HŘBETNÍ / DORSÁLNÍ ZÁZNAM: „Testament Carla Hellmonda z 2. února [1]787."

[Znakové razítko s písmeny 2 F] Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého. Amen.

Protože jsem já, Ernst Karl Hellmond [Hellmandt], zdejší měšťan a lékárník, často uvažoval o tom, že smrt každého člověka je sice jistá, avšak nic není nejistějšího než její hodina, uvážil jsem tudíž — s [obzvláštním(?)] zřetelem ke svým přítomným neduhům, dokud jsem ještě při plném rozumu a smyslech — ze svobodné, nenucené vůle a dobře rozmyšleně své skromné jmění, které jsem zčásti získal sňatkem se svou ženou, zčásti zdědil po svých nebožtících rodičích, a zčásti mi je Bůh všemohoucí ze své milosti dopřál za mou tvrdou práci a pot, abych předešel všem obávaným sporům, svou poslední [písemnou(?)] a [man]želskou(?) vůli tímto testamentem podle všech právních forem a náležitostí českého práva prohlásit a zachovat chtěl. A to:

1mo Poroučím svou ubohou duši Bohu všemohoucímu, do nejsvětějších pěti ran Ježíše Krista, svého Vykupitele a Spasitele, od něhož jsem ji přijal, aby ji skrze nekonečné zásluhy svého hořkého utrpení a smrti očistil ode všech hříchů, jež na ní lpí z lidské křehkosti, a postavil ji svému nebeskému Otci mezi počet svých vyvolených; tělo pak ať je odevzdáno matce zemi, z níž bylo vzato, a pohřbeno podle křesťansko-katolického obyčeje, jak náleží počestnému měšťanovi. A protože nyní:

2do Základem každého testamentu je ustanovit a potvrdit univerzálního dědice, ustanovuji tedy svou pozůstalou manželku Annu Dorotheu spolu se svou právoplatně zplozenou manželskou dcerou Marií Magdalenou za právoplatné dědičky celého svého jmění, movitého i nemovitého, ničeho nevyjímaje. Přesto však má má pozůstalá vdova, dokud bude živa, sama hospodařit a spravovat je, v důvěryplné naději, že bude po mé smrti se svým dobrým hospodařením pokračovat tak jako za mého života, aby netrpěla nouzí; a nesmí být ani mou dcerou, ani — kdyby se provdala — jejím mužem nikterak nucena provést dělení, nýbrž má jí být ponecháno na vůli hospodařit podle vlastního uvážení. Po smrti mé pozůstalé vdovy však, kdyby zemřela jako vdova, je má pozůstalá dcera Maria Magdalena jedinou právoplatnou dědičkou celého jmění. Naproti tomu:

3tia Bude má pozůstalá žena čili vdova, kdyby se má dcera provdala, povinna dát jí výbavu přiměřenou mému stavu, případně — jak sama uzná za dobré — přispět jí jměním, které vdově nezpůsobí škodu. Co se však téže věci týče [(?)]:

4to Kdyby snad má manželka a pozůstalá vdova po mé smrti — ať dříve či později — vstoupila do druhého manželství, náleží jí přednostně její právoplatný majetek, který ke mně přinesla a který z obou dílů čin[í] jeden tisíc devět set dvacet pět zlatých, a to takto:
na svatebních movitostech — — — 400 zl.
na hotových penězích — — — — 300 [zl.]
na připadlém dědickém podílu z domu a lékárny — — — 1100.
na dědickém podílu z [Gräz(?)] — — 125.
——————————————
Summa 1925 zl., jak výše.
Zbytek má být rozdělen na 2 stejné díly, aby jeden dostal tolik co druhý. Kdyby se však stalo,

5to Že by snad buď má pozůstalá vdova, anebo i má dcera, jedna z obou chtěla vlastnit můj obytný dům spolu s lékárnou — obojí jsem sice v dědictví po svém nebožtíku panu tchánu Augustu Hellmondovi ocenil na 1550 zl., avšak lékárna kvůli nedbalosti a neschopnosti mého nebožtíka pana tchána velmi upadla a léčiva se z větší části zkazila, a dům byl velmi zchátralý, takže jsem byl nucen obojí s velmi velkými náklady a námahou opět uvést do pořádku — proto může být nyní dům i lékárna [jedné(?)] z obou, ať matce či dceři, přenechána za nikoli méně než 2500 zl., slovy dva tisíce pět set zlatých, aby žádná z obou neutrpěla ztrátu. Kdyby [však …]

