Zápis se soustředí na revoluční rok 1848 ve Schlaggenwaldu (Horním Slavkově) – bál na počest nového starosty, drahotu a nouzi o drobné mince, choleru, národní slavnost a bál Národní gardy i s dochovaným účtem hostinského. Následuje málo čitelné memorandum o zdejším hornictví a vodním hospodářství a platy úředníků a učitelů. Kronikář z roku 1912 dále vysvětluje, proč obec dlouho neměla pamětní knihu, a připojuje stručný letopisecký přehled let 1846 až 1886 (stavby, požáry, úmrtí duchovních, vojenské průtahy, spolky a školství).
Jedním z čestných bálů byl tzv. starostenský bál (Bürgermeisterball), pořádaný na počest nově zvoleného starosty Hopfa [Reicha?], který vynesl přebytek 100 zl. W.W. (vídeňské měny).
Obchodníci v tomto roce očekávali dobrý chod obchodů, což se však bohužel nestalo, neboť ve skutečnosti šly obchody velmi špatně. Peněz bylo stále málo a peníze, které byly v oběhu, byly papírové. Bankovky byly pro nedostatek drobné mince (stříbro nebylo vůbec, měděné peníze bylo vidět zřídka) stříhány na 4 díly a lidé si sami vydávali papírové peníze v hodnotě 1, 2, 3, 5 až 20 krejcarů, tištěné na vlastní pěst, které pak později opět vyměňovali proti konvenční minci.
Dne 4. srpna 1848 zde patrně vypukla cholera – text na tomto místě je bohužel jen málo čitelný, zmiňuje se však rybník (možná valcha) a postižení mezi obyvateli. Dne 15. října 1848 se pak konala národní slavnost, na níž se podílel páter Hopf a celé duchovenstvo; velitelem byl Gabriel Hopf. Slavnost byla spojena s oslavou císaře a vlasti.
Když 15. října 1848 slavnost pominula, konal se večer bál, jak dokládá doslovně uvedený účet hostinského Andrease Hopfa:
Nota o nákladech, které vznikly při bále uspořádaném pro 4., 5. a 6. setninu Národní gardy města Schlaggenwald (Horní Slavkov) po slavnosti dne 15. října 1848, za osvětlení a pohoštění:
- 5¼ libry řepkového oleje à 42 kr. — 5 zl 47 kr
- 4 libry svíček à 48 kr. — 3 zl 12 kr
- pivo pro muzikanty (69 liber à 6 kr) — 6 zl 54 kr
- jídlo pro tytéž — 2 zl 50 kr
- pivo, kterého Národní garda obdržela celkem 182 mázů (respektive přepočteno 728 [mázů?]) à 6 kr — 72 zl 48 kr
Celková suma činila 91 zl 31 kr. Schlaggenwald (Horní Slavkov), dne 21. října 1848, Andreas Hopf.
Schlaggenwaldská (hornoslavkovská) Národní garda se skládala z několika setnin s přibližně 560 muži, hudební kapela měla 38 mužů.
Dále je zmíněno (text je na mnoha místech nejasný), že za starosty Jautsche se budoval velkolepý vodní zdroj se strojem o 92 sázích, a že v roce 1842 navštívil kraj císař František na cestě do Saska.
Následuje obtížně čitelné memorandum o cestě, vodě a hornictví Schlaggenwaldu (Horního Slavkova). Zmiňuje se v něm, že si vláda přála, aby byl pořízen popis horního díla u Schlaggenwaldu, jakmile je převezmou Karlovy Vary. Popisuje se, že v nejstarších dobách byly šachtami získávány vodní zdroje, které bylo třeba zřídit v souvislosti s důlními šachtami, a že nová díla byla málo osvětlena. Dále se hovoří o hornických úřednících a společnosti, která šachty provozovala, o vodních zdrojích vystavěných pro horníky a o zásobování vodou – celý tento úsek je ale zachován jen v hrubých obrysech, neboť text je špatně čitelný.
Vyprávění pokračuje popisem, jak se cesta v dole zúžila na zcela úzkou skálu. Za těchto okolností fungoval provoz dolu tak, že báňský hejtman doprovázel cizince s důlním světlem hlouběji k druhé žíle, a než se návštěvník vydal zpět, bylo mu řečeno: „Měj dobré svědomí zde projít." Po prohlídce zajímavého stroje se šlo touž cestou ke společnosti.
V roce 1848 chtěl báňský úředník Georg [Wimmel?/Wimmer?] spolu s horním úřadem vyrobit vlastní stroj, neboť tehdy vodní stavba doznala významnou změnu a obec byla dotčena poplatkovým zákonem.
Téhož roku 1848 byly c. k. krajským úřadem stanoveny platy magistrátních úředníků a učitelů takto:
- nejvyšší plat celkem — 700 zl
- (měšťanská škola?) — 400 zl
- pozemkový pokladník (Grundkassier) — 350 zl
- [Langzeile?] — 300 zl
- — 250 zl
- — 200 zl
- soudní sluha (Gerichtsdiener) — 150 zl
- dva policejní sluhové (Polizeidiener) à 72 zl
- bytný příspěvek (Quartiergeld) à 20 zl
- první učitel, Wilibald [Zeßmer?] — 147 zl 29 kr
- druhý učitel Josef Knoll — 136 zl 47½ kr
- třetí učitel Rudolf Berger — 127 zl 51 kr
Kronikář k tomu v roce 1912 připojil vysvětlující poznámku: Je politováníhodnou skutečností, že po dlouhou dobu obec nevedla žádnou pamětní knihu (Gedenkbuch). Poslední taková kniha, obsahující zápisy týkající se pozemkového majetku, přešla při zřizování pozemkových knihovních úřadů do pozemkového knihovního úřadu v Elbogenu (Loktě) a nachází se dosud tam. Časový úsek od dřívějšího místa starosty-ředitele (Bürgermeister-Director) a pozdějšího c. k. okresního hejtmana Krause tak kronika nemůže postihnout.
Později se autor těchto řádků, starosta-ředitel Johann Hahn, věci znovu ujal a podle protokolů zasedání obecního zastupitelstva z let 1883 až do současnosti sestavil další záznamy. Na jaře, dne 25. dubna 1912, byl učiněn návrh ohledně vedení kroniky a byl zvolen výbor složený z ředitele Hahna a pánů Franze Lechnera, Johanna Schecka, Franze [Hearta?] a Josefa Hahna. Výbor se sešel celkem 4krát, aby shromáždil potřebný materiál, z něhož vznikla pamětní kniha zahrnující léta 1854 až do současnosti. Kronikář dodává, že vzhledem k dlouhému období bez záznamů si kniha nemůže činit nárok na úplnost, ale od nynějška má být vedena svědomitým způsobem. Další zápisy pod vedením výše zmíněného autora měl obstarávat městský pomocný úředník (Hilfsbeamter) Josef Prahse. Schlaggenwald (Horní Slavkov), dne 20. července 1912.
