Fotografie z kroniky
Stránka obsahuje pouze fotografii – panoramatický pohled na Horní Slavkov (Schlaggenwald) s kostelními věžemi, loukami v popředí a kopci v pozadí. Žádný další textový obsah stránka nenese.
Tato strana kroniky obsahuje pouze fotografii: panoramatický pohled na město Horní Slavkov (Schlaggenwald). Na snímku jsou vidět kostelní věže, v popředí louky a v pozadí kopce. Žádný doprovodný text se ke stránce nedochoval.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
Úvodní list pamětní knihy horního města Slavkov, založené roku 1878, s titulní stranou, seznamem kronikářů a dosazenou fotografií Adolfa Hitlera z pozdější doby. Následuje opis guberniálního dekretu z roku 1835 o vedení obecních kronik a poté první věcný zápis: stav cest kolem Slavkova před rokem 1846, úmluva o stavbě lepší cesty z téhož roku, povodňové škody a obnova cest v letech 1846–1847, přehled tehdejších soukromých dolů a kutacích děl, vyhlášení ústavy a zřízení národní gardy v roce 1848, vyúčtování nákladů na oslavu národní gardy a útržkovité, silně vybledlé vyprávění o návštěvě císaře Františka v Karlových Varech v roce 1842.
Pamětní kniha královského horního města Slavkov (Schlaggenwald) byla založena v roce 1878 jako první svazek. Na titulním listě, psaném ozdobným písmem s emblémem zkřížených hornických kladívek, je uveden název: „Pamětní kniha královského horního města Horní Slavkov. Založena v roce 1878. Svazek I." Pod titulem je rukopisná poznámka zakladatele a prvního písaře knihy, Franze Antona Otta, tehdejšího městského praktikanta, a otisk fialového oválného razítka města s nápisem „Majetek města Horní Slavkov".
Na rubu titulního listu je tužkou zapsán seznam kronikářů, kteří knihu postupně vedli:
- 1878: učitel měšťanské školy Willibald Kraus,
- 1912–1923: ředitel měšťanské školy Johann Hahn,
- od 1924: městský úředník Anton Hofmann.
Na jednom z dalších listů byla později nalepena celostránková fotografie Adolfa Hitlera v uniformě (přes obličej je otištěno městské razítko), doplněná citátem z jeho projevu v říšském sněmu: „Nade všemi námi stojí veliký rozkaz: Ve službě svého národa musíš splnit svou povinnost." Tato fotografie s citátem zjevně nesouvisí s prvotním založením knihy roku 1878, ale byla do ní vlepena později.
Dále následuje opis guberniálního dekretu ze dne 31. srpna 1835, č. 5952, který upravoval vedení pamětních knih a kronik. Text dekretu je v přepisu jen částečně čitelný (vybledlé kurentní písmo), obsahově z něj však plyne, že:
- pamětní a časové knihy neboli kroniky mají velkou vnitřní hodnotu, a to nejen dějepisnou,
- od 1. ledna 1836 měla být v každé městské a tržní obci i na farách založena taková kniha a vedena pod dohledem příslušného úřadu, přičemž bylo možné ji vést i latinsky,
- k vedení kroniky měl být zvolen vhodný a způsobilý muž,
- kronika byla vlastnictvím dané obce či duchovní korporace a měla se uchovávat na příslušném úřadě; při odchodu kronikáře se předávala nástupci,
- záznamy měly být psány na trvanlivém papíře trvanlivým černým inkoustem, aby se co nejméně poškozovaly,
- kronikář měl zaznamenávat vše pozoruhodné týkající se obce – zvláštní události, změny ve stavbách a obecním majetku, pozoruhodné budovy, požáry, významné osoby a jejich úmrtí, školní záležitosti, pojištění proti nehodám a podobně,
- svazky kroniky měly mít podle úředních pokynů 300 až 350 listů a po zaplnění se měly ukládat k trvalému uchování.
Vlastní vyprávění kroniky pak začíná popisem dopravních poměrů před rokem 1846. Slavkov tehdy neměl dobré spojení se sousedními městy a byl s nimi spojen jen špatnými povozovými cestami. Zvláště důležitá byla cesta do Lokte, po níž se dopravoval veškerý obchod s rudou do Slavkova; ta byla ale na mnoha místech tak poškozená, že přísun zboží byl pro vozy téměř nemožný a bylo nutné objíždět přes ještě horší, nezpevněné cesty. Udržování cesty místními silami bylo spojeno s trvalými obtížemi a výlohami, a tak panovalo všeobecné přání získat lepší cestu. Toto přání se splnilo, když dne 28. července 1846 byla podepsána úmluva o zlepšení cesty (na okraji poznamenáno: „Úmluva 28. července 1846").
Následuje zápis o vodní stavbě: cesta vedoucí od Lokte přes Slavkov a Krásno do Sokolova (Falknov) byla zpustošena povodní, poškozen byl i most na loketské cestě u Slavkova, což si vyžádalo značné náklady. K pokrytí nákladů na mosty bylo ve Slavkově vybíráno mýtné. V září roku 1847 pak proběhla obnova cesty poškozené povodní (Hochwasser), přičemž náklady na opravu nesli poplatníci.
Zmiňuje se také, že dřívější pisatel kroniky, tehdejší purkmistr a starosta Kryštof (Christoph) Unger, vedl knihu po řadu let, avšak v posledních letech svého působení ji zanedbával.
Dále se zápis věnuje hornictví. V roce 1847 dal c. k. báňský praktikant pan Pech v Krásně pracovat v jednom z důlních objektů. Kromě větších dolů bylo provozováno i více takzvaných kutacích děl (Schürzwerke), z nichž kronika uvádí:
- Paulova štola (Paule-Zeche),
- Hoffnungs-štola (štola Naděje),
- Führungs- a Antonínova štola (Antoni-Zeche), kutíř Pech,
- Karolínina štola (Caroli-Zeche), kutíř Unger,
- Evangelistova štola (Evangelitæ-Zeche), kutíř Grosser,
- štola sv. Trojice (Dreieinigkeits-Zeche), kutíř Anton Langhammer,
- štola s kutířem Lindnerem,
- Tříkrálová štola (Drei-Königs-Zeche).
Uvádí se také, že těžařské šachty (Gewerken) měly vlastní důlní pole a dědičnou šachtu (Erbschacht) č. 13. V roce 1847 kutání dále stoupalo oproti předchozímu roku; mzda kutíře činila 25 až 30 zlatých, cín (Korn) se pohyboval kolem 6 zlatých. V září 1848 se v souvislosti s kutáním objevuje další, hůře čitelná zmínka.
Dne 19. března 1848 byla vyhlášena ústava (konstituce) a oznámena měšťanstvu. V souvislosti s tím byla z pověření zřízena národní garda, k níž se připojilo i řádné ostrostřelectvo ve městě a která byla ve Slavkově přijata s nadšením.
Zápis dále popisuje obchodní život téhož roku: ačkoli se zdálo, že obchodní ruch chybí, ve skutečnosti byly obchody v tomto roce čilé, byť peněz bylo málo. Ceny (například za kus chleba) v průběhu roku stouply o 1, 2, 3, 5 až 20 krejcarů.
Dne 4. srpna 1848 byla zahájena stavba nového mostu u jezu mlýna. Dne 15. října 1848 je zaznamenána událost týkající se řady těžařských štol a kutířů.
K 15. říjnu 1848 se váže i výkaz nákladů na obecní oslavu pro město Slavkov a národní gardu při příležitosti 4., 5. a 6. setniny (kompanie) národní gardy, který sepsal Andreas Zech. Vyúčtování zahrnovalo mimo jiné:
1. 8½ libry řepkového oleje po 42 krejcarech — 5 zlatých 47 krejcarů,
2. 4 libry oleje (Unger) po 48 krejcarech — 3 zlaté 12 krejcarů,
3. pivo pro muzikanty — 6 zlatých 54 krejcarů,
4. další položka — 2 zlaté 50 krejcarů,
5. pivo pro národní gardu, celkem 728 sklenic po 6 krejcarech — 72 zlatých 48 krejcarů.
Celková suma činila 91 zlatých 31 krejcarů. Vyúčtování je datováno „Slavkov dne 21. října 1848" a podepsáno Andreasem Zechem.
Dále se zmiňuje slavkovská národní obrana se setninami čítajícími asi 560 mužů, purkmistr Zandock a povodňová škoda, s níž souviselo poškození nějakého stroje (Maschine).