6to Až bude tato má poslední [vůle / tento můj testa]MENT posouzen […] vždy peníze […] Mám před jmenovanými svěd[ky …] [na potvrz]ení této své poslední [vůle …] [nečitelné], avšak jim i […] žádám tudíž […] [slavný magistrát …] Slavkov [Schlaggenwald] tento […] dát vepsat do […] knih […] obou mých právopl[atných …] [… soudní] světnici Slavkov [Schlaggenwald] […]

[PUBLIKAČNÍ / OVĚŘOVACÍ DOLOŽKA, jinou, uspěchanější rukou u pravého okraje:] Výše uvedený testament [byl] za přítomnosti univerzálních a hlavních dědiců […] a knížecího [pana … magistrátu …] publikován [vyhlášen].

[Poznámka zpracovatele: Pravý sloupec (str. 3) je vybledlý, zčásti prosvítá z rubu a je oříznut u pravého okraje listu; obsahuje začátek bodu 6to a formulaickou, převážně nečitelnou publikačně-svědeckou doložku, v níž se objevuje místo „Schlaggenwald" [Horní Slavkov] a slova „publicirt worden" (vyhlášeno) — bez dalších spolehlivě čitelných vlastních jmen či peněžních částek. — U pravého okraje tři červené pečeti z pečetního vosku. Listy p3_b2–b5 tvoří prázdná vnější strana s pouhým dorsálním záznamem.]

RÜCKEN / DORSAL-VERMERK: „Carl Hellmond Testament de 2 febr [1]787."

[Wappenstempel mit den Buchstaben 2 F] Im Nahmen der Allerheiligsten und ungetheilten Dreyfaltigkeit, Gott Vater, Sohn, und heiligen Geist. Amen.

Demnach ich Ernst Karl Hellmond [Hellmandt], Bürger und Apothecker allhier, mir öfters überleget habe, wie zwar der Tod eines jeden Menschen gewiß ist, aber nichts ungewißers als die Stund desselben, so habe [ich] solches in [besonderem(?)] Bedacht meiner hinwaltenden Unbäßlichkeiten, da ich noch bey vollkommener Vernunft und Verstande bin, aus freyen ungezwungenen Willen wohl bedächtig überleget mein weniges Vermögen, welches ich theils mit meiner Frau erheyrathet, auch der meinen Gott seel. Eltern ererbet, theils auch was mir Gott der Allmächtige durch meinen sauren Schweiß und Gnaden bescheret hat, um Zuvermeidung aller besorglichen Streitigkeiten, meinen letzten [schriftlichen(?)] und [ehe]lichen(?) Willen durch dieses Testament unter allen Rechtsformen und Böhmischen Rechts-Zierlichkeiten erklären und gehalten wißen will. Und zwar

1mo Befehle ich meine arme Seele Gott dem Allmächtigen, in die heiligste 5 Wunden Jesu Christi meines Erlösers und Seeligmachers, von welchem ich solche empfangen, der sie durch die unendliche Verdiensten seines bittern Leidens und Sterben, von allen und menschlicher Gebrechlichkeit obhabenden Sünden reinigen, und seinem himmlischen Vater unter die Zahl seiner auserwählten [vor]stellen wolle; den Leib aber der Mutter Erde, von welcher er genommen worden, solchen Christ-katholischem Gebrauch nach, wie es einem ehrl. Burgersmann gebühret, zur Erde bestatten. Und da nun

