Oslavy výročí vlády Františka I., oprava varhan
Stránka z roku 1832 popisuje opravu varhan farního kostela ve Slavkově, slavnostní oslavy čtyřicátého výročí nástupu císaře Františka I. na trůn a jeho narozenin, a dary knížete arcibiskupa Chlumčanského do školní pokladny.
Roku 1832 byly opraveny varhany zdejšího městského farního kostela. Kostelní hospodář mohl být s prací hotov za 7 týdnů, ale strávil nad ní více než půl roku, a tak ji kostelní pokladně prodražil částkou 391 zlatých 44 krejcarů vídeňské měny.
Dne 1. března 1832 byl ve městě oslaven čtyřicátý výroční den nástupu Jeho Veličenstva císaře Františka I. na trůn. Časně zrána ohlásilo několik ran z hmoždířů slavnostní den. V 10 hodin se ve farním kostele konala slavnostní mše svatá s Te Deum, jíž se zúčastnil městský magistrát, c. k. báňský a lesní úřad i sbor měšťanských ostrostřelců, kteří dali čestné salvy. Slavnost byla zakončena zpěvem lidové hymny „Zachovej nám, Hospodine, císaře!“. Večer se honorace a vážení měšťané sešli v hostinci „U Nového hostinského“, kde se konala hudební akademie; přebytek 12 zlatých konvenční mince byl věnován ústavu pro chudé.
Téhož roku byly oslaveny i narozeniny císaře (narozeného 12. února 1768) další hudební akademií v témže hostinci, z jejíhož výtěžku bylo následujícího dne pohoštěno mnoho chudých a přes 10 zlatých odevzdáno ústavu pro chudé. Tehdejší kronikář k tomu připojil úvahu, proč ve Slavkově svého císaře tolik milují — jako otce —, a opsal text rakouské lidové hymny.
Kníže arcibiskup Chlumčanský zaslal téhož roku zdejšímu magistrátu postupně 100, 50 a 40 zlatých konvenční mince do školní (nadační) pokladny.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
Roku 1832 byly opraveny varhany zdejšího městského farního kostela. Kostelní hospodář mohl být s prací hotov za 7 týdnů, ale strávil nad ní více než půl roku, a tak ji kostelní pokladně prodražil částkou 391 zlatých 44 krejcarů vídeňské měny.
Dne 1. března 1832 byl ve městě oslaven čtyřicátý výroční den nástupu Jeho Veličenstva císaře Františka I. na trůn. Časně zrána ohlásilo několik ran z hmoždířů slavnostní den. V 10 hodin se ve farním kostele konala slavnostní mše svatá s Te Deum, jíž se zúčastnil městský magistrát, c. k. báňský a lesní úřad i sbor měšťanských ostrostřelců, kteří dali čestné salvy. Slavnost byla zakončena zpěvem lidové hymny „Zachovej nám, Hospodine, císaře!“. Večer se honorace a vážení měšťané sešli v hostinci „U Nového hostinského“, kde se konala hudební akademie; přebytek 12 zlatých konvenční mince byl věnován ústavu pro chudé.
Téhož roku byly oslaveny i narozeniny císaře (nar. 12. února 1768) další hudební akademií v témže hostinci, z jejíhož výtěžku bylo následujícího dne pohoštěno mnoho chudých a přes 10 zlatých odevzdáno ústavu pro chudé. Tehdejší kronikář k tomu připojil úvahu, proč ve Slavkově svého císaře tolik milují — jako otce —, a opsal text rakouské lidové hymny.
Kníže arcibiskup Chlumčanský zaslal téhož roku zdejšímu magistrátu postupně 100, 50 a 40 zlatých konvenční mince do školní (nadační) pokladny.