Poslední část této části zápisu se týká roku 1842, kdy se císař František spolu s císařovnou Marií odebral do Karlových Varů (a rovněž do Vídně). Text pokračuje vyprávěním o této návštěvě: zmiňuje se, jak byl císař očekáván, jeho příjezd a rozhodnutí učinit opatření ohledně spojení mostu ve Slavkově a strojů z Karlových Varů. Dále je řeč o vodovodním zařízení, mostě, který byl při té příležitosti jen málo otřesen, a o obavách a zvěstech, které s tím souvisely. Zmiňuje se také trvalé stoupání (patrně vodní hladiny nebo důlních prací) a starosti s tím spojené, i práce probíhající stále hlouběji ve štolách.
Poslední dochovaný úsek této části vyprávění je již jen útržkovitý a silně vybledlý: opakují se v něm motivy vody, mostu, hor, císaře a dolů (Gruben), aniž by bylo možné z přepisu rekonstruovat souvislý smysl.
Vyprávění o návštěvě císaře v dole pokračuje popisem obtížné, úzké skalní stezky, po níž se scházelo do podzemí. Chyběla prý i vhodná opora, o niž by se bylo možné při sestupu opřít. Pevným krokem šel báňský hejtman, kutíř hrabě Andreas, s důlním kahanem v ruce; císař tak mohl sestupovat i bez pevného doprovodu, jen se šátkem. Když společnost vystoupila do velké důlní síně a prošla dál, až kahan v dálce téměř zmizel z dohledu, necítil se císař v podzemí zcela jistě, a tak se s kahanem vrátili zpět a ještě prošli kus velké chodby. Po prohlídce dolu a jeho zařízení (stroje) se výprava vrátila zpět ke společnosti, neboť císař byl již unaven a nevěděl přesně, kam se v podzemí vlastně dostali.
V dubnu roku 1848 dal langhajer Georg Pernell (Zech) v komoře u šachty postavit zeď. V té době došlo při ražbě hlavní štoly (Oberstollen) ke značnému poklesu terénu, a proto musela být zděná stavba kvůli tomuto poklesu postavena přímo na hlavní úvodní chodbě.
V roce 1848 byly c. k. báňským úřadem upraveny a nově stanoveny platy magistrátních úředníků a kutířů takto:
- první přísežný radní celkem 700 zlatých,
- druhý radní (Rathalter) 400 zlatých,
- obecní pokladník (Gemeindekassier) 350 zlatých,
- první langhajer 300 zlatých,
- druhý 250 zlatých,
- třetí 200 zlatých,
- důlní stavěč (Grubensteiger) 150 zlatých,
- dva policejní strážníci po 72 zlatých,
- (další položka) po 20 zlatých,
- první kutíř Michael Zischer 147 zlatých 29 krejcarů,
- druhý kutíř Josef Pernll 136 zlatých 47 ½ krejcaru,
- třetí kutíř Rudolf Grosser 127 zlatých 81 krejcarů.
Je politováníhodnou skutečností, že po dlouhou dobu nebyla obcí vedena žádná pamětní kniha (Gedenkbuch). Poslední z nich, protože obsahovala jen zápisy týkající se pozemkového majetku, přešla při zřízení pozemkových knih na pozemkový úřad v Lokti (Elbogen) a nachází se prý stále tam. Před lety se sice tehdejší zdejší purkmistr, nynější c. k. okresní hejtman pan Kreis, zabýval myšlenkou pořídit kroniku, nedostal se však dále než k jejímu počátku. Později se věci znovu ujal pisatel těchto řádků, ředitel měšťanské školy Johann Hahn, který podrobně procházel protokoly ze zasedání obecního zastupitelstva z let 1883 až do současnosti.
Na zasedání dne 25. dubna 1912 byl podán návrh na vytvoření kroniky a zvolen výbor, sestávající z ředitele Hahna a pánů Georga Lacknera, Johanna Schenka, Franze Siarta a Josefa Hahna, který měl opatřit potřebný materiál. Pod předsednictvím ředitele Hahna se konala čtyři zasedání tohoto výboru a nashromážděná látka byla z předložených výpisů z protokolů zpracována do jednotlivých kapitol – tak vznikla pamětní kniha týkající se let 1883 až do současnosti. Vzhledem k dlouhému období, v němž se nečinily vůbec žádné zápisy, si ovšem kronika nemůže činit nárok na úplnost. Nadále má však být vedena co nejsvědomitěji. Na závěr se ukazuje, že další zápisy pod vedením výše zmíněného pisatele bude obstarávat městský slavnostní úředník (Festbeamter) Josef Brahse. – Slavkov, dne 20. července 1912.
Následují letopisné záznamy jednotlivých let:
1846 byla postavena silnice z Lokte (Elbogen) do Slavkova.
1849–1850 zde bylo ubytováno rakousko-italské vojsko, a to od pluku Wimpffen, protože tento pluk nebyl nasazen proti povstaleckému hnutí v Uhrách.
1854 nastala velká drahota: kus žita stál asi 5 zlatých 20 krejcarů, strych obilí 8 zlatých, strych brambor 4 zlaté; ceny brambor byly obzvlášť vysoké. Libra hovězího nebo skopového masa stála 12 krejcarů, libra vepřového 18 krejcarů, libra telecího 13 krejcarů, libra másla 30 krejcarů.
V roce 1856 byla postavena nová budova špitálu, která nyní slouží jako škola.
1857, dne 6. ledna, vyhořel Faulhof. Byla postavena přádelna (Spinnfabrik) a domy Rathgeber a Hötzl.
1859 zemřel farář Scharnagl.
1861 zemřel farář Kreh.
1862 byl na náměstí (Ringu) postaven střelecký dům (Schützenhaus); tento takzvaný střelecký dům je nyní přestavován na školu. Farář Walter byl přeložen do Pavlova Studence (Paulesbrunn), jeho nástupcem se stal Ferdinand Köhler z Chebu. Anton Kohl, narozený 14. prosince 1837 ve Slavkově, kde působil jako písař (Geschäftsschreiber), zemřel 9. června.
1863 se staví okresní silnice přes Schall až do Englthalu (Anglické údolí).
1865 bylo zastaveno erární (státní) hornictví, zdejší báňský úřednický post byl zrušen, stejně jako císařský lesní úřad (Forstamt).
1866 táhlo Slavkovem na zpátečním pochodu pruské vojsko; pohoštění za 1408 (zlatých?) bylo hrazeno z příjmů, které byly následně použity na pořízení velké hasičské stříkačky č. 1. Přádelna Reichenbach v té době přestala pracovat (stojí).
1867 přestalo se vést společné účetnictví (společný účetní úřad).
1868, 5. března, bylo založeno hasičské sbor, prvním velitelem sboru se stal Gröber.
1869, 1. srpna, došlo ke zničení telegrafního aparátu. Mýtné v Lobzích bylo zrušeno.
1871 byl Schwaller po dobu trvání spojeného starostenství Krásna (Schönfeld) k obci připočten na 6 let. Dne 28. května se konalo svěcení hasičské zbrojnice.
1872 došlo k založení vodárenského družstva. Auerbach a Weigl převzali továrnu na knoflíky a provozovali v ní rovněž tkalcovství (soukenictví). Dne 3. srpna znovu vyhořely domy č. 96 a 97 (Allmenhäuser).
1873 se konalo vysvěcení a otevření staré měšťanské školy umístěné u kostela.
1874 koupil Thomas továrnu od Marbacha a Weigla. Dne 14. září se konalo položení základního kamene plovárny (lázní).
1877 koupil Schwaller dům spořitelny, obytný dům u kostela, za 20 000 zlatých.
1879 znovu vyhořel hostinec na Wiesenthalu.
1880, dne 7. března, znovu vyhořela cukrovarnická továrna. Dne 1. října byla otevřena mateřská škola (Kindergarten).
1881 převzali Weiß a Bach tkalcovnu (soukenictví) od Thomase a zařídili v ní novou továrnu na knoflíky.
1883 bylo na zasedání obecního zastupitelstva ze dne 13. srpna usneseno přestavět starý hřbitov u kostela a přivést horní polovinu vodovodního potrubí do lepšího stavu. Dne 20. ledna zemřel pan Heinrich Hödl, jemuž obec vděčí za založení měšťanské a mateřské školy, spojených pod Josefovou nadací. Na zasedání ze dne 27. ledna byl jednomyslně přijat návrh místní školní rady zřídit novou měšťanskou školu pro chlapce (Knabenbürgerschule).
