Rok 1894 v kronice

Přepisy a překlady historických dokumentů jsou pořízené s pomocí umělé inteligence a mohou obsahovat chyby ve čtení starého rukopisu. Původní znění bývá u zápisu dostupné v rozbalovací části „původní přepis", případně přímo u uvedeného pramene; narazíte-li na nepřesnost, budeme rádi za upozornění.

1894
Farní kronika 1836–1943 · děkan František Pötschner / kaplan Carl Pfannagl zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Stránka farní kroniky Horního Slavkova (Schlaggenwaldu) popisuje události let 1894–1896: diakonské dílo a dary paramentů, přemístění sochy Bolestné Matky Boží, požár u farního kostela, obecní volby s novým starostou Friedrichem Schmidem, opravy kostelních věží, rozšíření a spory kolem nového hřbitova (včetně žádosti Židů o vlastní pohřební místo) a opětovné jednání o železniční trati do Slavkova.

Tato stránka farní kroniky Horního Slavkova (Schlaggenwaldu) zachycuje řadu událostí z let 1894 až 1896.

V roce 1894 činily příjmy z diakonského díla patrně 64 zlatých. Paní Naglová, choť ředitele, žijícího patrně ve Falknově (Falkenau), darovala vlastní rukou vyšívané antependium.

V roce 1895 dostaly diakonky pro spolek na výrobu paramentů nová nosná nebesa se čtyřmi nosnými tyčemi, které byly ze sbírky pořízeny za 4 zlaté.

Téhož roku 1895 byla stará socha Bolestné Matky Boží, jež se dosud nacházela na kruchtě, přemístěna a postavena na jiném, starším místě (podrobnosti jsou v přepisu nejisté).

V roce 1895 rovněž vyhořely poblíž farního kostela čtyři usedlosti. Popis průběhu požáru je na několika místech nečitelný, nicméně je zaznamenáno, že se podařilo něco zachránit, ačkoli oheň se rozšířil i k dalším domům.

Při obecní volbě v roce 1896 došlo k jistým nesrovnalostem, zejména při volbě do 3. volebního sboru. Starostou byl zvolen Friedrich Schmid. Radními byli zvoleni: pan Rosenmeisl (zahradník), pan D. (sklář, jméno není zcela čitelné), pan Schröck (kožešník) a pan Stengl (hospodář).

Rovněž v roce 1895 se řada farníků (přesný počet a okolnosti nejsou v textu čitelné) zúčastnila procesí do Lurd.

Již v roce 1894 byla věž farního kostela opatřena novou úpravou a pobita plechem; podobně byla opravena i další věž. V roce 1895 dostala nová věž novou úpravu a byla rovněž pobita plechem. Opravena byla i věž dalšího, blíže neurčeného kostela. Veškeré tyto práce byly hrazeny z vlastních prostředků.

V roce 1894 se začalo s pracemi na rozšíření nového hřbitova, a to na místě zvaném Glasenberg. Zmiňuje se jakási budova a menší kámen, jehož osud v souvislosti se sbírkou zůstává z přepisu nejasný. Na okraji je poznámka o schválení konzistoří v Praze ze dne 24. července 1895, číslo jednací Z.6826.

V roce 1895 byla nová část hřbitova dokončena a schválena děkanstvím; byla také postavena (bližší podrobnosti nejsou čitelné).

Dále se řeší otázka židovského pohřebiště: tehdejší židovská obec chtěla mít na jiném místě volné prostranství, kde by mohla pohřbívat své mrtvé. Tato žádost však byla děkanstvím zamítnuta. Mezi Židy panovaly určité neshody v tom, zda si přejí být pohřbíváni uvnitř hřbitovní zdi u kostela – zda se tak nakonec bude dít, zůstávalo v době psaní kroniky stále nerozhodnuto.

Dřívější i tehdejší Židé patřili k židovské (kultovní) obci v Petschau (Bečově); odtud měl být přivezen i chrámový předmět (patrně svitek či obdobná posvátná věc). Měli také mít vlastního rabína, avšak vzhledem k okolnostem se řada z nich stala konfesijně bez vyznání, takže v samotném Schlaggenwaldu žilo v té době i několik bezkonfesních rodin. Přesto si Židé nepřáli být pohřbeni na obecním hřbitově.

