Stránka kroniky Horního Slavkova z roku 1846 obsahuje protokol o ohodnocení farních vinných sklepů a darech arcibiskupa kostelu, podrobnou tabulku odvodů (snopy žita, ječmene a peněžních legátů) od osedlých z osmi přifařených vesnic (Schössl, Loßnitz, Müllersgrün, Poschwau, Rabensgrün, Schönwehr, Stern, Sopeles) s celkovým součtem 119 osedlých, dále líčení neobvykle teplého a suchého roku 1846 se škodami na plodinách a hnitím brambor, a nakonec zprávu o zřízení druhé třídy dívčí školy a jejím financování ze školného.
Protokol o farních vinných sklepech (17. září 1846)
U zdejšího magistrátu byl dne 17. září 1846 sepsán protokol o komisionálním ohodnocení farních vinných sklepů, které měl pronajaty Jan Janse[?] ve Višňové ulici (Wischniagasse). Hospodářské budovy byly už v roce 1843 prohlédnuty a sepsány inspektorem Pflanziglem, a to v září téhož roku. Další text o stavu církevních nemovitostí a hospodářských budov je bohužel značně nečitelný. Protokol podepsali: J. Pflanzigl (inspektor), Carl Hanzak (zástupce c. k. zemské obce), Joseph Friedl a Andreas Hoff.
Dar knížete-arcibiskupa kostelu
Od zdejšího knížete-arcibiskupa přišel dokument č. 21 o obnovení nadace ve prospěch kostela – konkrétně šlo o žádost o novou dotaci na opravu hlavního oltáře, varhan a obrazu svatého Jiří. Zpráva pochází z Prahy, datovaná 17. ledna 1843, podepsal ji kníže-arcibiskup Alexis Schöpf. Text je na několika místech nečitelný.
Tabulka chrámové a školní služby z roku 1846
Následuje rozsáhlá tabulka povinných odvodů (snopy žita, ječmene a dalšího obilí, plus peněžní legáty ve zlatých a krejcarech), které měli odvádět osedlí z přifařených vesnic. Přehled podle obcí:
- Schössl: 21 osedlých, dohromady 36 snopů žita, 18 ječmene, 18 dalšího obilí, 108 zl.
- Loßnitz: 13 osedlých, 18 / 9 / 9 snopů, 69 zl.
- Müllersgrün: 10 osedlých, 18 / 9 / 9 snopů, 69 zl.
- Poschwau: 14 osedlých, 26 / 13 / 13 snopů, 99 zl. 40 kr.
- Rabensgrün: 24 osedlých, 27 / 13½ / 13½ snopů, 103 zl. 30 kr.
- Schönwehr: 11 osedlých, 16 / 8 / 8 snopů, 61 zl. 20 kr.
- Stern: 8 osedlých, 14 / 7 / 7 snopů, 53 zl. 40 kr.
- Sopeles: 8 osedlých, 16 / 8 / 8 snopů, 61 zl. 20 kr.
Celkem tak ve všech osmi vesnických obcích odvádělo povinnost 119 osedlých, s celkovým součtem 171 snopů žita, 18½ (patrně chybně zapsáno, snad jinak) a 85½ snopů dalšího obilí a 665 zl. 30 kr. Kronikář sám poznamenává, že jména psaná kurentem jsou na některých místech nejistá.
K tabulce se váže i dodatek: podle bodu 31 této pamětní knihy byly v roce 1808 domy v Cihelnách (Ziegelhütten) čp. 2 až 8, dříve přifařené k Pfarrgenwald, odfařeny a přifařeny jinam, se souhlasem vysokého zemského prezídia. V Cihelnách samotných byli zapsáni jen 2 osedlí s odvodem 2 snopů žita, 2 snopů dalšího obilí a 15 zl. 20 kr. Zápis pořídil dne 4. listopadu 1846 v Pfarrgenwald inspektor Carl Pflanzigl.
Na okraji jsou ještě poznámky: z roku 1832 o vyplacení (Ablösung) chrámové a školní služby (text nečitelný) a z roku 1846 zmínka o měšťanském domě. Uvádí se, že farní gülta (výnosové právo) přešla po smrti pana Georga Lipserta dne 8. prosince 1843 na Johanna Maßburga, avšak dne 19. října 1846 ji i s příslušným měšťanským domem koupil někdo jiný za 140 000 zlatých konvenční mince (slovy: jedno sto čtyřicet tisíc zlatých). Text je na více místech značně nečitelný.