Dále následuje přehled jednotlivých let:
1846 – byla postavena silnice z Elbogenu (Lokte) do Schlaggenwaldu (Horního Slavkova).
1849–50 – zde táhly rakousko-italské oddíly, konkrétně pluk Wimpffen, protože jej nebylo možné použít proti povstaleckému hnutí v Uhrách.
1854 – byla velká drahota: korec žita stál 34 zl 20 kr, korec ovsa 8 zl, korec brambor 4 zl; naproti tomu byly ceny masa nízké: libra telecího nebo vepřového masa 12 krejcarů, libra uzeného masa 18 kr, libra hovězího masa 13 kr, libra másla 30 krejcarů.
1856 – byla postavena nová špitální budova (Spitalsgebäude), ovšem ze dřeva.
1857 – dne 6. [června?] patrně vyhořel kostel nebo radnice (místo je nejisté); byla postavena přádelna (Spinnfabrik).
1859 – zemřel děkan Scharnagl.
1861 – zemřel děkan Krebs.
1862 – byl postaven střelecký dům (Schützenhaus) v oboře a bylo zavedeno tzv. střílení do terče. Děkan Walter se přestěhoval do Paulesbrunnu (Pavlova Studánka/Pavlovice), jeho nástupcem se stal Ferdinand Pöbler z Egeru (Chebu). Anton Kohl, narozen 14. prosince 1837 ve Schlaggenwaldu, poté co byl přijat jako vedoucí (Geschäftsführer), zemřel dne 9. června.
1863 – byl postaven (nejistý) objekt u [Tanglhofu?].
1865 – byla zastavena někdejší báňská těžba a dřívější báňský úřad byl zrušen krajským úřadem.
1866 – táhly pruské oddíly po prusko-rakouské válce přes Schlaggenwald (Horní Slavkov); bylo zde ubytováno 1808 vojáků, což bylo pro obyvatele zátěží.
Přehled pokračuje: … [ubytování vojáků] bylo mimo jiné využito ke zřízení velké stříkačky č. 1. Přádelna Reichenbach zastavila provoz.
1867 – přestalo společné vypisování školného (Schulausschreiben).
1868 – 5. března byl založen hasičský sbor; prvním velitelem se stal starosta Großer.
1869 – 1. srpna byl zřízen telegrafní úřad. Byla vysazena alej u Střelecké ulice (respektive u hliniště).
1871 – (text silně poškozen) zmiňuje se šest let a hořící obchodní domy; dne 28. května se konalo svěcení praporu hasičského sboru.
1872 – došlo k založení vodárenského družstva (Wassergenossenschaft). Marbach a Weigl převzali kartáčnickou továrnu (Bürstenfabrik) a postavili obytný dům. Dne 3. srpna vyhořely domy čís. 96 a 97.
1873 – proběhlo zaměření a otevření (zřízení) nového hřbitova u kostela.
1874 – vyhořela Thomasova továrna patřící Marbachovi a Weiglovi. Dne 14. září došlo k požáru žehlírny (respektive várny).
1877 – (nejisté místo) týkající se pivovaru; tamní pozemek (patrně sladovna) u kostela byl prodán za 20 000 zlatých.
1879 – opět hořel provozní dům v [Wiesenthalu?].
Přehled pokračuje dále:
1880 – dne 7. března opět vyhořela [Zicklerova?] továrna. Dne 1. října byla otevřena mateřská škola (Kindergarten).
1881 – Weiß a Bach převzali tkalcovnu (Weberei) od Thomase a zřídili v ní továrnu na knoflíky (Knopffabrik).
1883 – na zasedání obecního zastupitelstva dne 13. srpna bylo po požáru usneseno postavit nový dům a poškozenou budovu (pokladnu) uvést do lepšího stavu. Dne 26. prosince zemřel pan Friedrich Hölzl, který se zasloužil o založení měšťanské školy a nemocnice i nadace Císaře Josefa (Kaiser-Josef-Stiftung). Na zasedání dne 27. prosince byl jednomyslně přijat návrh zřídit novou dívčí měšťanskou školu.
1884 – na zasedání dne 7. dubna byla schválena nadační listina (Stiftbrief) ohledně dívčí měšťanské školy. Na zasedání dne 19. prosince bylo oznámeno, že c. k. zemská školní rada (k. k. Landesschulrat) schválila zřízení dívčí měšťanské školy. Dne 16. září došlo k požáru u Zimmera v horní části města. V říjnu byl založen spolek vojenských vysloužilců (Kriegerverein).
1885 – na zasedání dne 11. března byl zvolen MUDr. Josef Freiesleben městským lékařem; na témže zasedání bylo rozhodnuto přikročit k regulaci potoka (patrně po požáru). V létě téhož roku zemřel lékárník Schranka. [Resmühl?] a Schwarz odkoupili továrnu Weiß & Bach a provozovali ji dále.
1886 – starostou byl zvolen Heinrich Schmidt. Zdejší učitel měšťanské školy Johann [Vogel?] byl jmenován c. k. okresním školním inspektorem pro okresy Falknov (Falkenau) a Kraslice (Graslitz). Provizorním učitelem měšťanské školy jmenovala c. k. okresní školní rada zdejšího učitele Wenzla Schustera.
… budova školy postavena. Otevírá se dívčí měšťanská škola a nová chlapecká škola. Dosavadní budova chlapecké měšťanské školy se přenechává firmě Zweig, Frankfurter & Cie. ke zřízení továrny na perleťové knoflíky. Na zasedání obecního zastupitelstva dne 15. prosince se usnáší rozšíření (přesná podoba usnesení je nejistá). Vyhotovuje se nadační listina opatrovny dětí, nadace Johanna Christofa Karla Wenzla.
1888: Na zasedání dne 27. března je usneseno nahradit stávající objekt novým. Vybírá se školné za mateřskou školu. Pozemek je přenechán hostinskému Franzi Dietrichovi za nízký zajišťovací úrok; obec přebírá prezentační právo nadace Johanna Strummüllera (jméno nejisté). V létě se koná svěcení praporu vojenských vysloužilců.
1889: Zřizuje se periodický (pravidelný) trh. Na místo dosavadního pokladníka Johanna Lettnera (jméno nejisté), jemuž byla přiznána roční odměna 300 fl, je zvolen továrenský úředník Albert Neidhart. Zastavuje se nová strana náměstí měšťanskými domy. V červenci se koná svěcení tělocvičného spolku. Dne 3. srpna zemřel člen obecního zastupitelstva, konkrétně (jak pokračuje na následující straně) městský rada Wenzl Fiessl.
