ručil. Zprávu podepsali za spolek pro zkrášlení kostela ve Schlaggenwaldu dne 30. října 1903 pokladník Heinrich Stürmer, učitel, a předseda Em. Hoyer, děkan.

Pisatel k této zprávě dodává, že část výloh měl nahradit menší příspěvek od stavitele Josefa Waldeka z Karlových Varů, dále platba od městské obce a malý příspěvek od stavitele oltářů Franze Martinera z Grödenu v Tyrolsku, který provedl oltáře i některé další úpravy požadované děkanem – k nimž ale spolek od děkana měl ještě další požadavky (text na tomto místě není zcela čitelný). I přes tyto příplatky zůstal spolek koncem roku 1903 fakticky zadlužen částkou 5000 K, přičemž uspořádaná sbírka vynesla 600 K.

Dále následuje podrobný soupis provedených renovačních prací podle jednotlivých částí kostela:

V presbytáři: umístění nového vzdušného křídla nad hlavním oltářem, zazdění schodiště, přemístění kamene na nové místo, položení šamotové dlažby, stržení tří starých oltářů a čtyř konzol k nim patřících, vyzdění hlavního oltáře se dvěma pískovcovými pilíři a mramorovou deskou jako oltářním stolem, postavení nového hlavního oltáře a nových oltářních stupňů, položení kamenné dlaždice na místě bývalých lavic, postavení čtyř nových prvků (v přepisu blíže neurčeno), stržení starých a postavení nových prvků, odstranění nespecifikovaného prvku a vymalování stropu i stěn se zlatými hvězdami a výjevem čtyř evangelistů; v dalších částech výzdoby pak motivy Lásky, oka Božího, městského znaku a dalšího znaku.

V lodi kostela: stržení horní empory (kruchty), přemístění dvou širokých kamenných prvků a osazení nových dřevěných pilířů ke kůru, postavení varhan a úprava první empory, vyzdění stropní klenby, odstranění staré malty ze stropu a důkladný úklid, odstranění jednoho prvku a postavení náhrady na jeho místě, přemístění příčných lavic do nového dřevěného uložení, položení cementové dlažby pod lavicemi a pod emporou, oprava a upevnění veškerého zařízení, zvětšení pánských lavic a postavení čtyř dřevěných lavic u bočních oltářů, postavení dalších lavic v příčné chodbě a pod emporou, uzavření starých otvorů a vytvoření nových, a konečně vymalování stropu a stěn se třemi velkými malovanými výjevy, mezi nimi svatá Rodina a patrně svatý Josef.

Na pravé straně pokračuje popis výzdoby: malby na skle, výjev andělů a andělský rej, v obloucích nad okny umístěny postavy svatých – svatý Václav, svatá Ludmila, svatá Alžběta, svatý Alois, svatý Vít, svatá Anna a další ozdoby. Dále byl instalován nový prvek s vrchním světlem a kyvadlové hodiny.

V tzv. staré věži: zvětšení klenby pevným materiálem, vyzdění prostoru pro Olivovou horu, postavení Olivové hory a její vyzdění, osazení nového kování pro dveře a zámek, vsazení kostelních oken se skleněnou výplní a péče o celkovou renovaci tohoto prostoru.

V obou sakristiích: položení cementové dlažby, zvětšení obou sakristií, položení kamenné dlaždice na podlahu, zazdění na fasádě směrem ke kostelu, postavení starého tabernáklu a dalšího prvku, a instalace dalšího zařízení ve druhé sakristii.

V předsíni kostela: vlevo bylo provedeno vyklenutí a zvětšení předního klenebního oblouku, vyzdění lurdské jeskyně a osazení pěkné kované mříže před ní; vpravo byla postavena socha svatého Josefa a Božího hrobu, z Prahy byly pořízeny sochy svatého Antonína (Těšitele chudých) a svatého Josefa po obou stranách, položena kamenná a cementová dlažba v celé předsíni a umístěna lampa před jeskyní.