Stránka kroniky zachycuje oslavy 40letého výročí panování císaře Františka I. v Horním Slavkově (Schlaggenwaldu) v roce 1832 – kázání, mši svatou s Te Deum, dělostřelbu, hudební akademii u hostinského Nicodema Wölfla a rozdávání almužny chudým. Dále obsahuje text lidové hymny „Bože zachovej Františka, císaře" a úvahu o tom, proč obyvatelé svého císaře tak milují. Na závěr jsou zápisy z let 1832–1833 o pozlacení věžní makovice a kohouta na kostelní věži a o nařízení, že děti mají povinně navštěvovat zdejší obecnou školu.
1832 – Oznamuje se 40leté výročí panování Jeho Veličenstva císaře Františka I.
Oznámení z kazatelny (26. února 1832)
Křesťanské obci se písemně oznamuje, že příští čtvrtek, totiž 1. března, připadá den 40letého výročí panování Jeho Veličenstva, našeho nejmilostivějšího pána, císaře Františka I.
K tomuto účelu se v uvedený den ráno v 10 hodin bude sloužit slavná mše svatá a zpívat Te Deum, aby se Všemohoucímu vroucně poděkovalo, že nám tohoto nejmilostivějšího monarchu tak dlouho zachoval, a zároveň aby byl prošen, aby jej k radosti všech jeho poddaných ještě po mnoho let šťastně panovat nechal.
Celá křesťanská obec, jak měšťané, tak i obyvatelé venkova, se má při této slavnosti shromáždit v kostele a vroucně se připojit k modlitbám, které v ní budou předneseny, aby nám byl náš nejmilostivější císař ještě po mnoho let šťastně zachován.
Popsání slavnosti
Slavnost, při níž byl v den 40letého výročí panování Jeho Veličenstva císaře Františka I. dne 1. března 1832 v c. k. horním městě Schlaggenwald (Horní Slavkov) uctěn náš nejmilostivější císař, byla zaslána na vyšší nařízení k zaznamenání.
Hned časně ráno, ještě než se rozednilo, ohlásila tuto slavnost celému městu silná dělostřelba.
Poté byla v 10 hodin ve farním (městském) kostele sloužena slavná mše svatá spolu s Te Deum, k níž se dostavil nejen slavný městský magistrát a slavný c. k. horní úřad, nýbrž vytáhla i ctihodná setnina měšťanské ostrostřelecké gardy, a během slavné mše a Te Deum se třikrát vystřelilo z ručnic (salvy).
Obec se v kostele velmi hojně shromáždila a vroucími modlitbami vzývala Všemohoucího, aby nám nejmilostivějšího monarchu ještě po mnoho let šťastně zachoval. Při této slavnosti byla v kostele zpěvem lidové hymny „Bože zachovej Františka, císaře" uctěna i nejvyšší osoba císaře.
Večer se v hostinci pana Nicodema Wölfla (jméno je nejisté) sešli konservátoři a vznešení hosté ke skvělé hudební akademii. Vstupné činilo 20 krejcarů konvenční mince. Z výtěžku byli odměněni hudebníci a pohoštěn hostinský; přebytek 12 zlatých konvenční mince zůstal pro chudobinec.
Podle okrajové poznámky se ve Schlaggenwaldu (Horním Slavkově) každoročně slavily narozeniny císaře, a zvláště se slavily i v roce 1832 (císař František I. se narodil 12. února 1768).
Podobnou slavnost pořádali ve Schlaggenwaldu také každoročně 12. února – v den narozenin Jeho Veličenstva císaře Františka I. Ke zvláštní oslavě byla v tento slavnostní den u Nicodema Wölfla rovněž hudební akademie, při níž se konservátoři a vznešení hosté města tak hojně shromáždili, že z vybraného vstupného byli nejen odměněni hudebníci a pohoštěn hostinský, nýbrž následujícího dne (13. února) bylo 33 chudých poděleno chlebem, masem, krupicí a dalšími věcmi (část textu je nečitelná), a kromě toho mohlo být ještě 10 zlatých konvenční mince odevzdáno chudobinci.