Na zasedání v srpnu je dosavadní administrátor městského kostela navržen za inspektora. Dne 8. prosince vypukl požár, patrně při vánoční slavnosti (podrobnosti jsou nečitelné). Vodovod, postavený Adolfem Hölzlem u Roter Hof, je připojen na hlavní vodovod. Na zasedání dne 16. prosince je přijato další usnesení, jehož obsah se však nedochoval čitelně.
1890: Zemřel pan Gustav Keylwert (jméno nejisté), c. k. poštmistr a dlouholetý člen obecního zastupitelstva a městské rady. V červenci dochází ke změně či zrušení mateřské školy (přesně nelze určit). Ve městě je instalováno rozšířené pouliční osvětlení. V říjnu patrně vypukl požár v porcelánce. Dne 24. listopadu nastala velká povodeň; porcelánový malíř Wilhelm Koch při ní nalezl smrt. Další místa zápisu jsou nečitelná.
1891: S pány Haasem a Czjzekem byla uzavřena dohoda, že budou obci platit ročně náhradu 150 fl. Zřizuje se opěrná zeď u kostelní stodoly při faře.
1892: Dne 1. ledna vstupuje lékárna do vlastnictví pana Aloise Martina (jméno nejisté). Zavádí se nový pamětní trh (přesná podoba nejasná). V souvislosti s povodní z roku 1890 je zmíněna částka 837 fl. Za místo inspektora je navržen farář Hoyer; dosavadním administrátorem byl Helebrant (jméno nejisté). Umírá koželuh Georg Wohl, který zanechal několik železničních akcií; obec postavila na jeho hrobě kříž. Koná se patrně pokládání základního kamene. Pokladníkem je Neidhart, dosavadním pokladníkem byl Josef (příjmení nečitelné). Na místo zemřelého lékárníka je jmenován Johann Krautberger. Pan inspektor Hoyer mimoto přebírá další funkci. Tento zápis je na předloze velmi hustý a místy poškozený, proto je čten pouze útržkovitě.
1893: Zemřel dlouholetý člen obce a městské rady (jméno se nedochovalo čitelně). Léto je velmi suché, projevuje se nedostatek krmiva. Emanuel Neidhart je zvolen městským pokladníkem. Dne 29. března vypukl požár v horní uličce, dne 17. dubna další požár (pokračování zápisu na následující straně je nečitelné).
V létě nastává další velká povodeň (podrobnosti nejsou čitelné).
1894: Městský lékař Höfner odstupuje; na jeho místo je jmenován MUDr. Dostal (jméno nejisté) provizorním okresním lékařem. Obec upisuje 80 000 fl základního kapitálu na stavbu železnice. Na zasedání dne 10. května je usneseno nové očíslování domů. Zavádí se nová požární ochrana (podrobnosti nejasné); obec přispívá 3200 fl pro špitální kostel.
1895: Umírá Josef Neidhart, dlouholetý člen obecního zastupitelstva a městské rady. Spořitelní spolek poskytuje obci významnou a poslední dotaci, patrně pro nemocnici. Usnáší se nový požární řád. V srpnu je zaveden další prvek požární ochrany (blíže nespecifikováno). Dne 5. září umírá Johann Otto, obecní funkcionář; vypukl požár stodol ležících vně města. Dne 8. října je zahájena sbírka pro učitele a pro pohořelé v Lauterbachu (Čistá). Další místa zápisu jsou nečitelná.
1896: Josef Schmieger, obchodník se střižním zbožím ve Zwodau (Svatava) a rodák ze Schlaggenwaldu (Horní Slavkov), je tam jednomyslně zvolen (do jaké funkce, není zcela jasné). Jeho nástupcem se stává Franz Schmieger. Dne 1. října jsou zmíněny desky, patrně náhrobní, bývalého zdejšího starosty Vogla (jméno nejisté), které jsou majetkem kostela a jsou připojeny s tím, že by se za ně musel platit příplatek. Škola se dělí na dva ústavy: chlapeckou měšťanskou školu a dívčí obecnou a měšťanskou školu. Ředitelem druhého ústavu je opět jmenován učitel měšťanské školy Michael Lauzendörfer (jméno nejisté). Zápis je místy nečitelný.
1897: Josef Tessl (jméno nejisté) je ustanoven provizorním inženýrem, blíže neurčený je i dosavadní obecní tajemník. Jsou předány petice proti nařízením o platech učitelů. Obec reaguje na tehdejší politické události (blíže nespecifikováno). Zdejší školní obec je přeřazena ze 3. do 4. třídy školného. Na zasedání obecního zastupitelstva dne 3. srpna je statkář Prahse (jméno nejisté) ustanoven obecním tajemníkem. Na zasedání dne 14. prosince je usnesen přístup obce k jakémusi německému spolku (přesný název nečitelný).
1898: Zakládá se penzijní a podpůrná pokladna pro úředníky a dělníky a pokladna pro vdovy a sirotky úředníků a dělníků, a to ze strany firmy Haas & Czjzek. Starosta cestuje do Vídně ve věci železnice a je přijat na audienci u Jeho Veličenstva. Na zasedání dne 2. září obec usnáší stavbu či přestavbu kamenného mostu.
K zápisu z roku 1898 je na okraji drobnou, bledou poznámkou dodáno, že část archivu a registratury byla prodána (patrně papírně nebo sběrně, přesné znění je nečitelné).
1899: Je zřízena (patrně) spořitelna. Umírá starosta Wilhelm (jméno nejisté), který obec obdaroval základním kapitálem. Umírá také koželuh a městský rada Wenzl (příjmení nečitelné). Pánům E. Czjzekovi a Georgu Haasovi je uděleno jakési uznání. Probíhá zaměřování silnice či ulice. První výkop u stavby železnice se koná v prvním říjnovém týdnu. Založení městské spořitelny je zahájeno na zasedání obecního zastupitelstva dne 28. listopadu panem inspektorem Hoyerem. Zakládá se také další městská instituce zásluhou Wilhelma Krause (jméno nejisté). Tento zápis je hustý a místy bledý, čten útržkovitě.
1900: Starosta Friedrich Schmidt se loučí či odchází z funkce (přesně nejasné) a vedením záležitostí je pověřen městský rada Franz Rossmeißl. Na zasedání dne 2. července je zvolen starostou pan Johann Steinbach. Ředitel dívčí měšťanské školy odchází na odpočinek, na jeho místo nastupuje dosavadní učitel měšťanské školy Johann Hahn, který na zdejší škole působí od roku 1883. Pan Kraus přebírá továrnu a něco v ní zřizuje (podrobnosti nejasné). Dne 3. listopadu hoří stodoly pod špitálním kostelem.
1901: Dne 1. ledna čítá město 4072 obyvatel. Dne 27. dubna vypukl požár, patrně u pece a Schröckenových domů (jméno nejisté). Zřizuje se dolní Bachhofská ulice. Na zasedání dne 6. prosince je pan Eduard Steinwasser ustanoven městským pokladníkem. Dne 7. prosince je zmíněn učitel a patrně plavecká škola, poslední řádek zápisu je však nejistý.
