Rok 1788 v kronice

Přepisy a překlady historických dokumentů jsou pořízené s pomocí umělé inteligence a mohou obsahovat chyby ve čtení starého rukopisu. Původní znění bývá u zápisu dostupné v rozbalovací části „původní přepis", případně přímo u uvedeného pramene; narazíte-li na nepřesnost, budeme rádi za upozornění.

1788
Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2451

Josef a Anna Marie Martererovi z Horního Slavkova potvrzují, že si vypůjčili ze sirotčích peněz 6 zlatých rýnských 25 krejcarů.

Datace: 21.04.1788

Manželé Mendtnerovi ze Slavkova (Schlaggenwald) si 21. dubna 1788 vypůjčili 6 zlatých 25 krejcarů náležejících Marii Anně Böttlové a zavázali se je úročit 4 procenty ročně, se závazkem splatit po výpovědi v půlroční lhůtě. Dluh zajistili zápisem na svůj domek jako hypotéku ve prospěch berní komise, se svolením zdejšího magistrátu. Obligace byla 24. dubna 1788 vtělena do městské obligační knihy, foliích 584 a 585.

My, níže podepsaní manželé zdejší, tímto potvrzujeme, že nám byla z obstarané ratifikace [?] vyplacena částka náležející Marii Anně Böttlové [?], a to 6 zlatých 25 krejcarů (slovy: šest zlatých dvacet pět krejcarů) v hotových a platných penězích.

Tento kapitál se zavazujeme každoročně úročit čtyřmi procenty a po řádné výpovědi jej splatit ve stanovené půlroční výpovědní lhůtě.

Proto tento dluh právně zapisujeme jako hypotéku ve prospěch slovutné berní (daňové) komise na svůj domek [?], jak je zde uvedeno, aby bylo možné se k němu podle platného řádu exekučně zavázat. Souhlasíme také s tím, aby tato obligace mohla být se svolením slovutného magistrátu zapsána do městských knih.

Na potvrzení toho připojujeme svůj podpis, spolu s podpisy (znameními) níže uvedených svědků.

Ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 21. dubna [1]788.

+++ Joseph Mendtner [?]
++ Anna Marie Mendtnerová [?]
Joseph Hungang [?], jako svědek
Johann Regennie [?], rovněž jako svědek

Magistrátní záznam:

Se svolením magistrátu byla tato obligace vtělena do příslušné obligační knihy, na foliu 584 (na rubu) a 585.

Ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 24. dubna [1]788.

Purkmistr a rada (pečeť)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

My níže podepsaní oba manželé zdejší tímto vyznáváme, že nám [bylo] z [?] obstarané ratifikace k [?] částka náležející Marii Anně Böttlové [?], totiž peníze ve výši 6 zl. 25 kr., slovy šest zlatých 25 krejcarů, v hotovosti a platné minci zapůjčeno (poskytnuto); kterýžto kapitál se zavazujeme ročně úročit 4 procenty a po řádné výpovědi ve stanovené půlroční výpovědní lhůtě splatit. Proto tento [dluh] právně zapisujeme jako hypotéku ve prospěch slovutné berní [daňové] komise na svůj domek [?] [pod č. / v oddílu ...], jak zde stojí, abychom se podle [zákonného řádu] mohli k tomu exekučně zavázat; a rovněž aby tato obligace mohla být se svolením slovutného magistrátu vtělena do městských knih. Na potvrzení toho je zde připojen můj [podpis] a podpis (znamení) výše uvedených svědků.

Ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 21. dubna 788 [1788].