1884 bylo na zasedání ze dne 7. dubna schváleno povolení k lomu (Steinbruch) s ohledem na Müllingovu nadaci; na zasedání ze dne 13. ledna bylo jednáno o zřízení nové měšťanské školy. Dne 16. září vypukl požár u Zimmera v horní polovině obce. V říjnu byl založen válečnický spolek (Kriegerverein).
1885 byl na zasedání ze dne 11. března zvolen starostou (Stadtrichter) Fr. Josef Freisleben; na témže zasedání bylo usneseno přistoupit k úpravě hřbitova. Zemřel zdejší lékárník Speltacher Schauka. Rosenthal a Schwarz koupili továrnu od Weiße a Bacha a provozovali ji dále jen jako továrnu na knoflíky.
1886 byl starostou (Bürgermeister) zvolen Heinrich Schmidt. Dosavadní řídící učitel Johann Nagel byl jmenován c. k. okresním školním inspektorem pro okresy Falknov (Sokolov) a Loket. Novým řídícím učitelem se stal dosavadní učitel Weigl Schiffer.
1887 bylo na zasedání obecního zastupitelstva ze dne 3. února usneseno přestavět budovu okrskového soudu na školní budovu, neboť při novém sčítání lidu byla zjištěna potřeba nové školy pro 2500 obyvatel. Na zasedání ze dne 18. července byl Fr. Freisleben opět zvolen starostou (Stadtrichter); pan Hofner, dosud činný ve Wildsteinu (Skalná), byl ustanoven městským úředníkem. Také na měšťanské škole došlo k opatřením.
...(pokračování zápisu z předchozí strany, patrně o zřízení školy). Byla otevřena měšťanská škola a zřízena nová chlapecká škola. Dosavadní budova chlapecké měšťanské školy byla přenechána firmě Zweig, Frankfurter & Co. ke zřízení továrny na perleťové knoflíky (Perlmutterknopffabrik). Na zasedání obecního zastupitelstva ze dne 15. prosince bylo usneseno provést rozšíření hřbitova. Byla vyhotovena zakládací listina týkající se nadace Johanna Christofa Karla Weigla pro vydržování školy.
1888 bylo na zasedání ze dne 27. března usneseno přivést starou zahradní budovu k novému užití. Pozemek byl věnován ve prospěch mateřské školy. Hostinec byl proti malé úhradě přenechán panu Freiweisovi. Obecní zastupitelstvo převzalo budovu opatrovny s ohledem na Johannovu měšťanskou školní nadaci. V létě se konalo slavnostní shromáždění válečnického spolku.
1889 byl znovu upraven hřbitov. Na místo dosavadního pokladníka Johanna Littnera, jenž zemřel, byl s ročním platem 300 zlatých zvolen dosavadní továrník Albert Neidhart. Na novém úseku za tržištěm bylo zřízeno hřiště pro kuželky (Kegelstatt). V létě se konalo svěcení praporu hasičského sboru.
Dne 3. srpna (1889) zemřel zdejší starosta Wenzl Feißl. Na zasedání ze dne 12. srpna byl dosavadní administrátor farnosti sv. Jiří navržen jako farář. Dne 8. ledna vypukl požár plovárny (lázní). U Adolfa Hödla byl nově zřízený vodovod u Rotner Hof napojen na městský vodovod; na zasedání ze dne 16. ledna byl obci schválen dnešní vodovod.
1890 zemřel pan Gustav Keylwerth, c. k. poštmistr a dlouholetý člen obecního zastupitelstva a městské rady. Mateřská škola měla být brzy znovu otevřena; budovu, kterou dosud užívala, obec přenechala, a nově se zakoupilo v Mariánských Lázních zařízení pro stavbu silnic. Dne 15. listopadu vypukl požár domu Espen v továrně na perleťové knoflíky. 24. listopadu se konala valná hromada spořitelní pokladny; perleťář Wilhelm Koch při této události zahynul.
1891 bylo s firmou Haas & Czjzek dosaženo dohody, že bude obci ročně poskytovat příspěvek 150 zlatých na stavbu kostela, a to za zřízení opěrné zdi (Stützpfeiler) u kostelní zdi u farního dvora (Pfarrhof).
1892, 1. ledna, vypukl požár v majetku pana Aloise Mertla. Řešila se také otázka přechodu továrny (patrně týkající se odběru hlíny pro cihelnu), která byla pro obec i pro továrnu záležitostí velkého významu. V souvislosti s tím, podobně jako v roce 1890 v souvislosti se sčítáním lidu, vznikla částka 837 zlatých; jako stavitel povolené stavby byl navržen pan Hoyer. Zemřel dosavadní administrátor pan Kajetan Hildebrand, stejně jako zahradník Georg Wohl, který obci zanechal několik obrazů; na jeho hrob byl v obci postaven kříž. Dne 27. června se konala primice. Kaplan Neidhart byl jmenován zámeckým kaplanem v Hallingu, jeho nástupcem se stal dosavadní kaplan Josef Schindler. Na místo zemřelého učitele Agathona Schmalze byl jmenován pan Krautberger. Začátkem září nastoupil úřad pan farář Hoyer, kterého obecní zastupitelstvo a spolky slavnostně přivítaly.
V létě (patrně 1893) nastala opět velká povodeň.
1894 nastoupil po odchodu Hoyera na jeho místo ve farním úřadě Fr. Cz. Postl. Obec upsala 80 000 zlatých kmenového kapitálu na stavbu školy. Na zasedání ze dne 16. května bylo usneseno přistoupit k nové úpravě potoka (patrně Mühlbach). Obec dále doplatila 3200 zlatých jako příplatek na přístavbu špitálního kostela.
1895 zemřel Josef Neidhart, dlouholetý člen obecního zastupitelstva a městské rady. Spořitelní a záložní spolek věnoval obci nový pětiramenný lustr jako svůj poslední dar. Bylo usneseno zavést nové číslování domů. V srpnu bylo cosi nově otevřeno. Dne 7. září zemřel Johann Otto, dlouholetý obecní funkcionář. Dne 8. října došlo k požáru za městem. Pro odběratele v Leutenbachu byla zřízena nová sbírka (patrně vodní).
1896 byl továrník Josef Schmieger ve Cvodavě (Zwodau), zdejší rodák, bohužel zastřelen nešťastnou náhodou. Jeho nástupcem na místě v podniku byl jmenován Franz Schmieger. Dne 1. října zemřel v Plané dřívější dlouholetý starosta, zdejší rodák Vogel, krátce po dovršení 85 let. Vlastníci špitálního kostela byli již dříve vyzváni, aby uhradili potřebný příplatek. Škola byla rozdělena na dvě části – chlapeckou obecnou a měšťanskou školu a dívčí obecnou a měšťanskou školu. Ředitelem dívčí školy byl jmenován dosavadní řídící učitel Michael Lanzendörfer ze Sokolova (Falknov).
1897 bylo dne 16. března zřízeno místo Josefa Tessla jako písaře. Dne 12. června zemřel dosavadní obecní tajemník. Byla podána petice proti zaváděným jazykovým nařízením (Sprachenverordnungen) vyšším úřadům. Kvůli rozšířené agendě obec zřídila pracovní výbor. Dosavadní školní systém byl rozšířen ze 3 na 4 školní třídy. Na zasedání obecního zastupitelstva ze dne 3. srpna byl pan farář Prahse zvolen obecním zastupitelem. Na zasedání ze dne 14. ledna se obec usnesla přistoupit ke spojenému (patrně účetnímu či správnímu) svazku.
1898 bylo založeno nemocenské (penzijní) a podpůrné pokladna pro živnostníky a dělníky (spolu se Živnostenským a dělnickým spolkem) a zřízena nemocenská pokladna firmy Haas & Czjzek. Po úmrtí starosty bylo rozhodnuto o stavbě školy a jejím dokončení do 1. května. Na zasedání ze dne 2. září obec usnesla provést zimní svoz kamene z lomu (Steinbruch).
Na okraji je poznamenáno, že část soch a registratura byly prodány pile (Sägefabrik) v Nejdku (Neudek).
1899 Konalo se ustavení válečnického spolku (Kriegerverein). Po úmrtí obecního tajemníka Große, jenž vedl obecní agendu s velkou pečlivostí, zemřel také pan farář Wenzl. Pánové Hans Czjzek a Georg Haas byli při novém sčítání lidu zvoleni za městské zastupitele (proti panu z domu č. 14, jehož jméno se v zápisu nedochovalo čitelně). Na počátku října učiněn první krok ke stavbě železnice. Na zasedání obecního zastupitelstva ze dne 28. listopadu byla záležitost založení městské spořitelny svěřena panu inženýru Hoyerovi. Došlo také k založení městského muzea, jehož zakladatelská role je v zápisu spojována se jménem Krans, byť příslušná pasáž je málo čitelná.