Lidová hymna
Na stránce je otištěna lidová hymna „Bože zachovej Františka, císaře atd.":
Bože zachovej Františka, císaře,
Našeho dobrého císaře Františka!
Dlouho ať žije František, císař,
v plné záři štěstí ať žije!
Ať mu vavřínové ratolesti – věnce
kvetou jako čestný věnec, kamkoli zamíří!
Bože zachovej Františka, císaře,
Našeho dobrého císaře Františka!
Ať z Jeho praporu plyne
spravedlnost, mír a věrnost!
Ať na Jeho trůnu sídlí
moudrost, prozíravost, poctivost!
A s Jeho (dále nečitelné) ať pluje...
...ať mu vládne spravedlnost!
Bože zachovej Františka, císaře,
Našeho dobrého císaře Františka!
Nechť plnost Jeho darů
přetéká přes Něj, Jeho dům i zem!
Nechť pukne moc lži, nechť odhalí se
lest a nepravost!
Tvůj zákon nechť je Jeho vůlí,
zákon i lid ať jsou si rovny!
Bože zachovej Františka, císaře,
Našeho dobrého císaře Františka!
Nechť šťastně setrvá u svého rodu,
se svým národem ať kvete štěstím!
Nechť poutem svorně
spojeni jsou před ostatními všemi!
A ať zazní u Jeho lože sbor:
Bože zachovej Františka, císaře,
Našeho dobrého císaře Františka!
Proč svého císaře tak velmi milujeme?
Následuje úvaha na téma, proč svého císaře tak velmi milujeme. Text (místy dosti nejistě čitelný) říká, že se někomu může zdát zbytečné ptát se po příčině, proč svého císaře tak velmi milujeme, neboť ho milujeme jako otce. Za slavného panování Josefa II. jsme prý svého otce ctili a byli spokojeni, jak se sluší; avšak že se poměry později zhoršily, nebyl vinen panovník, nýbrž především válečné roky od roku 90 (patrně 1790) až do roku 1815; a přesto nikdo z poddaných monarchovi žádnou vinu nevyčítá, neboť všichni jsou přesvědčeni, že jejich císař je jim otcem. Text dále (nejistě) hovoří o tom, že je třeba dbát na zachování svatého pořádku, i kdyby se vše kolem hroutilo.
Další zápisy
Podle poznámky byl v roce 1832 opraven kohout na věži (Kirchenvogel). Zmiňuje se, že něco bylo do Schlaggenwaldu zasláno a zhotoveno 12. ledna 1832 (podrobnosti jsou nečitelné). V roce 1832 byla také pozlacena věžní makovice a zároveň byl ozdoben kohout na věži novou makovicí. Umělec by podle znalců mohl tuto práci dokončit za 7 týdnů, avšak strávil nad ní více než půl roku a za svou práci si naúčtoval 391 zlatých 44 krejcarů vídeňské míry; tato částka byla uhrazena z kostelní pokladny.
Poslední zápis se týká roku 1833: školní děti mají všechny docházet do zdejší školy k vyučování. Dne 7. (den měsíce nejistý) 1833 vydalo c. k. konsistorium pod číslem 803 – podle dekretu zemského gubernia z 12. dubna 1833 – nařízení, že všechny děti příslušného věku ve Schlaggenwaldu (Horním Slavkově) mají povinně docházet do zdejší obecné školy, aby zde byly vyučovány v katechismu a náboženství.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[LEVÁ STRANA]
(okrajová poznámka vlevo:) 1832. Oznamuje se 40leté výročí panování Jeho Veličenstva císaře Františka I.
Oznámení z kazatelny.
(dne 26. února 1832)
Křesťanské obci se písemně oznamuje, že příští čtvrtek, totiž 1. března, připadá den 40letého výročí panování Jeho Veličenstva, našeho nejmilostivějšího pána, císaře Františka I.
