Náhrada platu druhému učiteli
Stránka popisuje nařízení z roku 1795, kterým vysoký zemský úřad přiznal slavkovskému učiteli s nízkým příjmem roční náhradu 2 zlatých za zaniklé zemské kaplanské příspěvky, a zmiňuje, že od roku 1813 tuto náhradu vyplácela slavkovská chudinská pokladna.
Roku 1795 bylo kantorovi-učiteli ve Slavkově, jehož roční příjem nedosahoval ani 150 zlatých, nařízeno vysokým zemským úřadem dne 3. dubna vyplácet náhradu ve výši 2 zlatých. Tato náhrada byla určena za příspěvky, které zanikly zrušením zemských kaplanských míst, a měla se vyplácet od počátku roku 1795. Od roku 1813 pak tuto náhradu přebírala a vyplácela slavkovská chudinská pokladna.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
Roku 1795 bylo kantorovi-učiteli ve Slavkově, který nepobíral ani 150 zlatých ročního příjmu, vysokým zemským úřadem dne 3. dubna nařízeno vyplácet náhradu 2 zlatých (za příspěvky zaniklé zrušením zemských kaplanských míst), a to od počátku roku 1795. Od roku 1813 byla tato náhrada vyplácena ze slavkovské chudinské pokladny.
Stránka zachycuje drobné hospodářské a správní záznamy Horního Slavkova (Schlaggenwaldu) z let 1795–1813: úpravu poměrů kolem dolu Windschacht, finanční vyrovnání pro městské učitele po zrušení tzv. landšaftu, koupi louky u Lessnitzské cesty, přeřazení domů ve vsi Zinglschütten k jinému sázecímu obvodu a darování oltářů kostelu farářem Josephem Klayerem. Součástí je i hůře čitelný mravoučný příběh (patrně s havrany) sloužící jako varování pro mládež.
Na této stránce navazuje zápis týkající se Windschachtu — potvrzuje se, že určité právo bylo přiznáno dotyčnému muži i všem budoucím nájemcům Windschachtu a obec mu je vyhradila na věčné časy (tato pasáž se na stránce opakuje ve dvou verzích, patrně jako přechod mezi listy kroniky).
Dále následuje hůře čitelný vyprávěcí odstavec, z něhož lze rozeznat jen útržky: řeč je o nějaké míře (v originále „Maß"), kterou měl kdosi u sebe, o dřevěném předmětu a o neštěstí, které dotyčného postihlo. Zmiňují se také „druzí havrani", ale většina detailů příběhu je v přepisu nečitelná. Kronikář nicméně dodává, že tento příběh je vyprávěn proto, aby varoval mládež před nebezpečím a aby se sama nedostala do podobného neštěstí.
Poté přechází text k praktickým hospodářským záležitostem:
- Protože zrušením tzv. landšaftů (Landschaften) přišli učitelé o mnohé dřívější příspěvky, byla zvláště třetímu učiteli ve Schlaggenwaldu — jelikož jeho roční příjem nedosahoval ani 150 zlatých — vysokým zemským úřadem dne 3. dubna 1795 povolena náhrada z c. k. kamerálního platebního úřadu, a to 2 zlaté za vyúčtování každé jednotlivé kvitance, s platností již od počátku roku 1795. (Odkaz na pozdější zápis z roku 1813, str. 21.)
- Dne 20. října 1796 koupila schlaggenwaldská městská obec od pana Franze Mayera, c. k. úředníka (aktuára), velkou louku u Lessnitzské cesty, vedenou pod topografickým číslem 854, za 425 zlatých. Dále se zmiňuje jistý pan Berkbücher (jméno nejisté) v souvislosti s dalšími okolnostmi tohoto obchodu, které ale text dále nerozvádí čitelně.
Na pravé straně stránky (označené jako Pag. 51, s letopočty na okraji 1808, 1812, 1813 a 1797) pokračují další zápisy:
- V roce 1808 byly domy ve vsi Zinglschütten čp. 2, 5, 6 a 7, které dříve odedávna patřily k jinému sázecímu obvodu (Pflanzbezirk), na základě dohody dotčených stran přiděleny k sonnewitzskému sázecímu obvodu.
- V roce 1812 vysokým dvorským kancelářským výnosem ze dne 23. dubna bylo schlaggenwaldské městské obci na její žádost povoleno, aby svým třem učitelům pro ulehčení jejich obživy přenechala na věčné časy jisté odškodnění (přesný rozsah není v přepisu čitelný). Odkazuje se na zápis H.G.L., Tom. II, fol. 98.
- Na základě vysokého nařízení ze dne 27. (případně 15.) března 1813, č. 5849, vydaného c. k. zemským úřadem, a dále dle nařízení ze dne 28. března 1813, č. 2490, od c. k. krajského úřadu ve Schlaggenwaldu, mělo se — podobně jako už v roce 1795 v případě kamerálního platebního úřadu — počínaje 1. lednem 1813 hradit z pokladny městské obce.
- V roce 1790 nechal zesnulý farář Joseph Klayer ve Schlaggenwaldu na oba postranní oltáře zdejšího kostela zhotovit nejen samotné oltáře, ale i k nim náležející oltářní obrazy, mimo jiné s vyobrazením svatého Josefa.