2do Die Grundfeste eines jeden Testaments beruhet, einen Universal-Erben einzusetzen und zu bestättigen, solchemnach benenne ich meine hinterlassene Ehefrau Anna Dorothea nebst meiner rechtmäßig erzeugten ehel. Tochter Maria Magdalena über mein gantzes Vermögen liegend und fahrend, nichts davon ausgenommen, als rechtmäßige Erben. Doch aber soll meine hinterbliebene Wittib, so lang sie lebet, alleinig damit haushalten und zu walten haben, der getrösteten Hoffnung, daß sie mit ihrer guten Wirthschafft nach meinem Tod so wie bey meinen Lebzeiten fortsetzen wird, [damit] sie keine Noth leiden mag; und soll sie weder von meiner Tochter, oder wan sie sich verehlichen sollte von ihrem Mann, nicht im mindesten gezwungen seyn, eine Abtheilung vorzunehmen, sondern es soll ihr frey stehen, nach ihrem eigenen Willkühr hauszuwirthschaften. Nach Ableben meiner hinterlassenen Wittib aber, wan sie als Wittib sterben sollte, so ist meine hinterbliebene Tochter Maria Magdalena der alleinige rechtmäßige Erbe von dem gantzen Vermögen. Hingegen

3tia Wird meine hinterlassene Frau oder Wittib, wan sich meine Tochter verehlichen sollte, verbunden, ihr eine meinem Stande gemäßige Ausstattung, oder wie sie es immer der[?] gut befindet, in Vermögen mit zu geben, was ihr keinen Schaden bringet. Selbe Sache aber [betreffend(?)]

4to Daß etwa meine Ehefrau und hinterlassene Wittib nach meinem Tod, aber lang oder kurtz, zur 2ten Ehe schreiten sollte, so gebühret ihr rechtmäßiges zu mir eingebrachtes Gut zum voraus, welches von beyden Theilen be[stehet] in Ein tausend Neunhundert fünff und Zwantzig Gulden, dergestalten:
an Heyraths-Mobilien — — — 400 fl.
an baarem Gelde — — — — 300 [fl.]
an zugefallenem Erbtheil der Hauß und Apothecken — — — 1100.
an der Erbschafts-Portion des Gräz[?] — — 125.
——————————————
Summa 1925 fl. wie oben.
Das übrige soll in 2 gleiche Theile vertheilet werden, damit einer wie das andere bekome. Sollte es aber geschehen,

5to Daß etwa so wohl meine hinterbliebene Wittib, oder auch meine Tochter, eines der beyden solle mein Wohnhauß nebst Apothecken besitzen wollen, welches beydes ich zwar in der Erbschaft von meinem Gott seel. Hn. Schwiegervater August Hellmond pr 1550 fl. angeschlagen habe, da muste aber die Apothecken wegen meines Gott seel. Hn. Schwiegervaters Nachläßigkeit und Unvermögenheit sehr in Abschlag gerathen, und die Medicamente meisten theils verderben, da das Hauß sehr ruinos war, daß ich also beydes mit sehr großer Kösten und Mühsamkeiten wiederum herzustellen bemüßiget war; so kan dermahlen Hauß und Apothecken [an eines(?)] der beyden, so wohl die Mutter oder die Tochter, solches an andern nicht als vor 2500 fl., sage Zwey tausend Fünff hundert Gulden, überlassen werden, damit [keiner(?)] von beyden zu Verlust komme. Sollte [es aber …]

6to Wann dieser mein letzter [Wille / dieses mein Testa]MENT angesehen worden […] es immer Gelder tan und a[n …] Habe unter benante Zeu[gen …] [Bestätig]ung dieses meines letzt[en Willens …] bether(?), jedoch ihnen und de[r …] [er]suche demnach einen [… Löbl. Magistrat …] Schlaggenwald diesen […] bücher einverleiben zu lasse[n …] der beyden meiner rechtm[äßigen …] [… Gerichts]stube Schlaggenwald […]

[PUBLIKATIONS-/BEGLAUBIGUNGSVERMERK, andere, flüchtigere Hand am rechten Rand:] [Vor]stehendes Testament [ist] gegenwärt[ig] dem Universal- und Häupt-Erben […] und Fürstl. [Herren …] […] publicirt worden.

