Rok 1794 v kronice

Přepisy a překlady historických dokumentů jsou pořízené s pomocí umělé inteligence a mohou obsahovat chyby ve čtení starého rukopisu. Původní znění bývá u zápisu dostupné v rozbalovací části „původní přepis", případně přímo u uvedeného pramene; narazíte-li na nepřesnost, budeme rádi za upozornění.

1794
Městská kronika 1836–1847 · Carl Pschanagl (přepis a překlad 2026) zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Tragická smrt kalkanta Jana Zwantla

Stránka popisuje smutnou nehodu z 4. ledna 1794, kdy se na kostelní věži oběsil čtrnáctiletý Johann Zwantl, který tam sloužil jako kalkant (šlapač varhanních měchů). Text vypráví, jak se chlapec při obvyklé hře se šátkem tentokrát smrtelně zamotal do smyčky na varhanní mříži. Příběh je uveden jako varování dětem před podobnými nebezpečnými hrami.

Roku 1794 dne 4. ledna odpoledne o půl třetí se na kostelní věži za varhanami oběsil čtrnáctiletý Johann Zwantl, který tam jako šlapač varhanních měchů (kalkant) chodíval.

Chlapec se ze žertu často věšel na svůj šátek s lehkou smyčkou, která se vždy rozvázala. Tentokrát však neměl vlastní šátek, použil cizí a protáhl jej škvírou varhanní mříže; když se chtěl vyprostit, smyčka se jen pevněji stáhla a on zůstal viset. Ostatní chlapci ze strachu utekli, a než přišli dospělí, byl mrtev.

Tento smutný příběh má varovat děti před nebezpečnými hrami.

Zobrazit původní přepis (doslovný, s okrajovými poznámkami)

Roku 1794 dne 4. ledna odpoledne o půl třetí se na kostelní věži za varhanami oběsil čtrnáctiletý Johann Zwantl, který tam jako šlapač varhanních měchů (kalkant) chodíval. Chlapec se ze žertu často věšel na svůj šátek s lehkou smyčkou, která se vždy rozvázala. Tentokrát však neměl vlastní šátek, použil cizí a protáhl jej škvírou varhanní mříže; když se chtěl vyprostit, smyčka se jen pevněji stáhla a on zůstal viset. Ostatní chlapci ze strachu utekli, a než přišli dospělí, byl mrtev. Tento smutný příběh má varovat děti před nebezpečnými hrami.