The year 1786 in the chronicle

Transcriptions and translations of historical documents were produced with the help of artificial intelligence and may contain errors in reading old handwriting. The original wording is usually available with each entry in the expandable section "original transcription", or directly at the listed source; if you come across an inaccuracy, we would be grateful for a note.

1786
Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2432

Manželé Jan Adam a Zuzana Marie Leibeltovi z Horního Slavkova potvrzují, že si vypůjčili z peněz kostela svaté Anny v Horním Slavkově 50 zlatých rýnských.

Datace: 01.01.1786

Dlužní úpis (obligace) z 1. ledna 1786, kterým manželé Johann Adam a Susanna Maria Liebeltovi z Horního Slavkova (Schlaggenwald) potvrzují přijetí půjčky 50 zlatých z kostelní pokladny špitálu sv. Anny – peníze měly posloužit k zaplacení dluhu vůči špitálu bratrstva sv. Jiří. Za splátku a 4% roční úrok ručí svým vlastním domem ve městě, listina byla se svolením magistrátu vložena do městské obligační knihy 20. ledna 1786.

Dlužní úpis (obligace), Horní Slavkov (Schlaggenwald), 1. ledna 1786

Přední strana:

My, níže podepsaní manželé, zde tímto prohlašujeme, že jsme si s ohledem na naši zvláštní potřebu – konkrétně kvůli zaplacení dluhu vůči špitálu bratrstva sv. Jiří – vypůjčili z peněz kostelní pokladny špitálu sv. Anny kapitál ve výši 50 zlatých, slovy padesát zlatých, a to v hotovosti, v dobré minci a v běžných druzích mincí.

Tímto potvrzujeme, že jsme uvedený kapitál v pořádku přijali, a slibujeme jej každoročně úročit sazbou 4 procenta. Po výpovědi s půlroční lhůtou jej pak slibujeme opět splatit v dobrých druzích mincí. K lepšímu zajištění příslušné pokladny na tento kapitál zapisujeme jako reálnou a speciální hypotéku svůj volný, ničím jiným nezatížený obytný dům, stojící ve městě Horní Slavkov – kapitál na něm má přitom první přednost (prioritu) a je notářsky zajištěn.

Tímto se zavazujeme, že pokud by došlo k prodlení se splácením kapitálu

Strana 2:

nebo úroku, bude příslušná pokladna, respektive její správa, oprávněna podle znění obecného soudního řádu vést na tuto hypotéku exekuci a v ní pokračovat. Vzdáváme se proto všech právních výhod, výmluv a podobných námitek, ať už z oblasti duchovní, či světské, jimiž bychom se mohli hájit nebo bránit, a souhlasíme s tím, aby tato obligace mohla být se svolením slavného magistrátu vložena do městských knih.

Na potvrzení toho jsou připojeny náš podpis a podpisy níže uvedených svědků, ovšem bez jejich ručení, s přitištěnými pečeťmi. Stalo se v Horním Slavkově dne 1. ledna 1786.

[Pečeť] Johan Adam Liebelt
Susanna Maria Liebeltová
Joseph Torbe[?]
Christoph Hahn

Se svolením magistrátu bylo vloženo do zdejší městské obligační knihy na foliu 560. Horní Slavkov dne 20. ledna 1786.
Purkmistr a rada tamní [pečeť]

Rubová strana – archivní (dorzální) poznámky:

L [červeně]
Liebelt Joh. Adam, dědicové – 50 zl.
136 8/8 · Kev. 76.
Č. 70.
Obligace č. 79 měšťana pod ochranou (Schutzbürgera) Johanna Adama Liebelta na kapitál 50 zlatých, který mu byl půjčen z kostelní pokladny špitálu sv. Anny [proti hypoteční jistotě, blíže neurčeno].
Zapsáno do knihy obligací, folio 500.
Č. 69. · 1786

Poznámka: Listina je běžný hypoteční dlužní úpis; splátkový rejstřík ani kvitance v ní obsaženy nejsou – uvedena je pouze jistina 50 zlatých, 4% roční úrok, půlroční výpovědní lhůta a data 1. a 20. ledna 1786. Nejistá čtení jsou v předloze označena otazníkem [?].

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

DLUŽNÍ ÚPIS (obligace), Horní Slavkov (Schlaggenwald), 1. ledna 1786.

[Přední strana:]

My níže podepsaní oba manželé zde tímto vyznáváme, že nám byl s ohledem na naši zvláštní potřebu, a to k zaplacení špitálu bratrstva sv. Jiří, z peněz kostelní pokladny špitálu sv. Anny půjčen v hotovosti kapitál ve výši 50 zl., slovy padesát zlatých atd., v (dobré) minci a v běžných druzích mince;

kterýžto správný příjem tohoto uvedeného kapitálu tímto potvrzujeme, a slibujeme jej každoročně úročit 4 procenty, a po výpovědi s půlroční lhůtou jej opět splatit v dobrých druzích mince. Rovněž k lepšímu zajištění příslušné pokladny jí jakožto reálnou a speciální hypotéku zapisujeme svůj volný (nezatížený) obytný dům, který není výše zatížen, který stojí ve městě Horní Slavkov a na němž má tento kapitál první přednost (prioritu) a je notářsky (úředně) zajištěn, tímto zapisujeme, že kdyby se splácení kapitálu

[Strana 2:]

nebo úroku zameškalo, má být příslušná pokladna, respektive její správa, oprávněna na hypotéku podle znění obecného soudního řádu vést exekuci a v ní pokračovat; vzdáváme se proto všech právních dobrodiní, výmluv a podobných námitek z oblasti duchovní i světské, jimiž bychom se mohli hájit nebo chránit, a tak souhlasíme, aby tato obligace mohla být se svolením slavného magistrátu vložena do městských knih.

Na potvrzení toho je (připojen) náš (podpis) a (podpisy) níže uvedených svědků, avšak (bez jejich ručení), s přitištěnými pečetěmi. Stalo se v Horním Slavkově dne 1. ledna 1786.

[Pečeť] Johan Adam Liebelt
Susanna Maria Liebeltin (Liebeltová)
Joseph Torbe[?]
Christoph Hahn

Se svolením magistrátu bylo vloženo do zdejší městské obligační knihy na foliu 560. Horní Slavkov dne 20. ledna 1786.
Purkmistr a rada tamní [pečeť]

[Rubová strana / dorzální (archivní) poznámky:]
L [červeně]
Liebelt Joh. Adam, dědicové, 50 zl.
136 8/8 · Kev. 76.
Č. 70.
Obligace č. 79
měšťana pod ochranou (Schutzbürger) Johanna Adama Liebelta na kapitál 50 zl., jemu (půjčený) z kostelní pokladny špitálu sv. Anny proti [horní úrok?].
Zapsáno do knihy obligací, folio 500.
Č. 69. · 1786

[Pozn.: Listina je standardní hypoteční dlužní úpis; neobsahuje splátkový rejstřík ani kvitance — pouze jistinu 50 zlatých, 4% roční úrok, půlroční výpovědní lhůtu a data 1. a 20. ledna 1786. Nejistá čtení označena [?].]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

OBLIGATION (Schuldverschreibung), Schlaggenwald, 1. Januar 1786.

[Vorderseite:]

Wir endes unterschriebene beide Eheleute alhier bekhennen hiermit, daß Uns aus deren ansehen zu unserer besonderen Nothdurfft, und zwar zu Abzahlung der S: Georgs brüderschaft Hospital, von deren S: Anna Hospital Kirchen Cassa geldern ein Kapital zu 50 f: sagen Fünfzig Gulden [et]c. in gelb [geld] und gangbaren Münz Sorten baar vorgeliehen worden;

welchen nun wir den richtigen Empfang solches bezeigten Kapitals auf recht Herrn [?] bestättigen, und solches alljähr[lich] à 4 pro Cento zu verinteressiren, dann dasselbe nach beschehner Aufkündig[ung] sechzehen[?]den halbjährigen Beschleinigung an wieder in guter Münz Sorten zu zahlen versprechen [?], also auch zu bestrer [besserer] Versicherung der dießfälligen Kassa derselben zu einer real: und Special Hypothec unser freies gelegenes Wohn Haus hierauf verschreiben, welches nicht [ho]her lastet, welches in Stat zu Schlaggenwald steht, und das Kapital zu i. [erster] Priorität hat, notialisch [notariell] versichert ist, hiermit verschreib[en], daß, falls mit Erzahlung des Kapital,

[Seite 2:]

oder Interesse gesäumet werden solte, die dießfällige Kassa, oder derselben Administratur [Verwaltung] mir die Hypothec nach Innhalt der allgemeinen gerichts ordnung die Execution zu suchen, und daomit fürzugehen berechtiget seyn solle; renunciren deshalb allen Rechts Wohltaten, Ausflüchten, und derzeigen [dergleichen] Vorschützen aus dem geistlich, oder weltlichen [?], dessualls wir uns schützen, oder schirmen solten, seyend also zu [?]den: das gegenwärtige Obligation [?] mit Bewilligung eines Löbl[ichen] Magistrats in die Stadbücher ein verleibt worden kann.