Povaha roku 1846
Rok 1846 byl pozoruhodný svým teplým počasím. Zima byla mírná, jen v několika dnech klesal Réaumurův teploměr na 9 až 10 stupňů mrazu. Jaro bylo rovněž mírné, takže na lukách brzy vyrostlo mnoho trávy a stromy i osení se mohly dobře vyvíjet.
Léto bylo neobyčejně teplé – od 1. července do 15. září bývalo v poledne téměř denně 20 až 25 stupňů tepla, jen občas přišly mírné bouřkové deště, díky nimž plodiny vypadaly lépe než v jiných teplých letech.
Kvůli suchu byly velmi mělké prameny i rybníky, což způsobilo škody – zejména ožeh rostlin na loukách a polích v okolí (u Niglů, Hoßlangů, v Plané). Mnozí se navíc obávali krup, které postihly 88 obcí v kraji a připravily řadu hospodářů o celou úrodu, takže nesklidili ani hrst obilí. I zdejší osedlí utrpěli citelné škody na loukách a letním osení; tato část textu je místy jazykově porušená a nečitelná.
Celkově bylo počasí teplé a předčasně mírné – chudším lukám to dalo hodně trávy, obilí však nebylo tolik jako jindy. Ozimy na jaře dobře vymetaly klasy a žitný chléb byl na podzim vydatně sklizen. O bramborách (Erdäpfel a Erdbiren) text pokračuje na další straně, ale je useknutý. Kronikář poznamenává, že tato strana je psaná velmi obtížným kurentem s archaickým, nářečním (chebským) pravopisem a mnohá místa jsou nejistá.
Popis roku 1846 pokračuje: réva byla na mnoha místech zcela ožrána (patrně škůdcem), takže keře rostly jako stromy, avšak v pozdějších výsadbách se situace zase zlepšila. Polní plodiny se prý v žádném roce tak nezdařily a přesto se v žádném roce neurodilo méně – text je na tomto místě jazykově porušený a smysl nejasný.
Zvláštní pozornost si zaslouží hnití brambor přímo na poli – zejména zdejší odrůda hnila již na poli, podobně jako louky, které byly velmi mělké. Brambory hnily jen navenek, uvnitř zůstávaly zdravé, jinde byly naopak silně shnilé. O senu je zaznamenáno nářeční pořekadlo, jehož přesný smysl je nejistý.
Protože obilí ubývalo a brambor byl nedostatek, ceny obilí postupně stoupaly. Aktuální ceny za jeden český strych: 9, 8, 6[?], 3 a 2 zlaté konvenční mince (patrně za různé druhy obilí a brambory).
Závěrem se dodává, že část brambor byla po zbylém hnutí určena k jarnímu osázení, ale hnily již na podzim navzdory mírnému počasí, ačkoliv uvnitř nikdy nevypadaly lépe. Zápis je datován 16. listopadu 1846.
Zaopatření dívčí školy (1846)
Dívčí škola byla podle bodu 89 této pamětní knihy zřízena prozatímně na 6 let na základě c. k. dvorského (kancléřského) nařízení ze dne 22. května 1806, č. 8030. K ní byl ustanoven učitelský pomocník, jehož plat se měl hradit ze školného zvýšeného z 2 na 3 krejcary (viz bod 231).
Kvůli rostoucímu počtu dívek musel být na základě kancléřského protokolu ze dne 7. února 1845 v dubnu 1846 ustanoven druhý učitelský pomocník pro dívky, jehož plat byl zajištěn zvýšením školného ze 3 na 4 krejcary.
Školou povinných dětí bylo celkem 497, řádně docházelo 399, po odečtení nemocných a různých úprav zůstalo k vyučování v dívčí škole 314 žákyň. Z placeného školného (1 krejcar na žákyni) pro učitelské pomocníky vycházel týdenní výnos 5/14 kr., což za 47 týdnů činilo 245/58 kr., tedy 3 zl. 23 kr. konvenční měny. Po odečtení nákladů na rozdělení školy (12 zl.) a kvartálního platu (18 zl.), celkem 30 zl., zůstal dotyčnému učitelskému pomocníkovi čistý příjem 68 zl. 23 kr. konvenční měny.
Nakonec se popisuje umístění nových tříd: třída malých dívek zůstala nad 1. dívčí třídou v obecním Pflegehause (pečovatelském domě) čp. 217, zatímco pro třídu větších dívek (2. dívčí třídu) byla najata samostatná učebna v domě čp. 212. Kronikář opět upozorňuje, že tato strana, zejména levá polovina, je psána obtížným kurentem s archaickým a nářečním pravopisem, a proto je mnohé čtení nejisté.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[Strana 324 — levá strana]
(poznámka na okraji) 1846 Oprava kostela [?] má být provedena Janem Janse[?]... jeho zemská povolení [?]