[Anmerkung des Bearbeiters: Die rechte Spalte (S. 3) ist verblasst, teils durchgeschlagen und am rechten Blattrand beschnitten; sie enthält den Beginn von Punkt 6to sowie eine formelhafte, größtenteils unleserliche Publikations-/Zeugen-Klausel, in der der Ort „Schlaggenwald" [Horní Slavkov] und das Wort „publicirt worden" erscheinen — ohne weitere sicher lesbare Eigennamen oder Geldbeträge. — Am rechten Rand drei rote Lacksiegel. Die Blätter p3_b2–b5 sind die leere Außenseite (nur der Dorsalvermerk).]

Dne 22. března 1787.

Odkazuje/prohlašuje zde [?] šedesátiletý měšťan[ský syn] odpoledne ve dvě [hodiny] Franz Städig svou poslední ústní vůli, aby byla zaznamenána, jak se má po jeho smrti naložit s jeho jediným skrovným majetkem:

Za prvé poroučí svou ubohou duši [Boží] dobrotivosti a odevzdává ji v naději, že ji přijme na milost; žádá však, aby církevní obřady, které se mají konat podle svatého katolického obyčeje, byly vykonány, a to jmenovitě jedno requiem a 3 svaté mše, které mají být slouženy za jeho ubohou duši.

Za druhé, pokud jde o jeho malý majetek, totiž o přirozené movitosti[?], které mu byly vrchností připsány, ať už by to bylo i oněch 50 zl[atých] [?], jež k tomu patří, i jeho vlastní podíl. Z domácího níže uvedeného majetku pak ustanovuje za univerzální dědičku, a to jemu náležející [dědičku], Marii Magdalenu Städigovou, poněvadž ho v jeho nemoci ošetřovala a jemu, bezdětnému, věnovala veškerou péči; ... [dále] jako horního města ... , kde je také dlužno[?], nikoli z toho spolku, nejprve jednu ... ve světnici, což vše má náležet Marii Magdaleně Städigové. Dále to, co v hotovosti na domě náleží jemu náležející Marii Magdaleně, má být rovněž jemu náležející Marii Magdaleně Städigové ... připsáno, s tím výslovným připomenutím[?], že když Bůh [to] vše nejvýš[?] ...

Za třetí, tak má i polovina, jakož i jeho druhá polovina, věnovaná také jeho zemřelým rodičům, [být] ... a druhý díl má náležet a zůstat jemu náležející Marii Magdaleně.

Vlastní také svůj díl, totiž v dílovém poli (Theilfeld), na němž mu bylo ... dlužno, jenž má náležet a zůstat jemu náležející Anně Marii, provdané Städlerové[?]; rovněž má Anně Marii zůstat na skrovnou výbavu ... z jejíhož majetku však má být ... chudinskému ústavu ve Slavkově (Schlaggenwald) zaplaceno.

Za čtvrté, poněvadž zůstavitel ... zplodil/měl [?], totiž jmenovitě Anton Städig, dále Marianna Städigová, manželská teta (Muhme), dále Theresia Städigová, manželská ...[?] — nyní každému 5 zl, celkem 15 zl, kteroužto částku 15 zl má jemu náležející Maria Magdalena nyní vyplatit.

Za páté, zůstavitel dále ... za ubohou duši započetl ... tak mají jemu náležející Marii Magdaleně, panu[?] Zachariáši Antonu Steinmetzovi[?] a paní ... Josefu Sucherovi z křesťanského úmyslu být dány [peníze na] mše, kteréžto mše mají být slouženy za jeho ubohou duši, poněvadž ho zaopatřil svatými svátostmi.

Poněvadž tedy zůstavitel toto vše dobrovolně a při dobrém rozumu vypověděl, prosí ctihodný magistrát, aby jeho poslední vůli potvrdil a zachoval; přičemž se panu ... nejposlušněji poroučí a chce se i vlastnoručně podepsat. Slavkov (Schlaggenwald), dne 22. března 787.

[Pečeť] Johann Georg Anzenauff[?] ... [pečeť]
... předstoupivší smluvní strana chtěla ... [jako] svědci a ...
... měšťan tamtéž, jako ...
jako výše jmenovaní svědci ... vedle nich dva[?].

Vyhlášeno toto ústní (nuncupativní) poručenství v radě královského horního města Slavkova (Schlaggenwald), za přítomnosti dědičky Marie Magdaleny Pöstigové [Städigové?] a odkazovníka ... dne 30. března 787.
Purkmistr a rada tamtéž.

