Rok 1769 v kronice

Přepisy a překlady historických dokumentů jsou pořízené s pomocí umělé inteligence a mohou obsahovat chyby ve čtení starého rukopisu. Původní znění bývá u zápisu dostupné v rozbalovací části „původní přepis", případně přímo u uvedeného pramene; narazíte-li na nepřesnost, budeme rádi za upozornění.

1769
Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2274

Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova potvrzují, že Jan Kryštof Wenzel, komorník města Horního Slavkova, odkázal 629 zlatých na učební náklady chudých sirotků.

Datace: 02.01.1769

Nadační listina města Horní Slavkov (Schlaggenwald) z 2. ledna 1769, kterou zdejší purkmistr, rychtář a rada formálně stvrzují nadaci založenou roku 1762 měšťanem Johannem Christophem Menzlem. Z úroků kapitálu 629 zlatých měly být hrazeny náklady na vyučení a vyplacení jeho zvlášť vychovávaných dětí, případně (při vymření rodu) podpora pro ostatní děti; vzniklo na základě nařízení Marie Terezie, aby všechny nadace bez listin dostaly řádné potvrzení.

My, purkmistr, rychtář a rada královského horního města Slavkova (Schlaggenwald), tímto vyznáváme za sebe i za své nástupce následující.

Naše nejmilostivější zemská kněžna a paní, Marie Terezie, nařídila, aby u všech nadací, k nimž dosud nebyly vyhotoveny řádné nadační listiny, byly takové listiny neprodleně zhotoveny. Týkalo se to i nadace Johanna Christopha Menzla, zdejšího někdejšího měšťana. Ten ve své závěti, sepsané dne 12. března 1762 a zde na radnici publikované dne 27. srpna téhož roku, věnoval na tento účel kapitál ve výši 629 zlatých.

Záměr nadace byl tento: z ročních úroků plynoucích z tohoto kapitálu měly být hrazeny náklady spojené s vyučením a vyplacením jeho zvlášť vychovávaných dětí – tedy těch, které by snad samy nebyly s to opatřit se řemeslem. Kdyby pak mužské, a případně i ženské potomstvo vymřelo, měly být úroky použity k tomu, aby z nich bylo poskytnuto něco navíc i ostatním (zbylým) dětem. O tento kapitál se měla starat jak zdejší duchovní, tak světská vrchnost, a ze vzcházejících úroků měla být zbylým dětem poskytována podpora či výživa.

Nadační kapitál 629 zlatých byl uložen u zdejšího měšťana a mistra řeznického Christopha H[?] Reichta[?], a to formou dvou úrokových obligací:
- 279 zlatých podle obligace ze dne 5. února 1757,
- 350 zlatých podle obligace ze dne 20. března 1762,
obě úročené 4 procenty a zapsané v městských knihách.

My, purkmistr, rychtář a rada, proto tímto slibujeme a zavazujeme se, že výše popsanou nadaci – u níž nám i našim nástupcům přísluší právo prezentace – budeme podle vůle zakladatele naplňovat na věčné časy a že k tomu určený nadační kapitál necháme vždy bezpečně opatrovat.

Na potvrzení toho jsme dali vyhotovit tři stejně znějící exempláře této listiny: jeden byl odevzdán vysoce chvályhodnému císařsko-královskému zemskému guberniu prostřednictvím chvályhodného krajského úřadu loketského podílu, druhý byl vydán výše zmíněné nadaci a třetí byl uložen ve zdejší radní kanceláři k trvalému uchování této nadace.

Na svědectví toho jsme vydali toto potvrzení. Stalo se ve Slavkově dne 2. ledna 1769.

[pečeť]

Podepsáni jako vykonávající úřadující purkmistr a rada, vlastní rukou:
Johann Georg Jessek[?], Johann Anton Glaß[?], Johann Simon Baer[?], Johann David Schreider[?], Johann Georg Löffner[?], Johann Georg Schneider[?], Johann Georg Dietl[?].

::: details Poznámka na rubu listiny (tužkou)
Originál je uložen … u účtu úřadu …
:::

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

My, purkmistr, rychtář a rada královského horního města Slavkova (Schlaggenwald / Horní Slavkov), tímto za sebe i za své nástupce vyznáváme, že poté, co dle nejvyššího nařízení Marie Terezie, Naší nejmilostivější zemské kněžny a paní paní, ohledně jejích nadací, k nimž ještě nebyly zhotoveny nadační listiny, měly být neprodleně vyhotoveny náležité nadační listiny, také Johann Christoph Menzl, zdejší někdejší měšťan, podle své závěti sepsané dne 12. března 1762 a zde na radnici dne 27. srpna téhož roku publikované, kapitálem 629 zlatých za tím účelem založil nadaci, aby se z odtud každoročně plynoucích úroků pro jeho zvláště vychovávané děti, které snad nejsou s to opatřit se řemeslem, při každém přiměřeném vyučení a vyplacení hradily náklady, a rovněž aby v případě vymření mužského i pak i ženského pohlaví jeho dětí byly úroky použity k tomu, aby jim bylo něco navíc uspořeno; k tomuto účelu pak má také zdejší duchovní i světská vrchnost o takový kapitál pečovat a s ohledem na to má být zbylým dětem prostřednictvím připadajících úroků poskytována podpora či výživa. A jelikož nyní řečený nadační kapitál 629 zlatých je uložen u zdejšího měšťana, mistra řeznického Christopha H[?] Reichta[?] na úrokových obligacích, a to 279 zlatých podle jedné, dané dne 5. února 1757, a druhých 350 zlatých podle dané dne 20. března 1762, na 4 procenta, a je zapsán v městských knihách; tudíž tímto slibujeme a přislibujeme, že výše uvedenou nadaci, kde nám i našim nástupcům přísluší právo prezentace, podle vůle zakladatele na věčné časy budeme naplňovat a k tomu určený nadační kapitál chceme dát vždy bezpečně opatrovat. Na potvrzení toho jsme vyhotovili tři stejně znějící vyhotovení: jedno bude odevzdáno vysoce chvályhodnému císařsko-královskému zemskému guberniu prostřednictvím chvályhodného krajského úřadu loketského podílu, druhé bylo vydáno výše zmíněné nadaci, třetí uloženo ve zdejší radní kanceláři k trvalému uchování této nadace. Na svědectví toho [jsme dali] toto zde vyhotovené potvrzení. Stalo se ve Slavkově dne 2. ledna 1769. [pečeť] Jako vykonávající úřadující purkmistr vl. r. Johann Georg Jessek[?] Johann Anton Glaß[?] Johann Simon Baer[?] Johann David Schreider[?] Johann Georg Löffner[?] Johann Georg Schneider[?] Johann Georg Dietl[?] [Na rubu, tužkou:] Originál je uložen ... u účtu úřadu ...

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Wir Bürgermeister, Richter, und Rath der königl. Bergstadt Schlaggenwald, bekennen hiemit für Uns und Deren Nachfolgern, daß, nachdem auf allerhöchste Verordnung Maria Theresia Unßrer allergnädigsten Landesfürstin und Frauen Frauen über ihre Stifftungen, worüber noch keine Stiftsbriefe verrichtet wären, sogleich die behörigen Stiftsbriefe zu Stand gebracht werden müßten, auch Johann Christoph Menzl, hießig-gewester Stadt[bürger], zu Folge seines dd: 12 Martij 1762 verrichteten und allhier ob dem Rathhauß intro 27 Aug: d[itto] a[nno] publicirten Testaments mit Capital p[er] 629 fl. zu dem Ende gestifftet habe, damit von daher alljähr[lich] abfallenden Interesse für seine be[sonders] erzogene Kinder, welche etwa nicht im Stande seyn, ihnen mit Handwerk versehen zu costen, bey jedes mäßigen Ausnahm- und Auslösung die Unkosten [aus dem] Interesse bestritten, auch in Abgang männlicher und deßen auch weiblichen Geschlechts Kinder, um ihnen überfals etwas verschonen zu costen, angewendet worden, zu welchem Ende dann auch die allhießige geist- und weltl[iche] Obrigkeit über solches Capital Vorsorg tragen, und mit bezüg[?] ... [die] freystehend[?] übrige Kinder durch die betragende Interessen zu halten oder zu [er]gehen seyn müßte; und wie nun wir ver[besagts] Stifft-Capital p[er] 629 fl. bey hießig-burger[lichem] Fleischhackermeister Christoph H[?] Reicht[?] an Zinßen-Obligationen, und zwar p[er] 279 fl. dd: 5 Febr: 1757 lauth der einen, der andern aber p[er] 350 fl. de dato 20 Martij 1762, à 4 per cento anliegt, und stadtbüch[lich] abgeschrieben ist; solchemnach geloben und versprechen wir hiemit, daß wir obgedachte Stifftung, wo dem Kraft und Deren Nachfolgern dabey praesentandi gebühret, nach dem Willen des Stiffters zu ewigen Zeiten erfüllen, auch das hiezu geordnete Stifft-Capital jederzeit sicher wollen verhalten laßen. Zu unßrer Bekräfftigung deßen haben wir drey gleich-lautenden Exemplarien ausgewürkt, die eine wird dem hochlöbl. Käyßl. Königl. Landes Gubernio durch das löbl. Kh[urf?]. Creyß-Amt Elbogner Antheils, das andere der obemalten Fundation extradiert, das dritte Buch[?] in hiesiger Rathß-Cantzley zu beständiger Auf[be]wahr[ung] dieser Stifftung hinterleget. Urkund deßen haben [wir] hierüber gestellte Bekräfftigung. So geschehen Schlaggenwald den 2 Januarij 1769. [L.S.] Als Vollzo[gs]... Amtsbürgermeister mp. Johann Georg Jessek[?] Johann Anton Glaß[?] Johann Simon Baer[?] Johann David Schreider[?] Johann Georg Löffner[?] Johann Georg Schneider[?] Johann Georg Dietl[?] [Rückseite, Bleistiftvermerk:] Das Original liegt ... der Amtsrechnung ...

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2275

Purkmistr, rychtář a rada města Horního Slavkova potvrzují, že Jan Adam Fröhlich, správce vrchního horního úřadu v Horním Slavkově, odkázal 100 zlatých pro chudé ve špitálu v Horním Slavkově.

Datace: 02.01.1769

Listina z 2. ledna 1769, kterou slavkovská městská rada stvrzuje nadaci 100 zlatých, kterou v roce 1740 založil Jan Adam Fröhlich, správce vrchního úřadu horních měst Slavkova, Krásna a Čisté – úrok z kapitálu měl každoročně připadat zdejším chudým špitálům výměnou za modlitbu růžence za duši zakladatele. V roce 1778 pak listinu v Praze schválila a ratifikovala císařsko-královská komise pro zbožné nadace.

