Das Jahr 1894 in der Chronik

Die Abschriften und Übersetzungen historischer Dokumente wurden mit Hilfe künstlicher Intelligenz erstellt und können Fehler beim Lesen alter Handschrift enthalten. Der Originalwortlaut ist beim Eintrag meist im ausklappbaren Abschnitt „Originalabschrift" verfügbar, gegebenenfalls direkt bei der angegebenen Quelle; falls Sie auf eine Ungenauigkeit stoßen, sind wir für einen Hinweis dankbar.

1894
Farní kronika 1836–1943 · děkan František Pötschner / kaplan Carl Pfannagl Quelle →
Ausschnitt aus dem Original der Chronik

Stránka farní kroniky Horního Slavkova (Schlaggenwaldu) popisuje události let 1894–1896: diakonské dílo a dary paramentů, přemístění sochy Bolestné Matky Boží, požár u farního kostela, obecní volby s novým starostou Friedrichem Schmidem, opravy kostelních věží, rozšíření a spory kolem nového hřbitova (včetně žádosti Židů o vlastní pohřební místo) a opětovné jednání o železniční trati do Slavkova.

Tato stránka farní kroniky Horního Slavkova (Schlaggenwaldu) zachycuje řadu událostí z let 1894 až 1896.

V roce 1894 činily příjmy z diakonského díla patrně 64 zlatých. Paní Naglová, choť ředitele, žijícího patrně ve Falknově (Falkenau), darovala vlastní rukou vyšívané antependium.

V roce 1895 dostaly diakonky pro spolek na výrobu paramentů nová nosná nebesa se čtyřmi nosnými tyčemi, které byly ze sbírky pořízeny za 4 zlaté.

Téhož roku 1895 byla stará socha Bolestné Matky Boží, jež se dosud nacházela na kruchtě, přemístěna a postavena na jiném, starším místě (podrobnosti jsou v přepisu nejisté).

V roce 1895 rovněž vyhořely poblíž farního kostela čtyři usedlosti. Popis průběhu požáru je na několika místech nečitelný, nicméně je zaznamenáno, že se podařilo něco zachránit, ačkoli oheň se rozšířil i k dalším domům.

Při obecní volbě v roce 1896 došlo k jistým nesrovnalostem, zejména při volbě do 3. volebního sboru. Starostou byl zvolen Friedrich Schmid. Radními byli zvoleni: pan Rosenmeisl (zahradník), pan D. (sklář, jméno není zcela čitelné), pan Schröck (kožešník) a pan Stengl (hospodář).

Rovněž v roce 1895 se řada farníků (přesný počet a okolnosti nejsou v textu čitelné) zúčastnila procesí do Lurd.

Již v roce 1894 byla věž farního kostela opatřena novou úpravou a pobita plechem; podobně byla opravena i další věž. V roce 1895 dostala nová věž novou úpravu a byla rovněž pobita plechem. Opravena byla i věž dalšího, blíže neurčeného kostela. Veškeré tyto práce byly hrazeny z vlastních prostředků.

V roce 1894 se začalo s pracemi na rozšíření nového hřbitova, a to na místě zvaném Glasenberg. Zmiňuje se jakási budova a menší kámen, jehož osud v souvislosti se sbírkou zůstává z přepisu nejasný. Na okraji je poznámka o schválení konzistoří v Praze ze dne 24. července 1895, číslo jednací Z.6826.

V roce 1895 byla nová část hřbitova dokončena a schválena děkanstvím; byla také postavena (bližší podrobnosti nejsou čitelné).

Dále se řeší otázka židovského pohřebiště: tehdejší židovská obec chtěla mít na jiném místě volné prostranství, kde by mohla pohřbívat své mrtvé. Tato žádost však byla děkanstvím zamítnuta. Mezi Židy panovaly určité neshody v tom, zda si přejí být pohřbíváni uvnitř hřbitovní zdi u kostela – zda se tak nakonec bude dít, zůstávalo v době psaní kroniky stále nerozhodnuto.

Dřívější i tehdejší Židé patřili k židovské (kultovní) obci v Petschau (Bečově); odtud měl být přivezen i chrámový předmět (patrně svitek či obdobná posvátná věc). Měli také mít vlastního rabína, avšak vzhledem k okolnostem se řada z nich stala konfesijně bez vyznání, takže v samotném Schlaggenwaldu žilo v té době i několik bezkonfesních rodin. Přesto si Židé nepřáli být pohřbeni na obecním hřbitově.