[Nápis na rubu:] Poslední ústní vůle šedesátiletého měšťanského syna Johanna Franze Städiga.

Den 22ten Merz 1787.

Bescheidet hierzig[?] [der] sechzigjährige Bürger[s Sohn] nachmittag zwei [Uhr] Franz Städig, wo[bei] man seinen letztmündlichen Willen möge unterzeichnen, wie es nach seinem Tod mit seinem einzigen [ge]ringen Vermögen soll gehalten werden:

1tens Befiehlt er seine arme Seel[e] der [göttlichen] Gütigkeit, gehörtig, und erlässt [?] in Hoffnung, dass er sie [zu] Gnaden aufnehmen wolle, [ver]langt aber, dass der Kirchen Sachen, welche dem heilig catholischen Gebrauch nach zu halten [?] soll bestättiget werden, und zwar nemlich ein Requiem und 3 heilige Messen, welche über seine arme Seel[e] sollen gelesen werden.

2tens Was denn sein weniges Vermögen anbelanget, als [?] nach ... natürlichen Mobilien[?], welche ihm der Obrigkeit[?] beigeschrieben worden, es wäre auch es 50 fl [?] sein[er] ... darzu gehören, ... auch selbst ihm sein[en] Theil. Von dem häuslichen nachstehenden Vermögen dann setzt er zu einer Universal-Erbin, und zwar seine[r] Erb[in] gehörig, Maria Magdalena Städigin, weilen sie ihn [in] seiner ... in seiner Krankheit verpfleget, und seiner ohne Kinder, alle Sorgfalt auf ihn gewendet, dann ... als der Bergstadt[?] warstadt[?], wo auch es auch schuldig ist [?], nicht davon des Genossen, erst[?] ein[e] ... in der ... Stuben, welches alles Maria Magdalena Städigin gehören soll. Dann was Häuser, seiner gehörten Maria Magdalena als bares darauf zusteht [?], auch sollen seiner gehörten Maria Magdalena Städigin zum ... Miess[?] ... hoch der Maria ... geschrieben werden, mit dieser ausdrücklichen Erinnerung[?], wenn Gott [den?] alles höchst[?] ... auch ...

3tens So sollen des halben Theil, auch seinen andern Theil, und auch seiner verstorbenen Ältern[Eltern] gewidmet worden, und der zweite Theil soll seiner gehörten Maria Magdalena gehörig sein und verbleiben.

Ihm besitzet er auch seinen Theil, nemlich im Theilfeld, worauf ihm ... [ge]schuldig hattet, welches seiner gehörten Anna Maria Ehe... Städlerin[?] gehörig sein soll, und verbleiben; auch sollen seiner gehörten Anna Maria [zu] einer wenigen Aussteuer verbleiben ... [von] deren Vermögen soll sie aber verbleiben zum ... das arme Institut in Schlaggenwald zu erzahlen.

4tens Nachdeme Erblasser anno[?] ... erzeuget hat, als benanntlich Anton Städig, dann Marianna Städigin Ehel[iche] Mühm[Muhme], dann Theresia Städigin Ehel[iche] Bolzin[?] nun jedem 5 fl, in Summa 15 fl, welche 15 fl sein[e] gehörte Maria Magdalena gegenwärtiglich zu erzahlen hat.

5tens Alsdann Erblasser ... zu einer armen Seel[e] vorgezählt haben ... so sollen seiner gehörten Maria Magdalena, dem Petto[?] Frau Zacharias Anton Steinmetz [?] und der Frau ... Josef Sucher ist aus christlicher Massen geben, welche Messen was seiner armen Seel[e] sollen gelesen werden, weilen er ihn mit den heiligen Sacramenten versehen.

Da nun Erblasser dieses alles gutwillig und guten Verstandes ausgesaget, so bittet er einen Wohllöblichen Magistrat, über seinen letzten Willen fest zu halten, wobei er sich gegen den Herrn ... gehörsamst empfehlet, und sich auch eigenhändig unterschreiben[?] wolle. Schlaggenwald den 22ten Merz 787.