Následně proběhlo celkové vymalování kostela ve všech částech, pozlacení a štafírování oltářů, kazatelny a všech soch, a nátěr empor, zejména těch náležejících ke kůru.

Nakonec je zmíněno, že mimoto byla pořízena nová věčná lampa za 260 korun, na kterou přispěla slečna Cæcilie Korb částkou 200 korun a dalších 60 korun (kdo, není v textu zcela čitelné).

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

[Farní kronika Horní Slavkov, strany 364-365. Německy, kurent. Okrajové poznámky. Bez nadpisu roku, jen čísla stran; fotografie nejsou. Obsah z let 1903-1904. Pravá strana obsahuje strukturovanou zprávu o nákladech na renovaci kostela s tabulkami a podpisy.]

=== LEVÁ STRANA (s. 364) ===

[Pokračování shora] ...pro jejich velikost, [?] pro jejich poškozenost [?], ve velkých nákladech na renovaci [?] vyžádal si pan Msgr. prelát Karl König, administrátor městského kostela [?] v Praze, [?] renovaci převzít, kdyby 8 [?] [oken/desek] bylo přenecháno antependiu [?] v Praze. Pisatel tohoto přednesl věc shromáždění v plenárním zasedání obecního výboru a bylo usneseno přenechat 8 [?] kněžskému semináři v Praze za úplatu 2000 K (více nebylo možno dosáhnout [?]). Také vdp. f.a. [knížecí arcibiskupská] konzistoř takovéto [řešení] doporučila [?].

[okraj: [?] vnitřního [?] kostela] Vdp. f.a. konzistoř souhlasila s návrhem i [?] Centrální komise pro [?] [?] [?] zcela, [?] celá [?] děkanský kostel [?] u nejvyššího [?] [?] [?] [?] prostor poskytuje [?].

[Pokračování dole, s. 364] ...[?] s nápisem [?] [?] je postaví, kdyby takové [?] [?] [?], avšak kostel tím nezískal ve [?], slohu a symetrii. K této příležitosti chce pisatel tohoto na následující [?], co o tom vdp. f.a. konzistoř píše:

"Váš návrh, aby z toho 10.000 K bylo vzato na [?] městského kostela, byl by upřímně s radostí vzat na vědomí a slouží k přesvědčení [?] městské obci [?] tamní spolek pro zkrášlení kostela ke cti, že Váš ctihodný [?] vždy neúnavně a [?]." Výnos f.a. konzistoře Praha 14/1 1903 Z. 506. Vloženo do děkanského archivu ve fasc. 1904.

[okraj: Výnos c.k. ministerstva kultu ohledně [?] [?]] C.k. ministerstvo kultu a vyučování svým výnosem ze dne 18. srpna 1903 Z. 25694 [schválilo] předání 8 [?] [oken/desek] z [?] děkanského kostela ve Schlaggenwaldu kněžskému semináři v Praze (Klementinum) [?] a za to spolku pro zkrášlení kostela ve Schlaggenwaldu ve prospěch farního úřadu [?] povolilo částku 2000 K ve dvou ročních splátkách, a to teprve po skutečném [?] předání těchto [?] Klementinu, nikoli však před začátkem příštího roku ...

=== PRAVÁ STRANA (s. 365) ===

[Pokračování shora] ...[?] [?] vyhotoveny [?] avšak [?] následoval. Výnos uložen taktéž v děkanském archivu fasc. 1904. Také všechny ostatní příslušné akty fasc. 1904.

Zpráva o renovačních pracích provedených v roce 1903 uvnitř děkanského kostela ve Schlaggenwaldu. Přednesena ve shromáždění spolku pro zkrášlení kostela dne 1. listopadu 1903.