1900 Po vzdání se úřadu starosty Heinrichem Schmiedem převzal vedení obecních záležitostí městský radní Franz Rossmeißl. Na zasedání ze dne 2. července byl starostou zvolen pan Johann Steinbach. Ředitel měšťanské školy odešel do důchodu; na jeho místo nastoupil dosavadní řídící učitel Johann Hahn, který v této funkci působí již od roku 1883. Pan Müller si ve svém domě zařídil barvírnu příze a otevřel barvírenský provoz. Dne 2. listopadu vypukl požár domu rodiny Schauer poblíž špitálního kostela.
1901 Dne 1. ledna čítalo město 4072 obyvatel. Dne 27. dubna postihl požár dům rodiny Eßl a hasičskou zbrojnici. V dolní Lázeňské ulici (Badgasse) bylo něco zřízeno, avšak přesná povaha této úpravy z textu jasně nevyplývá. Na zasedání ze dne 6. prosince byl pan Eduard Steinwasser ustanoven městským pokladníkem. Dne 7. září byla slavnostně otevřena dráha Loket – Cvodava (Elbogen–Zwodau).
1902 Starostou (Bürgermeister) byl zvolen pan lékárník Alois Mertl. Wallhof (dvůr) byl pronajat svobodnému pánu Kübeckovi do Leutenbachu. Ignaz Seidl byl zvolen dozorčím radním na místo zesnulého pana, patrně zemského úředníka jménem Doppel. Byla postavena nová Lázeňská ulice a zřízena střelnice u špitálního kostela za cenu 836 K, kterou dal obnovit starosta Waldert.
Dále byla uzavřena dohoda (smír) obecního výboru s farářem Schmiederem v Elbogenu (Lokti) za cenu 500 K. Dne 8. června vypukl požár obytného domu u Waldenburské továrny. Zemřel pan Karl, který po dlouhá léta zasloužile působil jako lidový učitel ve zdejší obci.
1903 Nově zřízená Lázeňská ulice byla vyhrazena patrně jako vozová cesta. Josef Stadtherr byl jmenován novým poutním hospodářem. Zemřel majitel staré poutní budovy, pan Schauer. Po jednom z požárů byly zničeny další obecní budovy či zařízení, jejichž bližší popis se však nedochoval čitelně. Sbírka pro pohořelé (Abbrändler) v Leutenbachu vynesla částku 512 K. Zemřel Franz Rossmeißl, dlouholetý člen obecního zastupitelstva a městské rady. Bylo rozhodnuto, že vedení obce od 1. ledna převezme obecní správa. Zemřel také obecní sluha. Josef Plotz byl ustanoven obecním policejním strážníkem.
V kronice jsou k této části vloženy dvě fotografie: panoramatická pohlednice Horního Slavkova (Schlaggenwald) s celkovým pohledem na město a farním kostelem se dvěma věžemi, a dobová fotografie Adolfa Hitlera v uniformě při proslovu, přes jehož obličej je v albu otištěno razítko.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Pravá strana je titulním listem knihy (psáno frakturou/ozdobným písmem), s emblémem zkřížených hornických kladívek nahoře:]
[zkřížená hornická kladívka]
Gedenk-Buch der köngl. Bergstadt SCHLACCENWALD. Angelegt im Jahre 1878. Tomus I.
[Překlad:] PAMĚTNÍ KNIHA královského horního města HORNÍ SLAVKOV (Schlaccenwald). Založena v roce 1878. Svazek I.
[Vlevo dole rukopisná poznámka kurentem:]
Franz Ant. Otto, städtischer Practicant.
[Překlad:] Franz Anton Otto, městský praktikant. [zakladatel/první písař knihy]
[Vpravo dole fialové oválné razítko města: „Eigentum der Stadt Schlaggenwald" — Majetek města Horní Slavkov.]
[Levá strana (rub předchozího listu) je jinak prázdná; nahoře vlevo je rukopisem tužkou (kurent) seznam kronikářů:]
Chronisten:
1878: Bürgerschullehrer Willibald Kraus
1912–1923: Bürgerschuldirektor Johann Hahn
1924–: Stadtbeamter Anton Hofmann
[Překlad:] Kronikáři:
1878: učitel měšťanské školy Willibald Kraus
1912–1923: ředitel měšťanské školy Johann Hahn
1924–: městský úředník Anton Hofmann
[Skrz papír prosvítá zrcadlově obrácený tisk titulního listu „…SCHLACCENWALD…".]
[Levá strana: doprostřed nalepena celostránková fotografie Adolfa Hitlera v uniformě. Přes obličej je otištěno fialové oválné razítko města. Pod snímkem tištěné popisky:]
Aufn.: Hoffmann. — Der Führer spricht im Reichstag.
„Über uns allen steht der große Befehl: Du mußt im Dienste Deines Volkes Deine Pflicht erfüllen." — ADOLF HITLER.
[Překlad:] Snímek: Hoffmann. — Vůdce hovoří v říšském sněmu.
„Nade všemi námi stojí veliký rozkaz: Ve službě svého národa musíš splnit svou povinnost." — ADOLF HITLER.
[Pravá strana, číslo stránky „2", rukopis kurentem, vybledlý hnědý inkoust. Nadpis:]
Gub. Decret vom 31. August 1835 Z. 5952 betreffend die Führung der Gedenkbücher.
[Překlad nadpisu:] Guberniální dekret ze dne 31. srpna 1835, č. 5952, týkající se vedení pamětních knih.
[Text dekretu (přepis je jen částečně čitelný, vybledlé kurentní písmo):]
„Memorabilní, časové nebo pamětní knihy, též kroniky, mají nejen v dějepisném, nýbrž i v mnoha jiných ohledech tu největší vnitřní cenu [?]. Již dříve jmenované c. k. krajské úřady a konzistoře [?] proto [nařídily/uznaly za vhodné?], aby jejich pečlivé vedení bylo všem duchovním i světským obcím vřele [doporučeno?]. Aby tato chvályhodná horlivost [?]… nalezla v památkách doby [své uplatnění?] a aby zaznamenáváním chvályhodných výkonů [?]… mohlo být zachováno pro budoucí [?]… považuje se za vhodné udělit následující bližší pokyny [?] k vedení memorabilních, časových nebo pamětních knih, též kronik:
1. Počínaje 1. lednem 1836 se v každé městské a tržní obci, jakož i v každém významnějším místě, na farách a v ostatních duchovních či světských obcích [?] založí memorabilní, časová nebo pamětní kniha, též kronika, a [povede se] pod dohledem výše uvedené příslušné [?] [?]. Ostatně zůstává [na vůli?] vést tyto knihy i v latinském jazyce.
2. Pro tento úkol jest podle volby příslušné [?]… [vrchnosti], magistrátu, městského úřadu [?], správního úřadu apod. ustanovit [vhodného a pro] tento všeobecný [?]… [úkol] způsobilého muže.
3. Kronika jest vlastnictvím duchovní nebo světské korporace či obce. Proto se zpravidla uchovává v příslušné [obecní budově/úřadě?], a v případě, že kronikář z obce nebo [?] odejde [opustí úřad], téže [?]… [se předá]."
[Pokračování textu na následující dvoustraně.]
[Obě strany jsou souvislým rukopisem kurentem (vybledlý hnědý inkoust) — pokračování textu guberniálního dekretu z roku 1835 o vedení pamětních knih/kronik. Žádný nadpis roku, žádná fotografie. Levá strana navazuje na předchozí, pravá strana nese číslo stránky „3". Přepis je jen částečně čitelný:]
[Levá strana — pokračování bodů dekretu:]
„… [psáno čitelně] na trvanlivém papíře a [?]… černým, [trvanlivým?] inkoustem, aby [záznamy?] byly co nejméně vystaveny zkáze [?]. Jakmile [některý] [?]… nebo jiný kronikář [?]… z obce odejde, budiž [?]…
5. Kronika [resp. pamětní kniha] má být pamětní knihou pro obec, takže do ní mají být zaznamenávány všechny pozoruhodnosti vztahující se k obci [?]…
6. Má být [vhodné/žádoucí?], aby založení kroniky [?]…
7. K vedení kroniky [?]… který je ke kronice [povolán/způsobilý?], [budiž?]… s [?]… [Kronikář] musí při tomto vedení [?] [se zřetelem k] zájmu obce zaznamenávat všechny [?] případy a jednání, které [?]… [se týkají] obce — [zejména?] zvláštní [?] události [?], změny ve [stavbě?] [?] obce nebo na [?] [obecním majetku?], pozoruhodné [?] [budovy?], požáry [?], pozoruhodné [?] osoby, [?]… úmrtí význačných [?] osob [?]…"
[Text se v dolní části levé strany pro vybledlost a hustotu rukopisu stává místy nečitelným — [?].]