[Siegel] Johann Georg Anzenauff[?] ... [Siegel]
... vorgestellte Contrahentin wollte ... [als] Zeugen und ...
... Bürger allda, als ...
als vorbenannte Zeugen ... nebst innen zwei[?].

Publicatum hoc Testamentum nuncupativum in Consilio Reg[io] Mont[ano] Civitatis Schlaggenwald, usq[?] praes[ente] haerede Maria Magdalena Pöstigin [Städigin?] & Lega[tario] ... die 30 Martii 787.
Bürgermeister und Rath allda.

[Rückenaufschrift:] Letzter mündlicher Wille des sechzigjährigen Bürgers Sohn, Johann Franz Städig.

[NUNCUPATIVNÍ (ÚSTNÍ) TESTAMENT MAGDALENY HÖLTZHEROVÉ, SLAVKOV (HORNÍ SLAVKOV), 10. KVĚTNA 1787]

My níže podepsaní, přizvaní zdejší měšťanskou vdovou[?] Magdalenou Höltzherovou jakožto svědci k připomenutí jejího ústního posledního pořízení, tímto potvrzujeme, že tato zesnulá při zdravém a náležitém rozumu a vědomí učinila [dnes?] dne 10. května tohoto roku své ústní poslední pořízení o tom, jak se má po její smrti naložit s jejím nevelkým jměním, a to následujícím způsobem[?]:

Za prvé odkazuje svou duši do milosrdenství Božího a do přímluvy nejsvětější Panny Marie, pak všech svatých, a své tělo zemi.

Za druhé: Poněvadž nadání na pohřeb[?] je při každém testamentu tou největší starostí[?], připočetla ona Höltzherová ke svému nevelkému jmění svou duši[?] [ve prospěch?] svých zemřelých rodičů, dále [?] a oznámení[?], pak svého[?] bratra Simona Gorbela[?], totiž: svůj domek a kostelní místo (lavici), jež málo počítá[?], který jí [od pana?] Josefa Augera[?] [náleží] za 70 zl.[?]; s ohledem[?] na řádné vedení, opatrování[?] a zvelebení[?] obývaného domku, který prodala, k příjmu[?] 40 zl. a každý rok[?] ze zbylých 30 zl. počínaje o svátku sv. Michala 788 ročně splácet, a tak si ještě vymínit[?], pak že kostelní místo [?], které ona, její strýc[?] a bratr [?], má být [uloženo/matce?]; pokud jej neprodá, a po odečtení požárních[?] a jiných výloh a dluhu pánů [?] [?] Johanna Ullmanna, jenž zálohou poskytl[?] 2 zl. a [?] co jinak bylo jejím jménem za ni vyloženo, má být zaplaceno.

Za třetí: Rosině Zscherwerové[?] s ohledem na dobrodiní[?] jí, Höltzherové, prokázané[?] odkazuje[?] ke svému nevelkému [?] lépe vyhledat[?].

Když se pak ona Höltzherová za toto takto[?] učiněné pořízení svědkům poděkovala, rovněž požádala slavný[?] magistrát, aby její ústní poslední pořízení chránil a zachovával.

Na potvrzení toho k tomu svědci přitiskli své pečeti a připojili vlastnoruční podpisy. Tak se stalo ve Slavkově dne 10. května 787.

[pečeť] Johann Simon Zerell[?], jako svědek
[pečeť] Joseph Mathias Zorlau[?] vlastní rukou, dožádaný svědek
[pečeť] [Josef?] Zwiger[?], dožádaný svědek

[Poznámka o vyhlášení:]
Výše uvedené[?] bylo [?] příslušným zájemcům (interesentům) vyhlášeno. V senátě král[ovského] horního města Slavkova dne 25. května 787.
Johann Georg Elstner[?] v zastoupení [pana?] purkmistra, ředitel[?]

[Poznámka na rubu / hřbetě spisu:]
Nuncupativní testament Magdaleny Höltzherové, datum 10. května 787.