Nakonec se v roce 1895 znovu otevřela otázka železniční dráhy. Uváděné náklady byly: dráha Elbogen (Loket) – Schönwerth 100 000 zlatých, dráha Karlsbad (Karlovy Vary) – Marienbad (Mariánské Lázně) 200 000 zlatých, dráha do Schlaggenwaldu 80 000 zlatých, dále trasa přes pozemek Gabriela Haase 50 000 zlatých a úsek Schönfeld 60 000 zlatých, případně ještě další položky. Trasa byla následně zaměřena inženýry.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

[Farní kronika města Horní Slavkov (Schlaggenwald). Strany 358-359. Psáno německy kurentem. Na okrajích jsou poznámky s hesly tématu. Žádný nadpis roku, jen čísla stran nahoře; fotografie nejsou. Obsah spadá do let 1894-1895.]

=== LEVÁ STRANA (s. 358) ===

[okraj: Diakonské dílo] V roce 1894 činily příjmy z diakonského díla [?] 64 zl [?]. Paní Naglová, choť ředitele [?] ve Falknově (Falkenau), darovala vlastní rukou vyšívané antependium [?].

[okraj: Nové antependium / Nová nebesa] Roku 1895 dostaly diakonky [?] pro spolek pro paramenta nová nosná nebesa se 4 nosnými tyčemi a 4 zl. [?] pořídily ze sbírky.

[okraj: Socha Bolestné Matky Boží] Roku 1895 byla stará socha Bolestné Matky Boží, jež se nacházela na kruchtě, [?] přemístěna a postavena ve starém [?]. [?]

[okraj: Požár] Roku 1895 vyhořely u [?] farního kostela 4 roje [domů]. Tytéž byly [?] a chtěly [?]. [?] se podařilo zachránit. Také [?] oheň [?], že u domů [?] vznikl oheň [?].

[okraj: Volba obce] V roce 1896 se při [?] objevily [nesrovnalosti] [?]. Při volbě do 3. volebního sboru [?] z výboru [?]. Za starostu byl zvolen [?] Friedrich Schmid, za radního [?] města. Za radní byli zvoleni: p. Rosenmeisl (zahradník [?]), p. D. [?] (sklář [?]), p. Schröck (kožešník [?]) a p. Stengl (hospodář [?]).

[okraj: Exkomunikace] Také v roce 1895 [?] mnozí [?] procesí do Lurd a [?].

[okraj: Opravy věže] Již v roce 1894 byla věž farního kostela [?] novým [?], jakož i [?] věž [?] a plechem pobita [?] a opravena; v roce 1895 [?] novou [?] a plechem pobita. Také věž [?] kostela [?]. To vše vyžádalo [?] vlastní náklady.

=== PRAVÁ STRANA (s. 359) ===

[Pokračování, s. 359] V roce 1894 se začalo s pracemi na [?] nového hřbitova. [okraj: Rozšířený hřbitov] Místo [?] tzv. Glasenberg [?]. Tato budova [?]; přesto [?] menší kámen [?]. Sbírka však [?] menší kámen [?]. [okraj, kolmá pozn.: cons. Praha 24/7 1895 Z.6826]

Roku 1895 byla nová část dokončena a [?] od děkanství [?]. [?] [?]. Postavena [?] [?].

[okraj: Židé chtěli [?] na volném prostranství [?]] [?] avšak měla velkou nevýhodu [?]; tehdejší Židé [?] cht[ě]li na jiném místě [?] mít, kde by [?] své mrtvé pohřbívat mohli. [?] avšak [?] [?] od děkanství zamítnuta. [?] [?] [?] mezi Židy [?] [?], že [?] [?] [?]. [okraj: Proč to Židé chtěli] [?] avšak, že Židé [?] uvnitř [?] zdi [?] kostela pohřbíváni být [?]. Zda se budou [?] pohřbívat, je dosud [?] nerozhodnuto.

Dřívější Židé patřili a patří dosud k [?] kultovní obci v Petschau (Bečov); odtud měl být chrámový [?] [?] přivezen. Také měli [?] Židé své vlastní [?]. Avšak ti [?] svým [?] [?] [?] tak konfesijně bez vyznání jsou, že nyní [?] Schlaggenwald [?] některé bezkonfesní rodiny má. A přesto se Židé [?] nechtěli na [?] hřbitově pohřbít nechat.

[okraj: Otázka dráhy] V roce 1895 přišla opět otázka dráhy do pohybu. Ze stran [?] činí dráha Elbogen (Loket)-Schönwerth 100.000 zl, dráha Karlsbad (Karlovy Vary)-Marienbad (Mariánské Lázně) 200.000 zl, dráha Schlaggenwald 80.000 zl, Gabriel Haas [?] 50.000 zl, Schönfeld 60.000 zl a ještě některé [?]. [?] byla [?] [?] inženýry zaměřena [vyměřena].