[Pravá strana (str. 3) — souvislé pokračování běžné prózy dekretu, bez číslovaných odstavců v horní části:]
„… [zaznamenávat?] pozoruhodné [?]… [obecní záležitosti], [?] školní [?] záležitosti, pojištění proti [?]… nehodám [?], pozoruhodné [?] [?] osoby, popisy [?]… požáry [?]…"
[Větší část běžného textu na pravé straně je pro silné vyblednutí hnědého inkoustu a hustý běžící rukopis nečitelná — [?]. Obsahově jde stále o ustanovení dekretu z roku 1835 o tom, co a jak má kronikář do pamětní knihy/kroniky zaznamenávat.]
[LEVÁ STRANA — pokračování číslovaného seznamu pravidel pro vedení kroniky]
... lépe než jejich obecnost (celistvost).
10. Také zcela nesprávné dějiny [?], nikoli postup kronikáře ohledně hlavní důležitosti [?] ... Kronikář v tomto ohledu [?] ... aby se zápis [?] ... vedl [?].
11. Kronikář bude i zde při zápisu totéž [?] ...
12. Pokud jde o vedení kroniky [?], pečlivě [?] ... ji v uzavřené (vázané) podobě [?] na věčné uchování.
13. ... pisateli této kroniky [?] a se zápisem [?] ... patří ke kronice [?] připojit.
14. ... podle dané úřední pokyny [?] zhotovené [?] svazky o 300 až 350 listech [?] popsat [?], a po jednom [?] ... uchovat [?].
[PRAVÁ STRANA]
Před rokem 1846 se Slavkov (Schlaggenwald) ještě netěšil tak dobrým dopravním (komunikačním) prostředkům jako dnes, nýbrž byl se svými sousedními městy spojen jen špatnými povozovými cestami.
Byla tu především cesta do Lokte (Elbogen), po které se musel dopravovat veškerý obchod s minerály [rudou] do města Slavkova [?]; ta byla po staru [?] na mnoha místech tak poškozená [?], že náležitý přísun [?] byl pro [?] vozy téměř nemožný [?] ... a musely se [?] objíždět [?] ... přes ještě horší [?] cesty [?] ... nezpevněné [?] ...
Nic nebylo [?] ... než tato špatná cesta [?] ...
Pokud jde o udržování cesty místními silami [?], byla stále spojena s obtížemi [?], neboť nikdo nechtěl [?] ... vodu [?] ... a vždy spojeno se škodou [?].
Tyto stálé výlohy [?] muselo [?] ... v jistém ohledu [?] ... na vyřízení [?] otázky cesty [?] vynaložit [?]; bylo proto všeobecné přání [?] ... lepší cestu [?] ... mít [?].
Toto přání bylo splněno, když dne 28. července 1846 [?] byla pod[epsána] [?] ... úmluva [?], pro kterou se ... toliko [?] ... lepší cesta v [?] ...
[okrajová poznámka vpravo dole: „Úmluva (Vereinbarung) 28. července 1846"]
[LEVÁ STRANA — s okrajovými hesly: „Wasserbau" / stavba na vodě, „Kunstbau in Schlaggenwald" / umělá stavba ve Slavkově, „Wiederherstellung ... 1847" / obnova ... 1847]
(heslo: Stavba na vodě) ... [cesta], která byla povodní [?] učiněna sjízdnou [?] — silnice vedoucí od Lokte přes Slavkov a Krásno (Schönfeld) do Falknova (Falkenau) byla zpustošena [?] — budova [?] byla tímto [?] vodním proudem [?] ... velký živel [?] ... a most na loketské [cestě] až ke slavkovskému [?] ... obci Slavkov [stál] ... [tolik] zlatých [?].
(heslo: Umělá stavba ve Slavkově) ... ve Slavkově [?] bylo nyní ke krytí [nákladů] mostu (mostů) [?] vybráno [mýtné] [?], v jehož důsledku [?] byla podle toho [?] cesta [?] zaplacena [?].
(heslo: Obnova ... 1847) V září roku 1847 se uskutečnila obnova ... [cesty], která ... [byla poškozena] povodní [?] a Hochwasser ... a voda [se vrátila] [?] do svého [koryta] [?] ...
Pro pokrytí [nákladů] [?] na opravu [?], ke kterému byli [?] poplatníci [?] povinni [?], ... byl [?] ...
Dřívější ... [pisatel] kroniky [?], ... tehdejší purkmistr [?] ... a starosta [?] Kryštof (Christoph) Unger [?], psal tuto knihu [?] léta, v posledních [letech] [?] ji však zanedbával [?] [opustil].
[PRAVÁ STRANA — okrajová hesla: „Verschüttung" / zavalení, „Privatgemäuer" / soukromé doly, „Schürung" / kutání, „Constitution" / ústava, „Nationalgarde" / národní garda]
V roce 1847 dal c. k. báňský praktikant pan Pech v Krásně [?] v Brünning[?]hausu [?] pracovat.
Kromě výše uvedených děl [dolů] bylo ještě více těch, které byly provozovány v takzvaných kutacích dílech (Schürzwerken) [?], a aby na ně bylo pamatováno, snažíme se je zde [?] uvést [?].
(heslo: Soukromé doly) Paulova štola (Paule-Zeche), kutíř [?] ...; Hoffnungs- [Naděje] štola [?]; Führungs- a Antonínova štola (Antoni-Zeche), kutíř Pech; Karolínina štola (Caroli-Zeche), kutíř Unger; Evangelistova štola (Evangelitæ-Zeche), kutíř Grosser; štola sv. Trojice (Dreieinigkeits-Zeche), kutíř Anton Langhammer ...; ... kutíř Lindner; Tříkrálová štola (Drei-Königs-Zeche), ...
... šachty těžařů (Gewerken) měly vlastní důlní pole, dědičná šachta (Erbschacht) č. 13.
(heslo: Kutání) V roce 1847 kutání stoupalo [?], které v předchozím roce činilo [?], stále více; činilo [mzdu] kutíře 25 až 30 zl. [?], cín (Korn) [?] činil téměř 6 zl. a v té době [?] od 5 kutířů [?] těžařstvo [?]. V září [?] 1848 ... kutíř [?] z kroniky [?] ... k dějinám [?] ... i ve Slavkově [?] ...
(heslo: Ústava) Dne 19. března 1848 byla vyhlášena [?] ústava (konstituce) [?] ... oznámeno měšťanstvu [?] ... v případě [?] zachování [?] a všech budov [?] ...
(heslo: Národní garda) Nyní byla z pověření [?] ... zřízena národní garda; ... řádné ostrostřelectvo [?] ... ve městě [?] ... s nadšením přijata [?] ...
[LEVÁ STRANA — okrajová hesla: „Bürgermeister-Wahl" / volba purkmistra, „Geschäftliches Leben" / obchodní život, „Brückenbau" / stavba mostu, „Reihe der Gewerk-Zechen" / řada těžařských štol]
... v jejichž řadě [?] ... zvoleného [?] měšťana nebo celá volba purkmistra [?], jíž [?] ... purkmistrovský plat [?] ...
(heslo: Obchodní život) Pokud jde o ruch (obchod) v tomto roce, zdálo se, že obchodní chod [?] chybí, byl však ve skutečnosti [?] ne tak slabý [?] ... ve skutečnosti byly obchody v tomto roce čilé. Peněz bylo tak málo [?] ... byla [?] ztráta [?] zjištěna [?] ... zbožím [?] pro nedostatek [?] ... (stříbra [?] nebylo, ...) ...
Ceny [?] samy [?] stouply v průběhu [?] ... 1, 2, 3, 5 až 20 krejcarů [?] za kus chleba [?], který [?] se vůbec [?] proti konvenční minci [?] ...
(heslo: Stavba mostu) Dne 4. srpna 1848 byla [zahájena] stavba nového mostu [?] ... u jezu [?] mlýna [?] ...
(heslo: Řada těžařských štol) Dne 15. října 1848 [?] byl [?] v tomto roce [?] ... páter [?] Josef kutíř [?] ... těžaři [?] ... kutíř [?] ...