[TESTAMENTUM NUNCUPATIVUM DER MAGDALENA HÖLTZHERIN, SCHLAGGENWALD (HORNÍ SLAVKOV), 10. MAI 1787]

Wir endes unterfertigte von der hiesigen Bürgerswitwe[?] Magdalena Höltzherin zu Erinnerung ihres mündlichen letzten Willens [?] requirirte Zeugen beurkunden hiermit, daß sie Verstorbene bei gesunder und richtiger Vernunft und Verstand [heute?] den 10. May d[ieses] J[ahres] ihren mündlichen letzten Willen, wie nach ihrem Tod mit ihrem wenigen Vermögen gehalten werden solle, in folgender Weise[?] gethan:

Erstens vermacht[?] sie ihre Seel in die Barmherzigkeit Gottes und in die Fürbitt der allerheiligsten Jungfrauen Maria, dann aller Heiligen, und ihren Leib der Erden.

Zweitens: Da die Beerdigungsstiftung[?] [bei?] jedem Testamente die größte Arbeit[?] ist, so hat sie Höltzherin ihre Seel[?] [an?] ihre verstorbenen Eltern, andere[?] [?] und Anzeige[?], dann ihres[?] [ihrem?] Bruder Simon Gorbel[?], zu ihrem wenigen Vermögen zu haben mitgezählt, nemlich: die[?] ihr Häusel und Kirchenstand, das wenig gezählt[?] [?], das ihr[?] von dem [Herrn?] Joseph Auger[?] zu 70 fl. [?] die Anschauung[?] der ihr von ihr und [?] beschauen[?] gehörig fortführung, Warten[?] und Verschönung[?] [des?] behausten Häusels, verkauft zur Aufkunft 40 fl., und alle Jahr[?] von übrigen 30 fl. zu Michaeli 788. anzu[fangen?] [?] jährlich abzumachen, und mithin [doch?] [?] auszubedingen noch, dann zu [Bräuchtern?/Bräutern?] Kirchenstand [?] die sie, ihr Vetter[?] und Bruder [?] Mutter[?] gelegen werden solle; wenn sie es nicht verkauft, und nach Abzug der Feuer[?]- und andern Unkosten und der Schuld der H[erren] [?] Kanton[?] Johann Ullmann anticipirt[?] 2 fl. und [?] was sonst von ihretwegen ihr vorgestreckt wird, zu erlegen.

Drittens: der Rosina Zscherwerin[?] in Betrachtung der ihr, Höltzherin, bezeugten[?] Guttat[?] vermacht[?] zu ihrem wenigen [?] besser aussuchen[?].

Als nun sie Höltzherin für diese dahin[?] gethane Verschreibung gegen die Zeugen sich bedankt hat, also auch den[?] löbl[ichen] Magistrat ersucht, ihren mündl[ichen] letzten Willen zu schützen und zu handhaben.

Zu dessen Bestätigung haben dieses die Zeugen unter Petschaft und ihrer Handschrift beigedruckt. So geschehen Schlaggenwald den 10. May 787.

[L.S.] Johann Simon Zerell[?], als Zeug
[L.S.] Joseph Mathias Zorlau[?] m[anu]pp[ria], verbetener Zeug
[L.S.] [Josef?] Zwiger[?], verbetener Zeug

[Publicationsvermerk:]
Vorstehendes [?] wurde [?] deren Interessenten publicirt worden. In Senatu der k[öniglichen] Bergstadt Schlaggenwald den 25. May 787.
Johann Georg Elstner[?] in absentia [des Herrn?] Bürgermeisters Direct[or?]

[Rückseitiger Vermerk / Dorsalnotiz:]
Testamentum nuncupativum der Magdalena Höltzherin de dato 10. May 787.</cs_placeholder>

[Na horním levém okraji pozdější rukou:] Höß
[Vlevo kulatá vytištěná městská pečeť s erbem a písmenem „K".]