Náklady na renovaci:
1) Stavitelské práce ......... 9641 K 30 h
2) Postavení 5 nových oltářů ......... 6000 –
3) Malířské, pozlacovačské, štafírovací práce ......... 4360 –
4) Řemeslnické práce ......... 960 – 88
5) Výlohy za úklid a zařízení, předměty [?], dopravné a pod. ......... 1537 – 54
Suma: 22499 K 72 [h]

Jmění spolku:
1) Dle spořitelní knížky ......... 11661 K 44
2) " výpis poštovní spořitelny ......... 465 – 32
3) v roce 1904 splatný příspěvek [?] c.k. ministerstva pro kult a vyučování ......... 2000 –
Suma: 14126 K 76 [h]

Rekapitulace ukazuje tedy schodek 8372,96 korun, za který spolek ručí.

Spolek pro zkrášlení kostela Schlaggenwald, dne 30. října 1903.
Pokladník: Heinrich Stürmer, učitel.
Předseda: Em. Hoyer, děkan.

K výše uvedené zprávě pisatel tohoto poznamenává:
1) Část výloh by nahradil malý příspěvek [?] od pana stavitele Josefa Waldeka v Karlových Varech (Karlsbad), dále [?] platba městské obce, [?] [?] malý příspěvek oltáře stavitele Franze Martinera v Grödenu, Tyrolsko; dále provedl oltáře stavitel [?] od děkana požadované [?] změny [?], k nimž však spolek od děkana [?]...

[Farní kronika Horní Slavkov, strany 366-367. Německy, kurent. Bez nadpisu roku, jen čísla stran; fotografie nejsou. Pokračování zprávy o renovaci kostela (1903/1904) — podrobný seznam provedených prací rozdělený podle míst v kostele. Mnoho odborných stavebních/liturgických termínů, místy nejisté čtení.]

=== LEVÁ STRANA (s. 366) ===

[Pokračování shora] ...vrácených [?] jsou. d) díky [?] jiným menším příplatkům, takže spolek je koncem roku 1903 de facto dlužen 5000 K – a sebraná sbírka [?] vynesla částku 600 K.

Provedené renovační práce.
A. V presbytáři:
1) Umístění nového vzdušného křídla [?] nad hlavním oltářem [?].
2) Zazdění [?], [?] schodiště.
3) Přemístění [?] kamene na nové místo.
4) Položení šamotové dlažby mezi [?] a oltářem.
5) Stržení 3 starých oltářů a 4 k nim patřících konzol [?].
6) Vyzdění hlavního oltáře, vsazení dvou pískovcových pilířů [?] a postavení mramorové desky jako oltářní stůl.
7) Postavení nového hlavního oltáře, založení nových oltářních stupňů.
8) Položení [?] kamenné dlaždice na místě [?] lavic [?].
9) Postavení [?] 4 nových [?].
10) Stržení [?] starých [?], nové [?].
11) Odstranění [?].
12) Vymalování stropu a stěn, zvýraznění [?] zlatými hvězdami, [?] [?] se 4 evangelisty, v ostatní [?] [?]...

[Pokračování dole, s. 366] ...[?] Láska, oko Boží, městský znak a [?] znak.
B. V lodi:
1) Stržení horní empory [kruchty].
2) Přemístění dvou širokých kamenných [?] a nových dřevěných pilířů k [?] kůru, [?] [?] ke kůru.
3) Postavení varhan a kůru [?] [?] 1. empory.
4) Vyzdění [?] stropní klenby [?] [?].
5) Odstranění malty [?] na stropě [?], důkladný úklid.
6) Odstranění jednoho [?], postavení [?] na jeho místo.
7) Odstranění příčných lavic [?], jejich vsazení do nového dřevěného uložení.
8) Položení cementové dlažby pod [?] lavicemi a [?] pod emporou.
9) Oprava a upevnění veškerých [?].
10) Zvětšení pánských lavic a postavení po 4 dřevěných lavicích u [?] bočních oltářů [?].
11) Postavení několika lavic v příčné chodbě a pod emporou.
12) Uzavření starých [?] a nových [?].
13) Vymalování stropu a stěn, [?] 3 velkých malovaných [?]: [?], [?] Josef, sv. Rodina...