Zu dessen bestättigung ist unser, und deren [?]tern Zeugen, jedoch iener [?] ohne unser gestlerkfertigung [?] hiebey gedruckte Petschaften. So geschehen Schlaggenwald d: i [1.] Jan[uar] 786.

[Siegel] Johan Adam Liebelt
Susanna Maria Liebeltin
Joseph Torbe[?]
Christoph Hahn

Ist mit Magistratualischer Bewilligung in dießige Stadt-Obligations buch Fol. 560. ein verleibt worden. Schlaggenwald d: 20 Jan[uar] 786.
Bürgermeister, und Rath allda [Siegel]

[Rückseite / Dorsalvermerke:]
L [rot]
Liebelt Joh: Adam Erben 50 fr
136 8/8 · Kev. 76.
No. 70.
Obligation No 79
des Schutzbürgers Johann Adam Liebelt über ein ihm von dem St. Anna Hospital Kirchen Cassa gegen bergsliehend[?] Ka-pital pr 50 f[l]:~
Ingross[atum] lib[ro] obligat[ionum] Fol. 500.
No 69. · 1786

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2434

Manželé Jan Mikuláš a Kateřina Adolfovi z Horního Slavkova potvrzují, že si vypůjčili z peněz kostela svaté Anny v Horním Slavkově 50 zlatých rýnských.

Datace: 01.01.1786

Manželé Jiří (Johann Georg) Nicolaus Adolf a Kateřina Adolfová si 1. ledna 1786 v Horním Slavkově (Schlaggenwald) vypůjčili od pokladny kostela špitálu svaté Anny 50 zlatých rýnských na splacení dřívějšího dluhu. Zavázali se splácet 4% roční úrok a jako záruku zastavili pole s příslušenstvím ležící mezi loukami Jiřího Jägera a Georgie Klementinové.

Dlužní úpis (obligace) na 50 zlatých, Horní Slavkov (Schlaggenwald), 1. ledna 1786

My, níže podepsaní manželé, tímto potvrzujeme, že nám byla na naši žádost, kvůli naší zvláštní potřebě – totiž ke splacení dříve přijatého kapitálu – z pokladny kostela špitálu svaté Anny půjčena jistina ve výši 50 zlatých, slovy padesát zlatých rýnských. Peníze nám byly vyplaceny hotově, v hrubých a běžných druzích mince.

Já (manžel) tímto řádně potvrzuji přijetí uvedené jistiny a slibuji, že ji budu každoročně úročit čtyřmi procenty. Po řádné výpovědi, při stanovené půlroční výpovědní lhůtě, ji poté opět řádně splatím.

K lepšímu zajištění pokladny navíc dáváme jako reálnou a zvláštní hypotéku pole (patrně movitý pozemek) s příslušenstvím, ležící mezi loukami Jiřího Jägera a Georgie [Klementinové?]. Toto pole tímto rovněž zastavujeme, a to v první prioritě. Zavazujeme se, že pokud bychom se zpozdili se splácením jistiny nebo úroků, bude příslušná pokladna, respektive její pan zmocněnec (mandatář), oprávněna sáhnout do zastavené hypotéky a vést exekuci podle předpisů obecného soudního řádu.

Zříkáme se proto co nejslavnostněji všech právních výhod, výmluv a jiných právních prostředků, jimiž bychom se tomu mohli bránit, a souhlasíme s tím, aby tato obligace a povolení k ní byly vloženy do městských knih u slavného magistrátu.

Na potvrzení toho připojujeme níže svůj vlastnoruční podpis, spolu s podpisem přizvaných svědků – ovšem bez škody a újmy pro ně a jejich rodiny – a přitištěné pečetě. Stalo se v Horním Slavkově dne 1. ledna 1786.

Podepsáni:
- Jiří (Johann Georg) Nicolaus Adolf, manžel
- Kateřina Adolfová, manželka
- Jan Jiří [Preysch?], jako svědek

Připojeno s povolením magistrátu.

Poznámka na rubu listiny:
Jméno „Adam" je opraveno na „Adolf" (50 zlatých). Jde o obligaci č. [nečitelné] měšťanského kožešníka a jeho manželky – Jana Jiřího Nicolause Adolfa – kterému byla z pokladny kostela špitálu svaté Anny zapůjčena jistina 50 zlatých, evidovaná pod číslem 74. Zápis byl vložen do knihy obligací, list 558, strana verso. Dále jsou uvedena čísla 88 (přeškrtnuto) a 24, a tužkou dopsané poznámky 118 a 8/8.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Dlužní úpis (obligace) na 50 zlatých, Horní Slavkov (Schlaggenwald), 1. ledna 1786.

My oba níže podepsaní manželé tímto vyznáváme, že [nám] bylo také na naši žádost k naší [zvláštní] potřebě, a to na splacení [přijatého] obdrženého kapitálu, z pokladny kostela špitálu svaté Anny [půjčeno] jistina (kapitál) 50 zl., slovy padesát zlatých rýnských, hotově v hrubých a běžných druzích mince zapůjčeno.

Nyní vyznávám, že tímto řádně potvrzuji správné [přijetí] uvedené jistiny, a slibuji ji ročně úročit 4 procenty, a poté ji po řádné [výpovědi], při stanovené půlroční výpovědní lhůtě, opět řádně splatit; a rovněž k [lepšímu] zajištění příslušné pokladny jako reálnou a zvláštní (speciální) hypotéku [movitý pozemek / pole(?)] s [příslušenstvím], ležící mezi loukami [Jiřího] Jägera a [Georgie(?)] [Klementinové(?)], které tímto rovněž a v 1. pořadí (prioritě) zastavujeme a připisujeme, takže kdyby došlo k prodlení se splácením jistiny nebo úroků, byla by příslušná pokladna, popřípadě její pan zmocněnec (mandatář), oprávněna sáhnout do hypotéky a vést exekuci podle předpisu obecného soudního řádu a v ní postupovat; pročež se zříkáme všech [právních] výhod, výmluv a jiných [právních prostředků] co nejslavnostněji, [že] chceme takto [učinit(?)], a jsme též srozuměni s tím, že tato obligace a povolení mohou být u slavného magistrátu vtěleny do městských knih.

Na potvrzení toho je zde níže připojen náš vlastnoruční podpis a podpis [požádaných] svědků, avšak jim a jejich lidem bez škody a újmy, spolu s přitisknutými pečetěmi. Stalo se v Horním Slavkově (Schlaggenwald) dne 1. ledna 1786.

[Jiří] Nicolaus Adolf [ß] muž
Catharina Adolfová [ß] žena
Jan [Jiří] [Preysch(?)] jako svědek

Připojeno s magistrátním povolením.

[Rub / dorsální poznámka:]
[...] Adam místo Adolf [50(?)]
Obligace č. [?] měšťanského kožešníka (Kürßner), [manželů] Jana [Jiřího] [Nicol.] Adolfa, a jemu z pokladny kostela špitálu sv. Anny zapůjčená jistina na 50 zl. č. 74
Vloženo do knihy obligací fol. 558, str. verso
č. [88 – přeškrtnuto] 24 [tužkou: 118 8/8]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Obligation über 50 fl., Schlaggenwald, 1. Jänner 1786.