1902: Pan lékárník Alois Martin je zvolen starostou. Wolfshof je pronajat blíže neurčené osobě a Köhlerovi z Lauterbergu. Schurz (jméno nejisté) je zvolen dozorčím orgánem na místo onemocnělého Dopplera (jméno nejisté). Staví se nová budova, patrně škola. Opravuje se most přes potok (Flußbach) u špitálního kostela, za cenu 836 korun, stavitelem Waldertem (jméno nejisté).
Obecní les je prodán prostřednictvím lesmistra Schmida (jméno nejisté) z Lokte (Elbogen) za cenu 500 korun. Dne 8. června je zmíněna hřbitovní ohrada u Waldmannovy továrny (název nejistý). Umírá Franz Veit, který dlouhá léta záslužně působil jako učitel obecné školy.
1903: Dolní Bachhofská ulice je uzavřena pro vozovou dopravu. Josef Siart, narozen 18. 5. 1878, je nově jmenován provizorním policejním strážníkem (nad tímto zápisem je na okraji drobně dopsáno jeho datum narození). Umírá starý policejní strážník Schürer (jméno nejisté). Poškozené vodovodní trubky jsou od jednoho domu až k dalšímu nahrazeny novými. Kolem 8. srpna jsou restaurovány klenuté obrazy či malby děkanského kostela, který prochází celkovou renovací. V létě je pro pohořelé v Lauterbachu (Čistá) poskytnuta částka 572 korun. Umírá Franz Rossmeißl, dlouholetý člen obecního zastupitelstva a městské rady. Je usneseno, že lom se má od 1. ledna převzít do správy obce. Umírá i osoba spjatá se školním vedením, jménem snad Hüttner. Josef Stork (jméno nejisté) je ustanoven policejním strážníkem.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[LEVÁ STRANA — okrajové poznámky vlevo: „[Bürger]ball" (Bál), „Geschäftlicher [Verkehr]" (Obchodní ruch), „Theuere [Zeit]" (Drahá doba), „Cholera[?]", a data „1848, 4. srpna", „1848, 15. října"]
... v [levé?] řadě. Jedním z čestných bálů byl tzv. starostenský bál (Bürgermeisterball), který byl pořádán na počest nově zvoleného starosty Hopfa [Reicha?] a který vynesl přebytek 100 zl. W.W. (vídeňské měny).
[Okraj: Obchodní ruch] Obchodníci v tomto roce očekávali dobrý chod obchodů, což se však bohužel nestalo, neboť ve skutečnosti šly obchody v tomto roce velmi špatně. Peněz bylo stále málo a peníze, které byly v oběhu, byly papírové. Bankovky byly pro nedostatek drobné mince (stříbro nebylo vůbec, měděné peníze bylo vidět zřídka) stříhány na 4 díly a [říšští lidé?] sami vydávali papírové peníze v hodnotě [okraj: Drahá doba] 1, 2, 3, 5 až 20 krejcarů tištěné [na vlastní pěst], které pak [později] proti konvenční minci opět vyměňovali [?].
[Okraj: Cholera?] 1848, 4. srpna [?] [zde vypukla cholera?] [?] ... u většiny [?] ... [rybník Walke?/valchy?] [?] ...
[Okraj?] 1848, 15. října [?] [se ve stejném roce konala] národní [slavnost?] [?] ... páterem Hopfem [?] ... [celé] duchovenstvo [?] ... velitel Gabriel Hopf [?] ... hlavní [slavnost?] [?] ... vody [?] ... císaře a vlasti [?].
[PRAVÁ STRANA — okrajové poznámky vpravo: „Ball" (Bál), „Rechnung" (Účet), „Garde bestehen" (Stav gardy), „Bürgschaft" (?), „Kaiser ... besucht 1842" (Císař ... navštívil 1842)]
1848, dne 15. října, když slavnosti [Schönmerich?] pominuly, konal se večer bál [okraj: Bál], jak ukazuje doslovně uvedený účet hostinského Andrease Hopfa.
Nota [okraj: Účet]
O nákladech, které vznikly při bále uspořádaném pro 4., 5. a 6. setninu Národní gardy města Schlaggenwald (Horní Slavkov) po důstojné slavnosti [Schönmerich?] dne 15. října 1848.
[Tabulka:] „Za osvětlení (Für Beleuchtung)" — sloupec [zlatých | krejcarů]:
1. 5¼ lib. řepkového oleje (Rüböhl) à 42 kr. — 5 zl 47 kr
2. 4 lib. svíček (Kerzen) à 48 kr. — 3 zl 12 kr
3. Pivo pro muzikanty (69 lib. à 6) — 6 zl 54 kr
4. Jídlo pro tytéž — 2 zl 50 kr
5. Za pivo, [které?] od Národní gardy [?] [v počtu] 182 mázů obdrženo, na každý [?] 4 lib. piva [?] ... celkem 728 [mázů?] à 6 kr. — 72 zl 48 kr
Summa — 91 zl 31 kr
Schlaggenwald (Horní Slavkov), dne 21. října 1848. Andreas Hopf.
[Okraj: Stav gardy] Schlaggenwaldská (hornoslavkovská) Národní garda se skládala přibližně z [několika] setnin s přibližně 560 muži. Hudební kapela měla 38 mužů.
1848 [?] ... [za] starosty Jautsche [?] ... [budova?] [?] ... velkolepý vodní zdroj [?] ... stroj [?] ... 92 sáhů [?] [okraj: Císař František navštívil] ...
[Okraj: Císař František navštívil 1842?] ... císař František [?] ... do Saska [?] roku 1842 [?] ... [Marie?] [?] ...
[POKRAČOVÁNÍ memoranda o cestě, vodě a hornictví Schlaggenwaldu (Horního Slavkova) — psáno plynulým, leč místy vybledlým kurentem, bez okrajových nadpisů; vlevo dole i vpravo dole fialové oválné knihovní/archivní razítko (nejde o fotografii)]
[LEVÁ STRANA]
... aby [si] vláda [vyžádala?]. Aby svému [otci?] jediný [pomník?] pevně dal, rozhodl se císař učinit potřebná opatření [?] ... [pořídit] popis hor(ního díla) [?] od Schlaggenwaldu (Horního Slavkova), jakmile [jej?] Karlovy Vary [?] ... [převezme?].