=== PRAVÁ STRANA (s. 367) ===

[Pokračování shora] ...na skle, [?] anděl [?], andělský rej [?] s [?]; v obloucích nad okny [umístěny] svaté postavy: sv. Václav, sv. Ludmila, sv. Alžběta, sv. Alois, sv. Vít, sv. Anna a další ozdoby.
14) [?] nový [?] s vrchním světlem.
15) Kyvadlové hodiny [?].

C. V tzv. staré věži [?]:
1) Zvětšení klenby pevným materiálem.
2) Vyzdění [?] pro Olivovou horu.
3) Postavení Olivové hory a vyzdění [?] téže.
4) Umístění nového [?] pro dveře a zámek.
5) Vsazení [?] kostelních oken se skleněnými okny.
6) Péče [?] [?] do celé renovace [?].

D. V obou sakristiích:
1) Položení cementové dlažby v obou sakristiích.
2) Přemístění nových, zvětšení obou sakristií.
3) Kamenné [?] dlaždice na podlahu sakristie.
4) Zdění na fasádě ke kostelu sem [?].
5) Postavení starého tabernáklu a sv. [?] [?].
6) Postavení [?] ve 2. sakristii.

E. V předsíni:
a) vlevo: 1) Vyklenutí klenby, zvětšení předního klenebního oblouku.
2) Vyzdění lurdské jeskyně.
3) Pěkná [?] kovaná mříž před jeskyní.
b) vpravo: 1) Postavení sochy sv. Josefa [?] [?] (Boží hrob).
2) Od pražské [?], po obou stranách sv. Antonín (Těšitel chudých) a sv. Josef.
3) Položení kamenné a cementové dlažby v celém prostoru předsíně.
4) Umístění lampy před jeskyní.

F. V návaznosti [?] na to:
1) Zvýrazněné [?] vymalování kostela ve všech částech.
2) Pozlacení a štafírování oltářů [?], kazatelny [?] a veškerých soch.
3) Nátěr [?] na obou, zvláště ke kůru patřících [?], empor [?], [?].

G. Mimoto:
1) Nová věčná lampa za 260 K, [?] darovala slečna Cæcilie Korb 200 K, druhou 60 K...

Dívčí školní kronika 1897–1920 · ředitel Michael Langendörfer Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Stránka popisuje závěr školního roku 1902/3 a průběh školního roku 1903/4 na dívčí (a chlapecké) škole ve Slavkově (Schlaggenwald) – zahájení roku bohoslužbou, rozdělení tříd a předmětů mezi učitele, nástup nové učitelky slečny Buschek a definitivní ustanovení slečny Reisenauerové D. J., vysvěcení opraveného děkanského kostela, ustanovení nového rabína pro výuku náboženství židovských dětí, založení městské spořitelny a vánoční obdarování chudých školních dětí z Nadace císaře Josefa. Zmiňuje se také zahájení činnosti polévkového ústavu k 1. prosinci.

Na závěr školního roku 1902/3 se ve dnech 28. a 30. července konaly školní zkoušky. Dne 28. července se u příležitosti úmrtí papeže Lva XIII. konaly smuteční bohoslužby, kterých se na pozvání starostenského úřadu zúčastnil v plném počtu celý učitelský sbor.

Ke konci školního roku navštěvovalo jednotlivé třídy 62, 73, 61, 71, 53, 21 a 20 žákyň. Všechny byly německé národnosti a až na tři evangeličky a čtyři žákyně mojžíšského (židovského) vyznání byly římskokatolické. Školní rok byl zakončen děkovnou bohoslužbou konanou dne 31. července.