Wir ends unterschriebene beide Eheleuthe bekennen hiemit, daß [uns] auch auf unßer Anßuchen zu unßeren [besondern] Nothdurft, und zwar zur Abzahlung des [empfangenen] erhalts=Capital, von deren s: Anna Hospital Kirchen Kaßa [gelden] ein Capital zu 50 f, sagen funfzig Gulden rh: mit grob: und gangbaren Münz Sorten baar hergeliehen worden.

Ich bekhene nun, wie den richtigen [Empfang] gleich besagten Capitals auch recht hiemit bestättigen, und solches alljähr: a 4 pro Cento zu verinteressiren, dann daßelbe nach beschehenen [richtigen(?)], [bei] bestehender halbjähriger Auskündigung, wiederum richtig zu zahlen verspreche; Also auch zu [beßerer] Versicherung der dießfälligen Kaßa derselben zu einer real und speciel Hypothek ein [Fahrnußfeld(?)] mit den [gäbigst(?)] darzu, zwischen [Georges] Jäger und [Georgia(?)] [Klementin(?)] Wießen gelegen, welches wir eben so gleichfalls, und in 1: Priorität verpfänden, hiemit verschreiben, daß falls mit Bezahlung des Capitals oder Interesse gesäumet werden solte, der desfällige Kaßa, oder derselben H: Mandatariß in die Hypothec, nach Vorschrift der allgemeinen Gerichts Ordnung, die Execution zu nehmen, und darinn fürzugehen befügt seyn solle; renunciren dahero allen [rechtlichen] Vortheilen, Ausflüchten, und sonstigen [Rechts behelfen] auf das [feyrlichste], daß [wir] solche [wider(?)] [machen] wollen, [sind auch zufrieden], daß gegenwärtige Obligation und be[wil]ligung beim Löb: Magistrat in die Stadt bücher ein[ver]leibet werden kann.

Zu deßen bestättigung ist unßer und der [gebettenen] Zeugen, jedoch ihnen und den ihrigen ohne Schaden, und nachtheil, hier[unter] gestellte eigenhändige Fertigung und beigedruckte Petschaften. So geschehen Schlaggenwald Den i Jan: 786.

[Georg] Nicolaus Adolf [ß] Mann
Catharina Adolfin [ß] weib
Johann [Georg] [Preysch(?)] als Zeug

Ist mit Magistratischer bewilligung [beigefügt].

[Rückseite / Dorsalvermerk:]
[...] Adam statt Adolf [50(?)]
Obligation N: [?] des burg[erlichen]: Kürßner [Eheleute] Johann [Georg] [Nicol.] Adolf, und ihm von dem s: Anna Hospital Kirchen Kaßa geldern hergeliehenes Capital pr 50 f N: 74
Ingroß: lib: obligat: fol. 558. pag. versa
N: [88 – durchgestrichen] 24 [Bleistiftvermerke: 118 8/8]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2436

Marie Kateřina Mayßová z Horního Slavkova činí za přítomnosti Jana Jiřího Dietla, Augustina Antonína Schreyera a Josefa Matyáše Jordana poslední vůli.

Datace: 25.01.1786

Závěť Marie Kateřiny Mäyßové ze Slavkova (Schlaggenwald) z roku 1786 řeší jak péči o duši zesnulé (odkázané mše, konkrétní kněží a částky), tak rozdělení jejího jmění – odkazy sestře, kmotřencům, dětem měšťanů i chudobinci. Listinu 16. února 1786 vyhlásili na radnici a 3. března 1786 ji potvrdili bez námitek.

ZÁVĚŤ Marie Kateřiny Mäyßové, Horní Slavkov (Schlaggenwald), 1786

Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.

Tímto se dává na vědomí všem, a zvláště tam, kde je to potřeba vědět – jmenovitě před slavným zdejším magistrátem – že já, níže podepsaná Marie Kateřina Mäyßová, jsem po zralém uvážení lidské pomíjivosti, jejíž hodina není nikomu jistá, a protože nemám vlastní tělesné dědice, se rozvážně, svobodně a bez donucení, při plné paměti a (Bohu díky) zdravém rozumu rozhodla sepsat svou poslední vůli. Týká se jak péče o mou ubohou duši, tak mého jmění a toho, jak se s ním má naložit po mé smrti. Píšu ji tak, aby byly odvráceny všechny pochybnosti a zbytečné spory, a to v řádné, slavnostní a zákonné formě, s úmyslem dát ji náležitě vyhlásit.

Svou ubohou duši poroučím do nekonečného milosrdenství Boha Otce jakožto jeho tvor, dále do nejsvětějších pěti ran svého požehnaného Spasitele a Vykupitele a do posvěcující milosti Ducha svatého, a to s vroucností a s dokonalou lítostí srdce. Poroučím se do Boží péče s prosbou, aby mi Bůh na přímluvu přeblahoslavené Panny a Matky Boží Marie, dále mého anděla strážného i všech milých Božích svatých – zvláště mé svaté patronky – ráčil být milostivý a milosrdný, a aby mě z milosti přijal k sobě do věčné radosti a blaženosti ve svém nejněžnějším milosrdenství.

Své zesnulé tělo poroučím zemi. Hned po mé smrti mají být za mou ubohou duši a za mou pozůstalou rodinu slouženy volné mše svaté, na něž odkazuji 100 zlatých.

Tyto mše mají číst:
- pan děkan zdejší – 40 zl
- pan páter Leopold Schindler – 15 zl
- pan páter Josef [?]bert – 15 zl
- pan páter Karel [Ulbrich?] – 15 zl
- pan páter beneficiát Kriegeisen – 15 zl

Celkem 100 zlatých, které se mají vyplatit z mého pozůstalého jmění.

Za druhé: můj pan manžel Jan Jiří Mäyß ve své závěti pod bodem 5 odkázal kostelu sv. Anny 1500 zlatých, respektive úrok z nich plynoucí, určený na sloužení mší za jeho ubohou duši. Kdybych se dříve nebo později znovu provdala, mají tyto peníze zůstat beze změny kostelu sv. Anny. Pokud bych však zůstala vdovou, je mou vůlí, aby kostelu sv. Anny byly každoročně po mé smrti z úroku ze 600 zlatých slouženy mše za duši mého manžela, a zbylá částka aby připadla kostelu sv. Anny na paramenta (bohoslužebná roucha). Kdybych se však ocitla v takové nouzi, že bych byla nucena vše spotřebovat pro vlastní obživu, jsem k tomu oprávněna.

Za třetí: podle ustanovení závěti mého manžela, s tam zřízenou povinností, má být mé sestře Karolíně [Strauzové?] vyplaceno jako odkaz 500 zlatých, a to ihned, jakmile se znovu provdám.

Za čtvrté odkazuji dětem měšťana Jakuba Mäyße 50 zlatých; tento odkaz má připadnout zvláště mým kmotřencům – stejně tak i [Františku Mayrovi?].

Za páté odkazuji dětem [Františka] Görlinga rovněž 50 zlatých.

Za šesté: dětem Kateřiny Mäyßové, jakožto mým dvěma kmotřencům, má připadnout dohromady 4 zlaté jako odkaz.

Za sedmé je mou vůlí, aby zdejšímu chudobinci bylo odkázáno 5 zlatých a zdejšímu slavkovskému chudinskému ústavu 50 zlatých.

(Další část textu je bohužel na předloze velmi vybledlá a nečitelná. Z dochovaných zlomků lze usoudit, že závěť dále hovořila o zbytku jmění, který měl připadnout nejbližším příbuzným, o vyloučení dalších sporů kolem pořízení, o tom, že jde o donatio mortis causa (darování pro případ smrti) coby nejzávažnější součást závěti, a o žádosti, aby slavný magistrát dohlédl na její řádné dodržení podle platných předpisů.)

Vyhlašovací záznam (latinsky, na třetí straně listiny):
Tato závěť byla vyhlášena za přítomnosti univerzálního dědice a odkazovníků na radnici slavkovské dne 16. února 1786, za přítomnosti purkmistra a starších radních.
Bez jakéhokoli odporu byla potvrzena, s výhradou příslušné královské (kontribuční) dávky. Slavkov, 3. března 1786.
(Dále následuje další, velmi vybledlé potvrzení s podpisy, mezi nimiž je uvedeno datum 25. června 1786.)

Kancelářské poznámky na rubu listiny:
Závěť paní Marie Kateřiny Mäyßové.
Předloženo (productum) 28. února 1786.
Číslo předložení (exhibitum): 4.
(Na listině jsou čtyři červené pečeti.)