Poznámka: části textu na této straně jsou v přepisu místy nečitelné nebo nejisté (označeno otazníky), zejména vyprávěcí odstavec o neštěstí a některé podrobnosti kolem koupě louky a odškodnění učitelů — tam, kde přepis váhá, je to zachováno jako nejisté, aniž byly doplňovány konkrétní údaje.
Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)
[LEVÁ STRANA — na okraji letopočty 1795, 1796]
…[?] také [na/k] Windschachtu; a toto je mu rovněž pro něj samého i pro všechny budoucí nájemce Windschachtu obcí přiznáno a na věčné časy vyhrazeno. — [pravděpodobně součást vyprávění o sporu]
[Vyprávěcí odstavec, hůře čitelný:] … Avšak [tuto?] míru [Maß] měl [?] [?] u sebe, a [?] [?] od svého [?] [?], [?] sám [?] [?] [?] [?] dřevěného [?], [?] svým [?] [?]. Avšak k neštěstí [?] mu [?] míra [Maß] jeho [?], [?] [?] [?] [?] [?] [?], [?] [?] [?] [?]. Jen [?] [?] druzí havrani [Raben] [?] [?], a [?] [?] [?]; ale [?] [?] [?] [?], byl [?] [?] [?]. — [zápis je místy nečitelný [?]]
Tento příběh je tak [?] [?], [?] mládež před nebezpečnými [?] varovat, [?] aby se sama nedostala do podobného neštěstí, a [?] [?] [?] [?] [?].
[okraj vlevo „1795": „[?] 3. učitel obdrží [?] [?], k. Kameral-Zahlamt [?] 2 zl. [vyrovnání?] [?] [?] [?]" [?]]
Protože zrušením landšaft [Landschaften] učitelům odpadly mnohé příspěvky [Beyträge], byla zvláště třetímu učiteli v Schlaggenwaldu, protože nepobírá ani 150 zl. ročního příjmu, od vysokého zemského úřadu dne 3. dubna 1795 z c. k. kamerálního platebního úřadu [Kameral-Zahlamt] povolena náhrada [Vergütung] 2 zlatých za celé vyúčtování [Einlegung] každé jednotlivé kvitance, a to již od počátku roku 1795. Srov. 1813 pag. 21.
[okraj vlevo „1796": nečitelné [?]]
Dne 20. října 1796 koupila schlaggenwaldská městská obec od pana Franze Mayera, c. k. [Lenggerichts?]-aktuára [úředníka], velkou louku ležící u Lessnitzské cesty [?] o výměře [?] [?] [?], top. č. 854, v [?] [?] za 425 zl. Pan [Berkbücher?] [?] si však [?] [?] [?] a [?] [?] [?] — [pokračuje]
[PRAVÁ STRANA — Pag. 51; na okraji letopočty 1808, 1812, 1813, 1797]
…[?] také [na/k] Windschachtu; a toto je mu rovněž pro něj samého i pro všechny budoucí nájemce Windschachtu obcí přiznáno a na věčné časy vyhrazeno. H.G.L. Tom. II. fol. 68.
[poznámka drobným písmem:] V roce 1808 byly domy vsi Zinglschütten č. p. [N.C.] 2, 5, 6, 7, které odedávna patřily k [Pflanzbezirku/sázecímu obvodu], po dohodě obou dotčených [Realsänger/držitelů?] přiděleny k sonnewitzskému sázecímu obvodu [Pflanzbezirk].
[okraj vpravo: „Zinglschütten [?] připojeny k Sonnewitz" [?]]
V roce 1812 vysokým dvorským kancelářským výnosem [Hofkanzley-Erlass] ze dne 23. dubna bylo schlaggenwaldské městské obci na její žádost povoleno, aby svým 3 učitelům pro jisté ulehčení jejich [obživy/Subsistenz] [?] 3 [?] [?] na nějaké odškodnění jejich [?] na věčné [?] časy [?] přepustila — (avšak proti [?] [?] dosud [?] [?]) — H.G.L. Tom. II. fol. 98.
[okraj vpravo „1812": „Učitelé v Schlaggenwaldu obdrží 1 jitro [Joch] [?]" [?]]
Na základě vysokého nařízení [Verordnung] ze dne 27. [/15.] března 1813 č. 5849 od c. k. zemského úřadu [Landesamt], a dle [?] ze dne 28. března 1813 č. 2490 [?] od c. k. krajského úřadu [Kreysamt] v Schlaggenwaldu jeho [?] [?], má se [?] [?], jak roku 1795 a z kamerálního platebního úřadu [?] [?], počínaje 1. lednem 1813 z pokladny městské obce [Pfarrgemeinde/Stadtgemeinde] [hradit/začít].
[okraj vpravo „1813": „[?] učitelé v Schlaggenwaldu obdrží svou náhradu z městské pokladny" [?]]
V roce 1790 dal nebožtík pan farář pan Joseph Klayer v Schlaggenwaldu na oba postranní oltáře našeho [Aussetzungs?]-kostela [?] zhotovit nejen oltáře, nýbrž k nim i [?] [?] [?] [oltářní obrazy?] sv. Josefa [?] [?].
[okraj vpravo „1797": „P. Klayer 1797 dává [?] [?] v [Aussetzungs?]-kostele zhotovit" [?]]