V nejstarších [dobách?] [byly?] šachtami získané vodní [zdroje] [?] ..., které k [tomu] [?] [bylo třeba] zřídit [?] ..., zrcadlově proti [?] ... [důlním?] šachtám [stojící?] [?] ..., s jejich [zařízeními?] [?] ... do [úředního?] sledu zařadit [?]. Nová díla byla málo osvětlena [?]; [?] [tyto?] věci bylo třeba [s úsilím?] [?] [rozeznávat?], [které?] [se?] [však] [?] [k] jisté [práci/údržbě?] [vázaly?] [?] ... za horního [úředníka?] [?] [rychle?] povstaly [?] ... [Groser?] byli ve [vlastním?] [?] [provozu?] [?] [zřízeni?] [?] ... [v] [nejstarších?] [dobách?] [?] [horní úřad?] [?] ... [provozu?] od těchto šachet [?] ... první [zkrášlení?] [?] ... [budovy?] [?] ... [s téhož?] [?] ... [za] horního [úředníka?] [?] ... [cesty/štoly?] [?] ... ke společnosti [?] ...
[PRAVÁ STRANA]
... [jejíž?] [?] [šachty?] [?] [pod?] [tímto?] [?] [jsou?] [?] ... [obchodu?] [?] [společnosti?] [?] ... [pro?] [vlastní?] [potřebu?] [?] ... [vodní zdroje?] [?] ... [za] [horníky?] [?] [vystavěné?] [?] ... [vodu?] [?] [v?] [Altenhause?/staré budově?] [?] ... [horní úřad?] [?] [šachty?] [?] ... [bylo?] [?] [rozeznat?] [?], [jejich?] první [?] [část?] [?] ... [zrcadlově?] [?] ... [jistou?] [práci?] [?] ... [Když?] [?] [chyběla?] [?] [voda?] [?] [tato?] [cesta?] [?] [opět?] [?] ... [za] [horního praktikanta?] [?] ... [vlastní?] [?] [zásobování?] [vodou?] [?] ... [pevně?] [?] [uvedena?] [?].
[Souvislý text obtížně čitelný; zachycen pouze v hrubých obrysech — týká se historie důlních šachet, vodních zdrojů a jejich obnovy ve Schlaggenwaldu (Horním Slavkově).]
[LEVÁ STRANA — pokračování hornického vyprávění, poté platy magistrátních úředníků a učitelů za rok 1848]
... [cesta?] [se?] [na?] zcela úzkou skálu [?] [omezila?]/zúžila [?]. Za těchto okolností se [provoz?] hor zde [vyvíjel] takto [?]: [vstoupil?] báňský hejtman, [za?] [každým?] [?] s důlním světlem, [a?] [neboť?] [?] zde [bylo zvykem] [?] cizince [provázet?] [?] důlním světlem. Když [se?] nyní [?] [v?] [hlubších?] [?] [chodbách?] [?] až k druhé žíle [?] [došlo?], [a?] [chtěl-li] [se?] [návštěvník?] [vrátit?], musel [se?] [báňský?] [?] [zpět od cizince obrátit?] [a říci?]: „Měj dobré svědomí [?] ... [zde?] [projít?]." Po prohlídce [?] [velmi?] zajímavého stroje [?] [šlo se?] [?] [touž?] [cestou?] ke společnosti [?] ..., [kde?] [se?] [báňský úřad?] [?] [smísil?] [?], [a?] [pak?] [?] [se?] [zeptal?], [kam?] [se?] [vlastně?] [obrátí?].
1848 [v?] [části?] [?] chtěl báňský [úředník?] Georg [Wimmel?/Wimmer?] (?) [a?] [horní úřad?] [?] [vlastní?] [?] [stroj?] [vyrobit?], [neboť?] [tehdy?] [vodní stavba?] [?] [významnou?] [?] [změnu?] [?] [doznala?] [a?] [obec?] [v?] [důsledku?] [?] [poplatkového?] [?] [zákona?] [?].
1848 [?] [v?] [podobě?] magistrátních úředníků [?] a učitelů [byly?] [c.k.] [krajským úřadem?] [platy?] [?] [stanoveny?], a [to?] [?] takto:
[seznam s částkami vpravo:]
... největší [plat?] vše dohromady — 700 zl
... [Bürgerschule?/měšťanská škola?] — 400 zl
... Grundkassier (pozemkový pokladník) — 350 zl
... [Langzeile?] — 300 zl
... — 250 zl
... — 200 zl
[PRAVÁ STRANA — pokračování seznamu platů, poté závěrečná zakladatelská poznámka kronikáře]
[seznam s částkami:]
Soudní sluha (Gerichtsdiener) — 150 zl
Dva policejní sluhové (Polizeidiener) à — 72 zl
jeden bytný příspěvek (Quartiergeld) à — 20 zl
první učitel, Wilibald [Zeßmer?] — 147 zl 29 kr
druhý [učitel] Josef Knoll — 136 zl 47½ kr
třetí [učitel] Rudolf Berger — 127 zl 51 kr
[Závěrečná poznámka kronikáře, datovaná do r. 1912:]
Je nyní politováníhodnou skutečností, že po dlouhou dobu obec nevedla žádnou pamětní knihu (Gedenkbuch). Poslední [taková kniha], protože [?] obsahuje zápisy týkající se pozemkového majetku, přešla při zřizování pozemkových knihovních úřadů do pozemkového knihovního úřadu v Elbogenu (Lokti) a nachází se dosud tam. Časový úsek [sahá?] tedy od dřívějšího místa starosty-ředitele (Bürgermeister-Director) a pozdějšího c.k. okresního hejtmana Krause [?] a sestavení kroniky bez začátku takové [?] nemůže [postihnout?].
Později se autor těchto řádků, starosta-ředitel Johann Hahn, věci znovu chopil tím, že podle protokolů zasedání obecního zastupitelstva z let 1883 až do současnosti [vytvořil?] devět set osmdesát [?].
Na jaře, dne 25. dubna 1912, byl [tedy?] učiněn návrh ohledně vedení kroniky a byl zvolen výbor (Ausschuß), složený z ředitele Hahna a pánů Franze Lechnera, Johanna Schecka, Franze [Hearta?] a Josefa Hahna. Protože [bylo třeba] sehnat potřebný materiál [?], pod [Hopfem?] [?] [se konala?] [opět dříve?] 4 zasedání tohoto výboru a [z?] takto nashromážděného materiálu [?] [byly?] [?] [výtahy z protokolů?] [?] téhož [?] [a tak?] vznikla pamětní kniha (Gedenkbuch) [obsahující] léta 1854 až do současnosti.
Samozřejmě [tato kniha] nemůže, vzhledem k dlouhému časovému úseku, v němž nebyly činěny žádné záznamy, činit nárok na úplnost. Od nynějška však má být kronika vedena svědomitým způsobem.
Na závěr budiž ještě poznamenáno, že [další] rukopisné [zápisy?] ...
[LEVÁ STRANA — dokončení zakladatelské poznámky, poté roční zápisy kroniky 1846–1857; psáno zřetelným rukopisem z r. 1912, jednotlivé roky podtrženy]
... [další] zápisy pod vedením výše zmíněného autora bude obstarávat městský pomocný úředník (Hilfsbeamter) Josef Prahse.