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

ZÁVĚŤ Marie Kateřiny Mäyßové (Mäyßin), Horní Slavkov (Schlaggenwald), 1786.

[Strana 1]
Ve jménu Nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.

Tímto se dává na vědomí všem, zvláště pak tam, kde je to potřeba vědět, jmenovitě před slavným zdejším magistrátem, že já, níže podepsaná Marie Kateřina Mäyßová, po zralém uvážení lidské pomíjivosti, jejíž hodina není nikterak jistá, a z nedostatku vlastních tělesných dědiců, jsem se rozvážně, svobodně a bez donucení, při plné paměti a (Bohu díky) zdravém rozumu rozhodla sepsat tímto svou poslední vůli — jak ohledně péče o svou ubohou duši, tak ohledně svého jmění, jak s ním má být po mé smrti naloženo — a to k odvrácení všech pochybností a zbytečných sporů, následujícím způsobem, in forma Solenni & omni legalitate (v slavnostní formě a se vší zákonností), a dát ji vyhlásit.

A tak, poroučejíc svou ubohou duši do nekonečného milosrdenství Boha Otce jako jeho tvor, dále do nejsvětějších pěti ran svého požehnaného Spasitele a Vykupitele a do posvěcující milosti Ducha svatého[?], s vroucností a s dokonalou lítostí srdce, poroučím se tak, aby mi Bůh na přímluvu přeblahoslavené Panny a Matky Boží Marie, dále mého anděla strážného, jakož i všech milých Božích svatých, zvláště mé svaté patronky jména, ráčil být milostivý a milosrdný; a aby mě též z milosti přijal k sobě do věčné radosti a blaženosti v nejněžnějším milosrdenství.

Své zesnulé tělo poroučím zemi, a hned po mé smrti nechť jsou za mou ubohou duši a za pozůstalé slouženy volné mše svaté, na něž odkazuji 100 zl[atých],

[Strana 2]
které mají být čteny, a to ke čtení těchto jsou určeni:
dpanu děkanovi zde — — — — 40 zl
P[áteru] Leopoldu Schindlerovi — — — — — 15
P[áteru] Josefu [?]bertovi — — — — — 15
P[áteru] Karlu [Ulbrichovi?] — — — — — 15
P[áteru] beneficiátovi Kriegeisenovi — — — 15
Celkem 100 zl
— toto vyplatit z mého pozůstalého jmění.

Za druhé: oněch 1500 zl, které můj pan manžel Jan Jiří Mäyß ve své závěti pod bodem 5. odkázal kostelu sv. Anny, respektive z nich plynoucí úrok, jenž je určen na čtení mší za jeho ubohou duši, mají v případě, že bych se dříve či později znovu provdala, zůstat nezměněně tomuto kostelu sv. Anny. Pokud bych však zůstala ve vdovském stavu, je mou vůlí, aby kostelu sv. Anny byly každoročně po mé smrti z úroku plynoucího ze 600 zl slouženy mše za duši mého pana manžela, a zbytek aby zůstal kostelu sv. Anny na paramenta (bohoslužebná roucha). Kdybych však byla nouzí či pro obživu donucena vše spotřebovat, jsem k tomu oprávněna.

Za třetí: podle ustanovení závěti mého manžela, s tam zřízenou povinností, má být mé sestře Karolíně [Strauzové?] jako odkaz ihned při mém opětovném provdání vyplaceno 500 zl.

Za čtvrté odkazuji dětem Jakuba Mäyße, měšťana, jako odkaz 50 zl, jenž má připadnout zvláště mým kmotřencům; rovněž [Františku Mayrovi?].

Za páté odkazuji dětem [Františka] Görlinga rovněž 50 zl.

Za šesté: dětem Kateřiny Mäyßové, jakožto mým dvěma kmotřencům, má každému [?] připadnout dohromady 4 [zl?] jako odkaz.

Za sedmé je mou vůlí, aby zdejšímu chudobinci [bylo odkázáno] 5 zl a zdejšímu slavkovskému chudinskému ústavu 50 zl.

[Pokračování / závěr — pravý sloupec, místy velmi vybledlý:]
... také mé jmění ... Naposledy [má] každý díl ... a majetek připadnout mým [nejbližším příbuzným] ... Tímto opět vylučuji veškeré spory ... co nejpřesněji ... aby proti tomu nebylo jednáno, takže toto je má donatio mortis causa (darování pro případ smrti) ... má nejzávažnější závěť ... aby se tak či onak předešlo sporům ... nebo celé toto pořízení zůstane při tomto. Nechť slavný magistrát ... zachová ... [dle] cís[ařských předpisů] ... nejen mně, ale i v [náležité] vážnosti ... vše pilně ... aby proti tomu nebylo škozeno ... mému pořízení ... zároveň ... dobročinnost. Tak ... [svědci/Mercier?] ... sestra ... nejposlušněji ... sepsáno / zapsáno.

[Strana 3 — latinský vyhlašovací záznam:]
Tato závěť byla vyhlášena za přítomnosti univerzálního dědice a odkazovníků na radnici slavkovské dne 16. února [1]786.
[Purkmistr] a starší radní.
Bez jakéhokoli odporu potvrzeno, s výhradou této královské (kontribuční) dávky. Slavkov dne 3. března [1]786.
[další, velmi vybledlé potvrzení/podpisy, mezi nimi datum „25. června 786"].

[Rub / zadní strana — kancelářské poznámky:]
Závěť paní Marie Kateřiny Mäyßové.
předloženo (produktum) 28. února 1786.
Číslo předložení (exhibitum): 4.
[čtyři červené pečeti]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

TESTAMENT der Maria Katharina Mäyßin, Schlaggenwald (Horní Slavkov), 1786.

[Seite 1]
In Namen der Allerheiligsten und untheilten Dreyfaltigkeit, Gott des Vaters, und des Sohns und des Heiligen Geistes. Amen.

Kund und zu wißen sey hiemit Jedermänniglich, absonderl[ich] aber da, wo es zu wißen nothwendig ist, namentl[ich] vor einem Löbl[ichen] Magistrat allhier, daß ich unter[schriebene] Maria Katharina Mäyßin, in reiflicher Erwägung der menschlichen Vergänglichkeit, deßen keine gewiße[re] Stund ausgemachet ist, und aus Ermanglung derer Leibes Erben, mich erst bedächtlich, frey und ungezwungen, bey vollkommener Gedächtnis und (Gott Lob) gesunden Verstand entschloßen habe, meinen letzten Willen so wohl in Besorgung meiner armen Seele, als auch wegen meines Vermögens, wie es nach meinem [Tode] gehalten werden solle, zu Abwendung alles Zweifels und unnöthiger Streitigkeit folgender gestalten in forma Solenni & omni legalitate hiemit zu verfaßen, und zur publicirung zu [befördern].

Sohin nachdehm ich meine arme Seele in die unendliche Barmherzigkeit Gott des Vaters als deßen Geschöpf, dann in die allerheiligsten fünf Wunden meines gebe[ne]deiten Heilands als Erlösers, und in die Heiligmachende Gnad des Heiligen Geistes[?] mit Inbrünstigkeit, dann mit vollkommenen Herzen[s] Zerknirschung empfehle, und mich [dahin] befehle, daß [Gott] durch die Fürbitt der überbenedeiten und be[nedeiten] Jungfräulichen Mutter Gottes Maria, dann meines Schutz Engels, wie auch aller lieben Heiligen Gottes, sonders meiner heiligen Namens[patronin und ge]schworenen [?], mir wolle gnädig und barmherzig seyn; so dann mich auch zur Gnad in die ewige Freud und Glückseligkeit zu sich in[s] milde[ste] Barmherzigkeit an- und aufnehmen wolle.

Meinen [entseelten] Leichnam [empfehle ich] der Erden, und gleich nach meinem Tod sollen über meiner armen Seel [und] hinterbleibenden [Familie] Freyh[eilige] Messen, wozu 100 fl legier[t],

[Seite 2]
gelesen werden, und zwar zur Lesung dießer sind:
dem tit[ulierten] Herrn Dechant allhier — — — — 40 fl
H[errn] P[ater] Leopold Schindler — — — — — 15
H[errn] P[ater] Joseph [?]bert — — — — — 15
H[errn] P[ater] Carl [Ulbrich?] — — — — — 15
H[errn] P[ater] Beneficiat Kriegeisen — — — 15
Summa 100 fl
[dies] aus meinem hinterlaßenden Vermögen abzureichen.