K tomuto účelu se v uvedený den ráno v 10 hodin bude sloužit slavná mše svatá a zpívat Te Deum, aby se Všemohoucímu vroucně poděkovalo, že nám tohoto nejmilostivějšího monarchu tak dlouho zachoval; a zároveň aby byl prošen, aby Jej k radosti všech Jeho poddaných ještě po mnoho let šťastně panovat nechal.
Celá křesťanská obec, jak měšťané, tak [pokr. vpravo] [?] obyvatelé venkova, se má při této slavnosti shromáždit v kostele a vroucně se připojit k modlitbám, které v ní budou předneseny, aby nám byl náš nejmilostivější císař ještě po mnoho let šťastně zachován.
(okrajová poznámka „a popsání“ /„und beschreiben“/)
Popsání.
Slavnost, při níž byl v den 40letého výročí panování Jeho Veličenstva císaře Františka I. dne 1. března 1832 v c. k. horním městě Schlaggenwald [Horní Slavkov] uctěn náš nejmilostivější císař. (na vyšší nařízení zasláno.)
Hned časně ráno, ještě než se rozednilo, ohlásila tato slavnost celému městu silná dělostřelba.
Poté byla v 10 hodin ve farním (městském) kostele sloužena slavná mše svatá spolu s Te Deum, k níž se dostavil nejen slavný městský magistrát a slavný c. k. horní [pokr. vpravo]
[PRAVÁ STRANA]
Pag. 71
…úřad, nýbrž vytáhla i ctihodná setnina měšťanské ostrostřelecké gardy [Schützenkompagnie der bürgerlichen Scheibenschützen], a během slavné mše a Te Deum se třikrát vystřelilo z ručnic [salvy].
Obec se v kostele velmi hojně shromáždila a vroucími modlitbami vzývala Všemohoucího, aby nám nejmilostivějšího monarchu ještě po mnoho let šťastně zachoval.
Při této slavnosti byla v kostele zpěvem lidové hymny „Bože zachovej Františka, císaře“ [Gott erhalte Franz den Kaiser] uctěna i nejvyšší osoba císaře.
Večer se v hostinci pana Nicodema Wölfla [?] sešli konservátoři a vznešení hosté ke skvělé akademii. Vstupné činilo 20 kr. konv. mince. Z toho byli odměněni hudebníci a pohoštěn hostinský; přebytek 12 zl. konv. mince zůstal pro chudobinec [Armen-Institut].
Konečně, jak již předem oznámily mnohé střelné salvy, vyvolalo tolik žáků kostela [?] [zpěv] [?].
(okrajová poznámka vpravo:) Das Pfarrgemäuel [?] 1832 alle Jahre des Kaisers Geburtsfest gefeiert; und insbesondere im J. 1832 gefeiert. (K. Franz I. geb. 12. Febr. 1768) — tj.: Ve Schlaggenwaldu [Horním Slavkově] se každoročně slaví císařovy narozeniny; a zvláště se slavily v roce 1832. (Císař František I. nar. 12. února 1768.)
A podobnou slavnost uspořádali ve Schlaggenwaldu [Horním Slavkově] také každoročně 12. února — v den narozenin Jeho Veličenstva císaře Františka I. Ke zvláštní oslavě byla v tento slavnostní den u Nicodema Wölfla [?] rovněž hudební akademie, při níž se konservátoři a vznešení hosté města tak hojně shromáždili, že z vybraného vstupného byli nejen odměněni hudebníci a pohoštěn hostinský, nýbrž následujícího dne (dne 13. února) bylo 33 chudých poděleno [?] chlebem, masem [?], krupicí, [?] a [?].
[LEVÁ STRANA]
…[chudým] obdarováno [?] chlebem, a kromě toho mohlo být ještě 10 zl. konv. mince odevzdáno chudobinci [Armen-Institut].
Lidová hymna.
(okrajová poznámka vlevo:) Lidová hymna: „Bože zachovej Františka, císaře atd.“
Bože zachovej Františka, císaře,
Našeho dobrého císaře Františka!