[Nahoře, tužkou připsáno: 1768–69]

My, purkmistr, rychtář a rada královského horního města Slavkova, tímto prohlašujeme za sebe i za své nástupce následující.

Z nejvyššího nařízení Marie Terezie, naší nejmilostivější zeměpaní, měly být u všech nadací, ke kterým dosud nebyly zřízeny nadační listiny, tyto listiny neprodleně vyhotoveny. Týká se to i nadace, kterou v roce 1740 založil titulovaný pan Jan [Adam?] Fröhlich, tehdejší ctihodný správce vrchního úřadu královských horních měst Slavkova, Krásna (Schönfeld) a Čisté (Lauterbach). Ten věnoval kapitál ve výši 100 zlatých s tím, aby se z něho každoročně plynoucí úrok rozděloval mezi zdejší chudé špitály – a aby se tam na oplátku za pana zakladatele každoročně modlil jeden svatý růženec za duše.

Tento nadační kapitál 100 zlatých jsme zanesli do účtu roku 1740 a od té doby je spolu s ostatními zdejšími kapitály uložen na 4 procenta úroku a je zajištěn zápisem v městských knihách.

Proto nyní slavnostně slibujeme, že výše popsanou nadaci budeme podle vůle jejího zakladatele udržovat na věčné časy a že věnovaný nadační kapitál necháme vždy bezpečně uchovávat.

Na potvrzení toho jsme vyhotovili tři stejně znějící exempláře této listiny:
- jeden se zasílá vysoce ctihodnému krajskému královskému zemskému guberniu prostřednictvím c. k. krajského úřadu v Lokti (Elbogen),
- druhý se předává výše zmíněnému špitálu,
- třetí se ukládá do zdejší radní truhly na trvalou památku této nadace.

Na doklad toho je listina opatřena níže připojenými podpisy.

Stalo se ve Slavkově dne 2. ledna 1769.

[L.S. – pečeť]

Všichni [vnitřní?] purkmistři:
- Jan Jiří[?] Schödl
- Jan Antonín Fleiß[?] (vlastní znamení)
- Jan Šimon Baß[?] (vlastní znamení)
- Jan David [Neupauer?] (vlastní znamení)
- Jan Jiří Löhner
- Jan Jiří [Schuster?] (vlastní znamení)
- Jan Jiří [Girsch?] (vlastní znamení)

Vysoce ctihodná císařsko-královská komise, nejmilostivěji ustanovená pro záležitosti zbožných nadací v Království českém, tuto nadační listinu výše uvedeným způsobem přezkoumala, schválila a tímto ji ratifikuje.

Stalo se v Praze dne [?] ledna [1]778.

[pečeť]

- [Zachariáš?] Arnošt hrabě z Wallisu
- Jindřich Rosy z Rosenau
- Jan Ferdinand [Fischer?]

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Nahoře, tužkou:] 1768–69

My purkmistr, rychtář a rada královského horního města Slavkova (Schlaggenwald) tímto vyznáváme za sebe i za své nástupce, že poté, co z nejvyššího nařízení Marie Terezie, naší nejmilostivější zeměpaní a paní paní, měly být ohledně těch nadací, o nichž dosud nebyly zřízeny nadační listiny, tyto potřebné nadační listiny ihned uvedeny ve skutek, — poté co titulovaný pan Jan [Adam?] Fröhlich, ctihodný správce vrchního úřadu královských horních měst Slavkova, Krásna (Schönfeld) a Čisté (Lauterbach), v roce 1740 založil kapitál 100 zlatých k tomu účelu, aby se každoroční z něho plynoucí úrok rozděloval zdejším chudým špitálům, a to s tím, aby se zde za pana zakladatele každoročně modlili jeden svatý růženec za duše, — a poněvadž jsme nyní tento [uložený?] nadační kapitál 100 zlatých v účtu roku 1740 uvedli do oběhu a spolu s ostatními zdejšími kapitály je uložen na 4 procenta a knihovně (v městských knihách) zajištěn;

Podle toho tímto slibujeme a přislibujeme, že zde výše zmíněnou nadaci podle vůle zakladatele budeme na věčné časy udržovat a že k tomu věnovaný nadační kapitál dáme vždy bezpečně uchovat;

K většímu stvrzení toho jsme vyhotovili tři stejně znějící vyhotovení; [jedno z nich?] se zasílá vysoce ctihodnému krajskému královskému zemskému guberniu prostřednictvím dobře ctihodného c. k. krajského úřadu [Kaiser…?] v Lokti (Elbogen), druhé se vydává výše zmíněnému špitálu, třetí se konečně ukládá do zdejší radní truhly (schránky) na trvalou památku této nadace, [a na] doklad toho s níže připojeným podpisem (ověřením).

Tak se stalo ve Slavkově dne 2. ledna 1769.

[L.S.] [pečeť]
všichni [vnitřní?] purkmistři.
Jan Jiří[?] Schödl
Jan Antonín Fleiß[?] [vlastní znamení]
Jan Šimon Baß[?] [vlastní znamení]
Jan David [Neupauer?] [vlastní znamení]
Jan Jiří Löhner
Jan Jiří [Schuster?] [vlastní znamení]
Jan Jiří [Girsch?] [vlastní znamení]

Vysoce ctihodnou císařsko-královskou komisí, nejmilostivěji ustanovenou pro věci zbožných nadací v Království českém, se přítomná nadační listina výše uvedeným způsobem [posuzuje, přezkoumává?] schvaluje a tímto ratifikuje. Tak se stalo v Praze dne [?] ledna [1]778.

[pečeť]
[Zachariáš?] Arnošt hrabě z Wallisu.
Jindřich Rosy z Rosenau
Jan Ferdinand [Fischer?]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Oben, mit Bleistift:] 1768–69

Wir Bürgermeister, Richter und Rath der Königl. Bergstadt Schlaggenwald bekennen hiemit für Uns, und deren Nachfolgern, daß, nachdem auß allerhöchster Anordnung Mariæ Theresiæ Unßrer allergnädigsten Landesfürstin, und Frauen Frauen über jene Stiftungen, worüber noch keine Stifts=Briefe errichtet wären, sogleich die besorgten Stifts=Briefe zu Stand gebracht werden müsten, Nachdeme Titl: Herr Johann [Adam?] Fröhlich löbl. Ober=Amts Verwalter deren Königl. Bergstädten Schlaggenwald, Schönfeld, und Lauterbach in dem 1740=ten Jahr [besagtes?] ein Capital p[er] 100 fl zu dem Ende fundiert habe, damit das alljährl[iche] davon abfallende Interesse denen allhiesigen armen Hospitälern außgetheilet werden solle, auf daß sie hier ihrer H[erren] Fundatoris alljährl[ich] einen Heil[igen] Seelen=Rosen=Cranz beten sollen, und wir nun [dieses?] ver[wahrte?] Stifts=Capital p[er] 100 fl in der 1740 Jahres Raittung zu Ihrem Gang [gebracht?], und nebst anderen Capitalien allhier à 4 per Cento einlieget, und Stadtbüch[er]l[ich] versichert ist;

Solchemnach geloben, und versprechen wir hiemit, die hierin obgedachte Stiftung nach dem Willen des Stifters zu ewigen Zeiten erhalten, auch das hierzu gewidmete Stifts=Capital jederzeit sicher wollen erhalten laßen;

Zu mehrer Bekräftigung dessen haben wir drey gleich lautende Exemplarien außgefertiget, [deren eines?] wird dem Hochlöbl. Kreis Königl. [?] Landes Gubernio durch das Wohllöbl. K.K. C[reis]=Amt Kayser [?], Elbogen auffgeschickt, das andere dem obbemelten Hospital extradiert, das dritte endlich in hiesiger Raths=Lade zu beständigem Gedächtnus dieser Stiftung hinterlegt, [und mit?] Urkund dessen [ihren?] hierunter gestellte[r] Fertigung.

So geschehen Schlaggenwald den 2 Januarÿ 1769.

[L.S.] [Siegel]
sämtl[iche] [Innere?] Bürgermeister.
Johann Georg[?] Schödl
Johann Anton Fleiß[?] [Handzeichen]
Johann Simon Baß[?] [Handzeichen]
Johann David [Neupauer?] [Handzeichen]
Johann Georg Löhner
Johann Georg [Schuster?] [Handzeichen]
Johann Georg [Girsch?] [Handzeichen]

Von einer Hochlöblichen Kayl[ichen] König[lichen] in Milden Stiftungs=Sachen Allergnädigst auffgestellten Sp[ecial]=Commission im Königlichen Böheim wird gegenwärtiges Fundations=Instrument vorstehendermassen [angesehen, geprüfet?] genehmiget, und anmit ratificiert. So geschehen Prag den [?] Januarii [1]778.

[Siegel]
[Zacharias?] Ernst Graf von Wallis.
Heinrich Rosy von Rosenau
Johann Ferdinand [Fischer?]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2277

Marie Anna Waldertová potvrzuje, že si vypůjčila z peněz Mayßovské fundace kostela svaté Anny v Horním Slavkově 100 zlatých

Datace: 15.04.1769

Dlužní úpis Marie Anny Welderové ze Slavkova z 15. dubna 1769: dlužnice přebírá stovku zlatých z nadace ke sv. Anně, které se vztahovaly ke koupi masných krámů (řeznických lavic) na zakladatelském pozemku, a zavazuje se je úročit 4 procenty ročně, se zástavou v podobě porážkové lavice s přilehlým polem a loukou. Úpis byl téhož dne potvrzen a zapsán do knihy královského měšťanského úřadu ve Slavkově.

Dlužní úpis (obligace) Marie Anny Welderové, Slavkov, 15. dubna 1769

[Pečeť]

Já, níže podepsaná, tímto osvědčuji a vyznávám, že mi bylo se schválením tehdejšího faráře a královského děkana zdejšího města, a to k nadaci ke sv. Anně (ad S. Annam) podle výše zmíněného chvályhodného nařízení, ponecháno v rukou jako kapitál sto zlatých. Tato částka souvisela s koupí masných krámů (řeznických lavic) ležících na zakladatelském [patrně hřbitovním] pozemku, i se vším příslušenstvím. Tuto sumu dlužila na onom pozemku již dříve její zakladatelská matka, Maria Alžběta Welderová [?].

Z této dlužní částky se nezavazuji platit jen holý úrok, ale mám z kapitálu, dokud jej budu mít v rukou, každoročně odvádět úrok ve výši 4 procent. Po předchozí půlroční výpovědi dluhu se zavazuji jistinu opět vrátit v plné výši, v dobré platné minci.