+++ Joseph Mendtner [?]
++ Anna Mar[ie]: Mendtnerová [?]
Joseph Hungang [?] jako svědek
Johann Regennie [?] [rovněž / jako svědek]

[Magistrátní záznam:]
Se svolením magistrátu byla tato [obligace] vtělena do příslušné obligační knihy na foliu 584, na rubu, a 585.
Ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 24. dubna 788 [1788].
Purkmistr a rada [pečeť]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Wir endes unterschriebene beyde Eheleüthe allhier bekennen hiemit, daß uns von [?] besorgter Ratification zur povorosicat [?] die der Maria Anna Böttlin [?] zuständige [Summe] Geld p[er] 6 fl 25 xr, sagen sechs Gulden 25 xr, in Geld und gangbarer Münze vorgestreckt [worden]; welches Kapital alljährlich à 4 pro cento zu verinteressieren, und nach beschehener Aufkündigung [vor]stehen[d] in dem halben Jahr Loskündigung anzuordnen zurück zu zahlen versprochen [?], daher zur Hypothec der Löbl[ichen] Steuer[?]-Kommission mein Häusl [?] Sch[?] unter dem Fach[gehen?], so hier stehen [?], rechtlich hiemit verschrieben, [um sich nach] der a. g. o. [?] hieran executive halten zu können; sich auch zu finden, daß diese Obligation mit löbl[icher] Magistrats-Bewilligung in die Stadt Bücher einverleibt werden kann. Zu dessen Bestätigung ist meiner und deren obb[emeldeten] Zeugen ihre hierunter gestellte [Fertigung / Unterschrift] [...].

Schlaggenwald den 21 April 788.

+++ Joseph Mendtner [?]
++ Anna Mar[ia]: Mendtnerin [?]
Joseph Hungang [?] als Zeüg
Johann Regennie [?] [dito / als Zeug]

[Magistrats-Vermerk:]
Mit Magistratualischer Einwilligung ist dasselbe [in] das dazu gehörige Obli[gations]-Buch fol. 584. p. v. u[nd] 585. einverleibt worden.
Schlaggenwald den 24 April 788.
Bürgermeister und Rath[s]stelle [Siegel]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2452

Jan Ondřej Krebs a František Hacker potvrzují soupis manželského věna ženicha Josefa Krebse a nevěsty Teretie Dittrichové a převzetí domu Josefem Krebsem od jeho matky Anny Marie Krebsové.

Datace: 19.07.1788

Svatební smlouva z Horního Slavkova (Schlaggenwald) ze dne 19. července 1788, sepsaná k domu č. 254. Vdova Anna Maria Preßová předává svému synovi Josefovi dům po zesnulém manželovi i kovářské nářadí, zatímco si vymiňuje doživotní bydlení a výživu od dětí; smlouva podrobně řeší splátky kupní ceny, podíly sourozenců na polích a výbavu nevěsty Terezie od jejího otce Josefa Tittricha.

Č. domu 254.

Slavkov (Schlaggenwald), dne 19. července 1788.

Ve jménu Nejsvětější Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Aby manželství obou nově se snoubících párů bylo tím pokojnější a aby spolu mohli žít ve stálé svornosti, uzavírá pan ženich se svou pannou nevěstou manželskou smlouvu tohoto znění:

1. Matka pana ženicha, Anna Maria Preßová, svoluje, že svému synovi Josefovi poskytne na jeho vybavení pomoc ve výši 70 zlatých, v čemž je zahrnut i poplatek za mistrovské právo.

2. Dále mu odevzdává obytný dům, který jí zůstal po jejím předchozím manželovi Johannu Adamu Preßovi, spolu s příslušnou zahradou za domem a se všemi nástroji náležejícími ke kovářskému řemeslu, bez jediné výjimky, za 237 zlatých. Stalo se tak se souhlasem dětí jejího bratra – Andrease a dcery Kateřiny – a také zetě Franze Hackera, kteří rovněž svolili, aby dům byl neprodleně úředně přepsán na Josefa. Podmínkou však zůstává, že matka si v domě vyhrazuje doživotní svobodné bydlení.

3. Pokud jde o závdavek za dům, ten činí 70 zlatých; těchto sedmdesát zlatých si však matka ponechá ve vlastních rukou jako věno domácnosti, a to namísto půl jitra pole – podobně jako oběma dalším dětem, Andreasovi a Kateřině, bylo do jejich svatebního statku postoupeno po půl jitru pole, ležícího shora dolů.