[PRAVÁ STRANA — okrajová hesla: „Soll" / má dáti, „Verrechnung" / vyúčtování]
Dne 15. října 1848, ... obci opět [?], našel každý [?] v obchodě ke svému prospěchu [?] ... obchod měl [?], jako [to dokládá] pochybné vyúčtování [?] hostinského Andrease Geßzeig[?].
Výkaz o nákladech, které vznikly [?] po obecní [oslavě] [?] dne 15. října 1848 ... pro město Slavkov [a] národní gardu při příležitosti 4., 5. a 6. setniny (kompanie) národní gardy a které je třeba uhradit (Soll).
Vyúčtování:
Za osvětlení —
1. 8 ½ libry řepkového oleje (Rüböl) à 42 kr. — 5 zl. 47 kr.
2. 4 libry [oleje] Unger à 48 kr. — 3 zl. 12 kr.
3. Pivo pro muzikanty 69 [?] — 6 zl. 54 kr.
4. ... — 2 zl. 50 kr.
5. ... za pivo od národní gardy [?] ... 1842 hodnot získáno [?] ... 4 sklenice piva vydáno, je celkem 728 sklenic à 6 kr. — 72 zl. 48 kr.
Suma — 91 zl. 31 kr.
Slavkov dne 21. října 1848. Andreas Zech.
Slavkovská národní obrana [?] ... setniny s asi 560 muži [?] ... stráž. Všichni měli přes 38 mužů [?] ... 1848 ... purkmistr Zandock [?] na požářišti [?] obce, ... veliká povodňová škoda [?] ... stroj (Maschine) [?] ... 92. mistr [?] ... škodu [?] ... od císaře Františka vlastněna [?] ...
V roce 1842 se odebral císař František do Karlových Varů (Karlsbad), ... s císařovnou Marií ... také ... do Vídně ..., ... doprovázel pan [?] ... do Karlových Varů ...
[LEVÁ STRANA — bez okrajových hesel; souvislé vyprávění navazující na předchozí stranu, o návštěvě císaře Františka a místních poměrech; vlevo dole městské razítko „STADT MĚSTO ... HORNÍ SLAVKOV"]
... jak ze strany vlády očekáváno [?]. Když [?] ... blíže [?] dorazil [?] [se přiblížil], dovolil si [?] ... císař rozhodl učinit [?] důležitá opatření [?], aby spojení [?] mostu ve Slavkově [?], ... stroje (Maschinen) z Karlových Varů [?] ... odstranit [?].
Ke vší cti [?] ... přivedené [?] vodovod [?] [vodovodní zařízení] otřásl [?] v každém [?], který [?] dámy [?], ... v zrcadle [?] ... nejlepší [?] pevně stojící [?], ... zhotovení [?] ... s nimi rolety (Roueleaux) [?] ... zhotovené [?] látky [?] vyskočily [?] ...
... musel [?], most [?] byl málo otřesen [?] ... [pouhé] oko jen [?] ... nebezpečí [?], ... zvěst [?], oni však [?] vidí [?] k velké [?] nabídce [?], ... doba [?] stále [?] ... Steigberg [?], místo [?] a všude [?] ...
[Spodní část strany — velmi vybledlé, kurzivní; útržkovitě:]
... [stálé] stoupání [?] ... s velkou starostí [?] zaměstnán [?] ... a ve všech ohledech [?] ... [?] věci [?] ... ze [?] štol [?] [dolů], ... stále hlouběji [?] ... [?] ...
[PRAVÁ STRANA — bez okrajových hesel; souvislé hustě psané, místy silně vybledlé vyprávění, navazující; vpravo dole městské razítko]
... ona [?] nyní [?] ... v hloubce [?] spatřil [?]. Voda [?] ... obchodní [?] ... znalec [?] ... a vody [?] ... císař [?] ... do [?] štoly [?] ... aby spojení [?] ...
... žádný most [?] ... ho [?] ... do [?] hor (Berge) [?] ... a vně [?] ... štola [?] ... voda [?] ... do koryta [?] ... a [?] ... s velkým úžasem [?] ...
[Pro značnou vybledlost a hustotu písma zůstává tato dvojstrana z velké části nečitelná; opakují se motivy: voda, most/hory, císař, doly (Gruben).]
[LEVÁ STRANA]
[Horní část — pokračování vyprávění o návštěvě císaře v dole:]
... měl jak dosud zcela úzkou skalní stezku [?], jako se [po ní] schází [?]. Také okolnost [?] chyběla [?], jíž by se [?] důl [?] ... pevný [?] krok [?] báňský hejtman, kutíř hrabě Andreas, s důlním kahanem [?]; mohl [?] císař bez pevného doprovodu [?] ... nýbrž [jen] se šátkem [?]. Když nyní [?] vystoupili do [?] výše [?] až do velké síně [?] ... přišli [?], ... až zmizel [?] ... necítil se císař jistý [?] ... s kahanem [?] zpět a ... do šátku [?]; ... ještě kus [?] velkou [?] [chodbou] [?], aby jí prošli [?]. Po prohlídce [?] ... se nedalo [?] ... stroj (Maschine) [?] šel [?] ... zpět ke společnosti, neboť císař [?] velmi [?], aniž věděl [?], kam se vlastně odebral [?].
[Spodní část — datovaný zápis:]
V dubnu roku 1848 dal langáster [?] Georg Pernell[?] (Zech) ... [v] komoře [?] u šachty [?] postavit zeď, ... v té době při ražbě hlavní štoly (Oberstollen) [?] došlo k značnému poklesu [?], a zděná budova [?] musela být v důsledku poklesu [?] na hlavní úvodní [?] [chodbě] postavena [?].
V roce 1848 byly platy magistrátních úředníků a kutířů c. k. báňským úřadem [?] upraveny a stanoveny takto:
První přísežný radní vše dohromady — 700 zl.
Druhý radní (Rathalter) — 400 zl.
Obecní pokladník (Gemeindekassier) — 350 zl.
První langáster [?] — 300 zl.
Druhý — 250 zl.
Třetí — 200 zl.
[PRAVÁ STRANA]
[Pokračování platové listiny:]
Důlní stavěč (Grubsteiger) — 150 zl.
Dva policejní strážníci à — 72 zl.
... à — 20 zl.
První kutíř, Michael Zischer — 147 zl. 29 kr.
Druhý, Josef Pernll[?] — 136 zl. 47 ½ kr.
Třetí, Rudolf Grosser — 127 zl. 81 kr. [?]
[Kolofón / úvod kronikáře:]
Je politováníhodnou skutečností, že po dlouhou dobu nebyla obcí vedena žádná pamětní kniha (Gedenkbuch). Poslední z nich, protože obsahovala jen zápisy týkající se pozemkového majetku, přešla při zřízení pozemkových knih (Grundbüchämter) na pozemkový úřad v Lokti (Elbogen) a nachází se nyní stále tam. Před lety se sice tehdejší zdejší purkmistr [?] a nynější c. k. okresní hejtman [pan] Kreis [?] zabýval pořízením kroniky, nedostal se však dále než k jejímu počátku. Později se věci opět ujal pisatel těchto řádků, ředitel měšťanské školy (Bürgerschuldirektor) Johann Hahn, tím, že podrobně procházel [?] protokoly ze zasedání obecního zastupitelstva z let 1883 až do současnosti.
Na zasedání dne 25. dubna 1912 byl pak podán návrh na vytvoření kroniky a zvolen výbor, sestávající z ředitele Hahna a pánů Georga Lacknera, Johanna Schenka, Franze Siarta a Josefa Hahna, který měl opatřit potřebný materiál. Pod předsednictvím prvně jmenovaného se konala 4 zasedání tohoto výboru a nashromážděná látka [?] byla z nyní předložených výpisů z protokolů zpracována do kapitol, a tak vznikla pamětní kniha týkající se let 1883 až do současnosti. Samozřejmě, vzhledem k dlouhému období, v němž se nečinily vůbec žádné zápisy, nelze si činit nárok na úplnost. Nyní však má být kronika vedena co nejsvědomitějším způsobem. Závěrem se ukazuje [?], že nejdůležitější [?] ...
[LEVÁ STRANA — okrajové heslo: „Spitalbau" / stavba špitálu]
[Horní část — závěr kolofónu z předchozí strany:]
... zápisy pod vedením výše zmíněného pisatele [bude] obstarávat městský slavnostní úředník (Festbeamter) Josef Brahse. — Slavkov, dne 20. července 1912.
1846 byla postavena silnice z Lokte (Elbogen) do Slavkova.
1849-50 zde leželo rakousko-italské vojsko, a to od pluku Wimpffen, protože tentýž nebyl použit proti povstaleckému hnutí v Uhrách.