Pro větší jistotu věřitelů byla podle náležitého právního uspořádání zřízena reálná a zvláštní hypotéka, a to výhradně na zakladatelský pozemek – konkrétně na tam se nacházející příslušnou porážkovou lavici (jatku) spolu s k ní patřícím půl dnem orání pole, půl dnem orání luk a přilehlým pozemkem. Kdyby došlo k prodlení se splacením kapitálu nebo úroků, mám a chci, aby byla proti této hypotéce se svolením královského úřadu vedena žalobní exekuce.

Zříkám se veškerých právních výhod, jež by mi jinak jako svobodné osobě náležely, včetně senátního usnesení Velleiánského (Senatus Consultum Velleianum) i případné pomoci dobrého přítele. Tímto může být můj úpis se svolením královského měšťanského úřadu vtělen do tamní knihy tohoto úřadu.

Na důkaz toho jsem se podepsala a přitiskla obvyklou pečeť.

Dáno ve Slavkově dne 15. dubna roku 1769.

Maria Anna Welderová
dlužnice
[Pečeť]

Svědci:
Anton Fischgründner [?], měšťan [?]
[podpis přeškrtnut]

Poznámka jinou rukou:
Výše uvedený úpis byl se svolením královského měšťanského úřadu zapsán do menší dlužní knihy tohoto úřadu, na foliu 174. Tímto se tento zápis potvrzuje.

Dáno královským měšťanským úřadem ve Slavkově dne 15. dubna roku 1769.

Sebastian Zäntl [?]

Rubová strana (dorzální poznámka):
Č. 24
Obligace
Maria Anna Welderová
[...] ohledně nadace Morÿs [?]
100 zlatých
2 obligace po
160 zlatých
Sebastian Zäntl [?]
I. díl, folio 158

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Dlužní úpis (obligace) Marie Anny Welderové, Slavkov (Schlaggenwald), 15. dubna 1769.

[Pečeť]

Já níže podepsaná osvědčuji a tímto vyznávám, že mi bylo se schválením nynějšího faráře a královského děkana zdejšího města k nadaci ad S. Annam (ke sv. Anně) podle nejvýše zmíněného chvályhodného nařízení, při koupi masných krámů (řeznických lavic) ležících na zakladatelském [hřbitovním?] pozemku, se vším příslušenstvím (cum omnibus appertinentiis), k tomu určených 100, slovy jedno sto zlatých, které řečená její zakladatelská matka Maria Alžběta Welderová [?] na tomto pozemku dlužila, ponecháno v rukou jako kapitál; z kteréžto dlužní částky nemám platit pouze holý úrok, nýbrž i [...] kapitál, dokud jej budou mít v rukou, každoročně úročit 4 procenty, a [...] tentýž po předchozí půlroční výpovědi dluhu opět v dobré platné minci bez srážky splatit; pro jejich větší jistotu pak [...] podle náležitého právního uspořádání jako reálnou a zvláštní hypotéku pouze na zakladatelský [hřbitovní?] pozemek [...] tam se nacházející náležitou porážkovou lavici (jatku) s k ní patřícím ½ dne orání pole, ½ dne orání luk a přilehlým pozemkem co nejúčinněji zapsáno, takže, kdyby se otálelo se splacením kapitálu nebo úroků, chci a mám v této hypotéce i nadále [...] královského měšťanského úřadu vést žalobní exekuci. Zříkám se všech právních dobrodiní, [...] a jelikož se to týká mého svobodného stavu, i senátního usnesení Velleiánského (Senatus Consultum Velleianum) a [...] dobrého přítele, čímž tento můj úpis se svolením královského měšťanského úřadu může být vtělen do tamní knihy královského měšťanského úřadu. Na osvědčení toho jsem podepsala a přitiskla obvyklou pečeť. Dáno ve Slavkově dne 15. dubna roku 1769.

Maria Anna Welderová
dlužnice
[Pečeť]

[Svědci:]
Anton Fischgründner [?], měšťan [?]
[přeškrtnutý podpis]

[Poznámka jinou rukou:]
Výše uvedený úpis byl se svolením královského měšťanského úřadu vtělen do menší dlužní knihy královského měšťanského úřadu na foliu 174. To se tímto potvrzuje. Dáno královským měšťanským úřadem ve Slavkově dne 15. dubna roku 1769.

Sebastian Zäntl [?]

[Rubová strana / dorzální poznámka:]
Č. 24
Obligace
Maria Anna Welderová
[...] ohledně nadace Morÿs [?]
100 zl
2 obligace po
160 zl - -
Sebastian Zäntl [?]
I. díl, folio 158

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Obligation der Maria Anna Welderin, Schlaggenwald, 15. April 1769.

[Siegel]

Ich Endes unterschriebene uhrkunde und bekenne hiermit, daß mir mit Ratification des rechtsizigen [?] Pfarr- und Königl- Dechants der hiesigen Stadt[?] zu der Fundation ad S. Annam nach höchst dechten [?] löblichen Verordnung, bey Erkauffung der in dem Stifter-begräuner [?] Grund gelegenen Fleischbänck [?] cum omnibus appertinentijs die hierzu 100 [Sorge?] fein Hundert Gulden, welche gedachten [?] Ihrer Stiftmutter Maria Elis: Welderlin [?] auf Homerschlägen [?] bezehren dieser Grundstück, daß sie schuldig war, als ein Capitale in Handen gr:lassen worden; Zu welcher Schuld nicht mehr als bloße Interesse, sondern auch Aertzliche [?] pothanae [?] Capitale so lang sie es in Handen haben werden alljährlich à 4 pr Cento zu Interesse ziren, und [...] da selbe nach halbjähriger vorheriger Schulden aufkündigung, anwiederum in gut gangbarer Münz, ohne Aufhebung [?] zurückzuzahlen, Ihrer mehreren Sicherheit aber [...] besorgten [?] rechtlichen Richtung zu einer Real- und Special-Hypothek nur in den Stifter-begräuner Grund [...] daselbst befindliche [...] gehörige Schlachtbank mit dem darzu befindlichen ½ Tagwerk Feld, ½ Tagwerk Wiesen und deren ligenden [...] Grund aufs würcklichste beschrieben, daß, wann mit bezahlung des Capitalis oder Interesse gewei:nert werden solte, ich in diese Hypothec noch immerhals dessen Königs [?] Bürgeramts declarat: [?] auch die Klag-Execution fortführen wolle und solle. Renunciire dessen allen Rechtswohlthaten, [?] priorer Hülfsbuch, da ihro [?] mit meinen ledigen Standt anwünden [?] gehet [?] den Senat-Consult: Vellej: und [?] Guet Freund, womit diese meine Obligation mit bewilligung des Königs Bürgeramts in das dortige Königl: Bürgeramts Buch eintragen [?] werden können. Zu Uhrkund dessen habe ich unterschrieben, und das gewöhnliche pettschaft beygedruckt. Signatum Schlaggenwald den 15ten April Aº 1769.

Maria Anna Welderin
Schuldnerin
[Siegel]

[Zeugen:]
Anton Fischgründner [?] Meÿer [?]
[Unterschrift durchgestrichen]

[Vermerk anderer Hand:]
Das vorstehende Obligation mit bewilligung des Königl: Bürgeramts in das königl: Bürgeramts kleineres Schuldbuch folio 174 einverleibt worden. Zu solches wird hiermit bestättiget. Actum Königl: Bürgeramt Schlaggenwald den 15ten April Aº 1769.

Sebastian Zäntl [?]

[Rückseite / Dorsalvermerk:]
Nº 24
Obligation
Maria Anna Welderin
[...] weg der Morÿs [?]-Fundation
100 fl
2 obligationes à
160 fl - -
Sebastian Zäntl [?]
Iter Band Fol: 158

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2279

Manželé Jan Adam a Anna Regina Berglerovi z Horního Slavkova potvrzují, že si vypůjčili z peněz kostela svatého Jiří v Horním Slavkově 60 zlatých rýnských.

Datace: 12.05.1769

Dlužní úpis (obligace) z 12. května 1769, kterým manželé Johann Adam Bergler a Anna Regina Berglerová ze Slavkova stvrzují dluh 60 zlatých vůči kostelu sv. Jiří, převzatý od Berglerova otce (resp. tchána) Davida Häußla. Dluh se zavazují úročit 4 % ročně a jako záruku zastavují jedno jitro pole mezi pozemky Františka Kürsta a Tobiáše Schölla; zápis byl vložen do městské úpisové knihy.

DLUŽNÍ ÚPIS (OBLIGACE) — Slavkov (Schlaggenwald, Horní Slavkov), 12. května 1769

My, níže podepsaní manželé, žijící zde ve Slavkově, tímto potvrzujeme, že nám byl s nejmilostivější a vrchnostenskou ratifikací ctihodného kostela svatého Jiří předán do rukou kapitál 60 zlatých, a to cestou takzvané novace (tedy převedením starého dluhu na nový). Tento kapitál původně jako dlužník převzal náš otec, patrně také tchán, David Hey[?]müßl (Häußl?).

My se nyní k tomuto dluhu hlásíme a zavazujeme se jej každoročně úročit sazbou 4 procenta. Zavazujeme se také, že po řádné a vzájemné výpovědi s půlroční výpovědní lhůtou kapitál kostelu opět v plné výši splatíme.

Pro lepší zajištění dluhu dáváme kostelu do zástavy jedno jitro pole v horní části potoka, ležící mezi pozemky Františka Kürsta a Tobiáše Schölla — jako skutečnou a zvláštní hypotéku. Pokud bychom se zpozdili s placením úroků nebo se splacením kapitálu, má ctihodný kostel právo domáhat se svého nároku podle znění královského deklaračního nařízení (novely) a podle toho postupovat. Zříkáme se přitom všech právních výhod, které by nám jinak náležely — zejména se (manželka) vzdává dobrodiní takzvaného senátního usnesení Velleiánského (Senatus Consultum Velleianum), jež jinak ženy v podobných závazcích chrání.

Souhlasíme také s tím, aby tento úpis se svolením ctihodného magistrátu byl zapsán do městské dlužní (úpisové) knihy. Na potvrzení toho jsme jej vlastnoručně podepsali a opatřili obvyklou pečetí.

Slavkov, dne 12. května 1769.

Johann Adam Bergler, dlužník
Anna Regina Berglerová, dlužnice

Poznámka: Úpis byl u ctihodného magistrátu vložen (ingrossován) do zdejší městské a dlužní knihy, fol. 322, dne 12. května 1769.
Purkmistr, rychtář a rada zdejší.