Zweitens: die von meinem Herrn Ehegemahl Joh[ann] Georg Mäyß in seinem Testament sub 5. der S[ankt] Anna Kirche vermachte 1500 fl, oder davon abfallenden Interesse als Zinßen, welche [zu Messen] für seine arme Seel zu leßen angewendet [sind], sollen in [ei]nem fall, wann ich mich über Kurz oder Lang wieder verehlichen sollte, [unverändert] in dieße S[ankt] Anna Kirche verbleiben. Falls aber ich in Wittib Stand verbleiben [würde], ist mein Wille, daß der S[ankt] Anna Kirch jährlich von den 600 fl nach meinem Tod, von dem abfallenden Interesse Meßen für die Seel meines [Herrn] Ehegemahl celebrirt zu leßen seyn [sollen], und das übrig[e] der S[ankt] Anna Kirch auf Paramenten verblieben sollen. Wann ich aber in einer austerbenden Noth oder [zum] fortleib[en] bezwungen wäre, alles zu verzehren, so bin ich es zu thun berechtigt.

Drittens: [nach Anordnung] des [Testaments] meines Ehegemachts, mit der allda aufgerichteten Schuldigkeit, [soll] meiner Schwester Carolina [Strauzin?] 500 fl als ein Legat bey meiner wieder Verehelichung also gleich verschafft werden.

Viertens verschaffe [ich] des Jacob Mäyß Bürger seinen Kindern als ein Legat 50 fl, das meinen Pathen nach besonders [?] ... [zufallen] soll; ingleichen[?] Franz Mayr [?].

Fünftens verschaffe ich des [Franz] Görling seinen Kindern eben 50 fl.

Sechstens: der Katharina Mäyßin ihren Kindern, als meiner zwey Pathen, sollen jeden [?] zusammen 4 [Rehschgülden/Groschen?] als ein Legat zu haben.

Siebentens ist mein Wille: daß dem [hiesigen] armen Haus 5 fl, und dem hiesigen Schlaggenwalder armen Institut 50 fl [vermacht sind].

[Fortsetzung / Schluss – rechte Spalte, teils sehr blass:]
... auch mein Vermögen ... [an] Letztens wird jeder [Theil] ... und Haab ist, zu meinen [nächsten Verwandten] ... verbleiben. Dann schließe ich [wiederum] alle Streit [aus] ... auf das genaueste ... darwider nicht [gehandelt] werden solle, so [ist dieß meine] donatio[nis] mortis ca[usa] ... [mein] wichtigst[es] Testament ... auf ein oder ander[e] Weise Streit zu ver[meiden] ... oder alle gänzl[iche] Disposition wird ... hierbei verbleiben. Ein Löbl[icher] Magistrat [wolle] erhalt[en] der k[aiserlichen] ... [ge]schrieben ..., mir, sondern auch in Ansehen bestehen ... alles fleißen[?] zu ... darwieder [nicht] geschadet [werde] ... meiner Ordnung ... zu gleicher Zeit ... die ich sonst ... Mildthätigkeit. So h[at] ... [Zeugen/Mercier?] ... Schwester ... Gehorsam[st] ... [Ge]testirt / Registr[iert].

[Seite 3 – lateinischer Publikationsvermerk:]
Praesens Testamentum publicatum in praesentia haeredis universalis & legatariorum in Curia Schlaggenwaldensi die 16 Febr[uarii] [1]786.
[Bürgermeister] und Rathsälteste.
Nulla interveniente reprobatione confirmatum, salva h[ac] reg[ia] contributione. Schlaggenwald die 3. Marti[i] [1]786.
[weitere, sehr blasse Bestätigung/Unterschriften, darunter ein Datum „25 Jun[ii] 786"].

[Verso / Rückseite – Kanzleivermerke:]
Testament der Fr[au] Maria Katharina Mäyßin.
prod[uctum] 28 Febr[uarii] 1786.
Num[erus] exhib[iti]: 4.
[vier rote Siegel]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2438

Antonín Steinreitter, děkan v Horním Slavkově, potvrzuje, že Marie Kateřina Mayßová odkázala 600 zlatých na 18 každoročních mší v kostele svaté Anny v Horním Slavkově.

Datace: 22.05.1786

Nadační listina z 22. května 1786 zakládá při kostele sv. Anny v Horním Slavkově trvalou nadaci 600 zlatých od zesnulé Marie Kateřiny Meixnerové na 16 mší ročně za jejího zemřelého manžela Josefa Meixnera. Listina zároveň popisuje, jak byl nadační kapitál jištěn hypotékami na polnostech dvou horních-slavkovských měšťanů.

Loketský kraj, Loketský díl. Č. 95. Ostrovský (schlackenwerthský) vikariát. Kostel sv. Anny v královském horním městě Horní Slavkov (Schlaggenwald).

Nadační listina

Já, níže podepsaný starší kostelní hospodář zdejšího kostela v Horním Slavkově, prohlašuji za sebe i za své nástupce – kteří jsou podle nejvyššího nařízení povinni u všech nadací zajistit, aby se požadované bohoslužby skutečně konaly – že zdejší kostel sv. Anny přijal dne 1. dubna tohoto běžícího roku 1786 nadaci ve výši 600 zlatých, slovy šesti set zlatých, od zesnulé paní Marie Kateřiny Meixnerové. Podle jejího zbožného úmyslu se má v uvedeném kostele sv. Anny každoročně sloužit šestnáct svatých mší za duši jejího zesnulého manžela Josefa Meixnera, a to na věčné časy.

Nadační kapitál 600 zlatých byl složen do rukou výše jmenovaného kostela sv. Anny a již 1. dubna 1786 předložen příslušné vrchnosti. Nejdůstojnější farní konzistoř jej pak prostřednictvím řádně uznaných obligací uložila na zemsky obvyklý úrok, takže je ve všech ohledech pragmaticky a v prvním pořadí bezpečně zajištěn.

My, níže podepsaní, tímto slavnostně slibujeme, že výše zmíněnou nadaci budeme podle vůle zesnulé odkazatelky plnit na věčné časy a že k tomu věnovaný nadační kapitál budeme vždy zachovávat.

Z tohoto kapitálu plyne roční úrok 24 zlatých. Rozdělen je takto:
- rektor stipendia dostává za mši 30 krejcarů, dohromady 9 zlatých,
- kostelník dostává za každou svatou mši 6 krejcarů, dohromady 1 zlatý 48 krejcarů,
- tyto dvě částky činí dohromady 10 zlatých 48 krejcarů,
- zbývajících 13 zlatých 12 krejcarů připadá samotnému kostelu sv. Anny.

Na potvrzení toho jsme vyhotovili tři stejně znějící exempláře této listiny: jeden pro vysoce chvályhodné královské zemské gubernium, respektive delegovanou nadační dvorskou komisi, druhý pro nejdůstojnější arcibiskupskou konzistoř, a třetí zůstává zde, uložen v pokladně kostela sv. Anny na trvalou památku této nadace.

Na doklad toho připojujeme níže naše stvrzení. Stalo se v Horním Slavkově dne 22. května roku 1786.

(pečeť) Anton Priemritter, děkan – Johannes von Zips, farář

—————

Dodatek potvrzuje, že výše uvedený nadační kapitál 600 zlatých je zajištěn upsanou reálnou a zvláštní hypotékou, a to takto:

- 400 zlatých u měšťana (patrně polního rychtáře) Christopha Müllera – zajištěno hypotečním zápisem na dvě jemu známá pole na tzv. „dlouhé míli", dále na jeho pole na jiném místě, jakož i na příslušný úrok vůči městské instanci; zapsáno v městské obligační knize na foliích 212 a 213 jako obligace úročená 4 procenty.
- 200 zlatých u měšťana (patrně polního rychtáře) Georga Jägera – zajištěno prostřednictvím jeho hypotéky na dvě jemu známá pole poblíž pozemku Georga Beicha a svatého kostela, vůči městské instanci; zapsáno v městské obligační knize na foliu 457 jako obligace úročená 4 procenty.