(nadpis) Protokol sepsaný u zdejšího magistrátu dne 17. září 1846.
Předmět: Komisionální ohodnocení farních vinných sklepů zde pronajatých Janem Janse[?] ve Wischniagasse [Višňové ulici].
Hospodářské budovy v nynějších [?] jsou v roce 1843 [?] panem [?] inspektorem [?] Pflanziglem [?] [?] a v září v Ablesungsanlage[?] sepsány a dne 16. září 1843 [?].
[Následuje text o církevních realitách, hospodářských budovách a o tom, že byly v náležitém stavu sepsány — značně nečitelné.] [?]
Podepsáni:
J. Pflanzigl, inspektor
Carl Hanzak [?], c. k. zemská obec [Landesgemeinde]
Joseph Friedl, poslušný služebník
Andreas Hoff [?], [?]
(poznámka na okraji) P. Janse[?] vinné sklepy v [?] [?]
[Strana 325 — pravá strana]
[Pokračování — text o opravách, [?].]
Od zdejšího knížete-arcibiskupa, č. 21.
(nadpis odstavce) O znovuzřízení [?] Carlu Hanzakovi [?] urozenému, a nápis k [?] [?]
(poznámka na okraji) Dar zdejšího knížete-arcibiskupa kostelu
Zdejší magistrát [?] dne 21. tohoto měsíce na žádost o novou dotaci [?] na obnovu hlavního oltáře [Hochaltar], varhan [Orgel] a obrazu [Tableau] svatého Jiří [S. Georgii] [?] [...] [text značně nečitelný] [?]
Praha, 17. ledna 1843.
Alexis Schöpf [?], kníže-arcibiskup. † 5. března 1829 [?]
(poznámka na okraji) [nejmenovaný / ungenannt]
[Strana 326 — levá strana]
(poznámka na okraji) Tabulka chrámové a školní služby
(nadpis) Tabulka chrámové a školní služby [Chor- und Schuldienst], v [?] a osedlí [Insassen], které mají odvádět osedlí zdejších přifařených vesnických obcí [...] sepsaná v roce 1846.
Schössl [Šešelka/Schösselmühle?]
Sloupce: č. domu | jméno a příjmení osedlého | odváděné snopy (žito | ječmen | [Gehrn?]) | odváděné legáty (zl. kr.)
1 Hübl Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
2 Albert Carl — 2 / 1 / 1 / 7 40
3 Lenk Carl — 2 / 1 / 1 / 7 40
4 Löser Georg — 2 / 1 / 1 / 7 40
8 Pfaffl Andreas — 2 / 1 / 1 / 7 40
9 Jaschl [?] — 1 / ½ / ½ / 3 50
10 Jaschl Anton — 1 / ½ / ½ / 3 50
11 Clement Andreas — 2 / 1 / 1 / 7 40
12 Lenk Carl — 2 / 1 / 1 / 7 40
16 Nigl Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
17 Spielmann Lorenz — 2 / 1 / 1 / 7 40
22 Hoßlang Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
24 Hoßlang Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
26 Albert Franz Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
27 Hübl Joseph — 1 / ½ / ½ / 3 50
30 Löser Georg — 1 / ½ / ½ / 3 50
33 Lamp Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
35 Pfaffl Andreas — 2 / 1 / 1 / 7 40
36 Hoßlang Carl — 2 / 1 / 1 / 7 40
40 Löser Georg — 1 / ½ / ½ / 3 50
48 Storzer Anna — 1 / ½ / ½ / 3 50
Suma: 21 osedlých — 36 / 18 / 18 / 108 [zl.]
[Strana 327 — pravá strana]
Loßnitz [Ležnice]
1 Clement Johann — 1 / ½ / ½ / 3 50
2 Lautschefin [?] Franz — 1 / ½ / ½ / 3 50
6 Plötzl Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
10 Pfaffan Johann — 1 / ½ / ½ / 3 50
11 Gnüßl Anton — 1 / ½ / ½ / 3 50
14 Tönn Andreas — 2 / 1 / 1 / 7 40
15 Gnüßl Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
16 Harf Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
17 Spielmann Johann — 1 / ½ / ½ / 3 50
18 Gnüßl Johann — 1 / ½ / ½ / 3 50
20 Nigl Anton — 2 / 1 / 1 / 7 40
24 Roßmanitzl Joseph — 1 / ½ / ½ / 3 50
25 Mankoß Johann — 1 / ½ / ½ / 3 50
Suma: 13 osedlých — 18 / 9 / 9 / 69 [zl.]