Nový školní rok 1903/4 byl zahájen dopoledne 16. září bohoslužbou, na niž navázala první konference. Na ní bylo – obdobně jako již předběžně na závěrečné konferenci předchozího roku – rozhodnuto o rozdělení tříd a předmětů mezi učitelky: 1. třídu vedla paní učitelka Reisenauerová D. J., 2. třídu slečna Klebetschka, 3. třídu slečna Reisenauerová D. A. a 4. třídu slečna Buschek. Posledně jmenovaná obsadila místo učitelky V. třídy poté, co byla propuštěna dosavadní prozatímní paní učitelka Reisenauerová D. J., a byla sem nově ustanovena.

Slečna Buschek se narodila 14. září 1881 v Rábu (Raab). Obecnou školu navštěvovala tamtéž, v Königswartu a v Hartmanitz, měšťanskou školu pak v Lobech (patrně Laaben). Poté studovala v Praze na c. k. učitelském ústavu pro vzdělávání učitelek, kde roku 1900 získala vysvědčení dospělosti. Od 1. října 1900 působila jako prozatímní podučitelka v Pettenu a v listopadu 1902 složila v Praze zkoušku učitelské způsobilosti pro obecné školy. S počátkem školního roku 1903/4 byla definitivně ustanovena učitelkou V. třídy dívčí obecné školy ve Slavkově (Schlaggenwald).

Protože ředitel obecných škol Gustav Dolzauer byl povolán zastupovat na zdejší chlapecké škole, zůstala slečna Reisenauerová D. J. k prozatímní službě na... (text na tomto místě pokračuje na další straně a přechod není zcela plynulý).

Dále je popsáno rozdělení výuky mezi učitele: ředitel Hahn vyučoval v 1. třídě psaní, ve 2. třídě zeměpis a dějepis a ve 3. třídě vyučovací jazyk; slečna Goll učila vyučovací jazyk v 1. a 2. třídě, zeměpis a dějepis v 1. a 3. třídě, psaní ve 2. a 3. třídě a tělocvik ve všech třech třídách, celkem 17 hodin týdně; pan Fischer vyučoval počty a měřictví v 1. a 2. třídě a kreslení od ruky ve všech třech třídách, rovněž celkem 17 hodin; pan Michl učil přírodopis a přírodozpyt ve všech třech třídách, počty ve 3. třídě a zpěv ve všech třech třídách, opět celkem 17 hodin.

V hodinách ručních prací na obecné škole vyučovaly kromě industriální učitelky Schichtablové (která ve 3. a 4. třídě převzala jedno oddělení o třech hodinách) také slečny Klebetschka (1. oddělení 4. třídy), Reisenauerová D. J. (2. oddělení 4. třídy) a Reisenauerová D. A. (1. oddělení 3. třídy). Na měšťanské škole vyučovala slečna Schichtablová ve 2. třídě (2. oddělení) a ve 3. třídě (1. oddělení), slečna Schäffler pak v 1. třídě (2. oddělení).

Dne 4. října se školní mládež spolu s učitelským sborem zúčastnila bohoslužby konané u příležitosti jmenin Jeho Veličenstva císaře.

Dne 18. října byl po dokončené opravě slavnostně vysvěcen děkanský kostel, a to kanovníkem panem Bürgelem Manlikem (jméno je v přepisu nejisté). Pro neobvykle špatné počasí se slavnosti nemohla zúčastnit školní mládež, učitelský sbor však byl přítomen mši, slavnostnímu kázání i následné velké mši (Hochamt), k níž byli přizváni ředitelé obou škol.

Podle sdělení c. k. okresní školní rady ze dne 30. října 1903, č. 5645, byl Jakob Gottlieb, rabín v Bečově (Petschau), ustanoven učitelem náboženství pro mojžíšské děti zdejších škol. Stejně jako jeho předchůdce vyučoval mojžíšskému náboženství společně chlapce i dívky, a to dvě hodiny týdně vždy ve středu v jedné z učeben dívčí školy.