Rubní (dorsální) zápisy

- Obligace č. 56 (škrtnuto) — pro pana Johanna Adama Berglera, na kapitál 60 zlatých, propůjčený kostelem svatého Jiří a předaný do rukou na základě novace. Č. 27.
- Ingrossováno: Kniha úpisů (Liber Obligationum), fol. 322.
- Taxa: 25 krejcarů; poplatek za zápis: 25 krejcarů.
- 6 zlatých 35 krejcarů, č. 25, P. č. 28, I. svazek, fol. 21, č. 175 / 125 / č. 69.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

DLUŽNÍ ÚPIS (OBLIGACE) — Slavkov (Schlaggenwald, Horní Slavkov), dne 12. května 1769

My oba níže podepsaní manželé zdejší tímto vyznáváme, že nám bylo s nejmilostivější a vrchnostenskou ratifikací od ctihodného Domu Božího [kostela] ke [cti] sv. Jiří oněch 60 zlatých kapitálu — tak, jak [je] náš [?] otec a též tchán David Hey[?]müßl [Häußl?] coby dlužník převzal — ke zúročení, cestou novace (novationem) předáno do rukou. My se tedy nyní k tomuto dluhu přiznáváme a zavazujeme se onen kapitál každoročně úročit 4 procenty, a dále po řádném vzájemném předchozím půlročním vypovězení (výpovědi) jej řečenému Domu Božímu zase náležitě splatit. K lepšímu zajištění pak témuž [kostelu] zastavujeme a zapisujeme jedno jitro (Tagwerk) pole v horním potoce [obern Bäch], ležící mezi [pozemky] Františka Kürsta a Tobiáše Schöl[la], jakožto reálnou a zvláštní hypotéku, tak že ctihodný Dům Boží — kdyby došlo k prodlení s placením úroků nebo se splacením kapitálu — se podle obsahu královského deklaračního novelového [nařízení] může toho domáhat a podle toho zachovat. Přičemž se my všech právních dobrodiní, zejména [pak manželka] senátního usnesení Velleiánského (Senatus Consultum Velleianum), tímto také zříkáme a jsme svolní k tomu, aby tento úpis se schválením ctihodného magistrátu mohl být vepsán do městské [dlužní] úpisové knihy. K jehož potvrzení jsme jej podepsali a obvyklou pečetí opatřili. Slavkov, dne 12. května 1769.

Johann Adam Bergler, dlužník
Anna Regina Berglerová, dlužnice

Poznámka: u ctihodného magistrátu vloženo (ingrossováno) do zdejší městské a dlužní knihy, fol. 322, dne 12. května 1769.
Purkmistr, rychtář a rada zdejší.

[Rubní (dorsální) zápisy:]
Obligace č. 56 [škrtnuto] za pana [?] Johanna Adama Berglera na kapitál 60 zlatých, propůjčený kostelem sv. Jiří a na základě novace předaný do rukou. Č. 27.
Ingrossováno: Kniha úpisů (Liber Obligationum), fol. 322.
Taxa [?] groše — 25 kr.; poplatek za zápis — [částka] 25 kr.
6 zl 35 [kr] č. 25. P. [č.] 28. I. svazek, fol. 21. [Č.] 175 / 125 / č. 69

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

OBLIGATION — Schlaggenwald (Horní Slavkov), den 12. Maji 1769

Wir Endes unterschriebene beede Eheleute alhier bekennen hiermit, daß Uns [mit] gnäd[igster] und obrigkeitl[icher] Ratification von dem löbl[ichen] Gottes Hauß ad S. Georgium die jenige 60 fl [Gulden] Capital, so wie [unser] thail[?] Vatter und aessi[?] Schwieger Vatter David Hey[?]müßl [Häußl?] qua Schuldnern übernohmen, zu verinteressieren, per Novationem in Handen gelegt worden; Wir [wollen] nun Uns zu dieser Schuld bekennen, und solches Capital alljährl[ich] à 4 per Cento zu verzinsen, dann belegt nach ehe[?]bescheins beeder seiths forststehenden [vorstehenden] halbjährigen Aufkündigung besagten Gottes Hauß anwiedrum dannnehmig [tanquam] zurück zu zahlen Uns hiermit verbinden. Zu bessrer Versicherung aber denselben Ein Tagwercks Feld im obern Bäch[?] zwischen Frantz Kürst und Tobias Schöl[l] [ver]ainung gelegen, zu einer real und Special Hypothec verstellen [und] verschreiben, daß daß löbl[iche] Gottes Hauß, falls mit der Interesse Abstattung oder Zuruckzahlung des Capitals gesaumt worden solle, nach Innhalt der königl[ichen] Novell: Declarat[ion]: sich hier zu gehen, und sich verhalten [?] mögen soll, maßig wir allen Rechts Wohlthaten, in Specie den Senat[us] Consult[um] Vellej[anum] hiermit auch deinig[?] renunciiren, und zu förder seynd, womit diese Obligation mit Bewilligung fürd [des] löbl[ichen] Magistrats in das Stadt[schuld] Obligation Buch eingeschrieben werden künne. Zu dessen Bestättigung haben wir Es unterschrieben, und Es gewöhl[ich] [mit dem Petschaft] beygedruckt. Schlaggenwald den 12 Maji 1769.

Johann Adam Bergler, Schuldner
Anna Regina Berglerin, Schuldnerin

Anmerkt: zu löbl[ichem] Magistrat ingrossirt in hiesiges Stadt[buch und] Schuld Buch fol. 322. den 12 Maji 1769.
Bürgermeister, Richter, und Rath alhier.

[Dorsalvermerke / rubní zápisy:]
Obligation No 56 [durchgestrichen] pro Mr[?] Johann Adam Bergler über an ihr [von der] S. Georgii Kirchen [ver]lehnten Gulden vermög Novation in Handen gelegten Capital pr[o] 60 fl. No 27.
Ingross[irt]: Lib[er]: Obligat[ionum]: fol. 322.
Taxst[?] Gr[oschen]: — 25 xr [Kreuzer]; Einschreib Gr[oschen]: — [Betrag] . . . 25 xr
6 fl 35 [xr] N. 25. P. [No] 28. I.tes Bund fol. 21. [Nr.] 175 / 125 / N. 69

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2280

Manželé Jakub a Marie Magdaléna Heinzlovi z Horního Slavkova potvrzují, že si vypůjčili z peněz škapulířského oltáře kostela svatého Jiří v Horním Slavkově 64 zlatých rýnských.

Datace: 12.05.1769

Dlužní úpis z 12. května 1769, kterým si manželé Jakub Hentschl a Marie Magdalena Hentschlová z Horního Slavkova půjčili od tzv. škapulířové staré pokladny 64 zlatých na 4% úrok. Jako záruku zapsali pozemek („tagwerkové pole") a listinu potvrdil magistrát zápisem do obligační knihy na fol. 321.

Dlužní úpis (obligace), Horní Slavkov, 12. května 1769

My, níže podepsaní manželé zdejší, tímto prohlašujeme, že nám byl s vrchnostenskou ratifikací magistrátu poskytnut ze škapulířové staré pokladny (Scapulier alte Cassa) kapitál ve výši 64 zlatých – slovy: čtyřiašedesát zlatých – vyplacený hotově v hrubé a běžné minci.

Potvrzujeme, že jsme uvedený kapitál řádně přijali, a zavazujeme se:

- každoročně jej úročit 4 procenty,
- a po předchozí, ovšem půlroční výpovědi jej opět vděčně splatit zpět řečené pokladně.

K lepšímu zajištění nyní téže pokladně zapisujeme jako reálnou a zvláštní hypotéku vlastní (patrně zděděné) pole zvané „tagwerk", ležící u místa označeného jako Peterhauer, sousedící s mezníkem Jana (patrně Jiřího) Widerla, a dále pole u kaplana, a to v rozsahu, jaký bude potřeba.

Zavazujeme se, že pokud bychom se opozdili s placením úroků nebo se splacením kapitálu, bude na této hypotéce podle znění královského hypotéčního řádu a příslušné české deklaratorie řádně vedena reálná exekuce. Zároveň se vzdáváme všech jinak prospěšných zvláštních práv, včetně práva senatus consultum Velleianum, aby tato obligace mohla být se svolením slavného magistrátu zapsána do zdejší obligační či soudní knihy.

Na potvrzení toho je k listině připojena a pečlivě přitisknuta naše pečeť. Dáno dne 12. května 1769.

(červená pečeť)
Jacob Hentschl (Häntzl), dlužník
Maria Magdalena Hentschlin, dlužnice

Registrační doložka: Slavným magistrátem zaneseno do zdejší obligační dlužní knihy na fol. 321, dne 12. května 1769. Purkmistr, rychtář a rada zdejší.

Poznámky na rubu listiny (registrové záznamy):

- N.37, rok 1769, 64 zlatých, dále poznámka o 48 zlatých – patrně vztahující se ke kapitálu jistého Gottwaltera, později přepsanému na jméno Müller, s odkazem na 20 zlatých.
- Výpis: M.143, fol. 2, položka 37.
- N.59 – Obligace Jakuba Hentzla na kapitál 64 zlatých, vypůjčený ze škapulířové staré pokladny; vloženo do knihy obligací, fol. 321.
- Na 48 zlatých: N.760, N.111, díl II., fol. 37, dále číslo 72.
- Výpočet na okraji: 42 / 46 / 252 / 168 / součet.

Poznámka: Rukopis je místy velmi obtížně čitelný a některá čtení (zejména jména Peterhauer a Widerl, přesná povaha pole a některé číselné údaje na rubu) zůstávají nejistá. Klíčové údaje – kapitál 64 zlatých, úrok 4 %, půlroční výpovědní lhůta, datum 12. května 1769, jména dlužníků Jakuba Hentschla a Marie Magdaleny Hentschlové a zápis do obligační knihy na fol. 321 – jsou však jednoznačné.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Dlužní úpis (obligace), Horní Slavkov (Schlaggenwald), 12. května 1769.

[Strana 1]
My níže podepsaní oba manželé zdejší tímto vyznáváme, že nám [prostřednictvím] a s vrchnostenskou ratifikací magistrátu byl ze škapulířové [?] staré pokladny (Scapulier alte Cassa) hotově zapůjčen kapitál 64 zlatých, slovy: čtyřiašedesát zlatých, v hrubé a oběžné minci. Řádné přijetí uvedeného kapitálu tímto potvrzujeme a zavazujeme se tento kapitál každoročně úročit 4 procenty (à 4 procenta) a po předchozí, ovšem půlroční výpovědi jej opět vděčně řečené pokladně splatit. Nyní také téže pokladně k lepšímu zajištění dáváme a zapisujeme jako reálnou a zvláštní hypotéku své vlastní [zděděné?] pole „na tagwerk" (Tagwerksfeld), ležící u [Peterhaueru?], vedle mezníku Jana [Jiřího?] Widerla, a od [?] 72 [?] u pana kaplana [?] ležícího [volného] tagwerkového pole, tolik, kolik je třeba, a to tak, že pokud bychom se opozdili s odváděním úroků nebo se splacením kapitálu, budiž na této hypotéce podle znění královského novelového hypotéčního [řádu] a podle [české] deklaratorie řádně vedena reálná exekuce; přičemž se vzdáváme všech

[Strana 2]
[jinak?] prospěšných zvláštních práv, práva senatus consultum Velleianum i [dobrodiní?], tak aby tato obligace mohla být se svolením [ctěného] slavného magistrátu vtělena do zdejší obligační či soudní knihy. K jejímuž potvrzení je připojena a pečlivě přitisknuta jejich pečeť. Dáno dne 12. května 1769.
[L.S. červená pečeť] Jacob Hentschl (Häntzl), dlužník
Maria Magdalena Hentschlin, dlužnice

[Registrační doložka:] Slavným magistrátem zaneseno do zdejší obligační dlužní knihy na fol. 321, dne 12. května [1]769. Purkmistr, rychtář a rada [zdejší].