1854 byla velká drahota: 1 kus žita [?] ... 5 zl. 20 [kr.] [?], 1 strych [?] [?] 8 zl., 1 strych brambor 4 zl.; ceny brambor [?] byly velmi vysoké [?]. 1 libra hovězího nebo skopového masa 12 krejcarů, 1 libra vepřového 18 [kr.] [?], 1 libra telecího [?] 13 [kr.] [?], jedna libra másla [?] ... 30 krejcarů.
(heslo: Stavba špitálu) V roce 1856 [byla] postavena nová budova špitálu, nyní [slouží] jako škola.
1857, dne 6. ledna, vyhořel Faulhof. Byla postavena přádelna (Spinnfabrik), [domy] Rathgeber a Hötzl.
[PRAVÁ STRANA — annalistické zápisy:]
1859 zemřel farář Scharnagl.
1861 zemřel farář Kreh.
1862 byl postaven střelecký dům (Schützenhaus) na Ringu (náměstí). [Pozn.: ] takzvaný střelecký dům je přestavován na školu. Farář Walter přeložen do Pavlova Studence (Paulesbrunn). Jeho nástupcem je Ferdinand Köhler z Chebu (Eger). Anton Kohl, narozený 14. prosince 1837 ve Slavkově, kde působil jako písař [?] (Geschäftsschreiber), zemřel 9. června.
1863 se staví okresní silnice přes Schall[?] až do Englthalu (Anglické údolí [?]).
1865 [?] se zastavuje erární (státní) hornictví a zdejší báňský úředník se ruší, rovněž tak císařský lesní úřad (Forstamt).
1866 táhne pruské vojsko na zpátečním pochodu Slavkovem; pohoštění [?] za 1408 [?] ..., které [bylo poskytnuto] z příjmů [?] ...
[Levá strana]
…[bylo] použito na pořízení velké stříkačky č. 1. — Přádelna Reichenbach se zastavila (stojí).
1867 Přestalo se vést společné účetnictví (společný účetní úřad).
1868 5. března založení hasičského sboru, první velitel sboru Gröber.
1869 1. srpna zničení telegrafního aparátu. Mýtné v Lobzích [Lasenzgassen?] bylo zrušeno.
1871 Schwaller [?] byl po dobu trvání spojeného starostenství Schönfeldu [Hornoslavkovska?] počítán [k obci] po 6 let. — Dne 28. května se konalo svěcení hasičského sboru (zbrojnice).
[Pravá strana — list č. 13]
1872 Konalo se založení vodárenského družstva. Auerbach a Weigl převzali továrnu na knoflíky a provozovali v ní rovněž tkalcovství (soukenictví). — Dne 3. srpna znovu vyhořely domy č. 96 a 97 (Allmenhäuser).
1873 Konalo se vysvěcení a otevření staré měšťanské školy umístěné u kostela.
1874 Thomas koupil továrnu od Marbacha a Weigla. Dne 14. září se konalo položení základního kamene plovárny (lázní).
1877 Schwaller koupil dům spořitelny [?], obytný dům u kostela, za 20 000 zl.
1879 Vyhořel znovu hostinec na Wiesenthalu [Wesenthal?].
[Levá strana]
1880 Dne 7. března znovu vyhořela cukrovarnická továrna [Zucklerfabrik?]. — Dne 1. října byla otevřena mateřská škola (Kindergarten).
1881 Weiß a Bach převzali tkalcovnu (soukenictví) od Thomase a zařídili v ní novou továrnu na knoflíky.
1883 Na zasedání obecního zastupitelstva ze dne 13. srpna bylo usneseno přestavět starý hřbitov u kostela a přivést horní polovinu vodovodního potrubí na uloženém místě [?] do lepšího stavu.
Dne 20. ledna zemřel pan Heinrich Hödl, jemuž obec vděčí za založení měšťanské školy a mateřské školy, které byly spojeny pod Josefovou nadací. Na zasedání obecního zastupitelstva ze dne 27. ledna byl jednomyslně přijat návrh místní školní rady zřídit novou měšťanskou školu pro chlapce (Knabenbürgerschule).
1884 Na zasedání obecního zastupitelstva ze dne 7. dubna bylo schváleno povolení k lomu (Steinbruch) s ohledem na Müllingovu [?] nadaci; na zasedání ze dne 13. ledna…
[Pravá strana — list č. 14]
…ke zřízení nové měšťanské školy. Dne 16. září požár u Zimmera v horní polovině [obce]. V říjnu založení válečnického spolku (Kriegerverein).
1885 Na zasedání ze dne 11. března byl zvolen Fr. Josef Freisleben starostou (Stadtrichter); na témže zasedání bylo usneseno přistoupit k úpravě hřbitova. Zemřel zdejší lékárník Speltacher [?] Schauka [?]. Rosenthal a Schwarz koupili továrnu od Weiße a Bacha a [provozovali ji nadále] již jen jako továrnu na knoflíky.
1886 Heinrich Schmidt byl zvolen starostou (Bürgermeister). Dosavadní řídící učitel Johann Nagel byl jmenován c. k. okresním školním inspektorem pro okresy Falknov (Sokolov) a Loket (Graslitz?). Novým řídícím učitelem se stal c. k. okresní školou [?] dosavadní [učitel] Weigl Schiffer [?].
1887 Na zasedání obecního zastupitelstva ze dne 3. února bylo usneseno přestavět [budovu] okrskového soudu [?] na školní budovu, neboť při novém sčítání lidu byla zjištěna [potřeba] nové školy pro 2500 [obyvatel?]. Na zasedání ze dne 18. července byl Fr. Freisleben opět [zvolen] starostou (Stadtrichter); pan Hofner, dosud činný ve Wildsteinu (Skalná), byl ustanoven [?] městským [úředníkem]. Také na měšťanské škole…
[Levá strana]
…[?] zřízeno. Byla otevřena měšťanská škola a zřízena nová chlapecká škola. Dosavadní budova chlapecké měšťanské školy byla přenechána firmě Zweig, Frankfurter & Co. ke zřízení továrny na perleťové knoflíky (Perlmutterknopffabrik). Na zasedání obecního zastupitelstva ze dne 15. prosince bylo usneseno [provést] rozšíření hřbitova. Byla [vyhotovena?] zakládací listina týkající se nadace Johanna Christofa Karla Weigla pro vydržování školy [?].
1888 Na zasedání ze dne 27. března bylo usneseno přivést starou zahradní budovu [?] k novému užití. Pozemek byl věnován ve prospěch mateřské školy. Hostinec [?] byl proti malé úhradě přenechán [?] panu Freiweisovi [?]. Obecní zastupitelstvo převzalo budovu opatrovny [?] s ohledem na Johannovu měšťanskou školní nadaci [?]. V létě se konalo [slavnostní shromáždění?] válečnického spolku.
1889 Byl nově upraven hřbitov. Na místo dosavadního pokladníka Johanna Littnera, jenž zemřel, byl s ročním platem 300 zl. zvolen dosavadní továrník [?] Albert Neidhart. Na novém úseku [za] tržištěm bylo zřízeno [hřiště pro] kuželky [?] (Kegelstatt). V létě se konalo svěcení praporu hasičského sboru. Dne 3. srpna…
[Pravá strana — list č. 15]
…zemřel zdejší starosta Wenzl Feißl. Na zasedání ze dne 12. srpna byl dosavadní administrátor [farnosti] sv. Jiří navržen [?] jako farář. Dne 8. ledna požár plovárny (lázní). U Adolfa Hödla nově zřízený [?] vodovod u Rotner Hof [?] byl napojen na městský vodovod; na zasedání ze dne 16. ledna byl obci [schválen?] dnešní [?] vodovod.
1890 Zemřel pan Gustav Keylwerth, c. k. poštmistr a dlouholetý člen obecního zastupitelstva a městské rady. Brzy [?] bude mateřská škola znovu [otevřena?]. [Budova] kterou škola dosud užívala, byla přenechána; nově v Marienbadu [Mariánských Lázních?] zakoupené [zařízení?] pro stavbu silnic bylo zřízeno [?]. Dne 15. listopadu požár [domu] Espen [?] v továrně na perleťové knoflíky. 24. listopadu valná hromada spořitelní [?] pokladny; perleťář [?] Wilhelm Koch zde nalezl smrt.
1891 S firmou Haas & Czjzek bylo dosaženo dohody, že tato bude obci ročně [poskytovat] příspěvek 150 zl. na stavbu kostela, [a to za] zřízení opěrné zdi (Stützpfeiler) u kostelní zdi u farního dvora (Pfarrhof).