Müllersgrün [Mlýnská?]
1 Lautschefin [?] Franz — 2 / 1 / 1 / 7 40
2 Schwalben Johann — 2 / 1 / 1 / 7 40
4 Gittler Carl — 2 / 1 / 1 / 7 40
5 Ott Wenzl — 2 / 1 / 1 / 7 40
11 Zimmermann Franz — 1 / ½ / ½ / 3 50
14 Plötzl Wenzl — 1 / ½ / ½ / 3 50
15 Pfaffan Wenzl — 2 / 1 / 1 / 7 40
16 Hoppel Johann — 2 / 1 / 1 / 7 40
17 Hübl Johann — 2 / 1 / 1 / 7 40
28 Lautschefin Johann — 2 / 1 / 1 / 7 40
Suma: 10 osedlých — 18 / 9 / 9 / 69 [zl.]
[Jména v kurentu jsou místy nejistá — označeno [?].]
[Strana 328 — levá strana]
[Pokračování tabulky chrámové a školní služby z roku 1846.]
Poschwau [Bošov]
1 Plötzl Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
2 Schmid Andreas — 2 / 1 / 1 / 7 40
3 Lamp Johann — 2 / 1 / 1 / 7 40
4 Hübl Anton — 2 / 1 / 1 / 7 40
5 Roßmanitzl Andreas — 2 / 1 / 1 / 7 40
10 Nigl Johann — 2 / 1 / 1 / 7 40
14 Pflügg Johann — 1 / ½ / ½ / 3 50
15 Quaß Wenzl — 1 / ½ / ½ / 3 50
16 Quaß Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
18 Heinisch Franz — 2 / 1 / 1 / 7 40
24 Roßmann Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
25 Pfaffan Sebastian — 2 / 1 / 1 / 7 40
26 Tönten [?] Wenzl — 2 / 1 / 1 / 7 40
29 Lamp Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
Suma: 14 osedlých — 26 / 13 / 13 / 99 40
Rabensgrün [Krásno?/Havraní]
1 Pußl Johann — 1 / ½ / ½ / 3 50
2 Jaschl Anna — 1 / ½ / ½ / 3 50
4 Pfaffan Joseph — [?]
5 Lenk Franz — 1 / ½ / ½ / 3 50
6 Nigl Georg — 1 / ½ / ½ / 3 50
7 Spielmann Anton — 2 / 1 / 1 / 7 40
8 Roßmann Franz — 2 / 1 / 1 / 7 40
9 Lamp Andreas — 2 / 1 / 1 / 7 40
11 Zwick Andreas — 1 / ½ / ½ / 3 50
14 Jaschl Johann — 1 / ½ / ½ / 3 50
18 Hofmann Andreas — 2 / 1 / 1 / 7 40
19 Hofmann Franziska — 1 / ½ / ½ / 3 50
20 Spielmann Franz — 1 / ½ / ½ / 3 50
21 Hübl Johann — 1 / ½ / ½ / 3 50
22 Hübl [?] Ferdinand — 1 / ½ / ½ / 3 50
23 Nigl Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
24 Hofmann Johann — 1 / ½ / ½ / 3 50
25 Jaschl Andreas — 2 / 1 / 1 / 7 40
26 Heinisch Johann — 1 / ½ / ½ / 3 50
28 Heinisch Georg — 1 / ½ / ½ / 3 50
29 Heinisch Andreas — 1 / ½ / ½ / 3 50
34 Lamp Wenzl — 1 / ½ / ½ / 3 50
35 Klemschin [?] Joseph — 1 / ½ / ½ / 3 50
Suma: 24 osedlých — 27 / 13½ / 13½ / 103 30
[Strana 329 — pravá strana]
Schönwehr [Krásná Lípa?]
10 Wagg [?] Johann — 2 / 1 / 1 / 7 40
1 Schmid Andreas — 1 / ½ / ½ / 3 50
40 Schmid Franz Joseph — 1 / ½ / ½ / 3 50
3 Hübl Johann — 2 / 1 / 1 / 7 40
9 Löser Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
17 Hübl Johann — 2 / 1 / 1 / 7 40
21 Lamp Johann — 2 / 1 / 1 / 7 40
25 Hübl Joseph — 1 / ½ / ½ / 3 50
27 Hofmann Joseph — 1 / ½ / ½ / 3 50
26 Hübl Joseph — 1 / ½ / ½ / 3 50
Suma: 11 osedlých — 16 / 8 / 8 / 61 20
Stern [Štědrá?]