4. Co se týče ročního doplácení zbývající kupní ceny 167 zlatých, dohodli se matka, děti i zeť na tomto: Josef jakožto majitel domu bude vedle zajištění bydlení matky také doplácet zbývající částku, přičemž mu bude každoročně z náležité splátky odpuštěno 15 zlatých, dokud nebude oněch 167 zlatých zcela splaceno. Pokud by matka zemřela dříve, než bude kupní cena domu zcela zaplacena, sníží se Josefovi splátky tak, že bude platit ročně jen 12 zlatých. Kdyby však vinou dlouhého života matky nestačil výnos domu na její výživu, mělo by se oněch 15 zlatých ročního doplatku hradit z polí, která jsou dosud v držení rodiny.

Oba sourozenci, Andreas a Kateřina, spolu s Kateřininým manželem (švagrem) Franzem Hackerem, se také zavazují dávat Josefovi každoročně každý 3 čtvrtce žita, tedy dohromady 6 čtvrtcí, na chléb pro matku, dokud bude živa. Poprvé se tak stane v roce 1789, od 1. ledna do 31. prosince. Pokud jde o nápoje, jako pivo a jiné, a dále – nedej Bože – o výdaje v případě neštěstí, nemoci, potřeb nebo po úmrtí náklady na pohřeb, tyto výdaje za matku ponesou všichni tři sourozenci rovným dílem.

Úrodu, která v běžném roce 1788 stojí na polích, mají tři sourozenci na společné náklady sklidit a rozdělit mezi sebe. Zelí, brambory a dům však zůstávají Josefovi, za což je povinen matku až do konce roku 1788 zaopatřit, případně za to zaplatit náležitý poplatek.

Zbývající tři jitra pole, která si matka ponechává v držení, si příštího roku 1789 tři sourozenci mezi sebou losem rozdělí a až do smrti matky bude každý obdělávat svůj díl.

Pokud jde o otce panny nevěsty, Josefa Tittricha: uděluje své dceři Terezii jako panně nevěstě
1. její měšťanské vypravení (výbavu),
2. a dále půl jitra pole, které se nachází v takzvané erbßauerské nivě u pole Josefa Ditscheße, jako věno do domácnosti.

Druhé, čisté vyhotovení téže smlouvy:

Č. domu 254.
Slavkov, dne 19. července 1788.

Anna Maria Preßová odevzdává svému synovi Josefovi Preßovi obytný dům č. 254, který má v držení, spolu s příslušenstvím za domem a veškerým nářadím náležejícím ke kovářskému řemeslu, za 237 zlatých. Závdavek činí 70 zlatých, které jí zůstanou v rukou jako věno domácnosti.

Roční doplácení zbývajících 167 zlatých bude činit ročně 15 zlatých. Protože si matka jako prodávající vyhradila doživotní svobodné bydlení, dohodli se matka a sourozenci, že Josef jako kupec domu bude matku zaopatřovat i se zbytkem dluhu, přičemž zmíněných 15 zlatých ročního doplatku si ponechá ve vlastních rukou. Vedle toho mají sourozenci každoročně dávat Josefovi po 3 čtvrtcích žita – totiž Andreas Preß 3 čtvrtce a Franz Hacker 3 čtvrtce – dokud bude matka živa. Kdyby matka zemřela dříve, bude Josef platit na splátku jen 12 zlatých ročně. Poslední splátku má uhradit 30. prosince 1789.

Kdyby však matka žila déle, než bylo předpokládáno, bude Josef zmíněných 15 zlatých dávat z pole, které matka dosud drží. Zbývající peníz z pole tak mají hradit tři sourozenci (synové).

(Na rubu listiny je jen archivní poznámka „Kontrakt domu…", jinak je prázdný.)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Č. domu 254.

Slavkov (Schlaggenwald), dne 19. července 1788.

Ve jménu Nejsvětější Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého, amen.

Aby toto manželství obou nově vstupujících snoubenců bylo tím pokojnější a aby spolu mohli žít ve stálé svornosti, chce se pan ženich se svou pannou nevěstou takto oddat do manželství, a to takto:

1. Matka pana ženicha, Anna Maria Preßová (Preßin), přivoluje, že svému panu ženichovi, svému synovi Josefovi, poskytne na jeho vybavení pomoc ve výši 70 zlatých, v čemž je zahrnut i poplatek za mistrovské právo.