Toto vše je pro větší věrohodnost potvrzeno naším radním stvrzením a přitištěnou městskou pečetí. Horní Slavkov, dne 22. května 1786.

Purkmistr a starší radní:
Johannes von Zips
[Anton?], purkmistr [podpis nečitelný]

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Loketský kraj / Loketský díl. Č. 95. Ostrovský (Schlackenwerthský) vikariát. / Kostel sv. Anny v král. horním městě Horní Slavkov (Schlaggenwald).

Nadační listina (Fundationsinstrument).

[Já, níže podepsaný …] starší kostelní hospodář (kostelník) [?] zdejšího kostela v Horním Slavkově vyznávám za sebe i za své nástupce, kterým dle nejvyššího nařízení musí být u všech nadací uváděny v život požadované bohoslužby, že zdejší kostel sv. Anny obdržel dne 1. dubna tohoto běžícího roku 1786 nadaci ve výši 600 zl., slovy šesti set zlatých, od zesnulé paní Marie Kateřiny Meixnerové (Maria Katharina Meixnerin), aby podle jejího zbožného úmyslu bylo každoročně slouženo šestnáct svatých mší za duše ve výše zmíněném kostele sv. Anny za jejího zesnulého manžela Josefa Meix[nera] a aby tak byly na věčné časy konány.

A poněvadž nyní zmíněný nadační kapitál 600 zl. byl složen do rukou výše jmenovaného kostela sv. Anny, rovněž již před [příslušnou] vrchností dne 1. dubna roku 1786 předložen a nejdůstojnějším měšťanským [farním] konzistoriem prostřednictvím [řádně] uznaných obligací uložen na zemsky obvyklý úrok, tudíž ve všem pragmaticky v prvním pořadí (in prima prioritate) bezpečně zajištěn:

slibujeme slavnostně a my níže podepsaní tímto, že výše dotčenou nadaci podle vůle zesnulé odkazatelky budeme na věčné časy plnit a k tomu věnovaný nadační kapitál vždy zachovávat.

A to sice: poněvadž právě z tohoto kapitálu činí roční úrok 24 zl., dostane rektor stipendia po 30 kr. — debet 9 zl., a kostelník za každou svatou mši 6 kr. — debet 1 zl. 48 kr., dohromady tedy 10 zl. 48 kr., zbytek pak [nepotřebný] 13 zl. 12 kr. připadne kostelu sv. Anny.

K většímu potvrzení toho jsme vyhotovili 3 stejně znějící exempláře, [z nichž jeden] vysoce chvályhodnému král. zemskému guberniu, resp. delegované nadační dvorské komisi, druhý pak nejdůstojnějšímu arcibiskupskému konzistoriu vydáváme, třetí konečně zde mezitím do pokladny kostela sv. Anny na trvalou památku této nadace ukládáme.

Na doklad toho je naše níže připojené stvrzení. Stalo se v Horním Slavkově dne 22. května roku 1786.

(pečeť) Anton Priemritter [?] / děkan [?] Johannes von Zips [?] / farář [?]

—————

Že výše uvedený nadační kapitál 600 zl. je proti upsané reálné a speciální hypotéce, a to za prvé 400 zl. u měšťana [polního rychtáře?] Christopha Müllera podle nyní jím samým vloženého hypotečního zápisu na dvě [známá] pole na tzv. „dlouhé míli" (langen Meil), dále jeho [známé] pole v [tamní] [?] — [výmazné znamení] [?], jakož i [úrok], na náležitou [městskou instanci?] realisován a do městské obligační knihy fol. 212 a 213 zapsanou obligací à 4 % vykázán; jakož za druhé 200 zl. u měšťana [polního rychtáře?] Georga Jägera podle nyní prostřednictvím jeho hypotéky vloženého zápisu na 2 [známá] pole při [?] horní [?] u Georga Beicha [?] a sv. [?] kostela, na městskou instanci realisován a do městské obligační knihy fol. 457 [str. téže] zapsanou obligací à 4 % vykázán [má být] — a tímto k lépe věrohodné jistotě pod naším radním stvrzením a přitištěnou městskou pečetí potvrzujeme. Horní Slavkov dne 22. května 1786.

Purkmistr a starší radní
Johannes von Zips [?]
[Anton?] purkmistr [?] [podpis nečitelný]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Elbogner Kreis / Elbogner Antheil. Nro 95. Schlackenwerther Vikariat. / St. Anna Kirchen in der königl: / Bergstadt Schlaggenwald.

Fundations Instrument.

[Ich Endes unterschriebener …] Aeltere[r] Kirchenmeister [?] hiesiger Kirchen zu Schlaggenwald bekenne für mich, und meine Nachfolgere, welchen auch nach Allerhöchster Anordnung über alle Stiftungen die begehrten Gottesdienste zu Stande [?] gebracht werden müssen, daß die allhiesige St. Anna Kirche den 1t April dieses laufenden 1786t. Jahres eine Stiftung à 600 f: sage Sechshundert Gulden von der seeligen Frau Maria Katharina Meixnerin überkommen, damit in Folge ihrer gottseeligen Intention alljährlich Sechzehn heil: Seelen=Meßen in obmentionirten St. Anna Kirchen für ihre seel: Ehenamen Josef Meix[ner] appliciret, und zu ewigen Zeiten gehalten werden sollen.

Und da das nun erwehnte Stifts=Kapital à 600 f: zu Händen der obbenamten St. Anna Kirchen erleget, auch selbe bereits gegen einer [?] Obrigkeit unterm 1t April ao: 1786 übergestellt, und von einem hochwürdigsten Bürger [Pfarr-]Consistorio deren [?] recognoscirten Obligationen auch landesübliche Interesse elociret, mithin in allem pragmaticalisch in prima prioritate sicher gestellet worden.

Geloben wir solemniter, und von genehm undergezeichnete hiemit, die [ob]bedreute [?] Stiftung nach den Willen der seel: Testatorin zu ewigen Zeiten erfüllen, auch das hierzu gewiedmete Stifts=Kapital jederzeit erhalten wollen.

Und zwar eben von diesem Kapital die jährliche Interessen 24 f betragen, so wird dem Rector des Stipendium à 30 xr: debit: 9 f, und dem Meßner für jede heil: Meße 6 xr: debit: 1 f 48 xr: mithin 10 f 48 xr: zusammschlagen [zusammen] haben, der übrige aber [unnöthig] 13 f 12 xr: der St. Anna Kirchen zufließen.

Zu mehrerer Bekräftigung dessen haben wir 3 gleichlautende Exemplaria ausgefertiget, [davon eines dem] hochlöblich: königl: Landes Gubernio, oder der delegirten Stiftungs=Hof=Comißion, das andere dem hochwürdigen erzbischöflichen Consistorio extradiret, das dritte endlich allhier indeßen in der St. Anna Kirchen Cassa zum beständigen Andenken dieser Stiftung hinterleget.

Urkund dessen ist unsere hierunter gestellte Fertigung. So geschehen Schlaggenwald den 22ten May ao: 1786.

(L.S.) Anton Priemritter [?] / Dechant [?] Johannes von Zips [?] / Pfarrer [?]

—————

Daß vorstehendes Stiftungs Kapital pr 600 f: gegen verschriebene real und Special Hypothec, und zwar pro 1o 400 f bei dem Bürger: [Feldrannichter?] Christoph Müllers laut nun mit selbst[em] Hypothec eingegangene zwey [bekannt?] Feld auf die so genannten langen Meil, dann sein [bekannt?] Feld in [dorten?] losch Ziechen [Löschzeichen] [?] vor [Kritzen?], wie auch [Zins?] den [?] gehörigen [?] Stadtbehör [?] realisiret und das [in dem] Stadt=Obligations=buch fol: 212 und 213 [?] eingeschriebene Obligation à 4 pCento ausgezeigt, wie dann 2do 200 f bei dem Bürger: [Feldrannichter?] Georg Jäger laut nun mittels seiner Hypothec eingegangene 2 [bekannt?] Feld an der [?] oberen [?] Ziechen [?] Georg Beich [?] und h: [heil:] [?] Kirchen gegen Stadtbehör [?] realisiret und in das Stadt=Obligations=buch fol: 457 [pag: des:] eingeschriebene Obligation à 4 pCento ausgezeigt worden [sein soll], und hiemit zu mehr beglaubter Sicherheit unter unserer Rathsfertigung und beygedruckter Stadt Zwigill [Sigill] bestättiget. Schlaggenwald d 22 May 1786.