[Levá strana]
1892 1. ledna vypukl požár v majetku [domě] pana Aloise Mertla. [Následuje text o tom, že] přechod továrny [Müllerova?] obchodu [?] [s] hlínou [?] [pro] cihelnu [?] byl pro obec [zájemce?] a továrnu [otázkou] velkého významu (rozsahu). [Sušárna?] pro to potřebuje podporu [?] [a tak jako] v roce 1890 i v souvislosti se sčítáním lidu vzniklé [záležitosti?] v částce 837 zl. nyní [?] — pro [tuto?] povolenou [stavbu?] byl jako stavitel [?] navržen pan Hoyer; dosavadní administrátor pan Kajetan Hildebrand [?] zemřel, [a rovněž] zemřel zahradník Georg Wohl, jenž zanechal [obci?] několik [obrazů?] [?]. V obci [byl postaven?] kříž na jeho hrob [?]. Dne 27. června se konala primice. Kaplan Neidhart byl [jmenován?] zámeckým [kaplanem?] v Hallingu [?], dosavadní kaplan Josef Schindler. Na místo zemřelého [?] [učitele?] Agathona Schmalze byl jmenován pan Krautberger. Začátkem září převzal [úřad] pan farář Hoyer, [jenž?] byl [?] obecním zastupitelstvem a spolky [slavnostně přivítán?].
[Pravá strana — list č. 16]
…[?]. V létě nastoupila opět velká povodeň [?].
1894 Po odchodu [?] [?] Hoyera nastoupil na jeho místo Fr. Cz. [?] Postl jako nový farní úřad [?]. Obec upsala 80 000 zl. kmenového kapitálu na stavbu školy. Na zasedání ze dne 16. května bylo usneseno přistoupit k nové úpravě potoka [Mühlbach?]. Po zásahu [?] obec [doplatila?] 3200 zl. jako příplatek na přístavbu špitálního kostela [?].
1895 Zemřel Josef Neidhart, dlouholetý člen obecního zastupitelstva a městské rady. Spořitelní a záložní spolek věnoval obci nový pětiramenný [?] lustr (jako svůj poslední dar!). Bylo usneseno [zavést] nové [číslování?] [?] domů [?]. V srpnu byl nový [?] [?] otevřen. Dne 7. září zemřel Johann Otto, dlouholetý [?] obecní [?]. [?] [?] obecní [?] [u] požáru za městem [?] dne 8. října pro [?] [?]. Pro odběratele [?] v Leutenbachu byla zřízena nová sbírka [?].
[Levá strana]
1896 Továrník Josef Schmieger ve Cvodavě [Zwodau], rodák [zdejší], továrník [?], byl bohužel nešťastnou náhodou zastřelen. Jeho nástupcem [na místo] panství [?] byl jmenován Franz Schmieger. Dne 1. října zemřel v Plánu [Planá] dřívější dlouholetý starosta, zdejší [rodák] Vogel. 85 [?] krátce nato. Vlastníci [?] špitálního kostela byli již dříve [vyzváni?], aby uhradili potřebný příplatek [?]. Škola byla rozdělena na dvě [oddělení], na chlapeckou obecnou a měšťanskou školu a na dívčí obecnou a měšťanskou školu. Ředitelem této druhé byl jmenován dosavadní řídící učitel Michael Lanzendörfer ve Falknově (Sokolově).
1897 Zřízení [úřadu?] Josefa Tessla jako [?] písaře [?] dne 16. března. Zemřel dosavadní obecní tajemník dne 12. června. Předání petice proti zaváděným jazykovým nařízením (Sprachenverordnungen) [vyšším úřadům]. Obec [zařídila], aby v důsledku rozšířené [agendy?] [byl přijat] [?] pracovní výbor [?]. Dosavadní [?] školní [číslování?] [bylo] z 3. [třídy] [rozšířeno] na 4. školní třídu. Na zasedání obecního zastupitelstva ze dne 3. srpna byl pan farář Prahse [?] [zvolen?] obecním zastupitelem [?]. Na zasedání ze dne 14. ledna obec usnesla se [přistoupit?] ke spojenému [?] [?].
[Pravá strana — list č. 17]
1898 Založení nemocenské (penzijní) a podpůrné pokladny pro živnostníky a dělníky (a pro Živnostenský a dělnický spolek) a [zřízení] nemocenské pokladny [?] firmy Haas & Czjzek. [Po smrti?] starosty [bylo rozhodnuto?] o stavbě školy a její dostavbě do 1. května [?]. Na zasedání ze dne 2. září bylo obcí usneseno [provést] zimní svoz kamene [Steinbruch?].
[Marginální poznámka:] Část soch a registratura [byla] prodána pile (Sägefabrik) v Nejdku (Neudek).
1899 Konalo se ustavení válečnického spolku (Kriegerverein). Po úmrtí obecního tajemníka Große, jenž [vedl] obecní [agendu] s velkou pečlivostí [?], zemřel pan farář Wenzl. Pánové Hans Czjzek a Georg Haas byli při novém sčítání lidu zvoleni za městské [zastupitele?] proti panu [?] č. 14 [?]. První [krok?] ke stavbě dráhy (železnice) v první polovině října. Záležitost založení městské spořitelny byla na zasedání obecního zastupitelstva ze dne 28. listopadu [svěřena] panu Ingenieuru [inženýru] Hoyerovi. Založení městského muzea [?], [jehož] [?] [?] [byl?] [?] Krans [?].
[Levá strana]
1900 Po vzdání se úřadu starosty Heinricha Schmieda — bylo vedení [obecních] záležitostí převzato městským radním Franzem Rossmeißlem. Na zasedání ze dne 2. července byl zvolen starostou pan Johann Steinbach. Ředitel měšťanské školy odešel do důchodu (na odpočinek); na jeho místo nastoupil dosavadní řídící učitel Johann Hahn, který od roku 1883 působí jako řídící učitel. Müller [?] [zařídil?] ve svém domě barvírnu příze [?] a otevřel barvírenský provoz [?]. Dne 2. listopadu požár [domu] Schauer [?] poblíž špitálního kostela.
1901 Dne 1. ledna čítá město 4072 obyvatel. Dne 27. dubna požár [domu] Eßl a hasičské zbrojnice [?]. Bylo [zřízeno?] [?] v dolní Lázeňské ulici (Badgasse). Na zasedání ze dne 6. prosince byl pan Eduard Steinwasser ustanoven městským pokladníkem. Dne 7. září otevření dráhy Loket — Cvodava [Elbogen–Zwodau].
1902 Pan lékárník Alois Mertl byl zvolen starostou (Bürgermeister). Wallhof [dvůr?] byl pronajat svobodnému pánu Kübeckovi do Leutenbachu [?]. Ignaz Seidl byl zvolen dozorčím radním [?] na místo zesnulého [?] pana zemského [?] Doppela [?]. Byla postavena nová Lázeňská ulice. Byla [zřízena?] [?] střelnice [?]…
[Pravá strana — list č. 18]
…u špitálního kostela za cenu 836 K [bylo] starostou Waldertem obnoveno. Dohoda [smír?] obecního výboru [?] s farářem Schmiederem v Elbogenu (Lokti) za cenu 500 K. Dne 8. června požár obytného domu u Waldenburské [?] továrny. Zemřel pan Karl, jenž po dlouhá léta jako lidový učitel ve [zdejší obci] zasloužile působil [?].
1903 Nově [zřízená?] Lázeňská ulice byla [vyhrazena?] pro [?] [?] zvíře [?] [vozovou cestu?] [?]. Josef Stadtherr [byl jmenován?] novým [?] poutním [?] [hospodářem?] [?]. Zemřel [vlastník?] staré poutní [budovy?] Schauer [?]. [Po požáru?] [byly?] zničené [?] [?] [obecní?] [?]. Sbírka pro pohořelé (Abbrändler) v Leutenbachu vynesla částku 512 K. Zemřel Franz Rossmeißl, dlouholetý člen obecního zastupitelstva a městské rady. [Bylo rozhodnuto, že] vedení [obce?] od 1. ledna převezme [?] [obecní?] správa. Zemřel obecní sluha [?]. Josef [Plotz?] byl ustanoven obecním policejním [strážníkem / Polizeimann].
Fotografie v kronice:
Panoramatická pohlednice Horního Slavkova (Schlaggenwald) — celkový pohled na město v krajině s farním kostelem s dvěma
Nalepená dobová fotografie Adolfa Hitlera v uniformě, jak řeční (stojí u řečnického pultu). Přes obličej je otištěno fia