2. Odevzdává mu také obytný dům, který jí zůstal po jejím předchozím manželovi Johannu Adamu Preßovi, spolu s příslušnou zahradou nacházející se za domem, jakož i veškeré nářadí náležející ke kovářskému řemeslu, bez výjimky jediného kusu, za 237 zlatých. To se stalo se svolením dětí jejího bratra, totiž Andrease a dcery Kateřiny (Catharina), spolu se [zetěm] Franzem Hackerem, kteří rovněž svolili, aby to bylo jejímu panu ženichovi Josefovi ihned úředně přepsáno, avšak s tou podmínkou, že si matka vyhrazuje v domě doživotní svobodné bydlení.

3. Pokud jde o závdavek (angab-geld) za dům, ten bude činit 70 zlatých; těchto sedmdesát zlatých jí však zůstane ve vlastních rukou jako věno domácnosti, namísto půl jitra (Tagwerk) pole, tak jako těmto dvěma [manželským] dětem, totiž Andreasovi a Kateřině, [obec/Statter] postoupila do jejich svatebního statku každému po půl jitru ležícím [v Dußen] :/ jak se nachází shora dolů :/.

4. Pokud jde o roční doplácení neboli lhůty (nachfristy) zbývající kupní ceny 167 zlatých, bylo se svolením obou stran, tedy matky i dětí spolu se zetěm, tak usneseno, že on, Josef, jakožto majitel domu, vedle bydlení matky, má také doplácet zbytek; za náležitý zbývající peníz mu však bude každoročně odpuštěno 15 zlatých místo splatné domovní lhůty, dokud zmíněných [zbývajících] 167 zlatých nebude zcela splaceno. Kdyby však matka časně zemřela dříve, než by kupní cena domu byla zcela zaplacena, mají se majiteli domu lhůty pro [snadnější] placení snížit tak, aby platil ročně jen 12 zlatých. Kdyby však vinou dlouhého života matky nebyl výnos domu k jejímu zmíněnému výživnému dostatečný, má být oněch zmíněných 15 zlatých ročního zbývajícího peníze placeno z polí, jež jsou dosud v držení.

Přivolují také oba sourozenci, totiž Andreas a Kateřina, spolu s jejím [manželem/švagrem] Franzem Hackerem, že mu, Josefovi, budou každoročně dávat každý 3 čtvrtce (Viertel) žita, tedy oba dohromady 6 čtvrtcí, na výživu matky chlebem, dokud bude živa. Prvním rokem, kdy to začne, bude rok 1789, od 1. ledna do 31. prosince. Pokud však jde o nápoje, jako pivo či jiné, jakož i :/ nedej Bože :/ v případech neštěstí, nemocí, [potřeb], nebo po úmrtí náklady na pohřeb, mají je tyto 3 děti hradit rovným dílem za matku.

Plody stojící v běžném roce 1788 na polích mají 3 sourozenci na společné náklady sklidit a rozdělit. Pokud však jde o [zelí], brambory a dům, ty zůstávají Josefovi, začež bude povinen matku až do konce běžného roku 1788, popřípadě zaplacením poplatku, [zaopatřit].

Zbývající 3 jitra pole, jež si matka ponechává v držení, si 3 sourozenci příštího roku 1789 mezi sebou losem rozdělí a až do úmrtí matky přenechají každý svůj díl k obdělávání.

Pokud jde o otce panny nevěsty, Josefa Tittricha: uděluje své dceři Terezii (Theresia) jakožto panně nevěstě:
1. Její měšťanské vypravení (výbavu).
2. Pak také půl jitra pole, které se nachází v [erbßauerské] nivě u pole Josefa [Ditscheße], jako věno domácnosti.

[Druhé, čisté vyhotovení téhož kontraktu:]

Č. domu 254.
Slavkov, dne 19. července 1788.

Anna Maria Preßová odevzdává svému synovi Josefovi [Preßovi] obytný dům č. [254], který má v držení, spolu s příslušenstvím za domem a spolu s veškerým nářadím náležejícím ke kovářskému řemeslu, za 237 zlatých; závdavek činí 70 zlatých, který jí však zůstane v rukou jako věno domácnosti.