1 Roßmanitzl Wenzl — 2 / 1 / 1 / 7 40
2 Hübl Anton — 1 / ½ / ½ / 3 50
3 Pfaffan Johann — 1 / ½ / ½ / 3 50
5 Pfaffan Michael — 2 / 1 / 1 / 7 40
6 Nigl Carl — 2 / 1 / 1 / 7 40
10 Heinisch Anton — 2 / 1 / 1 / 7 40
12 Hoßlang Andreas — 1 / ½ / ½ / 3 50
19 Hübl Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
Suma: 8 osedlých — 14 / 7 / 7 / 53 40
Sopeles [Sosolitz?]
1 Tönn Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
2 Hübl Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
9 Hofmann Anton — 2 / 1 / 1 / 7 40
12 Löser Joseph — 2 / 1 / 1 / 7 40
17 Pfaffan Johann — 2 / 1 / 1 / 7 40
18 Nigl Anton — 2 / 1 / 1 / 7 40
19 Hübl Wenzl — 2 / 1 / 1 / 7 40
20 Mankoß Georg — 2 / 1 / 1 / 7 40
Suma: 8 osedlých — 16 / 8 / 8 / 61 20
Celkový souhrn (Die Summa Summarum):
Schössl — 26 / 18 / 18 / 108
Loßnitz — 18 / 9 / 9 / 69
Müllersgrün — 18 / 9 / 9 / 69
Poschwau — 26 / 13 / 13 / 99 40
Rabensgrün — 27 / 13½ / 13½ / 103 30
Schönwehr — 16 / 8 / 8 / 61 20
Stern — 14 / 7 / 7 / 53 40
Sopeles — 16 / 8 / 8 / 61 20
119 osedlých ve všech 8 vesnických obcích — 171 / 18½ / 85½ [?] / 665 30
[Jména v kurentu jsou místy nejistá — označeno [?].]
[Strana 330 — levá strana]
(poznámka na okraji) Tabulka chrámové a školní služby
(nadpis) Poznámka
Dle bodu 31 této pamětní knihy byly v roce 1808 domy censu Ziegelhütten [Cihelny] č. konskr. 2 až 8, dříve přifařené k Pfarrgenwald [?], odfařeny od Pfarrgenwald a přifařeny k censu [?], avšak s povolením a schválením vysokého zemského prezídia; proto z toho [vyplývá] [...] [text dílem nečitelný] [?]; o tom je nutno nahlédnout do Tabulky chrámové a školní služby z [...].
Ziegelhütten [Cihelny]
Sloupce: č. domu | jméno a příjmení osedlého | odváděné snopy | zl. kr.
5 [?] — 1 / 1 / 7 40
7 Pfarrbäuren [?] — 1 / 1 / 7 40
Suma: 2 osedlí — 2 / 2 / 15 20
Pfarrgenwald [?], dne 4. listopadu 1846.
Carl Pflanzigl, inspektor.
(poznámka na okraji) 1832 Vyplacení (Ablösung) chrámové a školní služby [drobný text — nečitelný] [?]
(poznámka na okraji) 1846 měšťanský dům [?]
P. [Pakischen?] — nápis [?]
V důsledku samostatného [?] pana Georga Lipserta [?] [...] zdejší farní gülty [?] [...] tato gülta s jeho úmrtím dne 8. prosince 1843 [přešla] na jeho [?] pana Johanna Maßburga [?] [...]. Avšak dne 19. října 1846 ji koupil [?] [...] za 140 000 zl. konv. měny, slovy: jedno sto čtyřicet tisíc zlatých konvenční mince; tedy spolu se zdejším měšťanským domem v držení [...] [text značně nečitelný] [?]
[Strana 331 — pravá strana]
(poznámka na okraji) O roce 1846. Povaha [počasí].
(nadpis) Povaha roku 1846
Rok 1846 je pozoruhodný pro své teplé počasí.
Zima byla mírná a málo studená, neboť jen v několika dnech v [?] ukazoval Réaumurův teploměr 9 až 10 stupňů mrazu.
Jaro bylo rovněž mírné a nikoli studené, díky čemuž na lukách brzy vyrostlo mnoho trávy. Pupeny stromů se mohly náležitě rozvíjet a letní osení náležitě růst.
(poznámka na okraji) Letní vedro 1846
Léto bylo neobyčejně a neomylně teplé; neboť od 1. července do 15. září bývalo v polední hodině téměř denně 20 až 25 stupňů tepla; a jen zřídka přicházely čas od času mírné teplé bouřkové deště, které způsobily, že polní plodiny stály krásněji než v teplých [tj. obvyklých?] letech.