Schlaggenwald (Horní Slavkov), dne 20. července 1912.
1846 byla postavena silnice z Elbogenu (Lokte) do Schlaggenwaldu (Horního Slavkova).
1849–50 zde táhly rakousko-italské oddíly, a to pluk Wimpffen, protože se [tento pluk] nedal použít proti povstaleckému hnutí v Uhrách.
1854 byla velká drahota: 1 [korec?] žita (Korn) stál 34 zl 20 kr, 1 [korec?] ovsa (Hafer) 8 zl, 1 [korec?] brambor (Erdäpfel) 4 zl; naproti tomu byly [střelecké/výčepní ceny?] velmi nízké: 1 libra telecího nebo vepřového masa 12 krejcarů, 1 libra [uzeného?/šunky?] masa 18 kr [?], 1 libra hovězího masa 13 kr, jedna libra [másla?] stála 30 krejcarů.
[Okraj: „[Spit]albau" — Stavba špitálu] V roce 1856 byla postavena nová špitální budova (Spitalsgebäude), avšak ze dřeva.
1857 dne 6. [června?] [vyhořel?] [kostel?]/[radnice?]. Byla postavena [přádelna?] (Spinnfabrik), [Rathgeber?] a [?].
[PRAVÁ STRANA — roční zápisy 1859–1866; jednotlivé roky podtrženy]
1859 zemřel děkan Scharnagl.
1861 zemřel děkan Krebs.
1862 byl postaven střelecký dům (Schützenhaus) v [Pirque?/oboře?]. Bylo zavedeno tzv. střílení do terče. Děkan Walter se přestěhoval do Paulesbrunnu (Pavlova Studánka/Pavlovice). Jeho nástupcem je Ferdinand Pöbler [?] z Egeru (Chebu). Anton Kohl, narozen 14. prosince 1837 ve Schlaggenwaldu (Horním Slavkově), když [byl?] jako vedoucí (Geschäftsführer) [najat?], zemřel dne 9. [června?].
1863 byl postaven [okresní?] [?] [?] u [Tanglhofu?] [?]. [Nejistý zápis.]
1865 [byla?] zastavena někdejší [báňská těžba?]/[Langbau?] a dřívější [báňský úřad?]/[Langbehörde?] zrušen, [a sice?] krajským úřadem [zrušen/převzat?].
1866 táhly pruské oddíly po [bratrské?] válce [prusko-rakouské] přes Schlaggenwald (Horní Slavkov); [bylo zde] ubytováno 1808 [?] [vojáků?], což bylo obyvatelům [?] [uloženo?].
(Letopisecký přehled — chronologický seznam událostí ve městě po jednotlivých letech; tato dvoustrana navazuje na předchozí zápis. Pravá strana je nahoře vpravo označena číslem stránky „10".)
LEVÁ STRANA:
[pokračování předchozí věty:] …[bylo] použito ke zřízení velké stříkačky č. 1. — Přádelna Reichenbach se zastavila (přišla k zastavení provozu).
1867: Přestalo společné [Schulausschreiben — vypisování školného / společný školní výnos?] [?].
1868: 5. března založení hasičského sboru; prvním velitelem (komandantem) starosta Großer.
1869: 1. srpna zřízení telegrafního úřadu. Byla vysazena alej v [Schützengasse — Střelecké ulici? / u Lehmgrube — hliniště?] [?].
1871: [Schweller?] [?] od hořících [podélných obchodních domů?] [?] … se 6 [lety?] [?] — Dne 28. května se koná [svěcení? — Fahnenweihe?] hasičského sboru. [první dva řádky tohoto zápisu jsou silně nečitelné, čteno jen útržkovitě]
PRAVÁ STRANA (strana 10):
1872: koná se založení vodárenského družstva [Wassergenossenschaft]. Marbach a Weigl převzali [zakoupili] [kartáčnickou?] továrnu (Bürstenfabrik) a postavili obytný dům. — Dne 3. srpna shořely domy čís. 96 a 97 ([Allmannshäuser?]).
1873: koná se zaměření a otevření (zřízení) nového hřbitova [Friedhof] u kostela [(starý) válečný hřbitov? — uncertain].
1874: hoří Thomasova [?] továrna od Marbacha a Weigla. Dne 14. září došlo k požáru [Bügelhauses? — žehlírny? / Brühhauses?] [?].
1877: [Schmaller?] [?] [Brauhaus — pivovar?] [?]; tamní [pozemek/Malzhaus?] u kostela prodán za 20.000 fl [zlatých].
1879: opět hoří [Wiesenthal? — luční] [Werkhaus? — provozní dům] [?].
[Pozn.: stránka neobsahuje žádné fotografie; jde výhradně o rukopisný text (kurent). Mnohá místa jsou kvůli bledosti inkoustu nečitelná a označena [?].]
(Pokračování letopiseckého přehledu po jednotlivých letech. Pravá strana je nahoře vpravo označena číslem stránky „11".)
LEVÁ STRANA:
1880: Dne 7. března opět hoří [Zickler?]ova [?] továrna [Zucker-/Zicklerfabrik?]. — Dne 1. října se otevírá mateřská škola (Kindergarten).
1881: Weiß a Bach [?] převzali tkalcovnu (Weberei) od Thomase a zřídili v ní továrnu na knoflíky (Knopffabrik).
1883: Na zasedání obecního zastupitelstva dne 13. srpna bylo usneseno po [požáru?] postavit nový [dům] a [poškozenou pokladnu/budovu?] uvést do lepšího stavu. — Dne 26. prosince umírá pan Friedrich Hölzl, který se zasloužil o založení měšťanské školy a [nemocnice?] i nadace Císaře Josefa (Kaiser-Josef-Stiftung). Na zasedání obecního zastupitelstva dne 27. prosince byl jednomyslně přijat návrh zřídit novou dívčí měšťanskou školu.
1884: Na zasedání obecního zastupitelstva dne 7. dubna se schvaluje nadační listina (Stiftbrief) ohledně dívčí [měšťanské školy]. Na zasedání dne 19. prosince [?] oznámeno, že c. k. zemská školní rada (k. k. Landesschulrat) … [pokračuje na pravé straně].
PRAVÁ STRANA (strana 11):
[pokračování 1884:] … schválila zřízení dívčí měšťanské školy. Dne 16. září požár u Zimmera v horní [části města]. V říjnu založení spolku vojenských vysloužilců (Kriegerverein).
1885: Na zasedání dne 11. března byl zvolen MUDr. Josef Freiesleben městským lékařem; na témže zasedání bylo rozhodnuto přikročit k regulaci [potoka/po požáru?]. V létě tohoto roku zemřel lékárník Schranka. [Resmühl?] a Schwarz [?] odkoupili továrnu Weiß & Bach a [provozují ji dále jako…]. [v textu jsou škrty]
1886: Heinrich Schmidt je zvolen starostou. Zdejší učitel měšťanské školy Johann [Vogel?] je jmenován c. k. okresním školním inspektorem pro okresy Falknov [Falkenau?] a Kraslice (Graslitz). Provizorním učitelem měšťanské školy jmenuje c. k. okresní školní rada zdejšího (učitele) Wenzla Schustera.