Roční doplácení neboli lhůty zbývajících 167 zlatých budou činit ročně 15 zlatých. Poté, co si matka jako prodávající vyhradila doživotní a svobodné bydlení, dohodli se matka a sourozenci, že on, Josef, kupec domu, matku rovněž zaopatří se zbytkem, [přičemž] zmíněné lhůty 15 zlatých si každoročně místo [zbytku] ponechá ve vlastních rukou; vedle těchto 15 zlatých mají sourozenci každoročně dávat Josefovi 3 čtvrtce žita místo [toho], totiž: Andreas Preß 3 čtvrtce a Franz Hacker 3 čtvrtce, dokud bude matka živa. Kdyby však matka dříve zemřela, [má] Josef dávat na lhůtu ročně jen 12 zlatých. Poslední lhůtu má složit dne 30. prosince [1789].

Kdyby však matka žila déle, než [bylo stanoveno], má on, Josef, zmíněných 15 zlatých dávat z pole, které matka dosud drží. Tak mají 3 [synové] dávat zbývající peníz z pole.

[Rub: jen archivní poznámka „[Kontrakt] domu …", jinak prázdný.]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

N° des Hauses 254.

Schlaggenwald den 19 July 1788.

Im Nahmen der Allerheiligsten Dreyfaltigkeit, Gott des Vatters, Sohnes, und des H: Geistes, Amen.

Damit nun diese beyder neuangehende Eheleuthe [Brechtophen?] Eh, umb so viel mehr friedsam seye, sie auch in beständiger Einigkeit mit einander leben mögen, alß will sich H: bräutigam zu seiner Jungfrau braut dergestalten [Ehe] Eingehrathen, alß:

1mo Verwilliget sich H: bräutigam Mutter Anna Maria Preßin, ihrem H: bräutigam ihrem Sohn Joseph zu seiner Ausstattung mit 70 fl Hilfe zu leisten, worunter das Meister Recht gebühr begriffen ist.

2do Übergibt sie ihm auch, ihr schon von ihrem Vorigen Ehe mann Johan Adam Preß[in] hinterlassenes Wohn Hauß, samt dem darzu gehörigen Garth, so hinter dem Hauß [befindlich], wie auch den ganzen zu Schmid Profession gehörigen Werkzeug, ohne einiges Stücks Ausnahm, umb und vor 237 fl, welches geschehen mit Verwilligung ihrer bruder Kinder, alß Andreas, und Tochter Catharina, samt [Eydam] Franz Hacker, welcher auch ihrem H: bräutigam Joseph also gleich zu obrigkeitlicher überschreibung verwilliget worden, Dergestalten aber, daß die Mutter Lebenslängige freye Wohnung darinnen sich vorbehalten.

3tio Was anbelanget das angab geld deß Hauses, wird seyn 70 fl, welche siebenzig Gulden aber ihr alß Ein Hausrath güth in Eigenen Handen verbliebe, statt 1/2 Tagwerk feld, gleich wie diesen zwey [Ehe]geschwister Kinder, alß Andreas, und Catharina von der [Statter] zu ihr Heyrath güeth jedes 1/2 Tagwerk in [Dußen] liegend:/ so von oben herunter befindend:/ Eingeraumet haben.

4to Was anbelanget die Jährliche nachzahlung, oder nachfristen deß uns übrigen [Kauf]schillings der 167 fl, ist durch beyder [Theile] Verwilligung, alß Mutter, und Kinder, samt Eydam auch solcher weiß beschlossen worden, daß Er Joseph alß Hauß besitzer nebst seiner wohnung der Mutter, auch die mit Rest zu [bezahlen] habe; für das gebührende Rest geld aber, werden ihm alljährig 15 fl statt der zu erlegenden Hausnachfrist seyn Entlaßen, biß bemelte [nur restirende] 167 fl völlig abgetilget seyn werden. Imfals aber doch die Mutter ehender von den zeitlichen zu sich abnehmete, alß der Hauß Kaufschilling völlig bezahlet wäre, so sollen ihr [dem] Hauß besitzer, zur [ledentlichen] zahlung die nachfristen gemindert werden, und nur Jährlich mit 12 fl zu Entrichten haben. Infals aber durch langes Leben der Mutter, das vermögen des Hauses zu ihrem bemelten unterhalt nicht hinlänglich genug seyn solte, so sollen die bemelte 15 fl Jährliche Rest geld von denen annoch in besitz habenden feldern bezahlet werden.