(poznámka na okraji) Neobvyklá škoda
Protože prameny byly tak mělké, byly tak mělké i rybníky, velmi mělké, a [?] napáchaly mnoho škod; spočívaly v ožehu rostlin [Pflanzen-Brand] na travnatých plochách, lukách, [v polích u] Niglů, Hoßlangů, v Plané a [?]; neboť mnozí se obávali [?] kroupy přivedené [?], které [postihly] 88 obcí v kraji, takže velmi mnoho hospodářů přišlo o celé úhrady [?] a nesklidili ani hrst obilí; osedlí utrpěli neomylně téměř značnou škodu nyní na rozsahu luk a letního osení [...] [text dílem nečitelný a jazykově porušený] [?]
Tak bylo počasí velmi teplé a předčasně mírné, [což] dalo chudším lukám mnoho trávy, [ač] obilí nebylo tolik, [a] nebylo tak vydatné jako jindy. [?]
Protože na jaře tak ozimy vyhnaly vymetané klasy [?] [...] po dobrém počasí natolik, že brzy [vše] obecně rozkvetlo a žitný chléb na podzim [byl] nejpříjemnější [...] v hojnosti načerpán [?].
Brambory (Erdäpfel a Erdbiren) [zemáky a podzemnice] byly k [?] [...] [pokračování na další straně] [?]
[Tato strana je psána velmi obtížným kurentem s archaickým/nářečním (chebským) pravopisem; mnohé čtení je nejisté — označeno [?].]
[Strana 332 — levá strana]
(poznámka na okraji) 1846 Povaha [roku] — pokračování
[Pokračování líčení roku 1846:]
Na mnoha révách [?] zdejšími [?] zcela ožráno, takže révové keře jako stromové keře rostou [?]; avšak v pozdní sadbě [Spätbau], kde zdejší [?] přitahují, a teplo, když přes jaro [?] [...] a zcela teplo opět nejkrásnější vzhled. [?]
Polní plodiny se neomylně v žádném roce tak nezdařily [?] [...] a [přesto] se v žádném roce neurodily méně než v letošním roce; neboť [...] vedro [...] polní plodiny [...] [text jazykově porušený] [?]
(poznámka na okraji) 1846 Hnití brambor na poli
[...] zvláště zdejší druh jich v [?] letním osení [?] a hnily tak mělce již na poli; a louky [?] velmi mělké, a některé byly sotva [?]. Brambory hnijící jen na vnějšku, uvnitř nehnijící, byly jako [?] mělké a velmi shnilé. [?]
Letos je [seno?] vlhké, a lidé často [?]: [text — nářeční pořekadlo o seně, smysl nejistý] [?]
[...] protože v obilí není [?], a brambor je nedostatek, stoupá obilí z času na čas v ceně; takže nyní platí:
Jeden český strych [Ein böhm. Strich]
Sloupce: [?] | žito | ječmen | [Gehrn?] | brambory
9 | 8 | 6 [?] | 3 | 2
zlatých konvenční mince.
Některá budoucí [?], zdejší po zbylém hnití brambor [?] [...] a na jaře z toho k osázení [?]; tak hnily již na podzim [...] s [?] zcela [?] a mírným počasím; [...] a nadto shnily, [ač] uvnitř nikdy krásněji nevypadaly [?].
Stalo se dne 16. listopadu 1846.
[Strana 333 — pravá strana]
(nadpis) Zaopatření dívčí školy — 1846
Dívčí škola byla (dle bodu 89) v důsledku c. k. dvorského [kancléřského] nařízení ze dne 22. května 1806 [č.] 8030 na 6 let prozatímně zřízena [?] a byl k ní ustanoven učitelský pomocník [Lehrgehülfe], jehož plat měl být hrazen ze školného zvýšeného z 2 na 3 krejcary (srov. bod 231).
(poznámka na okraji) Druhý učitel 1846 — pomocník pro dívky je ustanoven
Avšak pro stále větší počet dívek musel být v důsledku [c. k.] kancléřského protokolu ze dne 7. února 1845 [k] dubnu roku 1846 pro dívky ustanoven druhý učitelský pomocník, a jeho plat opět opatřen ze školného zvýšeného z 3 na 4 krejcary.
(poznámka na okraji) Počet žáků [Zahl der Schüler]
Školou povinných dětí bylo celkem 497, z toho [?] 198, řádně docházelo [?] 399 [?], z toho opět odečteno pro nemoc, ale opět [připočteno?] 85, takže zbylo k vyučování v dívčí [škole] 314.