1887: Na zasedání obecního zastupitelstva dne 3. února se usnáší na novostavbě budovy spořitelny v závěrečném [zasedání?], poté co byla od zemské hlavní pokladny (Landeshauptkasse) přislíbena subvence 2500 fl. Na zasedání dne 18. července [MUDr.] Freiesleben jako městský lékař [odstupuje?]; jako městský lékař je ustanoven Josef Höfner, dosud činný ve Wildsteinu (Skalná). Na dívčí škole … [pokračuje dále].
[Pozn.: stránka neobsahuje fotografie; jen rukopisný text. Nejistá čtení označena [?].]
(Pokračování letopiseckého přehledu po letech. Pravá strana je nahoře vpravo označena číslem stránky „12". Na levé straně dole je otištěna archivní razítková pečeť — nikoli fotografie.)
LEVÁ STRANA:
[pokračování 1887:] … [budova školy?] postavena. Otevírá se dívčí [měšťanská] škola a [nová chlapecká škola?]. Dosavadní budova chlapecké měšťanské školy se přenechává [firmě] Zweig, Frankfurter & Cie. ke zřízení továrny na perleťové knoflíky (Perlmutterknopffabrik). Na zasedání obecního zastupitelstva dne 15. prosince se usnáší rozšíření [?]. Vyhotovuje se nadační listina (Stiftbrief) [opatrovny dětí — Kinderbewahranstalt?] nadace Johanna Christofa Karla Wenzla.
1888: Na zasedání dne 27. března je usneseno nahradit [stávající dům/Triebhaus?] novým. Vybírá se školné za mateřskou školu (Kindergarten). [Pozemek/Zahnplatz?] je přenechán hostinskému Franzi Dietrichovi za nízký zajišťovací úrok; obec přebírá prezentační právo nadace Johanna [Strummüllera?]. V létě se koná [svěcení praporu vojenských vysloužilců — Kriegerfahnenweihe?].
1889: Zřizuje se periodický (pravidelný) trh. Na místo dosavadního pokladníka Johanna [Lettnera?], jemuž byla přiznána roční odměna 300 fl, je zvolen továrenský úředník Albert Neidhart. Zastavuje se [domy] nová strana náměstí (Marktplatz) měšťanskými [domy]. V červenci se koná svěcení [tělocvičného spolku — Turnverein?]. Dne 3. srpna je [zemřel?] [?] člen obecního zastupitelstva a … [pokračuje na pravé straně].
PRAVÁ STRANA (strana 12):
[pokračování 1889:] … městského rady Wenzla Fiessla [zemřel]. Na zasedání v srpnu je dosavadní administrátor [městského] kostela navržen za inspektora. Dne 8. prosince požár [při vánoční slavnosti?] [?]. Vodovod, postavený Adolfem Hölzlem u Roter Hof, je připojen na [hlavní] vodovod. Na zasedání dne 16. prosince [?] obci [?] [silně nečitelné].
1890: Zemřel pan Gustav Keylwert [?], c. k. [poštmistr?] a dlouholetý člen obecního zastupitelstva a městské rady. — V červenci [se mění/ruší?] mateřská škola [?]. Dole [v městě?] je instalováno rozšířené pouliční osvětlení. [V říjnu?] požár v porcelánce (Porzellanfabrik) [?]. Dne 24. listopadu [povodeň — velká velká voda/záplava?]; Wilhelm Koch, porcelánový malíř, nalezl smrt (zahynul). [více míst nečitelných]
1891: S pány Haasem & Czjzekem byla uzavřena [dohoda?], že budou obci platit ročně náhradu 150 fl za [?]. Zřízení opěrné [zdi — Stützmauer?] u [kostelní stodoly — Kirchscheuer?] při faře (Pfarrhof).
[Pozn.: fotografie na stránce nejsou; na levé straně dole je archivní pečeť. Nejistá čtení označena [?].]
(Pokračování letopiseckého přehledu po letech. Pravá strana je nahoře vpravo označena číslem stránky „13".)
LEVÁ STRANA:
1892: Dne 1. ledna vstupuje [lékárna?] do vlastnictví pana Aloise Martina [?]. [Zavedení nového Schreibmarktes — pamětního trhu?] [?]. — [Odkazuje se na povodeň z roku 1890]: ve výši 837 fl. Za [místo inspektora/Infanteriestelle?] je navržen farář Hoyer; dosavadní administrátor Helebrant [?]. Umírá koželuh (Gerber) Georg Wohl, který zanechal několik železničních akcií; obec postavila na jeho hrobě kříž. Koná se [Steinung? — pokládání základního kamene?]. Pokladník Neidhart [?] u [?], [dosavadní?] pokladník Josef [?]. Na místo zemřelého [lékárníka? Egelsen?] je jmenován Johann Krautberger. Mimoto pan inspektor Hoyer přebírá nový [?]. [tento zápis je velmi hustý a místy poškozený, čteno útržkovitě]
1893: [Zemřel?] [?] dlouholetý člen obce a městské rady. Velmi suché léto: [nedostatek krmiva — Futtermangel?]. Emanuel [?] Neidhart zvolen městským pokladníkem (Stadtkassier). Dne 29. března požár [?] v horní uličce (obere Gasse) ([Krügermann?] [?]); dne 17. dubna požár [Lung-…] … [pokračuje na pravé straně].
PRAVÁ STRANA (strana 13):
[pokračování 1893:] … [Sommerseuche? — letní epidemie?] [?]. V létě nastává další velká [povodeň — Überschwemmung?]. [nejisté]
1894: Městský lékař Höfner odstupuje (resignuje), na jeho místo je jmenován [MUDr.] Dostal [?] provizorním distriktním (okresním) lékařem. Obec [upisuje?] 80.000 fl základního kapitálu na železnici (Eisenbahn). Na zasedání dne 10. května je usneseno nové očíslování domů (Neu-Numerierung). [Zahájení požární ochrany?] [?]; obec platí 3200 fl příspěvku pro [špitální kostel — Spitalkirche?] [?].
1895: Umírá Josef Neidhart, dlouholetý člen obecního zastupitelstva a městské rady. [Spořitelní spolek?] [?] obci [?] [pro nemocnici? — nová, důležitá a poslední dotace/dar?]. Usnáší se nový požární řád (Brandschutzordnung). V srpnu [zaveden nový požární?] [?]. Dne 5. září umírá Johann Otto, [obecní?] [?]; požár stodol (Scheuern) ležících vně města. Dne 8. října je zahájena sbírka pro učitele a pro [pohořelé/Abbrändler] v Lauterbachu (Čistá). [více míst nečitelných]
[Pozn.: stránka neobsahuje fotografie; jen rukopisný text. Nejistá čtení označena [?].]