Verwilligen sich auch beyde geschwister, alß Andreas, und Catharina, samt deßen [Eh]man [schwager] Franz Hacker, ihm Joseph alljährig jeder 3 Viert Korn, also beyde 6 Viert, für die Mutter unterhalt zu brod, so lang sie Lebet, zu geben. Zu deßen anfang aber das Erste Jahr seyn wird 1789, von 1 Januarij biß 31 Decembr. Was aber anbelanget das getränke, alß bier, oder anderes, alß auch:/ Roßvoll abwenden:/ in unglück fällen, Kranheiten, Erzeugung, oder nach ableben die begräbnüß unkosten, sie 3 Kinder auf gleiche unkosten für die Mutter zu bestreiten haben.

Die in Laufenden 1788 Jahr auf denen feldern stehende früchten, haben die 3 geschwister auf gleiche unkosten einzuführen, und zu [vertheilen]. Was aber anbelanget [Kräut], Erdöpfl, und Haus, verbleiben dem Joseph, wofür er die Mutter biß schluß Laufenden 1788 Jahr oder zahlungs gebühr zu erküsten schuldig seyn wird.

Die der Mutter in besitz behaltende annoch 3 Tagwerk feld, werden künftiges 1789 Jahr die 3 geschwister unter dijen in Löß abtheilen, und biß nach ableben der Mutter jedes seinen Theil zu bauen überlassen haben.

Was anbelangt Jungfrau braut Vatter Joseph Tittrich: Ertheilt seiner Tochter Theresia alß Jungfrau braut
1mo Ihr bürgerliche Ausfertigung.
2do Dann auch Ein halb Tagwerk feld, welches in [Erbßauer] Wey bey Joseph [Ditscheßen] feld sich befindet, zu Einem Hausrath güth.

[Zweite Ausfertigung / Reinschrift desselben Kontrakts:]

N° des Hauses 254.
Schlaggenwald den 19 July 1788.

Anna Maria Preßin übergiebet ihrem Sohn Joseph [Preß] in besitz habendes Wohnhaus N°: [254], samt dem darzu gehörigen so hinter dem Haus, und samt dessen den ganzen zur Schmid Profession gehörigen Werkzeug, umb und vor 237 fl; daß angaab geld mit 70 fl, welches aber ihr alß [Hausrath] güth in Handen verbliebe.

Die Jährliche nachzahlung oder nachfristen deß uns übrigen der 167 fl wird Jährlich seyn 15 fl. Nach dem aber die Mutter alß Verkäuferin die Lebens Wohnung und freye [Wohnung] sich vorbehalten, seynd Mutter, und geschwister schlüssig worden, Er Joseph Hauß Käufer die Mutter auch mit Rest zu erküsten, [nebst] vermelte nachfristen der 15 fl alljährig statt deß [Rest] in Eygenen Handen zu behalten; nebst diesen 15 fl geschwistern jährlich 3 Viertl Korn ihm Joseph statt [dessen] zu geben haben, alß: Andreas Preß 3 Viertl, und Franz Hacker 3 Viertl, so lang die Mutter beym Leben. Solte aber die Mutter Ehender mit tod abgehen, [so hat] Joseph nur alljährig zur nachfrist 12 fl zu geben. Die letzte nachfrist hat er zu erlegen den 30 Decem[ber] [1789].

Fals aber die Mutter Länger beym Leben verbliebe, da[ß] [übergesetzt] wären, so soll Er Joseph bemelte 15 fl von dem annoch in besitz habenden feld der Mutter geben. So haben die 3 [Söhne] das Rest geld vom feld zu geben.

[Rückseite: nur Archivvermerk „[Contract] des Haußes …", sonst leer.]

Zobrazit originál na Porta fontium →