[Strana 3 – rub / registrové dorzální poznámky]
N.37 1769 64 zl 48 [zl] [?] — [kapitál Gottwalterův / nyní můj, Müllerův podle [?] 20 zl [?]]
[Výpis? …] M.143 Fol 2 Post 37
N.59 Obligace [m] Jakuba Hentzla na kapitál 64 zl 3[?], vypůjčený a přijatý ze škapulířové staré pokladny. Vloženo do knihy obligací fol. 321.
na 48 zl N.760 N.111 II. díl fol. 37. 72
[Výpočet na okraji:] 42 / 46 / 252 / 168 / [součet]

Pozn.: Rukopis je místy velmi obtížně čitelný; nejistá čtení jsou označena [?]. Klíčové údaje (kapitál 64 zlatých, úrok 4 %, půlroční výpověď, datum 12. května 1769, dlužníci Jakub Hentschl a Maria Magdalena Hentschlin, zápis do obligační knihy fol. 321) jsou však jednoznačné.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Obligation, Horní Slavkov (Schlaggenwald), 12. Mai 1769.

[Seite 1]
Wir Endes unterschriebene beede Ehe=Leüthe allhier bekennen hiemit, daß uns [durch] ... und Magistr[ats] obrigkeitl: ratification von einem Scapulier= [?] alte Cassa=Geldern ein Capital zu 64 fl [Gulden] sage: vier und sechzig Gulden, in grob= und gangbarer Münz baar dargeliehen worden; Wie wir denn auch den richtigen Empfang obbesagten Capitals bestätigen, und solches Capital alljährl: à 4 per cento zu verinteressiren, dann solches nach eher bestehnender freilich vorstehender halbjähriger Aufkündigung [rodenter?] Cassa anwiederum dankbarlich hinwieder zu zahlen [versprochen?]; Jetzo auch der selben zur bessern versicherung unser ein selbst [ererbtes?] eigenes Tagwerks=feld, an [Peterhauer?] [?] gelegen, neben Johann [Georg?] Widerl [rainung?], und von dem [au?] 72 [?] bei den l: Herrn Capellen [?] bestehenden [freien] Tagwerksfeld, so viel nöthig, zu einer real= und Special=hypothec hiemit übergeben [und verschreiben], daß wir, falls mit der interesse=abfuhr, oder Zurückzahlung des Capitals gesäumet werden solte, in die hypothec nach inhalt der König: Novell: hypothec [ordnung?] gemäß der [böhmisch?] [?] Declarat: [?] die real=Execution ordentl: wolle, und solle, renunciiren dessen alle[r]

[Seite 2]
[nächst?] wohlthätigen Sonderrechts; dem Senat: Consuls: Velej: und [freund?] geworden, womit dieser obligation mit bewilligung eines [freund] löbl: Magistrats in das hiesige oder gerichts= [?] buch verleibt werden können. Zu dessen bestättigung ist deren vorstehung [?] und fleißig gedrückte[s] Petschaft [beschlossen]. Signatum den 12 May 1769.
[L.S. rotes Siegel] Jacob Hentschl [Häntzl], Schuldner
Maria Magdalena Hentschlin, Schuldnerin

[Registraturvermerk:] Von einem löbl: Magistrat eingereiht in hiesiges Obligations=Schuldbuch fol: 321, den 12 May 769. Bürgermeister, Richter und Rath [allhier].

[Seite 3 – Rückseite / Registerdorsualien]
N.37 1769 64 fl 48 [fl] [?] — [m Gottwalter Capital / jetzt mein Müller nach [?] 20 fl v. [?]]
[Extract? ...] M.143 Fol 2 Post 37
N.59 Obligation der [m] Jacob Hentzl [über] von dem Scapulier= alte Cassa geliehen aufgenommenes Capital zu 64 fl 3[?]. Ingross: lib: Obligat: Fol. 321.
auf 48 fl N.760 N.111 II. Band Fol.37. 72
[Randrechnung:] 42 / 46 / 252 / 168 / [Summe]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2282

Královští komisaři kontrolující meze lesních pozemků potvrzují, že lesík, nazývaný Focka Hölzl, ležící nad stokou Ebmethem patří městu Hornímu Slavkovu.

Datace: 10.07.1769

Listina z 10. července 1769 zachycuje jednání c. k. komise ve Slavkově (Schlaggenwald) o sporu mezi Jeho c. k. Veličenstvem a loketskou vrchností kvůli tzv. lesní chalupě (Forst-Häusl) nad příkopem a právu těžby dřeva v okolních lesích. Na základě svědeckých výpovědí měšťanů, kteří potvrdili, že město odedávna vykonávalo právo těžby dřeva a mělo v chalupě řádnou držbu, komise rozhodla ve prospěch slavkovské městské obce.

Stalo se dne 10. července 1769.

Toho dne se sešla veleslavná c. k. komise, aby vyřešila spor o tzv. lesní chalupu (Forst-Häusl) stojící nad [Eberdovým?] příkopem – konkrétně o to, zda náleží Jeho c. k. apoštolskému Veličenstvu, anebo slavkovské (Schlaggenwaldské) městské obci, a kdo v ní vykonává právo těžby dřeva (jus Lignandi).

Jednání se zúčastnili zástupci veleslavného c. k. Vrchního úřadu v čele s Jeho hraběcí Excelencí panem Františkem Kristiánem [z] Hochl[?], dále pan Anton Bühler, lesmistr, a pan Augustin Böri[?], polesný. Za slavkovskou městskou obec byli přítomni deputovaní rady a obecních zřízenců – pan purkmistr Anton Plaß, pan purkmistr Simon Bartl, syndik pan Matthias Jordan, pan Johann Georg Zöllner a pan Johann Georg Diebl. Za konšely (scabinatus) byli přítomni pan Johann Adam Müller, pan Augustin Scherzer, pan Johann Hofmann a Blažej Neuhart, a dále měšťané pan [Bauer?], Kryštof Hahn, Johann Georg [Bauer?] a Georg Brandl, tehdy působící jako poručníci [?].

Vše se dělo na příkaz veleslavné c. k. komise vedené panem Johannem Michaelem Feldem, c. k. loketským hejtmanem [?], a výše jmenovanými pány komisaři, za přítomnosti vrchnostenského (loketského?) hospodářského ředitele pana Georga Ehrlicha. Účelem bylo přizvat svědky ve věci sporu mezi Jeho c. k. Veličenstvem a loketskou vrchností [?] o okolní lesy a řádně stanovit hranice (rozhrady), mimo jiné právě ohledně zmíněné lesní chalupy, a celou věc vyšetřit.

Jako svědkové byli vyslechnuti pan Johann Georg Zöllner, pan Johann Georg Machtern, Johann Diebl, Georg Meisl, Anton Höll[?], Bernhard Hüttner a Georg Hüttner. Před komisí jasně a srozumitelně vypověděli, že ačkoli si chalupu kdysi nárokovali někteří c. k. komisaři a podnikli v té věci určité kroky, přesto je jim víc než dobře známo, že právo těžby dřeva v ní vždy vykonávala městská obec. Toto vědí jednak z vlastní zkušenosti, jednak to po celou dobu slýchali od jiných – totiž že město mělo řádnou držbu (possessio) a v jejím rámci vykonávalo příslušné úkony.

Pan Johann Georg Machtern si navíc věrohodně pamatoval, že když byl obcí ustanoven jako správce (obecní pán), přiděloval a nacházel v chalupě povolené dříví a dohlížel na ni, přičemž nikdo nebyl oprávněn vůči tomu vznést námitku – městská obec tak vždy zůstávala při své řádné držbě.

Protože svědkové dostatečně potvrdili, že chalupa náleží městu, a žádná druhá strana nedokázala předložit protidůkaz – ani pan hospodářský ředitel Georg Ehrlich za stranu vrchnosti nedokázal proti takto dobře podložené držbě vznést sebemenší námitku – rozhodla veleslavná c. k. komise chránit město v jeho řádné držbě a přiřkla mu ji. Komise tedy shledala a rozhodně stanovila, vyhlásila a určila, že zmíněná lesní chalupa náleží slavkovské městské obci bez překážky, a to včetně práva těžby dřeva a dalších s tím spojených úkonů, které v ní má obec nadále vykonávat; vůči vrchnosti přitom [zůstala určitá výhrada týkající se] povoleného lesa [...], jíž měl být spor urovnán.

Stalo se, jak výše uvedeno (Actum ut supra).