(poznámka na okraji) Příjem učitele [Lehrers Einkommen]
Těchto 314 platících školáků po 1 kr. pro [?] učitelské pomocníky [?] dává: 5/14 kr., tedy za 47 týdnů 245/58 kr. = 3 zl. 23 kr. konv. m. Odečte-li se z toho na rozdělení školy [?] po 12 [zl.] a na kvartální plat po 18 [zl.], dohromady 30 [zl.], zbývá tomuto [?] učitelskému pomocníkovi čistý příjem ... 68/23 kr. konv. m. [?]
(poznámka na okraji) Druhá učebna pro dívky 1846 je najata
Nyní se nechává třída malých dívek nad 1. dívčí třídou v [?] obecní [...] v předepsaných společných školách v tzv. Pflegehause [pečovatelský dům/zaopatřovna] č. konskr. 217; pro třídu větších dívek čili 2. dívčí třídu však byla najata vlastní učebna v č. konskr. 212.
[Tato strana (zvláště levá polovina) je psána obtížným kurentem s archaickým/nářečním pravopisem; mnohé čtení je nejisté — označeno [?].]
Stránka obsahuje dokončení obecných pravidel pro vedení kroniky (body 10–14) a dále memorandum k roku 1846 popisující stav dopravy a vodních zdrojů v Horním Slavkově (Schlaggenwaldu) před tímto rokem a vybudování nové cesty od Lokte (Elbogenu). Text je místy silně vybledlý a nejistý, proto obsahuje řadu nejasných míst.
Text na této straně je z velké části velmi vybledlý a na mnoha místech nečitelný, přesto lze rozeznat dvě odlišné části: pokračování obecných pravidel pro vedení kroniky a poté záznam (jakési memorandum) vztahující se k roku 1846.
Pravidla pro vedení kroniky (pokračování, body 10–14)
Kronikáři se připomíná, že stručnější a jasnější vyjádření je lepší než dlouhá obecná slova.
Bod 10 říká, že kronikář nemá psát genealogickou historii ani rozhodovat o pravdivosti či správnosti jednotlivých událostí, ani hodnotit lidské jednání podle jeho mravní hodnoty – od kronikáře se nežádá umělecký sloh.
Bod 11 (číslo je v přepisu nejisté) doporučuje, aby bylo psáno prostě a jednoduše – takové vyprávění je pro kronikáře tím nejlepším slohem. Vše, co se zaznamenává, má být zapisováno podle časového sledu. Jednotlivý zápis se uzavírá koncem roku pod příslušným letopočtem, případně pod týmž letopočtem u navazujícího zápisu, přičemž v průběhu roku je třeba přesně uvádět měsíc a den.
Bod 12 ukládá kronikáři, aby zápisy pořizoval bezprostředně a zaznamenával je podle skutečnosti – právě tato důslednost prý zaručuje pravdivost kroniky.
Bod 13 se týká toho, že vedení kroniky má být pečlivě dozorováno, patrně ve zvláště k tomu určené knize (přesný smysl této pasáže není z přepisu zcela jasný).
Bod 14 hovoří o tom, že ke každé církevní a obecní záležitosti (přesná formulace je nejistá) má být na příslušný dotaz podáno sdělení a zařazeno do samotné kroniky. Pro tyto účely jsou na náklady obce, podle dříve provedené změny, pořízeny knihy o rozsahu 350 archů, přičemž kolem 300 archů (údaj nejistý) má být opatřeno uzávěrem s klíčem k uzamčení; klíč od pokladny (či knihy) má být uložen a kronika zapečetěna.
Memorandum k roku 1846
Druhá část stránky je záznam vztahující se k roku 1846. Uvádí se, že před rokem 1846 se obec (Schlaggenwald, dnešní Horní Slavkov) netěšila žádným dobrým dopravním spojením – naopak byla odkázána na špatné cesty a na vlastní, rovněž nevyhovující vodní zdroje.
Dále je zmíněno, že byla postavena cesta – text uvádí jméno „Klement" (souvislost je nejasná) – vedoucí od okolí Elbogenu (dnešního Lokte) až k obci Schlaggenwald (Horní Slavkov), s nákladem 1800 zlatých. Tato cesta byla následně převzata obcí do vlastní správy.
Text se dále věnuje zásobování obce vodou: uvádí se, že vodní zdroje byly nedostatečné a vodu bylo třeba získávat s velkou námahou – obyvatelé ji museli přivážet zdaleka, což bylo velmi obtížné. Proto bylo nutné usilovat o lepší zásobování vodou. Text explicitně konstatuje, že nic není lepšího než vybudování dobré cesty a dobrých vodních zdrojů, a dále se zabývá zásobováním vodou na vlastní náklady obce a údržbou vodních zdrojů, spojenou s obtížemi, aby byla voda zajištěna všemi možnými způsoby.