(Pokračování letopiseckého přehledu po letech. Pravá strana je nahoře vpravo označena číslem stránky „14".)
LEVÁ STRANA:
1896: [Obchodník se střižním zbožím? — Schnittwarenbesitzer] Josef Schmieger ve Zwodau (Svatava), rodák ze Schlaggenwaldu (Horní Slavkov), je tam jednomyslně [zvolen?] [?]. Jeho nástupce Franz Schmieger je jmenován [?]. Dne 1. října [?] [Platten? — desky/náhrobní deska?] bývalého zdejšího starosty [Vogla?] [?] [8 5/9 ?] [?], které jsou majetkem [kostela?], [?] připojeny, [za něž?] by se musel platit příplatek. Škola se dělí na dva ústavy: chlapeckou měšťanskou školu a dívčí obecnou a měšťanskou školu. Ředitelem té druhé je [opět?] jmenován učitel měšťanské školy Michael Lauzendörfer [?]. [místy nečitelné]
1897: [Ustanovení?] Josefa Tessla [?] provizorním [inženýrem?] s [platem?] [?], a dosavadního obecního tajemníka [?]. [Předání?] petic proti [nařízením o platech učitelů — Lehrerbesoldungsverordnungen?]. Obec [vzhledem k politickým událostem?] [?]. Zdejší školní obec [je přeřazena?] ze 3. do 4. třídy školného (Schulgeldklasse). Na zasedání obecního zastupitelstva dne 3. [srpna?] je [statkář? Gutsbesitzer] Prahse [?] ustanoven obecním [tajemníkem?]. Na zasedání dne 14. prosince je usnesen přístup obce k [„Deutscher Bund"? — německému spolku?] [?].
PRAVÁ STRANA (strana 14):
1898: Založení penzijní a podpůrné pokladny pro úředníky a dělníky a pokladny pro vdovy a sirotky úředníků a dělníků (Beamten- und Arbeiterwitwen- und Waisenkasse) ze strany firmy Haas & Czjzek. [Cesta starosty?] do Vídně ve věci železnice a audience u Jeho Veličenstva. Na zasedání dne 2. září obec usnáší [stavbu/přestavbu?] kamenného mostu (steinerne Brücke).
[drobná bledá poznámka pod zápisem 1898:] Část archivu a registratury prodána [papírně?] v [?] [— „… verkauft"].
1899: [?] [zřízena/postavena?] [spořitelna c. k. střeleckého?] [?]. Úmrtí starosty [Wilhelma?] [?], který [pamatoval?] základní kapitál darem. Umírá [koželuh?] [a] městský rada Wenzl [?]. Pánům [E.] Czjzekovi a Georgu Haasovi je [propůjčeno uznání?]. Zaměřování [silnice/ulice?] [?]. První výkop u stavby železnice (Eisenbahnbau) v prvním říjnovém týdnu. Zahájení založení městské spořitelny (städtische Sparkasse) na zasedání obecního zastupitelstva dne 28. listopadu panem inspektorem Hoyerem. Založení městského [?] [?] Wilhelmem Krausem [?]. [tento zápis je hustý a místy bledý, čteno útržkovitě]
[Pozn.: stránka neobsahuje fotografie; jen rukopisný text (kurent). Nejistá čtení označena [?].]
(Pokračování letopiseckého přehledu po letech. Pravá strana je nahoře vpravo označena číslem stránky „15".)
LEVÁ STRANA:
1900: [Rozloučení/odchod?] starosty Friedricha Schmidta [?] a vedením záležitostí je pověřen městský rada Franz Rossmeißl. Na zasedání dne 2. července je zvolen starostou pan Johann Steinbach. Ředitel dívčí měšťanské školy odchází na odpočinek, na jeho místo nastupuje dosavadní učitel měšťanské školy Johann Hahn, který působí na zdejší škole od roku 1883. [?] pan Kraus [?] továrnu a [zřizuje?] [?]. Dne 3. listopadu [hoří?] stodoly pod špitálním [kostelem — Spitalkirche?].
1901: Dne 1. ledna čítá město 4072 obyvatel. Dne 27. dubna požár [„Ofen"?] a [Schröckenových domů?]. [Zřizuje se?] dolní Bachhofská ulice (untere Bachhofstraße). Na zasedání dne 6. prosince je pan Eduard Steinwasser ustanoven městským pokladníkem. Dne 7. prosince [?] učitel [Elberger? = plavecká škola — Schwimmschule?] [?] [poslední řádek nejistý].
1902: Pan lékárník Alois Martin je zvolen starostou. [Wolfshof?] je pronajat [?] a Köhlerovi z Lauterbergu [?]. Schurz [?] je zvolen dozorčím orgánem na místo onemocnělého [?] Dopplera [?]. Staví se [nová budova/škola?]. [Zřizuje/opravuje?] se [Flußbach?] most … [pokračuje na pravé straně].
PRAVÁ STRANA (strana 15):
[pokračování 1902:] … u špitálního kostela (Spitalkirche), za cenu 836 K[orun], stavitelem Waldertem [?] renovován. [Prodej?] obecního lesa (Gemeindewald) prostřednictvím lesmistra (Forstmeister) [Schmida?] v Lokti (Elbogen) za cenu 500 K. Dne 8. června [?] [ohrada hřbitova — Kirchhofzaun?] u [Waldmannovy továrny?]. Umírá Franz Veit, který dlouhá léta záslužně působil jako učitel obecné školy (Volksschullehrer).
1903: Dolní Bachhofská ulice je uzavřena pro vozovou dopravu. Josef Siart (narozen 18. 5. 1878) je nově jmenován provizorním policejním [strážníkem]. Úmrtí starého policejního strážníka [Schürera?]. Od [domu/Hausregalie?] až k [Schulregalie?] jsou dosavadní poškozené vodovodní trubky nahrazeny novými. Kolem 8. [srpna?] jsou [?] [klenuté obrazy/malby?] děkanského kostela (Dekanalkirche) [restaurovány?]. Renovace děkanského kostela. V létě [?] pro pohořelé (Abbrändler) v Lauterbachu (Čistá) [poskytnuta částka?] 572 K. Umírá Franz Rossmeißl, dlouholetý člen obecního zastupitelstva a městské rady. [Lom — Steinbruch?] se má od 1. ledna převzít do správy obce — usneseno. [?] [školního vedení? Hüttner?] umírá. Josef Stork [?] je ustanoven policejním strážníkem.
[Pozn.: stránka neobsahuje fotografie; jen rukopisný text (kurent). Nad řádkem o Josefu Siartovi je drobná vpisovaná poznámka „geboren 18/5 1878". Nejistá čtení označena [?].]