Dne 1. ledna 1904 byla ve městě zřízena městská spořitelna. Oba školní ředitelé, Kraus a Hahn, kteří oba náleželi k obecnímu zastupitelstvu, byli tímto zastupitelstvem zvoleni do výboru, a tedy i do ředitelství nově založené spořitelny.

U příležitosti vánočních svátků a přelomu roku byla řada chudých školních dětí obdarována ze strany starostenského úřadu botami a dále úroky z Nadace císaře Josefa (ta sestávala ze 14 vkladních knížek po 6 K). Tohoto roku byly obdarovány tyto žákyně: Ottilie Klarner (1. dívčí obecná třída), Franziska Wäldert a Josefa Veit (2. dívčí obecná třída), Barbara Donnert a Agnes Borkenstein (4. dívčí obecná třída), Maria Abfalter a Anna Borkenstein (3. dívčí obecná třída), Wilhelmine Berniau, Theresia Dörfl, Anna Rohm a Hermine Salomon (4. dívčí obecná třída), Katharina Schmidt (3. dívčí obecná třída) a Anna Lieser (3. L. dívčí obecná třída).

Polévkový ústav zahájil i v tomto roce svou činnost 1. prosince, navštěvován byl však jen částí dětí (text na tomto místě končí, pokračování je patrně na další stránce).

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

[LEVÁ STRANA — závěr školního roku 1902/3]

... [okresní školní] inspektor Josef Fritsch.

[na okraji: Školní zkouška] Dne 28. a dne 30. července se konala vždy jedna školní zkouška.

Dne 28. července se u příležitosti úmrtí papeže Lva XIII. konaly smuteční bohoslužby, jichž se [na okraji: Smuteční bohoslužby] na pozvání starostenského úřadu zúčastnil v plném počtu celý učitelský sbor.

Ke konci školního roku se v jednotlivých třídách nacházelo 62 + 73 + 61 + 71 + 53 + 21 + 20 žákyň, které byly všechny německé národnosti; podle náboženského vyznání byly všechny římskokatolické až na tři evangelické a 4 židovské (mojžíšské) žákyně.

Školní rok byl zakončen děkovnou bohoslužbou konanou dne 31. července.

[PRAVÁ STRANA — nadpis: Školní rok 1903/4]

Ten byl zahájen bohoslužbou konanou dne 16. září dopoledne, na niž navázala první konference. [na okraji: Zahájení, bohoslužba] Na ní byly třídy a předměty, jak se to již předběžně stalo na závěrečné konferenci, rozděleny následujícím způsobem: 1. třída pí. uč. Reisenauerová D. J., [na okraji: Rozdělení tříd a předmětů] 2. sl. Klebetschka, 3. sl. Reisenauerová D. A., 4. sl. Buschek (posledně jmenovaná, která následkem propuštění dosavadní prozatímní pí. uč. Reisenauerové D. J. obsadila učitelské místo V. třídy, byla sem nově ustanovena), [na okraji: Nová učitelská síla] — narodila se 14. září 1881 v Rábu (Raab), navštěvovala tamtéž v Königswart a Hartmanitz obecnou školu, v Lobech [Laaben?] měšťanskou školu, poté v Praze c.k. učitelský ústav pro vzdělávání učitelek, kde roku 1900 nabyla vysvědčení dospělosti. Od 1. října 1900 byla prozatímní podučitelkou v Pettenu [na okraji: Prozatímní přidělení sl. Reisenauerové D. J.] a v listopadu 1902 se v Praze podrobila zkoušce učitelské způsobilosti pro obecné školy. S počátkem tohoto školního roku byla definitivně ustanovena učitelkou V. třídy pro dívčí obecnou školu ve Slavkově (Schlaggenwald). — Protože ředitel obecných škol Gustav Dolzauer byl povolán k zastoupení na zdejší chlapeckou školu, zůstala sl. Reisenauerová D. J. k prozatímní službě na ...