Bürgermeister, und Rathsälteste
Johannes von Zips [?]
[Anton?] Bürgermeister [?] [Unterschrift unleserlich]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov source →
Crop from the chronicle original

Listina města Horní Slavkov č. 2440

Ferdinand Folkmann, mlynářský tovaryš v Horním Slavkově, činí za přítomnosti Ondřeje Kuglera, purkmistra města Lokte, a Františka Schilhabela z Lokte poslední vůli.

Datace: 30.08.1786

Poslední vůle (testament) neznámého měšťana (patrně Slavkova/Schlaggenwaldu) z roku 1786, sepsaná pod znakem s iniciálami I·F. Odkazatel rozdělil svůj majetek mezi sestry Marii Annu Hüblovou a Rosinu Fillnerovou, švagra Christiana Hüblera a jeho děti — peníze, oděvy, zbraně i další věci — a testament byl vyhlášen 29. září 1786 před radou královského horního města Slavkova.

Ve jménu nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého.

Poněvadž jsem si dobře uvědomil jistotu smrti, rozhodl jsem se — jsa poněkud stižen tělesnou slabostí, avšak při zdravém rozumu — že abych předešel všem sporům, které by po mém skonu mohly vzniknout, uspořádám ohledně svého majetku následující.

Za prvé poroučím Bohu Pánu svou duši, tělo pak zemi, z níž bylo vzato, a přeji si, aby bylo pohřbeno podle křesťansko-katolického obyčeje. Na to odkazuji třicet zlatých [30 fl.]. A co z této částky zbude, za to nechť jsou ve farním kostele slouženy svaté mše.

Za druhé odkazuji Ústavu chudých [na okraji uvedena částka: 6].

Za třetí mé sestře Marii Anně Hüblové ve Slavkově (Schlaggenwald) nechť je jako odkaz vydáno padesát zlatých [50 fl.], k tomu černé prsteny a jeden bílý nákrčník.

Za čtvrté mé sestře Rosině, provdané patrně Fillnerové, v Novém Městě (Neustadt) odkazuji osmdesát zlatých [80 fl.].

Za páté svému švagrovi Christianu Hüblerovi, jeho ženě a dětem dohromady odkazuji padesát zlatých [50 fl.].

Za šesté jeho prostřední dceři Marii Anně Hüblové odkazuji (částka není v předloze čitelná), a rovněž má prádlo švagra Christiana Hüblera spolu s obsahem uložené soudní komory zcela připadnout a zůstat jí.

Za sedmé ostatním dvěma dcerám, totiž Alžbětě a Markétě, odkazuji tři sta dvacet pět zlatých [325 fl.], které jim k dnešnímu dni dlužím. Dále jim (podle poškozeného textu) odkazuji každé 10 zlatých, dohromady dvacet zlatých [20 fl.], a každé jeden bílý nákrčník.

Za osmé synům svého švagra, totiž Karlovi a Josefovi Hüblovým, odkazuji každému 20 zlatých, dohromady čtyřicet zlatých [40 fl.]. Karlovi, svému kmotřenci, dále odkazuji modrý oděv s vestou, jeden pár jiných kabátů a boty, psací pouzdro a velkou pušku. Josefovi pak odkazuji žlutý oděv s vestou, mořskopěnnou dýmku se stříbrným kováním, nejbližší stříbrné přezky ke kalhotám, jeden pár dobrých bot a zbývající dvě pušky.

Za deváté odkazuji své sestře Rosině Fillnerové v Novém Městě třicet zlatých [30 fl.], nový kožíšek a kalhoty se stříbrnými knoflíky, žluté kalhoty z teletiny, celou soupravu stříbrných přezek k botám s jedním párem bílých prstenů a jednu zimní čepici.

Za desáté ostatním dětem sestry Rosiny daruji deset zlatých [10 fl.] a 18 f.

Za jedenácté nechť mému švagrovi Christianu Hüblerovi zůstane jeden starý kožíšek, jeden modrý kabátek, jedny zcela hrubé a jedny zcela černé soukenné kalhoty, tučné kabáty a jedna zimní čepice. Jeho dceři Marii Anně odkazuji novou hedvábnou modlitební knížku a nový červený potah.

Za dvanácté všechno plátno spolu se všemi ostatními neuvedenými věcmi nechť zůstane v prádelníku mého švagra Christiana Hüblera a rozdělí se mezi děti.

Za třinácté mám ještě tyto pohledávky:
- vůči Franzi (patrně Wenzlu) Zeidlerovi — na základě úpisu (obligace);
- vůči Andreasi Zoßovi, měšťanovi — bez úpisu;
- vůči Josephu Glasserovi, měšťanovi;
- vůči Michlu Krällovi (?), v panství — bez úpisu.

Tyto pohledávky mají připadnout také mému švagrovi, spolu s obsahem soudní komory.

Za čtrnácté tímto uzavírám své poslední pořízení tak, jak si přeji, aby bylo uvedeno ve skutek jako má poslední vůle, potvrzené vlastnoručně i za přítomnosti potřebných pánů coby svědků tohoto duchovního jednání.

[Dvě červené pečeti, vedle nich podpisy vyžádaných svědků:]
Andreas Zeidler, purkmistr královského města Loket (Elbogen), jako vyžádaný svědek.
Franz Philhaber, měšťan z Lokte, jako vyžádaný svědek.

Tento testament byl vyhlášen v přítomnosti Marie Anny Ublové (Hüblové) a Marie Rosiny Hillerové (Fillnerové) v radě královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald) dne 29. září 1786. Purkmistr a rada tamtéž.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Znak s iniciálami I·F·]

Ve jménu nejsvětější a nerozdílné Trojice, Boha Otce, Syna i Ducha svatého.

Poněvadž jsem si dobře uvědomil jistotu smrti, rozhodl jsem se — jsa poněkud stižen tělesnou slabostí, avšak při zdravém rozumu — abych předešel všem sporům, které by po mém skonu mohly vzniknout, uspořádat ohledně svého majetku následující.

Za prvé poroučím Bohu Pánu svou duši, tělo pak zemi, z níž bylo vzato, a nechť je pohřbeno podle křesťansko-katolického obyčeje, k čemuž odkazuji třicet zlatých [30 fl.]. A co nad to zbude, za to nechť jsou ve farním kostele slouženy svaté mše.

Za druhé odkazuji Ústavu chudých [částka na okraji: 6].

Za třetí mé sestře Marii Anně Hüblové ve Slavkově (Schlaggenwald) nechť je jako odkaz vydáno padesát zlatých [50 fl.], k tomu černé prsteny a 1 bílý nákrčník.

Za čtvrté mé sestře Rosině, provdané Fillnerové [?] v Novém Městě (Neustadt), odkazuji osmdesát zlatých [80 fl.].

Za páté svému švagrovi Christianu Hüblerovi [vsuvka, zčásti přeškrtnutá: pro] ženu a děti dohromady da[ruji/dlužím] padesát zlatých [50 fl.], a

Za šesté jeho prostřední dceři Marii Anně Hüblové odkazuji [částka nečitelná], též prádlo švagra Christiana Hüblera a [...] uložené soudní komory [...], aby jí z připsaného [...] zcela připadlo a zůstalo. Neboť

Za sedmé ostatním dvěma dcerám, totiž Alžbětě (Elisabeth) a Markétě (Margaretha) [...] tři sta dvacet pět zlatých [325 fl.], a dlužím jim je k dnešnímu datu, jsa ještě naživu a [...] mimo jmění, tak, že [...] Hüblové odkazuji každé 10 fl., dohromady dvacet zlatých [20 fl.], a každé jeden bílý nákrčník — — jakož i

Za osmé synům svého švagra, totiž Karlovi a Josefovi Hüblovým, každému 20 fl., dohromady čtyřicet zlatých [40 fl.]; a dále Karlovi, mému kmotřenci, modrý oděv s vestou, 1 [pár] jiných kabátů a boty, psací pouzdro (kalamářovou trubici) a velkou pušku, která u [...] bílých prstenů, a Josefovi žlutý oděv s vestou, mořskopěnnou dýmku se stříbrným kováním a nejbližší stříbrné přezky ke kalhotám, 1 [pár] dobrých bot a zbývající dvě pušky.