Nakonec text zmiňuje, že obec se v dřívějších dobách musela obracet na vyřízení této záležitosti k (patrně) vyšší vládní instanci, aby se k věci vyjádřila a nechala ji zařadit do kroniky. Taková žádost byla podána, jak se uvádí, dne 26. července 1846, s cílem, aby se věc v patřičné šíři vylíčila a aby se zajistilo postarání o lepší cesty.
Záznam je zakončen úředním údajem: Starostenský úřad (Bürgermeisteramt), 30. července 1846.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[LEVÁ STRANA — pokračování pravidel pro vedení kroniky, body 10–14; psáno velmi vybledlým kurentem, místy nečitelné]
... lepší než dlouhá obecná slova.
10. Nepiš genealogickou historii, není úkolem kronikáře rozhodovat o pravdivosti/správnosti [?] ... ani [hodnotit] nějaké jednání podle jeho mravní [hodnoty?] ... [od kronikáře] se nežádá umělecký sloh.
[11.] Má být psáno prostě, a nejjednodušší [?] ... vyprávění je [pro] kronikáře tím nejlepším slohem. Nejjednodušší [způsob] líčení událostí je nejlepší a vše, co se [zaznamenává], se má zapisovat podle časového sledu. Jednotlivý záznam je [u konce] roku [?] ... s [příslušným] letopočtem, ne-li týmž letopočtem u [následujícího zápisu], a v průběhu [roku] přesně označit měsíc a den.
[12.] Kronikář bude [pořizovat] zápisy bezprostředně ... a podle skutečnosti zaznamenávat. Tato přesnost [vedení] zápisů je zárukou [pravdivosti] kroniky.
[13.] Bude-li vedení kroniky [pečlivě] dozorováno [?] ... v zvláště [k tomu určené] knize [bude vedeno?] ...
[14.] [Bude-li] ke každé církevní [a] obecní [?] ... s [příslušným] dotazem sděleno [?] ... do kroniky samé zařazeno. Pro tyto [účely] jsou na náklady [politické?] [a] obecní [obce], podle [již dříve] dané změny [?], [vyhotoveny knihy] z 350 archů, [tj.] kolem 300 [?] ... opatřit [?] ... uzávěrem [?] ... s klíčem k uzamčení ..., klíč [od pokladny?] [a kroniku] zapečetit.
[PRAVÁ STRANA — memorandum k roku 1846, zakončené úředním datem]
Před rokem 1846 se [město/obec] netěšilo žádným dobrým komunikačním (dopravním) prostředkům; právě naopak [?] ... bylo odkázáno [na špatné cesty] a na vlastní [špatné?] vodní zdroje.
Postavena byla tato cesta [?] od ... Klement [?] ... a v okolí od Elbogenu (Lokte) až ke [krásnému?] ... obce Schlaggenwald (Horní Slavkov) s [nákladem] 1800 zlatých [?] ... [Cesta?] byla [poté] obcí převzata do [vlastní] správy.
[Obci?] Schlaggenwald [Hornímu Slavkovu] [byly] jen k uložení [?] ... příslušné [vodní?] zdroje [?] ... vodní zdroje [?] ... vodu by [bylo třeba] s [jistou] [námahou?] sehnat, [neboť] vody [bylo třeba] s velkou námahou [získávat]; [obyvatelé] museli [vodu] zdaleka přivážet [?] ..., což [bylo] velmi obtížné; [proto bylo nutné] o lepší zásobování [vodou] usilovat [?] ...
Nic není lepšího než [vybudovat] dobrou cestu [?] ... a dobré vodní zdroje [?].
[Co se týče] zásobování vodou na vlastní [náklady?] ... [a údržby?] vodních zdrojů s [obtížemi?] [?] ... aby [byla] voda [na všechny způsoby] zajištěna [?] ...
[Dále] se [obec?] nemohla [obejít?] [?] ... v dřívějších [dobách?] vždy [byla odkázána?] na vyřízení [?] ... této záležitosti [?] ... aby [se] k tomu [Vysoká?] vláda vyjádřila a [vše do] kroniky zařadila [?] ...
[Tato žádost?] byla podána, jak se 26. července 1846 [?] ... [skutečnost?] ... v patřičné šíři vylíčit [?] ... aby [se] o lepší cesty postaralo [?] ...
Bürgermeisteramt (Starostenský úřad), 30. července 1846.