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Stalo se dne 10. července 1769. Za přítomnosti [zástupců] veleslavného c. k. Vrchního úřadu, Jeho hraběcí Excelence pana Františka Kristiána [z] Hochl[?], dále pana Antona Bühlera, lesmistra, a pana Augustina Böriho[?], polesného, za přítomnosti deputovaných [městské] obce ve Slavkově (Schlaggenwald), totiž rady a obecních zřízenců, jmenovitě pana purkmistra Antona Plaße, pana purkmistra Simona Bartla, syndika pana Matthiase Jordana, pana Johanna Georga Zöllnera a pana Johanna Georga Diebla, ze strany konšelů (scabinatus) pana Johanna Adama Müllera, pana Augustina Scherzera, pana Johanna Hofmanna a Blažeje Neuharta, dále měšťanů pana [Bauera?], Kryštofa Hahna, Johanna Georga [Bauera?] a Georga Brandla, tehdy v jejich době jakožto poručníků [?], na příkaz veleslavné c. k. komise [pod vedením?] pana Johanna Michaela Felda, c. k. loketského hejtmana [?], a výše řečených (: tit. :) pánů komisařů, za přítomnosti vrchnostenského [loketského?] hospodářského ředitele pana Georga Ehrlicha, aby byli přizváni svědkové [ve věci] mezi Jeho c. k. apoštolským Veličenstvem a vrchností loketskou[?] a ostatními lesy, a aby byly správně stanoveny hranice (rozhrady), mimo jiné také ohledně tzv. lesní chalupy (Forst-Häusl) nad [Eberdovým?] příkopem, a [aby bylo] vyšetřeno; načež svědkové pan Johann Georg Zöllner, pan Johann Georg Machtern, Johann Diebl, Georg Meisl, Anton Höll[?], Bernhard Hüttner a Georg Hüttner :/ zda tato chalupa náleží Jeho c. k. Veličenstvu, či slavkovské městské obci (komunitě), a rovněž kým bylo v ní vykonáváno právo těžby dřeva (jus Lignandi) :/ kteří svědkové před touto starobylou komisí jasně a dobře srozumitelně vypověděli, že, ačkoli tato lesní chalupa byla kdysi některými c. k. komisaři nárokována a byly ohledně ní podniknuty jisté úkony, přece jest jim svědkům více než dostatečně dobře známo, že městská obec v ní vždy vykonávala právo těžby dřeva, a to tak, že jim je toto vykonávání jednak z vlastní zkušenosti dobře známo, jednak je od jiných po celou dobu slýchali, totiž že město mělo řádnou držbu (possessio) a při ní vykonávalo [své] úkony; ano, pan Johann Georg Machtern se věrohodně pamatuje, že když byl obcí ustanoven jakožto správce (obecní pán), přiděloval a nacházel v ní povolené dříví, měl nad ní dohled, a nebylo nikoho, kdo by byl oprávněn činit [proti tomu] nárok, nýbrž městská obec vždy zůstala při své řádné držbě. Poněvadž tedy svědkové dostatečně potvrdili [náležitost] chalupy ve prospěch města, a nikdo z druhé strany nebyl s to předložit protidůkaz, aniž pan hospodářský ředitel Georg Ehrlich za stranu vrchnosti mohl proti dobře podložené držbě to nejmenší namítnout, tím méně cokoli namítnout byl s to; proto veleslavná c. k. komise usnesla ochránit město v jeho řádné držbě a přiřkla mu ji, shledala a poté rozhodně stanovila, vyhlásila a určila, že výše řečená [lesní chalupa náleží] slavkovské městské obci [bez] překážky, jakož i právo těžby dřeva a ostatní úkony, aby je [tam] vykonávala, [vrchnosti však s výhradou ...] [ohledně] povoleného lesa [...] [že spor byl] urovnán. Stalo se jako výše (Actum ut supra).

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Geschehen dato den 10. Juli 1769. Als von zwischen Einer Hochlöbl. K.K. Ober Amts, Ihro Hochl. Excellenz Herrn Frantz Christian [von] Hochl[?], dann des Herrn Anton Bühler Forstmeisters und H. Augustin Böri[?] Waldbereiters, in beysein der [Stadt-]Gemeinde Deputirten zu Schlaggenwald, als [nemlich] Raths und Gemein[dever]ordneten, alß H. Bürgermeisters Anton Plaß, H. Bürgermeisters Simon Bartl, des Syndici Herr Matthiae Jordan, H. Johann Georg Zöllner, und H. Johann Georg Diebl, ex parte Scabinatus H. Johann Adam Müller, H. Augustin Scherzer, H. Johann Hofmann, und Blas: Neuhart, dann deren Bürger Herr [Bauer?], Christoph Hahn, Johann Georg [Bauer?] und Georg Brandl jetzt zu ihrer Zeit, alß Vormünder [?], auf Befehl von Einer Wohllöbl. K.K. Commission [?] Herrn Johann Michael Feld, K.K. Loriß-Hauptmann [?], und obbesagten (: tit :) Herren Commissarien, mit beywohnung des Herrschafts Waldschauer[?] Wirthschafts Directoris H. Georg Ehrlich, die Zeugen zwischen Ihro K.K. Apostol. Majst. und Herrschaft Waldschauer[?] und andere Waldungen beyzuziehen, und die Rainungen richtig gestellt werden, unter anderm auch das so genannte Forst Häusl über dem [Eberd?]-Graben betreffend, und [unter]suchet, dann die Zeugen H. Johann Georg Zöllner, H. Johann Georg Machtern, Johann Diebl, Georg Meisl, Anton Höll[?], Bernhard Hüttner, und Georg Hüttner :/ wann solches Häusl Ihro K.K. Majst. oder der Schlaggenwaldner Stadt-Communität zuständig constituirt worden, nicht minder von wem das jus Lignandi in solchen exerciert seye :/ welche Zeugen in facie alte[r] diese[r] Commission clar und wohl verständlich ausgesaget haben, daß, ob zwar unter [einstens?] von einigen K.K. Commissarien solches Forst-Häusl in Anspruch gezogen, und sonsten einige actus unternohmen worden wär, so seye doch ihnen Zeugen mehr als zu viel wohl[be]kannt, daß die Stadt-Communität jederzeit darinnen das jus Lignandi exerciert habe, dergestalten daß ihnen dabey exercitium von selbsten wohl bekannt, alß auch von anderen theils zu und allezeit vernohmen, daß die Stadt die rechtliche possession gehabt, und dabey actus exerciert habe; ja demnach H. Johann Georg Machtern nahrhaft [glaubwürdig] erinnerlich seye, daß, alß er wegen von der Communität als gemeinen Herrn dargestellt gewesen, [er] darinnen erlaubtes Holtz [angewiesen? und] gefunden, darüber die Aufsicht getragen, und Niemand gewesen, welcher einen Anspruch zu formiren berechtet wäre, sondern die Stadt-Gemeinde seye immer bey ihrer rechtl. possession verblieben. Dieweilen nun die Zeugen das Häuschen zu handen der Stadt sattsam bestättiget haben, und ni[emand] von [ein]er anderen [seithen] Niemand mit einem gegen-prob aufzu[bringen] vermögend gewesen, auch H. Wirthschafts Director Georg Ehrlich an seithen der Herrschaft [Waldschauer?] nicht das mindeste wieder dabey wohl fundirte possession ein zu wenden gehabt, viel weniger etwas ein zu wenden vermögend hat; Alß hat die Wohllöbl. K.K. Commission die Stadt bey ihrer rechtlichen possession zu schützen, und zu handen haben gewiesen, und befunden, dann decisive statuiert, [ausgesprochen?] und aussgemacht, daß mehr[besagtes] [Forst-Häusl der] Schlaggenwaldner Stadt-Communität [zustehe], [ohne] Hinderung, auch das jus Lignandi und a[ndere] der actus, alß auch [darzwischen] zu exercir[en], [der] Herrschaft [jedoch mit dem H...] willigen Wald [...] zerschlagen worden [seyn solle]. Actum ut Supra.

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2283

Jan Kryštof Philipp, zednický mistr v Horním Slavkově, uzavírá s městem Horním Slavkovem smlouvu o postavení kamenného mostu v Horním Slavkově přes potok Flut u domu Anny Marie Schödlové.

Datace: 04.08.1769

Smlouva z 4. srpna 1769 mezi Horním Slavkovem a měšťanským zednickým mistrem Kryštofem Philippem na vystavění kamenné zdi (mostní konstrukce) nad řekou u domu paní Anny Marie Schödlové. Město se zavázalo zaplatit 80 zlatých, zajistit nádeníky i stavební materiál, mistr se zavázal k pečlivému a pevnému provedení díla.

Smlouva na vystavění zdi u řeky, Horní Slavkov, 4. srpna 1769

Dnešního dne byla mezi královským svobodným městem Horní Slavkov (Schlaggenwald) na jedné straně a zdejším měšťanským zednickým mistrem Kryštofem Philippem na straně druhé uzavřena tato smlouva.

Zednický mistr Kryštof Philipp se zavázal, že u domu patrně Anny Marie Schödlové vystaví z kamene dobrou a pevnou zeď, opatřenou pilíři, a to nad řekou na obou stranách. Zeď měla mít v šíři tři pole (oblouky či pilíře) ve světlosti, obě boční zdi měly být silné jeden loket a vysoké půl lokte, prostřední klenutá část pak silná jeden loket. Celé dílo měl mistr provést se vší pílí, řádně a pevně, bez zbytečných úprav navíc.

Město se na oplátku zavázalo, že zednickému mistrovi za celé toto dílo — včetně dlažby — zaplatí ze zdejší městské pokladny celkem 80 zlatých. Obec se dále zavázala platit nádeníky a dodat veškerý potřebný stavební materiál, tedy poskytnout mistrovi ve všem pomocnou ruku.

Poté co zednický mistr přislíbil, že dílo podle smlouvy provede, a obec se zavázala splnit své povinnosti, byla pro větší jistotu tato smlouva sepsána a vlastnoručně podepsána oběma stranami.

Horní Slavkov, dne 4. srpna 1769.

Smlouvu podepsali (řada jmen je vinou spěšného písma nejistá):

- Johann Anton Kloß, tehdejší úřadující purkmistr
- (nečitelná parafa)
- Johann Jiří (Georg) Bischoff
- Johann Simon Bartl
- Johann David Vrena
- Joseph Matthias Jordan, syndik
- Johann Werner Erbmann
- Johann Georg Gebharter
- Johann Georg Zieß
- Johann Chrys... Zieß, zednický mistr
- Johann Georg Mahrwe...
- Johann Anton Beinmüller
- Augustinus Schreyer (parafa je přeškrtnutá)
- Johann Joseph Friedrich
- Johann Anton Hofmann
- Johann Blasius Reinhardt

Poznámka: Listina má tři strany, třetí je prázdná (rubová). Podpisy jsou psané rychle a kurzívně, proto je řada jmen nejistá a jsou v textu označena otazníkem.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Dnešního níže uvedeného data byla mezi královským svobodným městem Horní Slavkov (Schlaggenwald) na jedné straně a zdejším měšťanským zednickým mistrem Kryštofem Philippem (Christoph Philipp) na straně druhé zřízena a uzavřena následující smlouva, a to:

Zaprvé: Jmenovaný měšťanský zednický mistr Kryštof Philipp se zavazuje k tomu, že nyní u [Anny Marie Schödlové ?] z kamene dobře a pevně, s [pilíři ?], vystaví široké zdi nad řekou na [obou ?] stranách, a že šířka o třech [obloucích/pilířích ?] ve světlosti, obě boční zdi jedné loket silné (tlusté) a půl lokte vysoké, ve klenební části pak uprostřed jednu loket silné, musí být vyzděny a se vší možnou pílí dobře a bez [nového ?] domu či jiného [lešení/postavení] řádně (věrohodně) zhotoveny.

Naproti tomu se městská obec zavazuje, že za toto [úplné ?] vystavění mostu zednickému mistrovi včetně dlažby dohromady [?]80 zlatých (florénů) ze zdejší komory (pokladny) zaplatí, nádeníky na náklady obce vydrží (bude platit), rovněž stavební materiál dodá a poskytne mu pomocnou ruku.