My, purkmistr a rada královského horního města Slavkova (Schlaggenwald), ležícího v Království českém, [krajský/královský?] tímto potvrzujeme a osvědčujeme, že ukazatel tohoto listu Johann Michael Höß, zdejší tovaryš soukenický (Zeugmacher, výrobce sukna/tkanin), popisné číslo (conscr.) 10, obyčejné vyšší postavy, stár 50 let, se odtud hodlá vydat do Schönfeldu[?] (Krásna?) jakožto svého rodného města, u [Streitbergu?], aby tam vyhledal své bratry Conrada a Adama Höße v Schönfeldu[?] a své [příbuzné/přátele?];

A poněvadž zde i v okolních [místech?] [proti němu není nic závadného, a jeho úmysl je poctivý?];

Pročež žádáme všechny a každou vrchnost, jakož i pány důstojníky vojenské i civilní, jakéhokoli stavu a hodnosti jsou, tímto zdvořile prosíme, aby výše řečeného zdejšího soukenického tovaryše Johanna Michaela Höße na všech místech svobodně, bezpečně a bez překážek nechali projít a zase projít (pasírovat a repasírovat), s nabídkou, že se [totéž?] naopak vůči každému v podobných případech podle městské povinnosti oplatí.

Na potvrzení toho slouží [tato?] radní vyhotovení a zde přitištěná městská pečeť.

Dáno ve Slavkově (Schlaggenwald) dne 9. července [1]787.

Purkmistr a rada tamtéž
Johann [?] [Peschl?]
Albert [Braunstein?]
Georg Mathias Jordan vlastní rukou, syndik (městský písař)

[Poznámka: Všech šest předložených naskenovaných pruhů (p1–p6) zachycuje jeden a týž jednolistý dokument v naprosto shodné podobě – jde tedy o JEDNU listinu, nikoli o více stran. Text neobsahuje žádné peněžní ani splátkové záznamy (jedná se o cestovní/vysvědčovací pas – Kundschaft). Nejistá slova jsou označena [?]; paleograficky nejsou zcela jistě čitelné zejména místní názvy „Schönfeld"/„u Streitbergu" a příjmení podepsaných radních.]

[Am oberen linken Rand von späterer Hand:] Höß
[Links rundes, gedrucktes Stadtsiegel mit Wappen und Buchstaben „K"]

Wir Bürgermeister und Rath der Königl[ichen] Bergstadt Schlaggenwald, im Königreich Böheim gelegen, [Königs? Kreises?] urkunden und bekennen hiemit, daß Vorzeiger dießes Johann Michael Höß, ein hiesiger Zeugmacher=Geselle et Num[ero] Conscript[ionis] 10, ein[er] gemeiner höher Statur, 50 Jahr aet[atis] [alt], von hier aus, nach Schönfeld[?] als seiner Geburts=Stadt, bey [Streitberg?], um seine Gebrüder Conrad und Adam Höß in Schönfeld[?], seine [Freundschaft?] zu suchen, sich zu begeben willens seye;

Da nun hier so wohl [als] in umliegenden [Ortschaften?] [nichts nachtheiliges wider ihn erinnert, und seine ehrliche Absicht?] ist;

Sohin nach [ersuchen] wir alle und jede Obrigkeiten, dann H[erren] Militär= und Civil=Officianten, wessen Stand und Würden die sind, dienst[freundlich?] hiemit ersuchen, obbesagten hiesigen [Zeugmacher]=Gesellen Johann Michael Höß aller Orthen frey, sicher und ungehindert pass[iren] und repassiren zu laßen, mit Anerbieten, [solches?] hinwied[er] gegen Jedermann in dergleichen Fällen [nach] Stadt=gebühr nach erwiedert werden solle.

Zu deßen Bestättigung ist [gegen] Rathsfertigung und hiebei gedrücktes Stadt=Insigill.

So geschehen Schlaggenwald, den 9 Julii [1]787.

Bürgermeister und Rath alldar
Johann [?] [Peschl?]
Albert [Braunstein?]
Georg Mathias Jordan m[anu] p[ropria] Synd[icus]

[Anmerkung: Alle sechs vorgelegten Scan-Streifen (p1–p6) zeigen ein und dasselbe einblättrige Dokument in identischer Aufnahme; es handelt sich also um EINE Urkunde, nicht um mehrere Seiten. Der Text enthält keine Geld- oder Ratenzahlungen (es ist ein Reise-/Kundschaftspass). Unsichere Wörter sind mit [?] gekennzeichnet; besonders die Ortsnamen „Schönfeld"/„bey Streitberg" und die Unterschriften der Ratsherren sind paläographisch nicht ganz sicher lesbar.]