Za deváté odkazuji své sestře Rosině Fillnerové v Novém Městě její velký [...] třicet zlatých [30 fl.], nový kožíšek a kalhoty se stříbrnými knoflíky, žluté kalhoty z teletiny a celou soupravu stříbrných přezek k botám s 1 [párem] bílých prstenů a jednu zimní čepici. Neboť

Za desáté ostatním dětem sestry Rosiny daruji deset zlatých [10 fl.] a 18 f. Vždy[cky].

Za jedenácté nechť mému švagrovi Christianu Hüblerovi zůstane jediný [...] a jeden starý kožíšek, jeden modrý kabátek, jedny zcela hrubé a jedny zcela černé soukenné kalhoty, tučné kabáty a jedna zimní čepice. Neboť jeho dceři Marii Anně nová hedvábná modlitební knížka [?] a nový červený potah. Dále

Za dvanácté všechno plátno spolu se všemi ostatními neuvedenými věcmi nechť zůstane v prádelníku mého švagra Christiana Hüblera a rozdělí se mezi děti. Nakonec.

[pravý sloupec — pohledávky a svědci:]
Za třinácté mám pohledávky vůči [...]:
Franz [Wenzl?] Zeidler [...] proti úpisu (obligaci);
Andreas Zoß, měšťan, [...] bez úpisu;
Joseph Glasse[r], měšťan [...];
Michl Kräll [?] v panství [...] bez úpisu;
Jimž také [...] mého švagra [...] soudní komora [...].

Za čtrnácté tímto uzavírám své poslední pořízení, tak jak si přeji, aby toto [...] projednání [...] bylo uvedeno ve skutek [...] poslední vůle [...] nejen vlastnoručně [...] potřební pánové k mé poslední vůli [...] duchovního jednání [...] zmocnil pán [...].

[dvě červené pečeti, vedle podpisy vyžádaných svědků:]
Andreas Zeidler [?], purkmistr král. města Loket (Elbogen), jako vyžádaný svědek.
Franz Philhabe[r] [?], měšťan z Lokte, jako vyžádaný svědek.

[Strana 3 — publikační doložka:]
Tento testament byl vyhlášen v přítomnosti Marie Anny Ublové [Hüblové] a Marie Rosiny Hillerové [Fillnerové] v radě královského svobodného horního města Slavkova (Schlaggenwald) dne 29. září 1786. Purkmistr a rada tamtéž.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Wappen mit Initialen I·F·]

Im Namen der allerheiligsten, und ungetheilten Drey-einigkeit, Gott des Vatters, Sohnes, und der heiligen Geistes.

Nachdeme ich die Gewißheit des Todes wohl zu Gemüth geführet, so haben mich bey etwas überkommender Leibesschwachheit, jedoch bey gesunder Vernunft [entschlossen], um alle Streitigkeiten vorzubeugen, die sich nach meinem Ableben ereignen könnten, folgendes in betreff meines Vermögens zu veranstalten.

Erstens empfehle ich Gott dem Herren meine Seele, den Leib aber der Erde, aus der er genommen ist, und soll derselbe nach Christ-Catholischen Gebrauche beerdiget werden, wozu ich Dreysig Gulden [30 fl.] vermache. Und was hierüber [erübriget] wird, sollen in der Pfarrkirche heilige Messen gelesen werden.

2t. Vermache ich dem Armen-Institut [Betrag am Rand: 6].

3t. Meiner Schwester Maria Anna Hüblin in Schlaggenwald sollen als ein Vermächtnis Funfzig Gulden [50 fl.], item schwarze Ringe und 1 weiß[es] Halstuch abgereichet werden.

4t. Meiner Schwester Rosina, verehelichten Fillnerin [?] in Neustadt, vermache ich Achzig Gulden [80 fl.].

5t. Meinem Schwager Christian Hübler [Einschub, teils durchgestrichen: gegen] Weib und Kinder zusammen sch[enke/ulde] ich Funfzig Gulden [50 fl.], und

6t. Desselben mittlern Tochter Marie Anna Hüblin vermache ich [Betrag nečitelné], auch des Schwagers Christian Hüblers Wäsche und [...] eingelegten gerichtlichen Cámer [Kammer ...] aus die überschriebene[n] [...] und ihro gänzlichen zufallen und verbleiben sollen. Denn

7t. Denen übrigen zweyen Töchtern, als Elisabeth und Margaretha [...] Dreyhundert Zwanzig Fünf Gulden [325 fl.], und schulde ihr selben unter heutigen dato bey noch lebender und [...] außer Vermögens dargestaltig, daß [...] Hüblin vermache ich jeder 10 fl., zusammen Zwanzig Gulden [20 fl.], und einer jeden ein weiß[es] Halstuch — — wie auch

8t. meines Schwagers Söhnen, als Carl und Joseph Hübl, einem jeden 20 fl., zusammen Vierzig Gulden [40 fl.]; wie auch dem Carl, meinem Pathe[n], das blaue Kleid samt Weste, 1 [Paar] andere Röcke, und Schuh, das Schreib-Rohr und die grosse Flinten, welche bey [...] weisen Ringschen, und dem Joseph das gelbe Kleid samt Weste, das Meerschaum-Rohr mit silber[nem] Beschlag, und die nächstige silberne Hosen-Schnallen, 1 [Paar] gute Schuh und die übrigen zwey Flinten.

9t. Vermache ich meiner Schwester Rosina Fillnerin in Neustadt ihren grossen [...] Dreysig Gulden [30 fl.], das neue Pelzbüble[l] und Hosen mit silbernen Knöpfen, die gelb kötlederne[n] Hosen und die ganze Garnitur silberne Schuhschnallen mit 1 [Paar] weisen Ringen und eine Winter-Mütze. Denn

10t. Der Schwester Rosina ihren übrigen Kindern schenke ich Zehen Gulden [10 fl.] und 18 f. Immer.

11t. Sollen meinem Schwager Christian Hübler der alleinig[e ...] und einen alten Pelzbübl, ein blaues Bübl, ein gar grob[es] und ein gar schwarz tuchene[s] Hosen, die feisten Röcke und eine Winter-Mütze verbleiben. Denn dessen Tochter Marie Anna das neue seidene Beeglbuch [Betbuch?] und der neue rothe Überzug. Mehr

12t. Die verständige [?] Leinwand samt allen übrigen nicht beschriebenen Sachen sollen alle in meines Schwagers Christian Hüblers Wäsche verbleiben und unter die Kinder vertheilt werden. Endliche[n].

[rechte Spalte — ausständige Forderungen und Zeugen:]
13t. Haben zur Ver[...]stehend gegen das billiche unter [...]:
Franz [Wenzl?] Zeidler [...] gegen Obligation;
Andreas Zoß, Bürger, [...] ohne Obligation;
Joseph Glasse[r], Bürger [...];
Michl Kräll [?] in [...] Herrschaft ohne Ob[ligation];
Denen auch meines Schwagers [...] der gerichtliche Cámer [...].

14t. Schließe ich hiemit meine letzte Verordnung, so wie ich dieses [...] Abhandlungs [...] in Vollzug zu bringen [...] letzte Willensmeinung [...] nicht nur eigenhändig [...] erforderliche[n] Herren zu meinem letzten Willen [...] geistlichen Geschäfts [...] gewaldet den Herrn [...].

[zwei rote Siegel, daneben Unterschriften der erbetenen Zeugen:]
Andreas Zeidler [?], Bürgermeister der k[önigl.] Stadt Elbogen, als erbetener Ze[uge].
Franz Philhabe[r] [?], Bürger von Elbogen, als erbetener Zeug[e].

[Seite 3 — Publikationsvermerk:]
Publicatum hoc testamentum in praesentia Mariae Annae Ublin [Hüblin] et Mariae Rosinae Hillerin [Fillnerin], in Consilio reg[iae] lib[erae] mont[anae] Civitatis Schlaggenwaldensis, die 29. Sept[embris] [1]786. Bürgermeister und Rath allda.

Zobrazit originál na Porta fontium →