[Poté ?] co tedy jmenovaný zednický mistr přislíbil most podle smlouvy převzít a provést, a tímto způsobem má i obec své závazky rovněž splnit, byla proto pro větší [potvrzení ?] tato smlouva vystavena s vlastnoručním podpisem obou smluvních stran.

Horní Slavkov, dne 4. srpna 1769.

Johann Anton Kloß, t. č. úřadující purkmistr [?]
[Klius ? Dolho ?] (parafa)
Johann [Jiří ?] Bischoff
Johann Simon Bartl [?]
Johann David [Vrena ?]
Joseph Matthias Jordan, syndik
Johann [Werner Erbmann ?]
Johann Georg [Gebharter ?]
[Johann Georg Zieß ?]
Johann [Chrys...?] [Zieß ?], zednický mistr
Johann Georg [Mahrwe...?]
Johann Anton [Bein ?] miller [Beinmüller ?]
Augustinus Schreyer [+ přeškrtnutá parafa]
Johann Joseph [Friedrich ?]
Johann Anton Hofmann
Johann Blasius [Reinhardt ?]

(Pozn.: List má tři strany; třetí strana je prázdná/rubová. Řada podpisů je psána spěšně a jména jsou proto místy nejistá, označena [?].)

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Heünt zu End gesetzten dato ist zwischen der König[lich]: Frey Stadt Schlag-genwald, an Einen, dann des hiesig[en] bürger[lichen] Maurer Meister Christoph Philipp, am andern Theil nachgesetzter Contract errichtet, und be-schlossen worden; alß

Erstlich: Verbindet sich besagter bürger[licher] Maurer meister Christoph Philipp dahin: daß er nun-mehro bey der Anna Maria [Schödlin ?] die von Steinern gut und standhaft mit [?] Pfeiler[n ?] breithen Mauren oberhalb der flüß an [beeden ?] Seithen Erbauen, und daß die breiten zu drey [Pfeiler ?] in lichten, die zwey Seithen Mauren Ein Ellen dick, und ½ Ellen hoch, im gewölb stück aber in der Mitten zu Ein Ellen dick, seyn müssen, auf zu führen, und nach all möglichen fleiß gut und ohne neüen [?] Hauß oder anderer Aufstellung authentisch zu [verfertigen].

Dahingegen verobligiert sich die Stadt gemeind, hier des [völligen ?] breiten Bau ihme Maurer meister inclusivè des Pflasters übersaugt [= übersetzt/insgesamt] -80 f[l]. aus hiesiger Cammer[ey] zu zahlen, und die Taglöhner auf der gemeind Kosten zu halten, auch die Bau materialien bey zu schaffen, und ihme hülff[liche] Hand zu bieten.

[Nachdem ?] nun wiederholter Maurer meister den breiten Bau contract mässig herzu-nehmen, und auß zu führen angelobet, und solchergestalten die Comunität ihren [Verbind]-lichkeiten eben zu erfüllen hat. Also ist auch zu deßen mehrern [Bestättigung ?] gegen-wärtiger Contract unter beederseithiger contrahenten aigenhändiger unterschrift ausgestellet worden.

Schlaggenwald den 4. Aug[ust]: [1]769.

Johann Anton Kloß p:t: Amtsbürgermeister[?]
[Klius ? Dolho ? ] (rubrika/značka)
Johann [Georg ?] Bischoff
Johann Simon Bartl [?]
Johann David [Vrena ?]
Joseph Matthias Jordan Synd[icus]
Johann [Werner Erbmann ?]
Johann Georg [Gebharter ?]
[Johann Georg Zieß ?]
Johann [Chrys...?] [Zieß ?] / Mauer meister
Johann Georg [Mahrwe...?]
Johan Anton [Bein ?] miller [Beinmüller ?]
Augustinus Schreyer [+ škrtnutá parafa]
Johann Joseph [Friedrich ?]
Johann Anton Hofmann
Johann Blasius [Reinhardt ?]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2285

Manželé Jan Václav a Markéta Breyerovi z Horního Slavkova potvrzují, že si vypůjčili z peněz kostela svatého Jiří v Horním Slavkově 156 zlatých rýnských.

Datace: 19.09.1769

Listina z 15. září 1769 zachycuje, jak si manželé Johann Wenzl Beyer a Margaretha Beyerová ze Slavkova půjčili 156 zlatých z pokladny kostela sv. Jiří — dluh, který převzali po Christophu Röslovi. Zavázali se jej úročit 4 procenty ročně a jako záruku zapsali kostelu do zástavy své pole na Elbotské louce; o dva týdny později byla obligace zapsána do zdejší dlužní knihy.

Dne 15. září 1769 se ve Slavkově (Schlackenwald) odehrálo sepsání dlužního úpisu, který dokládá, jak tehdejší obyvatelé města řešili své finanční závazky vůči církvi.

Manželé Johann Wenzl Beyer a Margaretha Beyerová, oba měšťané slavkovští, se tímto listem přiznali, že si se schválením jak duchovní, tak světské vrchnosti vypůjčili kapitál ve výši 156 zlatých z pokladny kostela sv. Jiří. Nešlo přitom o zcela nový dluh — manželé jej převzali po Christophu [Röslovi?], svém nevlastním otci, respektive tchánovi, a formou takzvané novace (přepsání dluhu na nové dlužníky) tak vstoupili do jeho kostelního závazku.

K tomuto dluhu se manželé výslovně přihlásili a zavázali se jej každoročně úročit sazbou 4 procenta. Samotný kapitál se pak měli zavázat splatit a umořit poté, co by kterákoli ze stran dluh s předstihem půl roku vypověděla.

Pro větší jistotu, že kostel svých peněz i úroků skutečně dosáhne, manželé zapsali kostelu jako zástavu (reálnou a speciální hypotéku) své pole o rozloze zhruba [1½?] dne orby, ležící na takzvané Elbotské louce, nad horním [nápisem?]. Pokud by manželé s placením úroků nebo splácením jistiny otáleli, mohl podle tehdejších královských nařízení kostel na tuto zástavu sáhnout přímo formou exekuce.

Manželé se zároveň vzdali všech právních výhod, které by jim jinak mohly pomoci se dluhu vyhnout — jmenovitě se to týkalo takzvaného Senatus Consultum Vellejanum, starořímského právního ustanovení chránícího ženy v dlužních záležitostech. Zároveň dali souhlas k tomu, aby byla obligace se svolením zdejšího magistrátu zapsána do slavkovské obligační (dlužní) knihy.

Na potvrzení celé záležitosti byl list podepsán a opatřen přitisknutou pečetí. Podepsáni jsou:
- Johann Wenzl Beyer, měšťan
- Margaretha Beyerová, měšťanka

Se souhlasem slovutného magistrátu byla obligace vložena do zdejší dlužní knihy, na folio 336, na rubní stranu, a to dne 22. září 1769 — tedy týden po sepsání samotného úpisu. Pod zápisem jsou uvedeni purkmistr, rychtář a rada města, doplnění přitisknutou městskou pečetí.

Na rubu listiny je stručný záznam shrnující obsah: jde o obligaci Wenzla Beyera mladšího na kapitál 156 zlatých z peněz pokladny kostela sv. Jiří, ponechaný mu v rukou formou novace. Je zde opět odkaz na zápis v knize obligací (fol. 336, rubní strana) a poznámka odkazující na further záznam u jména [Laurenz?] na folio 46. Tužkou psaná, sotva čitelná pozdější poznámka pak naznačuje, že se později situace změnila — patrně přešla na vdovu, přesné znění však již není čitelné.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

[Kolkovací razítko: 15 krejcarů]

My níže podepsaní oba manželé [?] tímto přiznáváme, že jsme si s duchovním i světským vrchnostenským schválením (ratifikací) vypůjčili onen kapitál ve výši 156 zlatých z pokladny kostela sv. Jiří, kterýžto jsme převzali jako dluh po nevlastním, respektive tchánovi Christophu [Röslovi?], a vstoupili tak do kostelního dluhu, a jenž nám byl [k převzetí?] čili novací (per novationem) ponechán v rukou; k tomuto dluhu se tímto nejen přiznáváme, nýbrž se také zavazujeme jej každoročně úročit 4 procenty a poté jej, po předchozí oboustranné půlroční výpovědi, věřiteli (kostelu) opět splatit a umořit; k lepšímu zajištění kapitálu i úroku pak ctihodnému domu Božímu tímto zapisujeme a upisujeme jako reálnou a speciální hypotéku nad horním [nápisem?] ležící pole o [1½?] dne orby na tak zvané Elbotské louce, a to tak, že ctihodný dům Boží, pakliže by došlo k prodlení s odváděním úroku nebo se splácením kapitálu, může, smí a má podle znění král. novelového deklaračního [nařízení atd.] sáhnout k hypotéce reálnou exekucí; pročež my všech právních dobrodiní, obzvláště pak zákona senatus consultum Vellejanum, tímto s dobrým rozvážením odříkáme, a jsme svolni k tomu, aby tato obligace se svolením ctihodného [našeho] magistrátu mohla být zapsána do zdejší obligační knihy. Ku potvrzení toho se stalo její vyhotovení a přitisknutí pečeti. Dáno ve Slavkově (Schlackenwald) dne 15. září 769.

Johann Wenzl Beyer, měšťan
Margaretha Beyerová, měšťanka

Se souhlasem slovutného magistrátu vloženo (ingrosováno) do zdejší dlužní knihy fol. 336, str. rubní (pag. vers.), dne 22. [září] 769.
Purkmistr, rychtář a rada zdejší
[přitisknutá městská pečeť]

[Rubní strana / dorzální nadpis:]
Obligace Wenzla Beyera ml. na [jemu?] ... z peněz pokladny kostela sv. Jiří novací v rukou ponechaný kapitál 156 zlatých.
Zapsáno do knihy obligací (Ingross. Lib. Obligat.) fol. 336, str. rubní.
[č.?] [podpis]
I:= [Laurenz?] fol. 46.
[tužkou, sotva čitelná poznámka: „Nyní [vdova?] ... [?]"]