Dlouho ať žije František, císař,
v plné záři štěstí ať žije!
Ať mu vavřínové ratolesti — věnce
kvetou jako čestný věnec, kamkoli zamíří!
Bože zachovej Františka, císaře,
Našeho dobrého císaře Františka!
Ať z Jeho praporu plyne
spravedlnost, mír a věrnost!
Ať na Jeho trůnu sídlí
moudrost, prozíravost, poctivost! [Weisheit, Klugheit, Redlichkeit]
A s Jeho [?] ať pluje [?]
…
[PRAVÁ STRANA — pokračování hymny]
…ať mu vládne spravedlnost!
Bože zachovej Františka, císaře,
Našeho dobrého císaře Františka!
Nechť plnost Jeho darů
přetéká přes Něj, Jeho dům i zem [?]!
Nechť pukne moc lži, nechť odhalí se [?]
lest a nepravost [?]!
Tvůj zákon nechť je Jeho vůlí,
zákon i lid [?] ať jsou si rovny!
Bože zachovej Františka, císaře,
Našeho dobrého císaře Františka!
Nechť šťastně setrvá u svého rodu [?],
se svým národem ať kvete štěstím [?]!
Nechť [?] poutem [?] svorně
spojeni jsou před ostatními všemi [?]!
A ať zazní [?] u Jeho lože [?]
[?] sbor [?]:
Bože zachovej Františka, císaře,
Našeho dobrého císaře Františka!
(níže pokračuje pravá strana — Pag. 73)
Pag. 73
Proč svého císaře tak velmi milujeme?
(okrajová poznámka vpravo:) Proč svého císaře tak velmi milujeme?
Snad se někomu může zdát zbytečné ptát se po příčině, proč svého císaře tak velmi milujeme. Vždyť svého císaře milujeme jako otce. Za slavného panování Josefa II. jsme našeho otce sice ctili, [byli jsme] sice rádi [?], jak to měl být [?]; avšak že se to zhoršilo [?], na tom nebyl vinen [?] August Schult [?], nýbrž největší vinu nesly válečné [?] roky od 90. roku až do roku 1815; a přesto nikdo z nás monarchovi z žádné viny nic nevyčítá [?]; neboť jsme všichni přesvědčeni, že náš císař je nám otcem: proč tedy svého císaře tak velmi milujeme: a proč také máme dbát [?] [že] [?] zachová svatý [?] pořádek [?], byť i [?] vše kolem se hroutí [?]…
(dole na pravé straně — datované zápisy:)
(okrajová poznámka vpravo:) Kirchenvogel [kohout na věži] 1832 reparirt [opraven].
…[?] zaslán [?] do Schlaggenwaldu [Horního Slavkova] [?] z [?] [?] [?] 12. ledna 1832 [?] [?] zhotoven [?].
V roce 1832 byla pozlacena věžní makovice [?] a zároveň byl ozdoben kohout na věži [Kirchenvogel] novou makovicí. Umělec [?] by — jak tvrdí znalci — mohl tuto práci dokončit za 7 týdnů; avšak strávil nad ní více než půl roku, a za svou práci si naúčtoval 391 zl. 44 kr. víd. m.; tato částka byla uhrazena z kostelní pokladny.
(okrajová poznámka vpravo:) Die Schulkinder 1833 [?] — Školní děti 1833 [?] mají všechny do zdejší [?] školy [?] k vyučování [?] docházet.
Dne 7. [?] 1833 vydalo c. k. konsistorium pod č. 803 — podle dekretu zemského gubernia [?] z 12. dubna 1833 č. [?] — nařízení [?], že na potvrzení [?] [?] mají všechny ve Schlaggenwaldu [Horním Slavkově] [?] děti [?] [příslušné věku] [?] povinně docházet do zdejší obecné školy [Nationalschule], aby zde byly vyučovány v katechismu a náboženství [?].