[LEVÁ STRANA — pokračování školního roku 1903/4]

... rozděleny: řed. Hahn: 1. tř. psaní, 2. tř. zeměpis a dějepis, 3. tř. vyučovací jazyk; sl. Goll: 1. a 2. tř. vyučovací jazyk, 1. a 3. tř. zeměpis a dějepis, 2. a 3. tř. psaní, 1., 2. a 3. tř. tělocvik, celkem 17 hodin; p. Fischer: 1. a 2. třída počty a měřictví, 1., 2. a 3. tř. kreslení od ruky, celkem 17 hodin; p. Michl: 1., 2. a 3. tř. přírodopis a přírodozpyt, počty ve 3. tř. a zpěv v 1., 2. a 3. tř., celkem 17 hodin.

V hodinách ručních prací obecné školy vyučovaly [na okraji: Rozdělení ručních prací] kromě industriální učitelky Schichtablové, která ve 3. a ve 4. třídě převzala jedno oddělení o 3 hodinách, slečny Klebetschka (1. odd. 4. tř.), Reisenauerová D. J. (4. tř. 2. odd.) a Reisenauerová D. A. (3. tř. 1. odd.). Na měšťanské škole vyučovala sl. Schichtablová ve 2. tř. (2. odd.) a ve 3. třídě (1. odd.) a slečna Schäffler v 1. tř. (2. odd.).

[na okraji: Jmeniny] Dne 4. října se školní mládež spolu s učitelským sborem zúčastnila bohoslužby konané u příležitosti jmenin Jeho Veličenstva císaře.

Když byl dne 18. října děkanský kostel po dokončené opravě slavnostně vysvěcen kanovníkem panem t. Bürgelem Manlikem [?], nemohla se sice školní mládež pro neobyčejně špatné počasí slavnosti zúčastnit, [na okraji: Vysvěcení děkanského kostela] učitelský sbor však byl přítomen mši, slavnostnímu kázání a velké mši (Hochamt) až do poté konané ...

[PRAVÁ STRANA — pokračování školního roku 1903/4]

... slavnostní mše, k níž byli přizváni ředitelé obou škol.

Podle sdělení c.k. okresní školní rady ze dne 30. října 1903 č. 5645 byl Jakob Gottlieb, rabín v Bečově (Petschau), [na okraji: Nový rabín] ustanoven učitelem náboženství pro mojžíšské děti zdejších škol. Tento uděluje stejně jako jeho předchůdce mojžíšskou výuku náboženství společně chlapcům a dívkám ve dvou týdenních hodinách každou středu v jedné z učeben dívčí školy.

Když byla dne 1. ledna 1904 zde zřízena městská spořitelna, byli oba školní ředitelé při ... [na okraji: Ředitelé do ředitelství spořitelny] Kraus a Hahn, kteří oba náleží obecnímu zastupitelstvu, od něj zvoleni do výboru a tímto do ředitelství spořitelny.

U příležitosti vánočních svátků a přelomu roku byla řada chudých školních dětí obdarována starostenským úřadem botami a úroky [na okraji: Nadace císaře Josefa] z Nadace císaře Josefa, posledně jmenované záležející ze 14 vkladních knížek po 6 K; takto poděleny byly tohoto roku žákyně: Ottilie Klarner 1. dív. ob. tř., Franziska Wäldert a Josefa Veit 2. dív. ob. tř., Barbara Donnert a Agnes Borkenstein 4. dív. ob. tř., Maria Abfalter a Anna Borkenstein 3. dív. ob. tř., Wilhelmine Berniau, Theresia Dörfl, Anna Rohm, Hermine Salomon 4. dív. ob. tř., Katharina Schmidt 3. dív. ob. tř. a Anna Lieser 3. L. dív. ob. tř.

Polévkový ústav zahájil i v tomto roce svou činnost dnem 1. prosince; tento je však navštěvován jen od 3 [na okraji: Polévkový ústav] ...