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

[Wappenstempel: 15 K]

Wir Endes unterschriebene beede Eheleuthe [?] bekennen hiemit, daß [wir] mit geist- und weltl. obrigkeitl. Ratification dasjenige Capital pro 156 fl von der s. Georgi Kirchen Cassa gelehnet, welches wir von deren Stief- und respective Schwieger-Vatter Christoph [Rösl?] zu Schulden übernohmen, und in die Kirchen-Schuld getretten, und zu [reassumirn?] oder per Novationem in Handen gelaßen worden; zu welcher Schuld wir uns hiemit nicht nur allein bekennen, sondern auch solches alljährlich à 4 per cento zu verzinsen, dann derselben nach ehevor beschehener beederseitigen halbjährigen Aufkündigung [anmit?] dann dem [Aufnehmer?] zurück zu zahlen [und abzustoßen?]; zu mehrer Sicherheit des Capitals und Zinses aber dem löbl. Gottes-Hauß zu einer Real- und Special-Hypothec oberhalb der oberen [Inschrift?] an der so genannten Elbotischen Wiesen gelegend [1½?] Tagwerck Feld hiemit dargestellet verschreiben, daß das löbl. Gottes-Hauß, wann mit dem Interesse Ab[führung] oder Zurückzahlung des Capitals versäumet werden solle, nach Maßgaab der Königl. Novell. Declarat. [ff.] in die Hypothec mit der Real-Execution [eingreifen/hiergehen] können, mögen, und sollen; mithin wir allen Rechts-Wohltatten, in specie dem Senatus Consultum Vellejanum hiemit wohl bedächtig renuncirn, und zu förder sind, womit dere Obligation mit Bewilligung [unseres] löbl. Magistrats in das hiesige Obligations-Buch eingeschriben werden könne. Zu dessen Bestättigung ist dessen Fertigung und hierbey gedrücktes Pettschaft beschehen. Actum Schlackenwald den 15 September: 769.

Johann Wenzl Beyer, Bürger
Margaretha Beyer[in], [Gütlerin?] Bürgerin

Annuente Inclyto Magistratu ingroßirt in hiesiges Schuld[en]-Buch Fol. 336. pag: vers: den 22 [Sept.] 769.
Burgermeister, Richter, und Rath allda
[aufgedrücktes Stadtsiegel]

[Rückseite / Dorsalvermerk:]
Obligation des Wenzl Beyer jun: über [an ihn den?] ... s. Georgii Kirchen Cassa Geldern per Novationem in Handen gelaßenes Capital f 156 fl.
Ingross: Lib: Obligat: Fol: 336 pag: vers:
[Nro?] [Signatur]
I:= [Laurenz?] Fol: 46.
[bleistiftige, kaum leserliche Notiz: „Jetzt [Wtb?] ... [?]"]

Zobrazit originál na Porta fontium →

Listiny m. Horní Slavkov · SOA Sokolov zdroj →
Výřez z originálu kroniky

Listina města Horní Slavkov č. 2286

Kateřina Dörflová potvrzuje, že si vypůjčila z peněz kostela svatého Jiří v Horním Slavkově 70 zlatých rýnských.

Datace: 10.10.1769

Listina z 10. října 1769 zachycuje dlužní úpis (obligaci) Kateřiny Dörschelové (Sixnerové), která si od pokladny kostela sv. Jiří v Horním Slavkově vypůjčila 70 zlatých. Jako záruku za splacení kapitálu i ročního úroku 4 % zapsala svůj dům se 4 dny orby pole a půl dne orby u hráze, a zavázala se, že v případě prodlení může být na tento majetek uvalena exekuce. Zápis byl se souhlasem městského magistrátu vložen do zdejší městské knihy dluhů.

Já, níže podepsaná Kateřina Dörschelová (Sixnerová), tímto potvrzuji, že mi bylo se souhlasem vrchnosti i městské úřední moci pro mou naléhavou potřebu zapůjčeno z peněz pokladny kostela svatého Jiří 70 zlatých, a to v hotové, běžné a platné minci.

Řádné přijetí této částky tímto kvituji v nejlepší právní formě a vzdávám se přitom námitky, že peníze nebyly skutečně vyplaceny. Zavazuji se, že po předchozí, patrně půlroční výpovědi vrátím kapitál v dobré minci, a dále se zavazuji, že budu každoročně řádně odvádět úrok ve výši 4 procenta.

K lepšímu zajištění chvályhodného domu Božího zapisuji jako zvláštní (reálnou) hypotéku svůj dům spolu se 4 dny orby pole na dvorci zvaném Dörfels, u pozemku, který drží majitel Ignác Machelt a paní Kateřina Granterová, a dále půl dne orby pole u hráze, ležící mezi oběma sousedními stavbami (pozemky).

Zavazuji se, že pokud bych se opozdila s placením úroku nebo s vrácením kapitálu, bude podle královských novelárních ustanovení na tuto zástavu povolena reálná exekuce. Vzdávám se proto všech právních výhod, které by mi jinak náležely, a souhlasím s tím, aby tato obligace byla se svolením chvályhodného magistrátu zapsána do zdejší městské knihy dluhů (obligační knihy).

Na potvrzení toho činím toto své dobrovolné prohlášení. Sepsáno patrně ve [...]waldu dne 10. října 1769.

X X X Kateřina Dörschel Sixnerová (vlastnoruční znamení výstavkyně listiny).

Se souhlasem slovutného magistrátu bylo toto zapsáno (ingrossováno) do Městské knihy dluhů, fol. 342, dne 10. října 1769. Opatřeno přitištěnou pečetí purkmistra, rychtáře a rady zdejší.

Zadní (dorsální) poznámky na listině:
- Pořadové číslo 16, dále číslo 11.
- Dvorec Dörfel Sixl, nyní dědicové Hahna Hauera, konskripční číslo domu 466.
- Poznámka o částce 60 zlatých a čísle 25/20 z O[ber]W[...].
- Obligace číslo 85 / číslo 86 / číslo 3[..] Kateřiny Dörschlové na kapitál 70 zlatých, zapůjčený a přijatý z pokladny kostela svatého Jiří.
- Číslo 40.
- Ingrossováno v knize obligací, fol. 342.
- Poznámka o částce 60 zlatých.
- I. svazek, fol. 47.

Zobrazit doslovný překlad (Opus, strojový)

Já, níže podepsaná, tímto vyznávám, že mi bylo s ratifikací (schválením) vrchnostenské i městské úřední moci pro mou zvláštní nezbytnou potřebu z peněz pokladny kostela sv. Jiří hotově zapůjčeno kapitál ve výši 70 zlatých v běžné a platné hotové minci. Poněvadž tedy z řádného přijetí zmíněného kapitálu — se vzdáním se námitky nevyplacených peněz (cum renunciatione exceptionis non numeratae pecuniae) — v nejlepší právní formě kvituji, a poněvadž se zavazuji, že jej po předchozí [půlroční?] výpovědi v dobré minci [...] splatím [...] a že ostatně budu úrok à 4 procenta ročně řádně řádně odvádět; tak také k lepšímu zajištění chvályhodného domu Božího témuž k reálné a zvláštní hypotéce [zapisuji] svůj [...] a zvláštní dům [spolu se?] 4 dny orby polí v [Dörfels?/na dvorci], [u?] [majitele?] Ignáce Machelta a paní Kateřiny Grant[er]ové(?) [obydlí?], a půl dne orby [...] hráze(?) mezi oběma [sousedními?] staveními [pozemky?] ležící, tímto zapisuji tak, že kdyby došlo k prodlení s placením úroku nebo kapitálu, [má být] podle obsahu královských novelárních deklaračních [bodů?] povolena reálná exekuce hypotéky; vzdávám se proto všech právních dobrodiní [...] a jsem srozuměna s tím, aby tato obligace se svolením chvályhodného magistrátu mohla být zapsána (ingrossována) do zdejší obligační knihy. K jejímuž potvrzení je mé dobrovolné rozhodnutí. V [...]waldě dne 10. října 769 (1769). X X X Kateřina Dörschel Sixnerová [vlastnoruční znamení výstavkyně]. — Se souhlasem slovutného magistrátu zapsáno do Městské knihy dluhů, fol. 342, dne 10. října 769 (1769). [Přitištěná pečeť] Purkmistr, rychtář a rada zdejší.

[Zadní (dorsální) poznámky:] 16. — č. 11. — Dörfel Sixl, nyní dědicové Hahna Hauera, konskripční číslo domu 466. — 60 zl — 25/20 z O[ber]W[...]. — Obligace č. 85 / č. 86 / č. 3[..] Kateřiny Dörschlové na kapitál 70 zlatých zapůjčený a přijatý z pokladny kostela sv. Jiří. — č. 40. — Ingrossováno: kniha obligací, fol. 342. — na 60 zl. — I. svazek, fol. 47.

Zobrazit přepis originálu (německy, Opus — místy nejisté [?])

Zehendes unterschriebene bekenne hiemit, daß mir mit Herrschafts= und Statt=Obrigkeitl[icher]: ratification zu meiner besonderen Nothdurft von denen S[anct]: Georgii Kirchen Cassa geldern ein Capital zu 70 fl: in gäb und gang barer Müntz baar vorgeliehen worden; gleichwie nun ich über der richtigen Empfangung gedacht besagten Capitals cum renunciatione exceptionis non numeratae pecuniae in bester Rechtens form quittire, und solches nach vorher beschehener [halbjähriger?] vorhergehenden Aufkündigung in guter Münz, dann [sechsig?] [...] zu bezahlen [...], da im übrigen das interesse à 4 per cento alljährl[ich]: richtig abzuführen mich verbinde; also auch zu besserer Versicherung des löbl[ichen] gottes Hauses demselben zu einer real= und Special Hypothec meine [...] und Special behausung [samt?] 4 tagwerks feld in der Dörfels(?) [zum?] [besitzer?] Ignatz Machelt und frauen Catharina Grant[er]in(?) [wainung?], und ein halbes tagwerks [acht?] der [thamm?] zwischen beeden [nachbarl.?] gebäuden [Grundstücken?] gelegen, hiemit verschreibe daß, wann mit bezahlung der interesse oder des Capitals gesäumet werden solte, ich mich [...] die hypothec nach inhalt der König[lichen]: Novell[en]: Declarat[ions]: P[uncten?]: die real execution verstattet werden solle, renuncire dahero [dessen] allen Rechtswohl[thaten] [...], und bin zu frieden, womit diese obligation mit bewilligung eines löbl[ichen]: Magistrats in das hiesige obligations buch ingrossiret werden können. Zu dessen bestättigung ist meine freywillig[e] beschluß(?). [...]wald den 10 Octobr[is]: 769. X X X Catharina Dörschel Sixnerin [Handzeichen der Ausstellerin]. — Annuente Inclyto Magistratu ingrossiret in Stadt Schulden Buch Fol: 342. den 10 Octobr[is]: 769. [Aufgedrücktes Siegel] Bürgermeister, Richter, und Rath allda.

[Rückseitige Vermerke:] 16. — N: 11. — Dörfel Sixl, jetzt Hahn Hauer Erben HC. 466. — 60 f — 25/20 v[on] O[ber]W[...]. — Obligation N: 85 / N: 86 / N: 3[..] der Catharina Dörschlin über ein von der S[anct]: Georgii Kirchen cassa geliehene, dahin aufgenommenes Capital zu 70 fl. — N: 40. — Ingross[iert]: Lib[er]: Obligat[ionum]: Fol: 342. — auf 60 f. — I: Band Fol: 47.

Zobrazit originál na Porta fontium →