Nakonec se v roce 1895 znovu otevřela otázka železniční dráhy. Uváděné náklady byly: dráha Elbogen (Loket) – Schönwerth 100 000 zlatých, dráha Karlsbad (Karlovy Vary) – Marienbad (Mariánské Lázně) 200 000 zlatých, dráha do Schlaggenwaldu 80 000 zlatých, dále trasa přes pozemek Gabriela Haase 50 000 zlatých a úsek Schönfeld 60 000 zlatých, případně ještě další položky. Trasa byla následně zaměřena inženýry.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

[Farní kronika města Horní Slavkov (Schlaggenwald). Strany 358-359. Psáno německy kurentem. Na okrajích jsou poznámky s hesly tématu. Žádný nadpis roku, jen čísla stran nahoře; fotografie nejsou. Obsah spadá do let 1894-1895.]

=== LEVÁ STRANA (s. 358) ===

[okraj: Diakonské dílo] V roce 1894 činily příjmy z diakonského díla [?] 64 zl [?]. Paní Naglová, choť ředitele [?] ve Falknově (Falkenau), darovala vlastní rukou vyšívané antependium [?].

[okraj: Nové antependium / Nová nebesa] Roku 1895 dostaly diakonky [?] pro spolek pro paramenta nová nosná nebesa se 4 nosnými tyčemi a 4 zl. [?] pořídily ze sbírky.

[okraj: Socha Bolestné Matky Boží] Roku 1895 byla stará socha Bolestné Matky Boží, jež se nacházela na kruchtě, [?] přemístěna a postavena ve starém [?]. [?]

[okraj: Požár] Roku 1895 vyhořely u [?] farního kostela 4 roje [domů]. Tytéž byly [?] a chtěly [?]. [?] se podařilo zachránit. Také [?] oheň [?], že u domů [?] vznikl oheň [?].

[okraj: Volba obce] V roce 1896 se při [?] objevily [nesrovnalosti] [?]. Při volbě do 3. volebního sboru [?] z výboru [?]. Za starostu byl zvolen [?] Friedrich Schmid, za radního [?] města. Za radní byli zvoleni: p. Rosenmeisl (zahradník [?]), p. D. [?] (sklář [?]), p. Schröck (kožešník [?]) a p. Stengl (hospodář [?]).

[okraj: Exkomunikace] Také v roce 1895 [?] mnozí [?] procesí do Lurd a [?].

[okraj: Opravy věže] Již v roce 1894 byla věž farního kostela [?] novým [?], jakož i [?] věž [?] a plechem pobita [?] a opravena; v roce 1895 [?] novou [?] a plechem pobita. Také věž [?] kostela [?]. To vše vyžádalo [?] vlastní náklady.

=== PRAVÁ STRANA (s. 359) ===

[Pokračování, s. 359] V roce 1894 se začalo s pracemi na [?] nového hřbitova. [okraj: Rozšířený hřbitov] Místo [?] tzv. Glasenberg [?]. Tato budova [?]; přesto [?] menší kámen [?]. Sbírka však [?] menší kámen [?]. [okraj, kolmá pozn.: cons. Praha 24/7 1895 Z.6826]

Roku 1895 byla nová část dokončena a [?] od děkanství [?]. [?] [?]. Postavena [?] [?].

[okraj: Židé chtěli [?] na volném prostranství [?]] [?] avšak měla velkou nevýhodu [?]; tehdejší Židé [?] cht[ě]li na jiném místě [?] mít, kde by [?] své mrtvé pohřbívat mohli. [?] avšak [?] [?] od děkanství zamítnuta. [?] [?] [?] mezi Židy [?] [?], že [?] [?] [?]. [okraj: Proč to Židé chtěli] [?] avšak, že Židé [?] uvnitř [?] zdi [?] kostela pohřbíváni být [?]. Zda se budou [?] pohřbívat, je dosud [?] nerozhodnuto.

Dřívější Židé patřili a patří dosud k [?] kultovní obci v Petschau (Bečov); odtud měl být chrámový [?] [?] přivezen. Také měli [?] Židé své vlastní [?]. Avšak ti [?] svým [?] [?] [?] tak konfesijně bez vyznání jsou, že nyní [?] Schlaggenwald [?] některé bezkonfesní rodiny má. A přesto se Židé [?] nechtěli na [?] hřbitově pohřbít nechat.

[okraj: Otázka dráhy] V roce 1895 přišla opět otázka dráhy do pohybu. Ze stran [?] činí dráha Elbogen (Loket)-Schönwerth 100.000 zl, dráha Karlsbad (Karlovy Vary)-Marienbad (Mariánské Lázně) 200.000 zl, dráha Schlaggenwald 80.000 zl, Gabriel Haas [?] 50.000 zl, Schönfeld 60.000 zl a ještě některé [?]. [?] byla [?] [?] inženýry zaměřena [vyměřena].